Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
Celkem utrpělo „nová zranění související s válkou“ kolem 40 500 dětí. Tyto údaje podtrhují obrovské lidské utrpení, které konflikt způsobuje, a poukazují na dopady, které mají na ty nejzranitelnější.
V Izraeli se mezitím konal „den narušení“. Protestující, mezi nimiž byli i ti, kteří nesouhlasí s povoláváním desítek tisíc záložníků, protestovali proti ofenzívě, která si získala globální odsouzení.
Protesty jsou namířeny proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kteří podle demonstrantů nedokázali vyjednat dohodu o příměří a místo toho se rozhodli invazi zintenzivnit. Jeden z protestujících u Knesetu, izraelského parlamentu, řekl: „Musíme jednat drasticky, aby si někdo vzpomněl. Není možné, aby stát opustil své občany.“
Lidé, kteří se přesunuli z Gazy, se setkali s katastrofálními podmínkami. Podle agentury Associated Press je mnoho uprchlických táborů přeplněných a chybí v nich základní hygiena.
Iman El-Naya, která se se svou rodinou přesunula, popsala situaci slovy, že pláže a tábory jsou nacpané k prasknutí a získat vodu i jídlo je velký boj. Příchod tisíců lidí z jiných částí Gazy navíc zvýšil ceny základního zboží, což zhoršuje už tak složitou situaci.
Březí žena jménem Shorouk Abu Eid popsala, že příval lidí ze severu jen zhoršuje situaci. Mezi stany je jen několik málo centimetrů prostoru, což lidem bere soukromí i duševní klid. Cesty, které jí dříve trvaly jen pět nebo deset minut, nyní zaberou hodinu, a to kvůli obrovskému přetížení. Jamal Abu Reily vyjádřil podobné obavy, když se ptal: „Jak se tu všichni vejdeme? Kde budou bydlet? V moři?“
Od chvíle, kdy Izrael prohlásil město Gazu za bojovou zónu, uteklo z něj jen malé procento obyvatel. Většina z 14 840 uprchlíků se vydala na jih. Malá část z nich se přesunula v rámci města do nových míst. Mnozí z těch, kteří zůstali, slyší izraelské síly, jak „úplně mažou oblast z mapy“.
Tvrzení o ničení podporují i satelitní snímky. Ty ukazují, že kdysi rušné čtvrti Zeitoun a Sabra, které byly plné obchodů, škol a klinik, byly v posledním měsíci srovnány se zemí. Z celých bloků se staly prázdné písčité pozemky. Satelitní snímky tak potvrzují, že je situace v Gaze skutečně kritická a že se z ní stala zóna naprosté destrukce.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.