Účast slovenského premiéra Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě čelí vážným překážkám. Estonsko, Lotyšsko a podle médií i Litva zakázaly přelet slovenského vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor. Fico tvrdí, že jde o cílený pokus znemožnit jeho účast na slavnostech, které se konají 9. května.
Premiér ve středu odpoledne oznámil, že navzdory platnému celoročnímu povolení k využívání estonského vzdušného prostoru byl přelet jeho letadla nečekaně zablokován. „Mimořádně nám to narušuje celý program. Už nejsme schopni stihnout dohodnuté termíny zítřejšího večera v Moskvě,“ uvedl na sociálních sítích. Jeho tým nyní hledá alternativní trasu, aby bylo možné dodržet plánovaný program, včetně ranního položení věnce u hrobu neznámého vojína a několika bilaterálních jednání.
Lotyšské ministerstvo zahraničí označilo účast na moskevských slavnostech za neslučitelnou s hodnotami EU. Připomnělo, že Rusko vede už čtvrtým rokem nevyprovokovanou útočnou válku proti Ukrajině a že podobné akce slouží jako propagandistický nástroj Kremlu. Litva zákaz přeletu zdůvodnila bezpečnostními obavami. Estonsko své rozhodnutí nijak podrobněji nekomentovalo.
Premiér Fico se již o víkendu zmínil, že některé státy zvažují omezení pro přelet vládního speciálu. „To jsou trapné věci. Já na oslavy jednoduše jedu,“ prohlásil tehdy sebejistě. Ministerstvo vnitra přitom ještě v úterý tvrdilo, že všechna potřebná povolení jsou udělena a že cestě nic nebrání, aniž by uvedlo konkrétní trasu.
Podle zahraničních médií se s obdobnými potížemi potýkají i další zahraniční lídři, kteří plánují cestu do Moskvy. Složité podmínky měl údajně i srbský prezident Aleksandar Vučić, který nakonec dorazil do Moskvy přes Ázerbájdžán.
Oslav se má 9. května v Moskvě zúčastnit téměř třicet zahraničních představitelů. Většina lídrů zemí EU a Západu však akci kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině bojkotuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rozhodnutí pobaltských států za „rusofobní“. Fico, který je jediným lídrem z členské země Evropské unie, jenž účast veřejně potvrdil, čelí ostré kritice nejen od slovenské opozice, ale i od evropských partnerů.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.