Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
První fáze dohody o příměří zprostředkované Donaldem Trumpem a schválené Izraelem a Hamásem probíhá. Od minulého pátku platí příměří, zbývajících dvacet živých rukojmích se vrátilo do Izraele a následovaly i ostatky zemřelých. Bylo propuštěno i téměř 2000 palestinských vězňů, kteří měli být osvobozeni. Do palestinské enklávy by se měla brzy začít dostávat i zoufale potřebná pomoc.
„Historický úsvit nového Blízkého východu,“ o kterém Trump tvrdí, že přinese „mír na věčné časy,“ je však stále velmi vzdálenou vyhlídkou. Budoucnost Pásma Gazy tak visí na vlásku. V Trumpově plánu se předpokládá, že Gazu bude zpočátku řídit dočasná přechodná komise tvořená „apolitickými“ palestinskými technokraty, na které by dohlížela takzvaná Rada míru. V jejím čele by stál sám Trump a zapojen by byl i bývalý britský premiér Tony Blair, který je veteránem blízkovýchodního vyjednávání.
Vláda by teoreticky přešla na Palestinskou samosprávu poté, co by tato provedla klíčové reformy. Mahmúd Abbás, prezident Palestinské samosprávy, se v pondělí zúčastnil mezinárodního summitu v Egyptě zaměřeného na dokončení dohody o ukončení války v Gaze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již dříve odmítl úlohu Palestinské samosprávy v plánu a je nepravděpodobné, že ji přijme.
Trumpův návrh dále stanovuje, že Hamás nebude mít v Gaze žádnou vládní moc. Skupina ale prohlásila, že očekává určitou budoucí roli jako součást „jednotného palestinského hnutí.“ Před tím vším stojí navíc obrovský úkol rekonstrukce celého Pásma Gazy, které bylo za dva roky války zdevastováno.
S cílem objasnit, kdo by mohl v budoucnu řídit Gazu, hovořil server France24 s Anne Irfanovou, expertkou na moderní Blízký východ a autorkou knihy „Stručná historie Pásma Gazy.“ Irfanová je rovněž lektorkou interdisciplinárních rasových, genderových a postkoloniálních studií na University College London. Irfanová potvrdila, že plán zahrnuje apolitickou technokratickou komisi dohlíženou Radou míru, která by měla zahrnovat kvalifikované Palestince a mezinárodní zástupce.
Zůstávají ale velké otázky ohledně role Palestinské samosprávy a Hamásu, a také, jak budou vybíráni členové. Neposkytly se žádné informace o tom, jak dlouho toto prozatímní uspořádání potrvá, ani co bude potřeba pro přechod do další fáze. Irfanová řekla, že plán je záměrně extrémně vágní.
V reakcích na navrhovaný rámec se často objevuje kritika silného koloniálního podtónu, zejména kvůli zapojení Tonyho Blaira. Ten je na Blízkém východě kontroverzní postavou, a jeho účast vyvolala srovnání s Britským mandátem, který řídil Palestinu po 30 let před rokem 1948. Některé palestinské osobnosti plán kritizovaly jako „dálkové ovládání“ Gazy, což znamená, že by jej nevedli lidé přímo z Gazy ani ti, kteří se v ní nacházejí.
Vidět Gazu poprvé od roku 1967 osvobozenou od izraelské okupace by bylo obrovským krokem, ale zdá se to být velmi nepravděpodobné. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že za jeho vlády palestinský stát nikdy nevznikne. Podmínky plánu ani nezahrnují úplné stažení Izraele z Gazy. Jediným skutečným pozitivem pro obyvatele Gazy je to, že Trumpův plán konkrétně uvádí, že Palestinci nebudou z enklávy vyhnáni.
Palestinská samospráva je mezi Palestinci velmi neoblíbená. Její vůdce, Mahmúd Abbás, byl zvolen před 20 lety a jeho mandát už dávno vypršel. Vláda Palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu nepřinesla tamním obyvatelům žádné výhody. Nadále totiž přicházejí o půdu kvůli izraelským osadníkům a izraelská armáda stále řídí okupované území.
Je důležité mít na paměti, že i na Západním břehu může Palestinská samospráva dělat jen to, co jí Izrael povolí. Nejedná se tedy o nezávislou vládu. Ačkoli je to nejlepší model, který je k dispozici, není na něm nic příliš pozitivního. Původní představa, že Hamás nebude hrát žádnou roli, se zdá být nejednotná. Dokonce i Trump vyslal smíšené signály, když schválil dočasné zapojení Hamásu do řízení vnitřních bezpečnostních operací, aby zabránil chaosu.
Hamás dosud nesouhlasil s odzbrojením. Objevily se sice nepotvrzené zprávy, že by mohl souhlasit s vzdáním se moci výměnou za amnestii. Jisté však je, že Izrael nedosáhl svého proklamovaného cíle zničení Hamásu. Samotná skutečnost, že skupina souhlasila s příměřím, ukazuje, že si v Gaze stále drží určitou moc. Hamás tak prozatím zůstává součástí diskuze.
Pásmo Gazy je téměř úplně zničené. Je těžké pominout obrovský počet zraněných, pozůstalých, lidí bez domova a traumatizovaných. Přestože v Gaze v březnu proběhly protesty proti Hamásu, nesouhlas se systémem trvá. Palestinci v Gaze i na Západním břehu dlouhodobě volají po ukončení vnitřního palestinského rozdělení a dožadují se voleb.
Je jen těžké si představit, že tato poptávka by nyní zmizela. V celém plánu však nejsou žádné náznaky, že by měla hrát roli demokracie. Aktuální fáze dohody o příměří ukazuje, že skutečnou moc prosadit věci má nakonec pouze USA.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.