Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
Íránský úřad pro kybernetickou bezpečnost v úterý nařídil státním úředníkům, včetně jejich osobních strážců, zákaz používání jakýchkoli zařízení připojených k internetu. Podle serveru Times of Israel, který se odvolává na státní agenturu Fars, panují obavy z možného sledování a kybernetických útoků ze strany Izraele.
Režim zároveň omezuje přístup veřejnosti k internetu. Podle dostupných zpráv přestaly pevné linky fungovat pro mezinárodní hovory a připojení k zahraničním webovým stránkám je výrazně omezené. Místní domény zůstávají dostupné. Úřady zřejmě aktivovaly tzv. halal síť – uzavřenou, státem kontrolovanou verzi internetu.
Íránská státní televize navíc vyzvala obyvatele, aby odstranili ze svých telefonů aplikaci WhatsApp. Bez předložení důkazů tvrdí, že platforma shromažďuje data a odesílá je izraelským zpravodajským službám. Společnost WhatsApp tato tvrzení kategoricky odmítla.
Současné výpadky se shodují s výrazným útlumem internetové aktivity od 12. června, kdy izraelské ofenzivy zasáhly íránské jaderné cíle. Podle údajů organizace NetBlocks došlo v řadě íránských provincií k náhlému poklesu konektivity až o 60 %, zejména v okolí Teheránu, Isfahánu a Chúzestánu – tedy v regionech, kde se nacházejí citlivé vojenské a průmyslové objekty.
Není to poprvé, co íránský režim přikročil k odříznutí veřejnosti od internetu. Síťová data z NetBlocks potvrzují téměř úplné přerušení internetových služeb v některých částech provincie Kurdistán v západním Íránu již večer 19. září 2022. Regionální výpadek v Sanandáji a okolí následoval po předchozím omezení konektivity v Teheránu a dalších městech v reakci na vypuknutí protivládních protestů.
V následujících dnech íránské úřady zablokovaly přístup k Instagramu a WhatsAppu – tehdy posledním dvěma mezinárodním platformám, které v zemi zůstávaly funkční. Od 21. září 2022 pak došlo k rozsáhlému výpadku mobilních sítí, což vytvořilo téměř úplnou informační izolaci napříč celou zemí.
Írán má dlouhou historii represí vůči nezávislým médiím, občanské společnosti a technologickým platformám. Země je opakovaně kritizována organizacemi jako Human Rights Watch nebo Reportéři bez hranic za rozsáhlé porušování svobody slova, cenzuru a pronásledování novinářů. Podle žebříčku RSF zůstává Írán jednou z nejrepresivnějších zemí na světě v oblasti digitálních práv.
Vláda rovněž investovala miliardy dolarů do vybudování národní informační sítě (NIN), známé také jako „halal internet“, která má za cíl úplně nahradit globální internet lokální, státem kontrolovanou infrastrukturou. V praxi to znamená, že režim je technicky schopen kdykoli odpojit Íránce od zbytku světa a omezit jejich komunikaci pouze na schválené domácí weby a aplikace.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.