Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
První fáze dohody o příměří zprostředkované Donaldem Trumpem a schválené Izraelem a Hamásem probíhá. Od minulého pátku platí příměří, zbývajících dvacet živých rukojmích se vrátilo do Izraele a následovaly i ostatky zemřelých. Bylo propuštěno i téměř 2000 palestinských vězňů, kteří měli být osvobozeni. Do palestinské enklávy by se měla brzy začít dostávat i zoufale potřebná pomoc.
„Historický úsvit nového Blízkého východu,“ o kterém Trump tvrdí, že přinese „mír na věčné časy,“ je však stále velmi vzdálenou vyhlídkou. Budoucnost Pásma Gazy tak visí na vlásku. V Trumpově plánu se předpokládá, že Gazu bude zpočátku řídit dočasná přechodná komise tvořená „apolitickými“ palestinskými technokraty, na které by dohlížela takzvaná Rada míru. V jejím čele by stál sám Trump a zapojen by byl i bývalý britský premiér Tony Blair, který je veteránem blízkovýchodního vyjednávání.
Vláda by teoreticky přešla na Palestinskou samosprávu poté, co by tato provedla klíčové reformy. Mahmúd Abbás, prezident Palestinské samosprávy, se v pondělí zúčastnil mezinárodního summitu v Egyptě zaměřeného na dokončení dohody o ukončení války v Gaze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již dříve odmítl úlohu Palestinské samosprávy v plánu a je nepravděpodobné, že ji přijme.
Trumpův návrh dále stanovuje, že Hamás nebude mít v Gaze žádnou vládní moc. Skupina ale prohlásila, že očekává určitou budoucí roli jako součást „jednotného palestinského hnutí.“ Před tím vším stojí navíc obrovský úkol rekonstrukce celého Pásma Gazy, které bylo za dva roky války zdevastováno.
S cílem objasnit, kdo by mohl v budoucnu řídit Gazu, hovořil server France24 s Anne Irfanovou, expertkou na moderní Blízký východ a autorkou knihy „Stručná historie Pásma Gazy.“ Irfanová je rovněž lektorkou interdisciplinárních rasových, genderových a postkoloniálních studií na University College London. Irfanová potvrdila, že plán zahrnuje apolitickou technokratickou komisi dohlíženou Radou míru, která by měla zahrnovat kvalifikované Palestince a mezinárodní zástupce.
Zůstávají ale velké otázky ohledně role Palestinské samosprávy a Hamásu, a také, jak budou vybíráni členové. Neposkytly se žádné informace o tom, jak dlouho toto prozatímní uspořádání potrvá, ani co bude potřeba pro přechod do další fáze. Irfanová řekla, že plán je záměrně extrémně vágní.
V reakcích na navrhovaný rámec se často objevuje kritika silného koloniálního podtónu, zejména kvůli zapojení Tonyho Blaira. Ten je na Blízkém východě kontroverzní postavou, a jeho účast vyvolala srovnání s Britským mandátem, který řídil Palestinu po 30 let před rokem 1948. Některé palestinské osobnosti plán kritizovaly jako „dálkové ovládání“ Gazy, což znamená, že by jej nevedli lidé přímo z Gazy ani ti, kteří se v ní nacházejí.
Vidět Gazu poprvé od roku 1967 osvobozenou od izraelské okupace by bylo obrovským krokem, ale zdá se to být velmi nepravděpodobné. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že za jeho vlády palestinský stát nikdy nevznikne. Podmínky plánu ani nezahrnují úplné stažení Izraele z Gazy. Jediným skutečným pozitivem pro obyvatele Gazy je to, že Trumpův plán konkrétně uvádí, že Palestinci nebudou z enklávy vyhnáni.
Palestinská samospráva je mezi Palestinci velmi neoblíbená. Její vůdce, Mahmúd Abbás, byl zvolen před 20 lety a jeho mandát už dávno vypršel. Vláda Palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu nepřinesla tamním obyvatelům žádné výhody. Nadále totiž přicházejí o půdu kvůli izraelským osadníkům a izraelská armáda stále řídí okupované území.
Je důležité mít na paměti, že i na Západním břehu může Palestinská samospráva dělat jen to, co jí Izrael povolí. Nejedná se tedy o nezávislou vládu. Ačkoli je to nejlepší model, který je k dispozici, není na něm nic příliš pozitivního. Původní představa, že Hamás nebude hrát žádnou roli, se zdá být nejednotná. Dokonce i Trump vyslal smíšené signály, když schválil dočasné zapojení Hamásu do řízení vnitřních bezpečnostních operací, aby zabránil chaosu.
Hamás dosud nesouhlasil s odzbrojením. Objevily se sice nepotvrzené zprávy, že by mohl souhlasit s vzdáním se moci výměnou za amnestii. Jisté však je, že Izrael nedosáhl svého proklamovaného cíle zničení Hamásu. Samotná skutečnost, že skupina souhlasila s příměřím, ukazuje, že si v Gaze stále drží určitou moc. Hamás tak prozatím zůstává součástí diskuze.
Pásmo Gazy je téměř úplně zničené. Je těžké pominout obrovský počet zraněných, pozůstalých, lidí bez domova a traumatizovaných. Přestože v Gaze v březnu proběhly protesty proti Hamásu, nesouhlas se systémem trvá. Palestinci v Gaze i na Západním břehu dlouhodobě volají po ukončení vnitřního palestinského rozdělení a dožadují se voleb.
Je jen těžké si představit, že tato poptávka by nyní zmizela. V celém plánu však nejsou žádné náznaky, že by měla hrát roli demokracie. Aktuální fáze dohody o příměří ukazuje, že skutečnou moc prosadit věci má nakonec pouze USA.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.