Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
Celkem utrpělo „nová zranění související s válkou“ kolem 40 500 dětí. Tyto údaje podtrhují obrovské lidské utrpení, které konflikt způsobuje, a poukazují na dopady, které mají na ty nejzranitelnější.
V Izraeli se mezitím konal „den narušení“. Protestující, mezi nimiž byli i ti, kteří nesouhlasí s povoláváním desítek tisíc záložníků, protestovali proti ofenzívě, která si získala globální odsouzení.
Protesty jsou namířeny proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kteří podle demonstrantů nedokázali vyjednat dohodu o příměří a místo toho se rozhodli invazi zintenzivnit. Jeden z protestujících u Knesetu, izraelského parlamentu, řekl: „Musíme jednat drasticky, aby si někdo vzpomněl. Není možné, aby stát opustil své občany.“
Lidé, kteří se přesunuli z Gazy, se setkali s katastrofálními podmínkami. Podle agentury Associated Press je mnoho uprchlických táborů přeplněných a chybí v nich základní hygiena.
Iman El-Naya, která se se svou rodinou přesunula, popsala situaci slovy, že pláže a tábory jsou nacpané k prasknutí a získat vodu i jídlo je velký boj. Příchod tisíců lidí z jiných částí Gazy navíc zvýšil ceny základního zboží, což zhoršuje už tak složitou situaci.
Březí žena jménem Shorouk Abu Eid popsala, že příval lidí ze severu jen zhoršuje situaci. Mezi stany je jen několik málo centimetrů prostoru, což lidem bere soukromí i duševní klid. Cesty, které jí dříve trvaly jen pět nebo deset minut, nyní zaberou hodinu, a to kvůli obrovskému přetížení. Jamal Abu Reily vyjádřil podobné obavy, když se ptal: „Jak se tu všichni vejdeme? Kde budou bydlet? V moři?“
Od chvíle, kdy Izrael prohlásil město Gazu za bojovou zónu, uteklo z něj jen malé procento obyvatel. Většina z 14 840 uprchlíků se vydala na jih. Malá část z nich se přesunula v rámci města do nových míst. Mnozí z těch, kteří zůstali, slyší izraelské síly, jak „úplně mažou oblast z mapy“.
Tvrzení o ničení podporují i satelitní snímky. Ty ukazují, že kdysi rušné čtvrti Zeitoun a Sabra, které byly plné obchodů, škol a klinik, byly v posledním měsíci srovnány se zemí. Z celých bloků se staly prázdné písčité pozemky. Satelitní snímky tak potvrzují, že je situace v Gaze skutečně kritická a že se z ní stala zóna naprosté destrukce.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.