Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Dění v regionu ovlivňuje i mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je ukončit téměř dvouletou válku v Gaze. Egyptský ministr zahraničí Bader Abdelatty ve středu potvrdil, že text dvacetibodového plánu vyžaduje další jednání ohledně některých bodů. Tento postoj zopakoval dřívější vyjádření Kataru.
Komentáře ze strany Egypta a Kataru, klíčových zprostředkovatelů, poukazují na nepsaný nesouhlas arabských zemí s obsahem dokumentu. Bílý dům jej přitom zveřejnil v pondělí poté, co na něm Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámili shodu. Plán, který získal širokou mezinárodní podporu, požaduje po Hamásu propuštění rukojmích, opuštění moci v Gaze a odzbrojení.
Na oplátku by měli být propuštěni palestinští vězni a boje by měly být ukončeny. Plán také garantuje dodávky humanitární pomoci a slibuje rekonstrukci Pásma Gazy. Území s více než dvěma miliony Palestinců by mělo být umístěno pod mezinárodní správu. Důležité je, že plán nestanovuje žádnou cestu k vytvoření samostatného palestinského státu.
Agentura AP uvedla, že vláda Palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu plán uvítala. Podporu vyjádřily i další země, včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Turecka, Indonésie, Pákistánu, Kataru a Egypta. Samotné hnutí Hamás nicméně uvedlo, že plán nejprve důkladně prostuduje, a to jak v rámci skupiny, tak s ostatními palestinskými frakcemi.
Zároveň ve středu íránské úřady schválily nový zákon. Ten výrazně zpřísňuje tresty pro ty, kteří budou usvědčeni ze špionáže ve prospěch Izraele nebo Spojených států. Zákon přichází jen pár měsíců po dvanáctidenní válce mezi Íránem a Izraelem. V té době proběhly bezprecedentní izraelské útoky na islámskou republiku, do kterých se nakrátko zapojily i USA.
Návrh byl parlamentu předložen už v červnu a následuje po zatčení desítek osob podezřelých ze špionáže. Schválený text zavádí přísnější sankce za spolupráci se „sionistickým režimem“ a nepřátelskými zeměmi, mezi něž patří i Spojené státy. Porušení bezpečnosti nebo národních zájmů může být odsouzeno jako „korupce na Zemi“, což je v Íránu nejpřísnější trestný čin trestaný i smrtí.
Podle agentury AFP nový zákon navíc zavádí až dvouleté tresty za používání, přepravu, nákup či prodej neschválených internetových zařízení, jako je například satelitní internet Starlink. Za posílání videí nebo fotografií „nepřátelským či cizím kanálům, jež by mohly podkopat národní bezpečnost“, hrozí až pět let vězení. Zákon navíc zakazuje veškerá nelegální shromáždění a pochody během válečného stavu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.