Účast slovenského premiéra Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě čelí vážným překážkám. Estonsko, Lotyšsko a podle médií i Litva zakázaly přelet slovenského vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor. Fico tvrdí, že jde o cílený pokus znemožnit jeho účast na slavnostech, které se konají 9. května.
Premiér ve středu odpoledne oznámil, že navzdory platnému celoročnímu povolení k využívání estonského vzdušného prostoru byl přelet jeho letadla nečekaně zablokován. „Mimořádně nám to narušuje celý program. Už nejsme schopni stihnout dohodnuté termíny zítřejšího večera v Moskvě,“ uvedl na sociálních sítích. Jeho tým nyní hledá alternativní trasu, aby bylo možné dodržet plánovaný program, včetně ranního položení věnce u hrobu neznámého vojína a několika bilaterálních jednání.
Lotyšské ministerstvo zahraničí označilo účast na moskevských slavnostech za neslučitelnou s hodnotami EU. Připomnělo, že Rusko vede už čtvrtým rokem nevyprovokovanou útočnou válku proti Ukrajině a že podobné akce slouží jako propagandistický nástroj Kremlu. Litva zákaz přeletu zdůvodnila bezpečnostními obavami. Estonsko své rozhodnutí nijak podrobněji nekomentovalo.
Premiér Fico se již o víkendu zmínil, že některé státy zvažují omezení pro přelet vládního speciálu. „To jsou trapné věci. Já na oslavy jednoduše jedu,“ prohlásil tehdy sebejistě. Ministerstvo vnitra přitom ještě v úterý tvrdilo, že všechna potřebná povolení jsou udělena a že cestě nic nebrání, aniž by uvedlo konkrétní trasu.
Podle zahraničních médií se s obdobnými potížemi potýkají i další zahraniční lídři, kteří plánují cestu do Moskvy. Složité podmínky měl údajně i srbský prezident Aleksandar Vučić, který nakonec dorazil do Moskvy přes Ázerbájdžán.
Oslav se má 9. května v Moskvě zúčastnit téměř třicet zahraničních představitelů. Většina lídrů zemí EU a Západu však akci kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině bojkotuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rozhodnutí pobaltských států za „rusofobní“. Fico, který je jediným lídrem z členské země Evropské unie, jenž účast veřejně potvrdil, čelí ostré kritice nejen od slovenské opozice, ale i od evropských partnerů.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.
Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí.
Karel Šíp letos oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Mohl by si tak užívat zcela zaslouženého důchodu, i když televizní diváci by si to nepřáli. Dvacet let už jsou v programovém schématu České televize zvyklí na talk show Všechnopárty. Bude se populární pořad vysílat i v příštím roce?