Účast slovenského premiéra Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě čelí vážným překážkám. Estonsko, Lotyšsko a podle médií i Litva zakázaly přelet slovenského vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor. Fico tvrdí, že jde o cílený pokus znemožnit jeho účast na slavnostech, které se konají 9. května.
Premiér ve středu odpoledne oznámil, že navzdory platnému celoročnímu povolení k využívání estonského vzdušného prostoru byl přelet jeho letadla nečekaně zablokován. „Mimořádně nám to narušuje celý program. Už nejsme schopni stihnout dohodnuté termíny zítřejšího večera v Moskvě,“ uvedl na sociálních sítích. Jeho tým nyní hledá alternativní trasu, aby bylo možné dodržet plánovaný program, včetně ranního položení věnce u hrobu neznámého vojína a několika bilaterálních jednání.
Lotyšské ministerstvo zahraničí označilo účast na moskevských slavnostech za neslučitelnou s hodnotami EU. Připomnělo, že Rusko vede už čtvrtým rokem nevyprovokovanou útočnou válku proti Ukrajině a že podobné akce slouží jako propagandistický nástroj Kremlu. Litva zákaz přeletu zdůvodnila bezpečnostními obavami. Estonsko své rozhodnutí nijak podrobněji nekomentovalo.
Premiér Fico se již o víkendu zmínil, že některé státy zvažují omezení pro přelet vládního speciálu. „To jsou trapné věci. Já na oslavy jednoduše jedu,“ prohlásil tehdy sebejistě. Ministerstvo vnitra přitom ještě v úterý tvrdilo, že všechna potřebná povolení jsou udělena a že cestě nic nebrání, aniž by uvedlo konkrétní trasu.
Podle zahraničních médií se s obdobnými potížemi potýkají i další zahraniční lídři, kteří plánují cestu do Moskvy. Složité podmínky měl údajně i srbský prezident Aleksandar Vučić, který nakonec dorazil do Moskvy přes Ázerbájdžán.
Oslav se má 9. května v Moskvě zúčastnit téměř třicet zahraničních představitelů. Většina lídrů zemí EU a Západu však akci kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině bojkotuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rozhodnutí pobaltských států za „rusofobní“. Fico, který je jediným lídrem z členské země Evropské unie, jenž účast veřejně potvrdil, čelí ostré kritice nejen od slovenské opozice, ale i od evropských partnerů.
Po zatčení Andrewa Mountbattena-Windsora vydal král Karel III. prohlášení, v němž zdůraznil, že úřady mají „plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci“ koruny. Tato situace však vyvolává zásadní otázku, zda existuje způsob, jakým by tento vývoj mohl dopadnout pro palác, královskou rodinu a samotnou monarchii jinak než špatně.
Britská policie ještě ve čtvrtek propustila zadrženého Andrewa Mountbatten-Windsora, tedy bývalého prince Andrewa. Policisté ho zatkli ve čtvrtek ráno v souvislosti s kauzou kolem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Policie zdůraznila, že vyšetřování případu nadále pokračuje.
Agáta Hanychová a Ornella Koktová mají úspěšný podcast, ale už mezi nimi v minulosti došlo ke konfliktům. Napětí panuje i po zásadním oznámení druhé jmenované. U Ornelly totiž nejde jen o rozvod s manželem. Hanychové podle všeho mnohem víc vidí, že kamarádka bez jejího vědomí natočila dokument o sobě.
NHL po dvanácti letech opět pustila hokejisty na olympijský turnaj. Nechyběli v něm ani Češi, kteří se s ním rozloučili po čtvrtfinálové porážce v prodloužení s favorizovanou Kanadou. Na ledě nechyběl David Pastrňák a po zápase se podělil o dojmy.
Britská policie dnes zatkla bývalého prince Andrewa. Premiér Keir Starmer už před zadržením člena královské rodiny prohlásil, že policie by měla prošetřit jeho kauzu s důrazem na dodržení principu rovnosti před zákonem. Nevyloučil také parlamentní diskuzi o případu. Mladší bratr krále Karla III. by podle politika měl zároveň vypovídat v USA.
Sněhová kalamita hrozí už dnes v jižních oblastech České republiky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může napadnout až 12 centimetrů sněhu. Meteorologové varují řidiče, že mohou nastat dopravní komplikace.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.