Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
Íránský úřad pro kybernetickou bezpečnost v úterý nařídil státním úředníkům, včetně jejich osobních strážců, zákaz používání jakýchkoli zařízení připojených k internetu. Podle serveru Times of Israel, který se odvolává na státní agenturu Fars, panují obavy z možného sledování a kybernetických útoků ze strany Izraele.
Režim zároveň omezuje přístup veřejnosti k internetu. Podle dostupných zpráv přestaly pevné linky fungovat pro mezinárodní hovory a připojení k zahraničním webovým stránkám je výrazně omezené. Místní domény zůstávají dostupné. Úřady zřejmě aktivovaly tzv. halal síť – uzavřenou, státem kontrolovanou verzi internetu.
Íránská státní televize navíc vyzvala obyvatele, aby odstranili ze svých telefonů aplikaci WhatsApp. Bez předložení důkazů tvrdí, že platforma shromažďuje data a odesílá je izraelským zpravodajským službám. Společnost WhatsApp tato tvrzení kategoricky odmítla.
Současné výpadky se shodují s výrazným útlumem internetové aktivity od 12. června, kdy izraelské ofenzivy zasáhly íránské jaderné cíle. Podle údajů organizace NetBlocks došlo v řadě íránských provincií k náhlému poklesu konektivity až o 60 %, zejména v okolí Teheránu, Isfahánu a Chúzestánu – tedy v regionech, kde se nacházejí citlivé vojenské a průmyslové objekty.
Není to poprvé, co íránský režim přikročil k odříznutí veřejnosti od internetu. Síťová data z NetBlocks potvrzují téměř úplné přerušení internetových služeb v některých částech provincie Kurdistán v západním Íránu již večer 19. září 2022. Regionální výpadek v Sanandáji a okolí následoval po předchozím omezení konektivity v Teheránu a dalších městech v reakci na vypuknutí protivládních protestů.
V následujících dnech íránské úřady zablokovaly přístup k Instagramu a WhatsAppu – tehdy posledním dvěma mezinárodním platformám, které v zemi zůstávaly funkční. Od 21. září 2022 pak došlo k rozsáhlému výpadku mobilních sítí, což vytvořilo téměř úplnou informační izolaci napříč celou zemí.
Írán má dlouhou historii represí vůči nezávislým médiím, občanské společnosti a technologickým platformám. Země je opakovaně kritizována organizacemi jako Human Rights Watch nebo Reportéři bez hranic za rozsáhlé porušování svobody slova, cenzuru a pronásledování novinářů. Podle žebříčku RSF zůstává Írán jednou z nejrepresivnějších zemí na světě v oblasti digitálních práv.
Vláda rovněž investovala miliardy dolarů do vybudování národní informační sítě (NIN), známé také jako „halal internet“, která má za cíl úplně nahradit globální internet lokální, státem kontrolovanou infrastrukturou. V praxi to znamená, že režim je technicky schopen kdykoli odpojit Íránce od zbytku světa a omezit jejich komunikaci pouze na schválené domácí weby a aplikace.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.