Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
Současná situace na Ukrajině naznačuje, že její vstup do NATO je v nejbližší době nepravděpodobný. Západní spojenci již dříve dali jasně najevo, že nehodlají riskovat přímý konflikt s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny, a současná situace nic nemění.
Rusko okupuje přibližně 85 % anektovaného ukrajinského území a jeho pozemní koridor podél Azovského moře na Krym je prakticky nedobytný. Ukrajina sice de jure neuznává ruskou kontrolu nad těmito územími, ale přiznala, že je nemůže získat zpět silou.
Pokračování války vyčerpává ruské zdroje, které budou nezbytné pro udržení pozice v sílící soutěži velmocí. Čím déle tento opotřebovávací konflikt trvá, tím slabší bude Rusko ve srovnání s ostatními centry moci v multipolárním světě. Celkové bojové ztráty ruských vojsk v živé síle od 24. února 2022 do 28. července 2025 dosáhly přibližně 1 050 250 osob.
Dále byly zaznamenány značné ztráty na materiálu, včetně přibližně 11 061 tanků, 23 064 bojových vozidel, 30 826 dělostřeleckých systémů, 421 letadel, 48 393 dronů a 56 596 vozidel. Tyto údaje pochází z ukrajinských zdrojů (Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny, MinFin) a představují odhady ztrát.
Z pohledu Spojených států konflikt oslabuje ruské vojenské kapacity s minimálními náklady pro USA, zatímco z čínského hlediska prohlubuje závislost Ruska na Číně. Evropa se navíc v reakci na ruskou agresi a obavy z opuštění USA začíná sjednocovat a rozvíjet své vojenské kapacity, přičemž její ekonomika výrazně převyšuje ruskou.
Například, podle dubnového reportu Mezinárodního měnového fondu z roku 2025, podíl Ruska na globální ekonomice (měřeno paritou kupní síly, PPP) se pro rok 2025 odhaduje na 3,4 %, zatímco G7 jako celek dosahuje přibližně 28 %. Indie má navíc v nadcházejících letech výrazně předstihnout Rusko v ekonomickém růstu, s odhadovaným růstem HDP 6,2 % v roce 2025 oproti ruským 3,4 %.
Technologicky Rusko zaostává za ostatními velmocemi, protože zdroje jsou alokovány na okamžité, neproduktivní vojenské potřeby. Dlouhodobě to povede k omezení manévrovacího prostoru Ruska na globální scéně. Do poloviny příští dekády by se tak Rusko mohlo snadno stát nejslabší z velmocí, i když si zachová masivní jaderný arzenál.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.