Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
První fáze dohody o příměří zprostředkované Donaldem Trumpem a schválené Izraelem a Hamásem probíhá. Od minulého pátku platí příměří, zbývajících dvacet živých rukojmích se vrátilo do Izraele a následovaly i ostatky zemřelých. Bylo propuštěno i téměř 2000 palestinských vězňů, kteří měli být osvobozeni. Do palestinské enklávy by se měla brzy začít dostávat i zoufale potřebná pomoc.
„Historický úsvit nového Blízkého východu,“ o kterém Trump tvrdí, že přinese „mír na věčné časy,“ je však stále velmi vzdálenou vyhlídkou. Budoucnost Pásma Gazy tak visí na vlásku. V Trumpově plánu se předpokládá, že Gazu bude zpočátku řídit dočasná přechodná komise tvořená „apolitickými“ palestinskými technokraty, na které by dohlížela takzvaná Rada míru. V jejím čele by stál sám Trump a zapojen by byl i bývalý britský premiér Tony Blair, který je veteránem blízkovýchodního vyjednávání.
Vláda by teoreticky přešla na Palestinskou samosprávu poté, co by tato provedla klíčové reformy. Mahmúd Abbás, prezident Palestinské samosprávy, se v pondělí zúčastnil mezinárodního summitu v Egyptě zaměřeného na dokončení dohody o ukončení války v Gaze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již dříve odmítl úlohu Palestinské samosprávy v plánu a je nepravděpodobné, že ji přijme.
Trumpův návrh dále stanovuje, že Hamás nebude mít v Gaze žádnou vládní moc. Skupina ale prohlásila, že očekává určitou budoucí roli jako součást „jednotného palestinského hnutí.“ Před tím vším stojí navíc obrovský úkol rekonstrukce celého Pásma Gazy, které bylo za dva roky války zdevastováno.
S cílem objasnit, kdo by mohl v budoucnu řídit Gazu, hovořil server France24 s Anne Irfanovou, expertkou na moderní Blízký východ a autorkou knihy „Stručná historie Pásma Gazy.“ Irfanová je rovněž lektorkou interdisciplinárních rasových, genderových a postkoloniálních studií na University College London. Irfanová potvrdila, že plán zahrnuje apolitickou technokratickou komisi dohlíženou Radou míru, která by měla zahrnovat kvalifikované Palestince a mezinárodní zástupce.
Zůstávají ale velké otázky ohledně role Palestinské samosprávy a Hamásu, a také, jak budou vybíráni členové. Neposkytly se žádné informace o tom, jak dlouho toto prozatímní uspořádání potrvá, ani co bude potřeba pro přechod do další fáze. Irfanová řekla, že plán je záměrně extrémně vágní.
V reakcích na navrhovaný rámec se často objevuje kritika silného koloniálního podtónu, zejména kvůli zapojení Tonyho Blaira. Ten je na Blízkém východě kontroverzní postavou, a jeho účast vyvolala srovnání s Britským mandátem, který řídil Palestinu po 30 let před rokem 1948. Některé palestinské osobnosti plán kritizovaly jako „dálkové ovládání“ Gazy, což znamená, že by jej nevedli lidé přímo z Gazy ani ti, kteří se v ní nacházejí.
Vidět Gazu poprvé od roku 1967 osvobozenou od izraelské okupace by bylo obrovským krokem, ale zdá se to být velmi nepravděpodobné. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že za jeho vlády palestinský stát nikdy nevznikne. Podmínky plánu ani nezahrnují úplné stažení Izraele z Gazy. Jediným skutečným pozitivem pro obyvatele Gazy je to, že Trumpův plán konkrétně uvádí, že Palestinci nebudou z enklávy vyhnáni.
Palestinská samospráva je mezi Palestinci velmi neoblíbená. Její vůdce, Mahmúd Abbás, byl zvolen před 20 lety a jeho mandát už dávno vypršel. Vláda Palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu nepřinesla tamním obyvatelům žádné výhody. Nadále totiž přicházejí o půdu kvůli izraelským osadníkům a izraelská armáda stále řídí okupované území.
Je důležité mít na paměti, že i na Západním břehu může Palestinská samospráva dělat jen to, co jí Izrael povolí. Nejedná se tedy o nezávislou vládu. Ačkoli je to nejlepší model, který je k dispozici, není na něm nic příliš pozitivního. Původní představa, že Hamás nebude hrát žádnou roli, se zdá být nejednotná. Dokonce i Trump vyslal smíšené signály, když schválil dočasné zapojení Hamásu do řízení vnitřních bezpečnostních operací, aby zabránil chaosu.
Hamás dosud nesouhlasil s odzbrojením. Objevily se sice nepotvrzené zprávy, že by mohl souhlasit s vzdáním se moci výměnou za amnestii. Jisté však je, že Izrael nedosáhl svého proklamovaného cíle zničení Hamásu. Samotná skutečnost, že skupina souhlasila s příměřím, ukazuje, že si v Gaze stále drží určitou moc. Hamás tak prozatím zůstává součástí diskuze.
Pásmo Gazy je téměř úplně zničené. Je těžké pominout obrovský počet zraněných, pozůstalých, lidí bez domova a traumatizovaných. Přestože v Gaze v březnu proběhly protesty proti Hamásu, nesouhlas se systémem trvá. Palestinci v Gaze i na Západním břehu dlouhodobě volají po ukončení vnitřního palestinského rozdělení a dožadují se voleb.
Je jen těžké si představit, že tato poptávka by nyní zmizela. V celém plánu však nejsou žádné náznaky, že by měla hrát roli demokracie. Aktuální fáze dohody o příměří ukazuje, že skutečnou moc prosadit věci má nakonec pouze USA.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
