Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
Íránský úřad pro kybernetickou bezpečnost v úterý nařídil státním úředníkům, včetně jejich osobních strážců, zákaz používání jakýchkoli zařízení připojených k internetu. Podle serveru Times of Israel, který se odvolává na státní agenturu Fars, panují obavy z možného sledování a kybernetických útoků ze strany Izraele.
Režim zároveň omezuje přístup veřejnosti k internetu. Podle dostupných zpráv přestaly pevné linky fungovat pro mezinárodní hovory a připojení k zahraničním webovým stránkám je výrazně omezené. Místní domény zůstávají dostupné. Úřady zřejmě aktivovaly tzv. halal síť – uzavřenou, státem kontrolovanou verzi internetu.
Íránská státní televize navíc vyzvala obyvatele, aby odstranili ze svých telefonů aplikaci WhatsApp. Bez předložení důkazů tvrdí, že platforma shromažďuje data a odesílá je izraelským zpravodajským službám. Společnost WhatsApp tato tvrzení kategoricky odmítla.
Současné výpadky se shodují s výrazným útlumem internetové aktivity od 12. června, kdy izraelské ofenzivy zasáhly íránské jaderné cíle. Podle údajů organizace NetBlocks došlo v řadě íránských provincií k náhlému poklesu konektivity až o 60 %, zejména v okolí Teheránu, Isfahánu a Chúzestánu – tedy v regionech, kde se nacházejí citlivé vojenské a průmyslové objekty.
Není to poprvé, co íránský režim přikročil k odříznutí veřejnosti od internetu. Síťová data z NetBlocks potvrzují téměř úplné přerušení internetových služeb v některých částech provincie Kurdistán v západním Íránu již večer 19. září 2022. Regionální výpadek v Sanandáji a okolí následoval po předchozím omezení konektivity v Teheránu a dalších městech v reakci na vypuknutí protivládních protestů.
V následujících dnech íránské úřady zablokovaly přístup k Instagramu a WhatsAppu – tehdy posledním dvěma mezinárodním platformám, které v zemi zůstávaly funkční. Od 21. září 2022 pak došlo k rozsáhlému výpadku mobilních sítí, což vytvořilo téměř úplnou informační izolaci napříč celou zemí.
Írán má dlouhou historii represí vůči nezávislým médiím, občanské společnosti a technologickým platformám. Země je opakovaně kritizována organizacemi jako Human Rights Watch nebo Reportéři bez hranic za rozsáhlé porušování svobody slova, cenzuru a pronásledování novinářů. Podle žebříčku RSF zůstává Írán jednou z nejrepresivnějších zemí na světě v oblasti digitálních práv.
Vláda rovněž investovala miliardy dolarů do vybudování národní informační sítě (NIN), známé také jako „halal internet“, která má za cíl úplně nahradit globální internet lokální, státem kontrolovanou infrastrukturou. V praxi to znamená, že režim je technicky schopen kdykoli odpojit Íránce od zbytku světa a omezit jejich komunikaci pouze na schválené domácí weby a aplikace.
Elon Musk opět rozvířil politické vody ve Washingtonu, když označil jednoho z nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa za „hada“. Na sociální síti X zaútočil na Sergia Gora, šéfa personálního úřadu Bílého domu, který podle Muska sehrál klíčovou roli při ukončení jejich dříve těsné spolupráce.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.