Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Dění v regionu ovlivňuje i mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je ukončit téměř dvouletou válku v Gaze. Egyptský ministr zahraničí Bader Abdelatty ve středu potvrdil, že text dvacetibodového plánu vyžaduje další jednání ohledně některých bodů. Tento postoj zopakoval dřívější vyjádření Kataru.
Komentáře ze strany Egypta a Kataru, klíčových zprostředkovatelů, poukazují na nepsaný nesouhlas arabských zemí s obsahem dokumentu. Bílý dům jej přitom zveřejnil v pondělí poté, co na něm Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámili shodu. Plán, který získal širokou mezinárodní podporu, požaduje po Hamásu propuštění rukojmích, opuštění moci v Gaze a odzbrojení.
Na oplátku by měli být propuštěni palestinští vězni a boje by měly být ukončeny. Plán také garantuje dodávky humanitární pomoci a slibuje rekonstrukci Pásma Gazy. Území s více než dvěma miliony Palestinců by mělo být umístěno pod mezinárodní správu. Důležité je, že plán nestanovuje žádnou cestu k vytvoření samostatného palestinského státu.
Agentura AP uvedla, že vláda Palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu plán uvítala. Podporu vyjádřily i další země, včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Turecka, Indonésie, Pákistánu, Kataru a Egypta. Samotné hnutí Hamás nicméně uvedlo, že plán nejprve důkladně prostuduje, a to jak v rámci skupiny, tak s ostatními palestinskými frakcemi.
Zároveň ve středu íránské úřady schválily nový zákon. Ten výrazně zpřísňuje tresty pro ty, kteří budou usvědčeni ze špionáže ve prospěch Izraele nebo Spojených států. Zákon přichází jen pár měsíců po dvanáctidenní válce mezi Íránem a Izraelem. V té době proběhly bezprecedentní izraelské útoky na islámskou republiku, do kterých se nakrátko zapojily i USA.
Návrh byl parlamentu předložen už v červnu a následuje po zatčení desítek osob podezřelých ze špionáže. Schválený text zavádí přísnější sankce za spolupráci se „sionistickým režimem“ a nepřátelskými zeměmi, mezi něž patří i Spojené státy. Porušení bezpečnosti nebo národních zájmů může být odsouzeno jako „korupce na Zemi“, což je v Íránu nejpřísnější trestný čin trestaný i smrtí.
Podle agentury AFP nový zákon navíc zavádí až dvouleté tresty za používání, přepravu, nákup či prodej neschválených internetových zařízení, jako je například satelitní internet Starlink. Za posílání videí nebo fotografií „nepřátelským či cizím kanálům, jež by mohly podkopat národní bezpečnost“, hrozí až pět let vězení. Zákon navíc zakazuje veškerá nelegální shromáždění a pochody během válečného stavu.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.