Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Dění v regionu ovlivňuje i mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je ukončit téměř dvouletou válku v Gaze. Egyptský ministr zahraničí Bader Abdelatty ve středu potvrdil, že text dvacetibodového plánu vyžaduje další jednání ohledně některých bodů. Tento postoj zopakoval dřívější vyjádření Kataru.
Komentáře ze strany Egypta a Kataru, klíčových zprostředkovatelů, poukazují na nepsaný nesouhlas arabských zemí s obsahem dokumentu. Bílý dům jej přitom zveřejnil v pondělí poté, co na něm Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámili shodu. Plán, který získal širokou mezinárodní podporu, požaduje po Hamásu propuštění rukojmích, opuštění moci v Gaze a odzbrojení.
Na oplátku by měli být propuštěni palestinští vězni a boje by měly být ukončeny. Plán také garantuje dodávky humanitární pomoci a slibuje rekonstrukci Pásma Gazy. Území s více než dvěma miliony Palestinců by mělo být umístěno pod mezinárodní správu. Důležité je, že plán nestanovuje žádnou cestu k vytvoření samostatného palestinského státu.
Agentura AP uvedla, že vláda Palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu plán uvítala. Podporu vyjádřily i další země, včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Turecka, Indonésie, Pákistánu, Kataru a Egypta. Samotné hnutí Hamás nicméně uvedlo, že plán nejprve důkladně prostuduje, a to jak v rámci skupiny, tak s ostatními palestinskými frakcemi.
Zároveň ve středu íránské úřady schválily nový zákon. Ten výrazně zpřísňuje tresty pro ty, kteří budou usvědčeni ze špionáže ve prospěch Izraele nebo Spojených států. Zákon přichází jen pár měsíců po dvanáctidenní válce mezi Íránem a Izraelem. V té době proběhly bezprecedentní izraelské útoky na islámskou republiku, do kterých se nakrátko zapojily i USA.
Návrh byl parlamentu předložen už v červnu a následuje po zatčení desítek osob podezřelých ze špionáže. Schválený text zavádí přísnější sankce za spolupráci se „sionistickým režimem“ a nepřátelskými zeměmi, mezi něž patří i Spojené státy. Porušení bezpečnosti nebo národních zájmů může být odsouzeno jako „korupce na Zemi“, což je v Íránu nejpřísnější trestný čin trestaný i smrtí.
Podle agentury AFP nový zákon navíc zavádí až dvouleté tresty za používání, přepravu, nákup či prodej neschválených internetových zařízení, jako je například satelitní internet Starlink. Za posílání videí nebo fotografií „nepřátelským či cizím kanálům, jež by mohly podkopat národní bezpečnost“, hrozí až pět let vězení. Zákon navíc zakazuje veškerá nelegální shromáždění a pochody během válečného stavu.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.