Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
Íránský úřad pro kybernetickou bezpečnost v úterý nařídil státním úředníkům, včetně jejich osobních strážců, zákaz používání jakýchkoli zařízení připojených k internetu. Podle serveru Times of Israel, který se odvolává na státní agenturu Fars, panují obavy z možného sledování a kybernetických útoků ze strany Izraele.
Režim zároveň omezuje přístup veřejnosti k internetu. Podle dostupných zpráv přestaly pevné linky fungovat pro mezinárodní hovory a připojení k zahraničním webovým stránkám je výrazně omezené. Místní domény zůstávají dostupné. Úřady zřejmě aktivovaly tzv. halal síť – uzavřenou, státem kontrolovanou verzi internetu.
Íránská státní televize navíc vyzvala obyvatele, aby odstranili ze svých telefonů aplikaci WhatsApp. Bez předložení důkazů tvrdí, že platforma shromažďuje data a odesílá je izraelským zpravodajským službám. Společnost WhatsApp tato tvrzení kategoricky odmítla.
Současné výpadky se shodují s výrazným útlumem internetové aktivity od 12. června, kdy izraelské ofenzivy zasáhly íránské jaderné cíle. Podle údajů organizace NetBlocks došlo v řadě íránských provincií k náhlému poklesu konektivity až o 60 %, zejména v okolí Teheránu, Isfahánu a Chúzestánu – tedy v regionech, kde se nacházejí citlivé vojenské a průmyslové objekty.
Není to poprvé, co íránský režim přikročil k odříznutí veřejnosti od internetu. Síťová data z NetBlocks potvrzují téměř úplné přerušení internetových služeb v některých částech provincie Kurdistán v západním Íránu již večer 19. září 2022. Regionální výpadek v Sanandáji a okolí následoval po předchozím omezení konektivity v Teheránu a dalších městech v reakci na vypuknutí protivládních protestů.
V následujících dnech íránské úřady zablokovaly přístup k Instagramu a WhatsAppu – tehdy posledním dvěma mezinárodním platformám, které v zemi zůstávaly funkční. Od 21. září 2022 pak došlo k rozsáhlému výpadku mobilních sítí, což vytvořilo téměř úplnou informační izolaci napříč celou zemí.
Írán má dlouhou historii represí vůči nezávislým médiím, občanské společnosti a technologickým platformám. Země je opakovaně kritizována organizacemi jako Human Rights Watch nebo Reportéři bez hranic za rozsáhlé porušování svobody slova, cenzuru a pronásledování novinářů. Podle žebříčku RSF zůstává Írán jednou z nejrepresivnějších zemí na světě v oblasti digitálních práv.
Vláda rovněž investovala miliardy dolarů do vybudování národní informační sítě (NIN), známé také jako „halal internet“, která má za cíl úplně nahradit globální internet lokální, státem kontrolovanou infrastrukturou. V praxi to znamená, že režim je technicky schopen kdykoli odpojit Íránce od zbytku světa a omezit jejich komunikaci pouze na schválené domácí weby a aplikace.
Animovaný muzikál K-pop Demon Hunters se stal nejpřehrávanějším filmem všech dob na streamovací platformě Netflix
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.