Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
Íránský úřad pro kybernetickou bezpečnost v úterý nařídil státním úředníkům, včetně jejich osobních strážců, zákaz používání jakýchkoli zařízení připojených k internetu. Podle serveru Times of Israel, který se odvolává na státní agenturu Fars, panují obavy z možného sledování a kybernetických útoků ze strany Izraele.
Režim zároveň omezuje přístup veřejnosti k internetu. Podle dostupných zpráv přestaly pevné linky fungovat pro mezinárodní hovory a připojení k zahraničním webovým stránkám je výrazně omezené. Místní domény zůstávají dostupné. Úřady zřejmě aktivovaly tzv. halal síť – uzavřenou, státem kontrolovanou verzi internetu.
Íránská státní televize navíc vyzvala obyvatele, aby odstranili ze svých telefonů aplikaci WhatsApp. Bez předložení důkazů tvrdí, že platforma shromažďuje data a odesílá je izraelským zpravodajským službám. Společnost WhatsApp tato tvrzení kategoricky odmítla.
Současné výpadky se shodují s výrazným útlumem internetové aktivity od 12. června, kdy izraelské ofenzivy zasáhly íránské jaderné cíle. Podle údajů organizace NetBlocks došlo v řadě íránských provincií k náhlému poklesu konektivity až o 60 %, zejména v okolí Teheránu, Isfahánu a Chúzestánu – tedy v regionech, kde se nacházejí citlivé vojenské a průmyslové objekty.
Není to poprvé, co íránský režim přikročil k odříznutí veřejnosti od internetu. Síťová data z NetBlocks potvrzují téměř úplné přerušení internetových služeb v některých částech provincie Kurdistán v západním Íránu již večer 19. září 2022. Regionální výpadek v Sanandáji a okolí následoval po předchozím omezení konektivity v Teheránu a dalších městech v reakci na vypuknutí protivládních protestů.
V následujících dnech íránské úřady zablokovaly přístup k Instagramu a WhatsAppu – tehdy posledním dvěma mezinárodním platformám, které v zemi zůstávaly funkční. Od 21. září 2022 pak došlo k rozsáhlému výpadku mobilních sítí, což vytvořilo téměř úplnou informační izolaci napříč celou zemí.
Írán má dlouhou historii represí vůči nezávislým médiím, občanské společnosti a technologickým platformám. Země je opakovaně kritizována organizacemi jako Human Rights Watch nebo Reportéři bez hranic za rozsáhlé porušování svobody slova, cenzuru a pronásledování novinářů. Podle žebříčku RSF zůstává Írán jednou z nejrepresivnějších zemí na světě v oblasti digitálních práv.
Vláda rovněž investovala miliardy dolarů do vybudování národní informační sítě (NIN), známé také jako „halal internet“, která má za cíl úplně nahradit globální internet lokální, státem kontrolovanou infrastrukturou. V praxi to znamená, že režim je technicky schopen kdykoli odpojit Íránce od zbytku světa a omezit jejich komunikaci pouze na schválené domácí weby a aplikace.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.