Experti varovali Burnhama: Británie se musí znovu připojit k EU, aby mohla čelit Rusku i Trumpovi

Think-tank v textu vyzývá labouristického lídra, aby přestal hovořit o samotném brexitu a uznal, že unie prošla za poslední desetiletí hlubokou proměnou. Současný blok je podle zprávy zcela odlišnou entitou od té, kterou Velká Británie v roce 2016 opustila. Hlavním katalyzátorem těchto změn je zejména pokračující ozbrojený konflikt na evropském kontinentu vyvolaný ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Závěry prestižní organizace jsou podloženy novým průzkumem veřejného mínění, který institut uskutečnil ve spolupráci s platformou Persuasion UK. Mezi respondenty, kteří vyjádřili svůj názor, se pro znovuvstoupení vyslovilo šedesát čtyři procent lidí oproti třiceti šesti procentům odpůrců. Průzkum navíc ukázal, že i mezi voliči vládní strany zvažujícími přechod k hnutí Reform UK podporuje členství padesát čtyři procent oslovených.

Výkonný ředitel institutu Harry Quilter-Pinner podle The Independent uvedl, že dosavadní postup v podobě dílčích dohod s evropskými partnery pro budoucí vývoj zcela nestačí. Podle jeho slov představuje členství v unii optimální směr, na němž je nutné začít politicky pracovat jak doma, tak na evropské úrovni. Zároveň zdůraznil, že to neznamená okamžité vyhlášení nového referenda hned následující den, ale systematickou přípravu politické podpory.

K výzvě se připojil také bývalý předseda labouristů Neil Kinnock, který označil návrat do evropského bloku za jediný racionální a vlastenecký krok pro Velkou Británii. Podle jeho vyjádření se globální situace za posledních deset let dramaticky proměnila a blízkost k největšímu trhu dává v národním zájmu jasný směr. Vlastenectví, prosperita i bezpečnost podle něj Británii jednoznačně tlačí tímto směrem.

Předseda vlády nedávno naznačil, že v příštím volebním manifestu labouristů by se teoreticky mohlo objevit referendum o členství, což představuje jeho dosud nejsilnější signál. Současně však na loňském sjezdu strany připustil, že kabinet zvažuje také alternativní možnosti, které by Británii přiblížily k unijním strukturám. Vládní představitelé tak čelí tlaku na jasnější vymezení budoucího zahraničněpolitického směřování země.

Zpráva podrobně rozebírá, že ruská invaze na Ukrajinu zásadně transformovala unii v silnou bezpečnostní a obrannou alianci zvyšující výdaje. Laura Chappellová z výzkumného ústavu upozornila, že Británie už nedisponuje dostatečnou vahou na to, aby dokázala čelit moderním výzvám zcela o samotě. Ochrana domácností před rostoucími životními náklady i udržení bezpečnosti vyžaduje úzkou spolupráci s evropskými sousedy.

Institut proto navrhuje vytvoření evropské obranné aliance, v jejímž rámci by Británie mohla nabídnout vlastní kapacity včetně pokročilých satelitních komunikací. Tyto diskuse probíhají na pozadí nedávných neshod kolem satelitního systému Starlink, jehož dostupnost pro Ukrajinu omezila americká administrativa. Současné kroky Spojených států v čele s Donaldem Trumpem podle autorů ukazují na nespolehlivost dosavadních spojenectví.

Doporučení podpořila řada politických osobností včetně bývalého konzervativního ministra Nicka Bolese či představitelů proevropských hnutí. Zástupci organizací Best for Britain a European Movement UK shodně uvedli, že brexit zanechal Británii v izolovaném a méně bezpečném postavení. Podle jejich názoru je nutné minulé spory uzavřít a zaměřit se na společné řešení současných ekonomických a bezpečnostních krizí.

Vládní mluvčí v reakci na zveřejněný dokument prohlásil, že kabinet současně buduje ambiciózní a blízký vztah s evropskými partnery. Tento strategický přístup má za cíl posílit britskou ekonomiku a vytvořit nové příležitosti pro mladé lidi i komunity napříč celou zemí. Oficiální místa tak nadále hledají optimální formu spolupráce s unijním blokem.