Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Základna al-Udeid standardně ubytovává kolem 10 000 amerických vojáků, zatímco Ras Laffan představuje základní pilíř katarské ekonomiky. Podle jednoho ze zdrojů dělilo íránské stroje od jejich cílů pouhých 120 sekund letu. Druhý zdroj pro CNN potvrdil, že letouny byly vizuálně identifikovány a vyfotografovány v momentě, kdy nesly bomby a naváděnou munici k přímému útoku.
Katarská strana se pokusila s piloty spojit a vyslala rádiové varování, na které však nepřišla žádná odpověď. Íránské stíhačky se navíc snažily vyhnout radarové detekci a letěly v extrémně nízké výšce pouhých 24 metrů nad zemí. Kvůli časové tísni a na základě dostupných důkazů byla tato letadla klasifikována jako nepřátelská, což vedlo k okamžitému nasazení katarských bojových strojů F-15.
Následný vzdušný souboj skončil sestřelením obou íránských bombardérů, které se zřítily do katarských výsostných vod. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Majed al-Ansari v úterý uvedl, že v oblasti probíhá pátrací akce po posádkách zničených strojů. Tento odvážný nálet byl prvním případem, kdy Írán použil pilotovaná letadla k útoku na sousední zemi od smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Incident potvrdil i předseda sboru náčelníků štábů USA, generál Dan Caine, během středečního brífingu v Pentagonu. Přestože nespecifikoval přesný cíl bombardérů, vyzdvihl, že katarští stíhači poprvé v historii sestřelili nepřátelské stroje na cestě k jejich pozici. Katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Al Thani v telefonátu s íránským ministrem zahraničí označil událost za nebezpečnou eskalaci.
Podle katarského premiéra tento krok naznačuje, že Írán nemá žádnou skutečnou touhu po uklidnění situace nebo nalezení řešení konfliktu. Místo toho se prý snaží poškodit své sousedy a zatáhnout je do války, která není jejich. Tento incident se vymykal dosavadnímu schématu íránské odvety, která se doposud opírala především o bezpilotní letouny a balistické střely.
Od začátku společných americko-izraelských útoků vypálil íránský režim na arabské státy v Perském zálivu více než 400 raket a přes 1000 dronů. Útoky se zaměřují na energetickou infrastrukturu, letiště, hotely i městská centra, což zásadně narušuje pocit bezpečí tamních obyvatel. Většina těchto útoků byla sice zachycena, ale v neděli v Kuvajtu zahynulo šest amerických vojáků poté, co střela pronikla protivzdušnou obranou.
Aktuální zapojení pilotovaných bombardérů do bojových akcí představuje nový rozměr probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Írán tímto způsobem reaguje na ztrátu svého nejvyššího představitele, který zahynul v sobotu při první vlně útoků na svůj komplex v Teheránu.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.