Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Dění v regionu ovlivňuje i mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je ukončit téměř dvouletou válku v Gaze. Egyptský ministr zahraničí Bader Abdelatty ve středu potvrdil, že text dvacetibodového plánu vyžaduje další jednání ohledně některých bodů. Tento postoj zopakoval dřívější vyjádření Kataru.
Komentáře ze strany Egypta a Kataru, klíčových zprostředkovatelů, poukazují na nepsaný nesouhlas arabských zemí s obsahem dokumentu. Bílý dům jej přitom zveřejnil v pondělí poté, co na něm Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámili shodu. Plán, který získal širokou mezinárodní podporu, požaduje po Hamásu propuštění rukojmích, opuštění moci v Gaze a odzbrojení.
Na oplátku by měli být propuštěni palestinští vězni a boje by měly být ukončeny. Plán také garantuje dodávky humanitární pomoci a slibuje rekonstrukci Pásma Gazy. Území s více než dvěma miliony Palestinců by mělo být umístěno pod mezinárodní správu. Důležité je, že plán nestanovuje žádnou cestu k vytvoření samostatného palestinského státu.
Agentura AP uvedla, že vláda Palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu plán uvítala. Podporu vyjádřily i další země, včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Turecka, Indonésie, Pákistánu, Kataru a Egypta. Samotné hnutí Hamás nicméně uvedlo, že plán nejprve důkladně prostuduje, a to jak v rámci skupiny, tak s ostatními palestinskými frakcemi.
Zároveň ve středu íránské úřady schválily nový zákon. Ten výrazně zpřísňuje tresty pro ty, kteří budou usvědčeni ze špionáže ve prospěch Izraele nebo Spojených států. Zákon přichází jen pár měsíců po dvanáctidenní válce mezi Íránem a Izraelem. V té době proběhly bezprecedentní izraelské útoky na islámskou republiku, do kterých se nakrátko zapojily i USA.
Návrh byl parlamentu předložen už v červnu a následuje po zatčení desítek osob podezřelých ze špionáže. Schválený text zavádí přísnější sankce za spolupráci se „sionistickým režimem“ a nepřátelskými zeměmi, mezi něž patří i Spojené státy. Porušení bezpečnosti nebo národních zájmů může být odsouzeno jako „korupce na Zemi“, což je v Íránu nejpřísnější trestný čin trestaný i smrtí.
Podle agentury AFP nový zákon navíc zavádí až dvouleté tresty za používání, přepravu, nákup či prodej neschválených internetových zařízení, jako je například satelitní internet Starlink. Za posílání videí nebo fotografií „nepřátelským či cizím kanálům, jež by mohly podkopat národní bezpečnost“, hrozí až pět let vězení. Zákon navíc zakazuje veškerá nelegální shromáždění a pochody během válečného stavu.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.