Účast slovenského premiéra Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě čelí vážným překážkám. Estonsko, Lotyšsko a podle médií i Litva zakázaly přelet slovenského vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor. Fico tvrdí, že jde o cílený pokus znemožnit jeho účast na slavnostech, které se konají 9. května.
Premiér ve středu odpoledne oznámil, že navzdory platnému celoročnímu povolení k využívání estonského vzdušného prostoru byl přelet jeho letadla nečekaně zablokován. „Mimořádně nám to narušuje celý program. Už nejsme schopni stihnout dohodnuté termíny zítřejšího večera v Moskvě,“ uvedl na sociálních sítích. Jeho tým nyní hledá alternativní trasu, aby bylo možné dodržet plánovaný program, včetně ranního položení věnce u hrobu neznámého vojína a několika bilaterálních jednání.
Lotyšské ministerstvo zahraničí označilo účast na moskevských slavnostech za neslučitelnou s hodnotami EU. Připomnělo, že Rusko vede už čtvrtým rokem nevyprovokovanou útočnou válku proti Ukrajině a že podobné akce slouží jako propagandistický nástroj Kremlu. Litva zákaz přeletu zdůvodnila bezpečnostními obavami. Estonsko své rozhodnutí nijak podrobněji nekomentovalo.
Premiér Fico se již o víkendu zmínil, že některé státy zvažují omezení pro přelet vládního speciálu. „To jsou trapné věci. Já na oslavy jednoduše jedu,“ prohlásil tehdy sebejistě. Ministerstvo vnitra přitom ještě v úterý tvrdilo, že všechna potřebná povolení jsou udělena a že cestě nic nebrání, aniž by uvedlo konkrétní trasu.
Podle zahraničních médií se s obdobnými potížemi potýkají i další zahraniční lídři, kteří plánují cestu do Moskvy. Složité podmínky měl údajně i srbský prezident Aleksandar Vučić, který nakonec dorazil do Moskvy přes Ázerbájdžán.
Oslav se má 9. května v Moskvě zúčastnit téměř třicet zahraničních představitelů. Většina lídrů zemí EU a Západu však akci kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině bojkotuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rozhodnutí pobaltských států za „rusofobní“. Fico, který je jediným lídrem z členské země Evropské unie, jenž účast veřejně potvrdil, čelí ostré kritice nejen od slovenské opozice, ale i od evropských partnerů.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.