Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Základna al-Udeid standardně ubytovává kolem 10 000 amerických vojáků, zatímco Ras Laffan představuje základní pilíř katarské ekonomiky. Podle jednoho ze zdrojů dělilo íránské stroje od jejich cílů pouhých 120 sekund letu. Druhý zdroj pro CNN potvrdil, že letouny byly vizuálně identifikovány a vyfotografovány v momentě, kdy nesly bomby a naváděnou munici k přímému útoku.
Katarská strana se pokusila s piloty spojit a vyslala rádiové varování, na které však nepřišla žádná odpověď. Íránské stíhačky se navíc snažily vyhnout radarové detekci a letěly v extrémně nízké výšce pouhých 24 metrů nad zemí. Kvůli časové tísni a na základě dostupných důkazů byla tato letadla klasifikována jako nepřátelská, což vedlo k okamžitému nasazení katarských bojových strojů F-15.
Následný vzdušný souboj skončil sestřelením obou íránských bombardérů, které se zřítily do katarských výsostných vod. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Majed al-Ansari v úterý uvedl, že v oblasti probíhá pátrací akce po posádkách zničených strojů. Tento odvážný nálet byl prvním případem, kdy Írán použil pilotovaná letadla k útoku na sousední zemi od smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Incident potvrdil i předseda sboru náčelníků štábů USA, generál Dan Caine, během středečního brífingu v Pentagonu. Přestože nespecifikoval přesný cíl bombardérů, vyzdvihl, že katarští stíhači poprvé v historii sestřelili nepřátelské stroje na cestě k jejich pozici. Katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Al Thani v telefonátu s íránským ministrem zahraničí označil událost za nebezpečnou eskalaci.
Podle katarského premiéra tento krok naznačuje, že Írán nemá žádnou skutečnou touhu po uklidnění situace nebo nalezení řešení konfliktu. Místo toho se prý snaží poškodit své sousedy a zatáhnout je do války, která není jejich. Tento incident se vymykal dosavadnímu schématu íránské odvety, která se doposud opírala především o bezpilotní letouny a balistické střely.
Od začátku společných americko-izraelských útoků vypálil íránský režim na arabské státy v Perském zálivu více než 400 raket a přes 1000 dronů. Útoky se zaměřují na energetickou infrastrukturu, letiště, hotely i městská centra, což zásadně narušuje pocit bezpečí tamních obyvatel. Většina těchto útoků byla sice zachycena, ale v neděli v Kuvajtu zahynulo šest amerických vojáků poté, co střela pronikla protivzdušnou obranou.
Aktuální zapojení pilotovaných bombardérů do bojových akcí představuje nový rozměr probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Írán tímto způsobem reaguje na ztrátu svého nejvyššího představitele, který zahynul v sobotu při první vlně útoků na svůj komplex v Teheránu.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.