Účast slovenského premiéra Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě čelí vážným překážkám. Estonsko, Lotyšsko a podle médií i Litva zakázaly přelet slovenského vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor. Fico tvrdí, že jde o cílený pokus znemožnit jeho účast na slavnostech, které se konají 9. května.
Premiér ve středu odpoledne oznámil, že navzdory platnému celoročnímu povolení k využívání estonského vzdušného prostoru byl přelet jeho letadla nečekaně zablokován. „Mimořádně nám to narušuje celý program. Už nejsme schopni stihnout dohodnuté termíny zítřejšího večera v Moskvě,“ uvedl na sociálních sítích. Jeho tým nyní hledá alternativní trasu, aby bylo možné dodržet plánovaný program, včetně ranního položení věnce u hrobu neznámého vojína a několika bilaterálních jednání.
Lotyšské ministerstvo zahraničí označilo účast na moskevských slavnostech za neslučitelnou s hodnotami EU. Připomnělo, že Rusko vede už čtvrtým rokem nevyprovokovanou útočnou válku proti Ukrajině a že podobné akce slouží jako propagandistický nástroj Kremlu. Litva zákaz přeletu zdůvodnila bezpečnostními obavami. Estonsko své rozhodnutí nijak podrobněji nekomentovalo.
Premiér Fico se již o víkendu zmínil, že některé státy zvažují omezení pro přelet vládního speciálu. „To jsou trapné věci. Já na oslavy jednoduše jedu,“ prohlásil tehdy sebejistě. Ministerstvo vnitra přitom ještě v úterý tvrdilo, že všechna potřebná povolení jsou udělena a že cestě nic nebrání, aniž by uvedlo konkrétní trasu.
Podle zahraničních médií se s obdobnými potížemi potýkají i další zahraniční lídři, kteří plánují cestu do Moskvy. Složité podmínky měl údajně i srbský prezident Aleksandar Vučić, který nakonec dorazil do Moskvy přes Ázerbájdžán.
Oslav se má 9. května v Moskvě zúčastnit téměř třicet zahraničních představitelů. Většina lídrů zemí EU a Západu však akci kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině bojkotuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rozhodnutí pobaltských států za „rusofobní“. Fico, který je jediným lídrem z členské země Evropské unie, jenž účast veřejně potvrdil, čelí ostré kritice nejen od slovenské opozice, ale i od evropských partnerů.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.