Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Základna al-Udeid standardně ubytovává kolem 10 000 amerických vojáků, zatímco Ras Laffan představuje základní pilíř katarské ekonomiky. Podle jednoho ze zdrojů dělilo íránské stroje od jejich cílů pouhých 120 sekund letu. Druhý zdroj pro CNN potvrdil, že letouny byly vizuálně identifikovány a vyfotografovány v momentě, kdy nesly bomby a naváděnou munici k přímému útoku.
Katarská strana se pokusila s piloty spojit a vyslala rádiové varování, na které však nepřišla žádná odpověď. Íránské stíhačky se navíc snažily vyhnout radarové detekci a letěly v extrémně nízké výšce pouhých 24 metrů nad zemí. Kvůli časové tísni a na základě dostupných důkazů byla tato letadla klasifikována jako nepřátelská, což vedlo k okamžitému nasazení katarských bojových strojů F-15.
Následný vzdušný souboj skončil sestřelením obou íránských bombardérů, které se zřítily do katarských výsostných vod. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Majed al-Ansari v úterý uvedl, že v oblasti probíhá pátrací akce po posádkách zničených strojů. Tento odvážný nálet byl prvním případem, kdy Írán použil pilotovaná letadla k útoku na sousední zemi od smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Incident potvrdil i předseda sboru náčelníků štábů USA, generál Dan Caine, během středečního brífingu v Pentagonu. Přestože nespecifikoval přesný cíl bombardérů, vyzdvihl, že katarští stíhači poprvé v historii sestřelili nepřátelské stroje na cestě k jejich pozici. Katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Al Thani v telefonátu s íránským ministrem zahraničí označil událost za nebezpečnou eskalaci.
Podle katarského premiéra tento krok naznačuje, že Írán nemá žádnou skutečnou touhu po uklidnění situace nebo nalezení řešení konfliktu. Místo toho se prý snaží poškodit své sousedy a zatáhnout je do války, která není jejich. Tento incident se vymykal dosavadnímu schématu íránské odvety, která se doposud opírala především o bezpilotní letouny a balistické střely.
Od začátku společných americko-izraelských útoků vypálil íránský režim na arabské státy v Perském zálivu více než 400 raket a přes 1000 dronů. Útoky se zaměřují na energetickou infrastrukturu, letiště, hotely i městská centra, což zásadně narušuje pocit bezpečí tamních obyvatel. Většina těchto útoků byla sice zachycena, ale v neděli v Kuvajtu zahynulo šest amerických vojáků poté, co střela pronikla protivzdušnou obranou.
Aktuální zapojení pilotovaných bombardérů do bojových akcí představuje nový rozměr probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Írán tímto způsobem reaguje na ztrátu svého nejvyššího představitele, který zahynul v sobotu při první vlně útoků na svůj komplex v Teheránu.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.