Účast slovenského premiéra Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě čelí vážným překážkám. Estonsko, Lotyšsko a podle médií i Litva zakázaly přelet slovenského vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor. Fico tvrdí, že jde o cílený pokus znemožnit jeho účast na slavnostech, které se konají 9. května.
Premiér ve středu odpoledne oznámil, že navzdory platnému celoročnímu povolení k využívání estonského vzdušného prostoru byl přelet jeho letadla nečekaně zablokován. „Mimořádně nám to narušuje celý program. Už nejsme schopni stihnout dohodnuté termíny zítřejšího večera v Moskvě,“ uvedl na sociálních sítích. Jeho tým nyní hledá alternativní trasu, aby bylo možné dodržet plánovaný program, včetně ranního položení věnce u hrobu neznámého vojína a několika bilaterálních jednání.
Lotyšské ministerstvo zahraničí označilo účast na moskevských slavnostech za neslučitelnou s hodnotami EU. Připomnělo, že Rusko vede už čtvrtým rokem nevyprovokovanou útočnou válku proti Ukrajině a že podobné akce slouží jako propagandistický nástroj Kremlu. Litva zákaz přeletu zdůvodnila bezpečnostními obavami. Estonsko své rozhodnutí nijak podrobněji nekomentovalo.
Premiér Fico se již o víkendu zmínil, že některé státy zvažují omezení pro přelet vládního speciálu. „To jsou trapné věci. Já na oslavy jednoduše jedu,“ prohlásil tehdy sebejistě. Ministerstvo vnitra přitom ještě v úterý tvrdilo, že všechna potřebná povolení jsou udělena a že cestě nic nebrání, aniž by uvedlo konkrétní trasu.
Podle zahraničních médií se s obdobnými potížemi potýkají i další zahraniční lídři, kteří plánují cestu do Moskvy. Složité podmínky měl údajně i srbský prezident Aleksandar Vučić, který nakonec dorazil do Moskvy přes Ázerbájdžán.
Oslav se má 9. května v Moskvě zúčastnit téměř třicet zahraničních představitelů. Většina lídrů zemí EU a Západu však akci kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině bojkotuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rozhodnutí pobaltských států za „rusofobní“. Fico, který je jediným lídrem z členské země Evropské unie, jenž účast veřejně potvrdil, čelí ostré kritice nejen od slovenské opozice, ale i od evropských partnerů.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.