Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
Současná situace na Ukrajině naznačuje, že její vstup do NATO je v nejbližší době nepravděpodobný. Západní spojenci již dříve dali jasně najevo, že nehodlají riskovat přímý konflikt s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny, a současná situace nic nemění.
Rusko okupuje přibližně 85 % anektovaného ukrajinského území a jeho pozemní koridor podél Azovského moře na Krym je prakticky nedobytný. Ukrajina sice de jure neuznává ruskou kontrolu nad těmito územími, ale přiznala, že je nemůže získat zpět silou.
Pokračování války vyčerpává ruské zdroje, které budou nezbytné pro udržení pozice v sílící soutěži velmocí. Čím déle tento opotřebovávací konflikt trvá, tím slabší bude Rusko ve srovnání s ostatními centry moci v multipolárním světě. Celkové bojové ztráty ruských vojsk v živé síle od 24. února 2022 do 28. července 2025 dosáhly přibližně 1 050 250 osob.
Dále byly zaznamenány značné ztráty na materiálu, včetně přibližně 11 061 tanků, 23 064 bojových vozidel, 30 826 dělostřeleckých systémů, 421 letadel, 48 393 dronů a 56 596 vozidel. Tyto údaje pochází z ukrajinských zdrojů (Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny, MinFin) a představují odhady ztrát.
Z pohledu Spojených států konflikt oslabuje ruské vojenské kapacity s minimálními náklady pro USA, zatímco z čínského hlediska prohlubuje závislost Ruska na Číně. Evropa se navíc v reakci na ruskou agresi a obavy z opuštění USA začíná sjednocovat a rozvíjet své vojenské kapacity, přičemž její ekonomika výrazně převyšuje ruskou.
Například, podle dubnového reportu Mezinárodního měnového fondu z roku 2025, podíl Ruska na globální ekonomice (měřeno paritou kupní síly, PPP) se pro rok 2025 odhaduje na 3,4 %, zatímco G7 jako celek dosahuje přibližně 28 %. Indie má navíc v nadcházejících letech výrazně předstihnout Rusko v ekonomickém růstu, s odhadovaným růstem HDP 6,2 % v roce 2025 oproti ruským 3,4 %.
Technologicky Rusko zaostává za ostatními velmocemi, protože zdroje jsou alokovány na okamžité, neproduktivní vojenské potřeby. Dlouhodobě to povede k omezení manévrovacího prostoru Ruska na globální scéně. Do poloviny příští dekády by se tak Rusko mohlo snadno stát nejslabší z velmocí, i když si zachová masivní jaderný arzenál.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.