Prezident Emmanuel Macron v úterý večer oznámil, že Francie je připravena jednostranně zakázat dětem mladším 15 let přístup na sociální sítě, pokud Evropská unie v nejbližších měsících nenajde společné řešení. Reagoval tak na útok ve škole ve městě Nogent, kde byl zavražděn školní asistent.
„Nemůžeme dál čekat,“ uvedl Macron v rozhovoru pro France 2. Zároveň oznámil, že Francie chystá i přísná opatření proti prodeji nožů nezletilým přes internet. Nově bude nutné ověřit věk kupujících, podobně jako už je tomu nyní u pornografických webů.
Ve večerním příspěvku na síti X prezident dodal: „Zakazuji sociální sítě dětem do 15 let. Platformy mají nástroje na ověření věku – teď je čas je použít.“
Francie již zavedla povinnost ověřování věku pro pornografické stránky. Od 7. června musí uživatelé prokazovat svůj věk, což vedlo například k odchodu služby Pornhub z francouzského internetu. Macron chce nyní tento princip rozšířit i na sociální sítě a e-shopy prodávající zbraně.
Premiér François Bayrou prohlásil, že stát chce zabránit jakémukoli prodeji nožů dětem. Prezident dodal, že za porušení pravidel budou hrozit vysoké pokuty i zákazy činnosti.
Evropská komise reagovala prohlášením, že členské státy mají právo samostatně upravit pravidla pro přístup dětí na internet.
„Evropská komise neplánuje plošný zákaz sociálních sítí pro děti. To je záležitost jednotlivých států,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Podle evropských zákonů mohou státy samy stanovit, od jakého věku mohou platformy zpracovávat údaje nezletilých – minimálně od 13 let. Výjimku tvoří případy, kdy rodiče dají výslovný souhlas.
Komise připravuje jednotná pravidla pro ochranu dětí v online prostředí v rámci Aktu o digitálních službách (DSA). Také pracuje na aplikaci pro ověřování věku, která bude testována i ve Francii.
Francie spolu s Řeckem a Španělskem už delší dobu prosazuje omezení času, který děti tráví na internetu. Macron nyní zvyšuje tlak a varuje, že pokud se evropská řešení neurychlí, Francie si nastaví vlastní pravidla.
Podobně smýšlí i další státy. Dánsko, které bude od července předsedat Radě EU, plánuje téma ochrany dětí na internetu zařadit mezi své priority. Podle dánských údajů má téměř polovina dětí mladších 10 let účet na sociálních sítích – přestože to věková omezení formálně zakazují.
Macron chce nyní přimět EU k rychlé akci. Podle něj je ochrana dětí před nebezpečným obsahem na internetu otázkou bezpečnosti a odpovědnosti – a Francie prý nebude jen přihlížet.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.