Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Dění v regionu ovlivňuje i mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je ukončit téměř dvouletou válku v Gaze. Egyptský ministr zahraničí Bader Abdelatty ve středu potvrdil, že text dvacetibodového plánu vyžaduje další jednání ohledně některých bodů. Tento postoj zopakoval dřívější vyjádření Kataru.
Komentáře ze strany Egypta a Kataru, klíčových zprostředkovatelů, poukazují na nepsaný nesouhlas arabských zemí s obsahem dokumentu. Bílý dům jej přitom zveřejnil v pondělí poté, co na něm Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámili shodu. Plán, který získal širokou mezinárodní podporu, požaduje po Hamásu propuštění rukojmích, opuštění moci v Gaze a odzbrojení.
Na oplátku by měli být propuštěni palestinští vězni a boje by měly být ukončeny. Plán také garantuje dodávky humanitární pomoci a slibuje rekonstrukci Pásma Gazy. Území s více než dvěma miliony Palestinců by mělo být umístěno pod mezinárodní správu. Důležité je, že plán nestanovuje žádnou cestu k vytvoření samostatného palestinského státu.
Agentura AP uvedla, že vláda Palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu plán uvítala. Podporu vyjádřily i další země, včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Turecka, Indonésie, Pákistánu, Kataru a Egypta. Samotné hnutí Hamás nicméně uvedlo, že plán nejprve důkladně prostuduje, a to jak v rámci skupiny, tak s ostatními palestinskými frakcemi.
Zároveň ve středu íránské úřady schválily nový zákon. Ten výrazně zpřísňuje tresty pro ty, kteří budou usvědčeni ze špionáže ve prospěch Izraele nebo Spojených států. Zákon přichází jen pár měsíců po dvanáctidenní válce mezi Íránem a Izraelem. V té době proběhly bezprecedentní izraelské útoky na islámskou republiku, do kterých se nakrátko zapojily i USA.
Návrh byl parlamentu předložen už v červnu a následuje po zatčení desítek osob podezřelých ze špionáže. Schválený text zavádí přísnější sankce za spolupráci se „sionistickým režimem“ a nepřátelskými zeměmi, mezi něž patří i Spojené státy. Porušení bezpečnosti nebo národních zájmů může být odsouzeno jako „korupce na Zemi“, což je v Íránu nejpřísnější trestný čin trestaný i smrtí.
Podle agentury AFP nový zákon navíc zavádí až dvouleté tresty za používání, přepravu, nákup či prodej neschválených internetových zařízení, jako je například satelitní internet Starlink. Za posílání videí nebo fotografií „nepřátelským či cizím kanálům, jež by mohly podkopat národní bezpečnost“, hrozí až pět let vězení. Zákon navíc zakazuje veškerá nelegální shromáždění a pochody během válečného stavu.
V Paříži se v úterý uskutečnilo poslední rozloučení s legendární herečkou Claudií Cardinalovou. Pohřbu se podle serveru Euronews zúčastnily stovky lidí, mezi smutečními hosty byly známé osobnosti ze světa kinematografie. Cardinalová zemřela minulý týden, bylo jí 87 let.
Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj zásadní nesouhlas s přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Při svém příjezdu na kodaňský summit šéfů států a vlád Evropské unie uvedl, že Budapešť se i nadále staví proti této myšlence.
Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.