Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy, kde se 9. května konají oslavy 80. výročí konce druhé světové války, vyvolává silné reakce. Fico se zúčastní slavnosti jako jediný premiér z členských států EU, což se nelíbí nejen části slovenské opozice, ale ani diplomatům v Bruselu. „Hodlám si připomenout a vzdát úctu národu, který porazil Hitlera,“ uvedl Fico. Připomněl také, že se v minulosti zúčastnil vzpomínkových akcí v Normandii.
Podrobnosti o složení delegace zůstávají částečně nejasné. Premiér uvedl, že ho doprovodí dva studenti, jejichž jména nezveřejnil. Podle televize TA3 má být mezi účastníky europoslanec Ľuboš Blaha a pravděpodobně také poslanec Richard Glück. Šéf poradců premiéra Erik Kaliňák potvrdil, že Tibor Gašpar do Moskvy nepojede.
Cestu slovenského vládního speciálu komplikovaly přeletové povolenky. „Jsou to trapné věci. Já prostě jdu na oslavy,“ reagoval Fico na skutečnost, že některé země původně neumožnily přelet nad svým územím. Podle deníku Pravda však Polsko nakonec přelet povolilo. Polské velvyslanectví na Slovensku k tomu uvedlo: „Slovensko dokončilo formální záležitosti týkající se letu speciálu s premiérem Slovenské republiky Robertem Ficem na palubě do Moskvy a Polsko k tomu udělilo povolení. Polsko zároveň kritizuje účast premiéra Fica na vojenské přehlídce v Moskvě.“
Bezpečnost celé akce zůstává otázkou. Moskva v posledních dnech čelí opakovaným útokům ukrajinských dronů, což vyústilo v uzavření všech moskevských letišť. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k ruskému návrhu třídenního příměří uvedl: „Nebudeme hrát hry, aby vytvořily příjemnou atmosféru a umožnily Putinovi 9. května vystoupit z izolace.“ Zároveň zdůraznil, že Kyjev nezodpovídá za bezpečnost na ruském území. Fico reagoval jednoznačně: „Plně respektuji, že bezpečnost zúčastněných je vnitřní záležitostí Ruské federace.“
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).