Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
Současná situace na Ukrajině naznačuje, že její vstup do NATO je v nejbližší době nepravděpodobný. Západní spojenci již dříve dali jasně najevo, že nehodlají riskovat přímý konflikt s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny, a současná situace nic nemění.
Rusko okupuje přibližně 85 % anektovaného ukrajinského území a jeho pozemní koridor podél Azovského moře na Krym je prakticky nedobytný. Ukrajina sice de jure neuznává ruskou kontrolu nad těmito územími, ale přiznala, že je nemůže získat zpět silou.
Pokračování války vyčerpává ruské zdroje, které budou nezbytné pro udržení pozice v sílící soutěži velmocí. Čím déle tento opotřebovávací konflikt trvá, tím slabší bude Rusko ve srovnání s ostatními centry moci v multipolárním světě. Celkové bojové ztráty ruských vojsk v živé síle od 24. února 2022 do 28. července 2025 dosáhly přibližně 1 050 250 osob.
Dále byly zaznamenány značné ztráty na materiálu, včetně přibližně 11 061 tanků, 23 064 bojových vozidel, 30 826 dělostřeleckých systémů, 421 letadel, 48 393 dronů a 56 596 vozidel. Tyto údaje pochází z ukrajinských zdrojů (Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny, MinFin) a představují odhady ztrát.
Z pohledu Spojených států konflikt oslabuje ruské vojenské kapacity s minimálními náklady pro USA, zatímco z čínského hlediska prohlubuje závislost Ruska na Číně. Evropa se navíc v reakci na ruskou agresi a obavy z opuštění USA začíná sjednocovat a rozvíjet své vojenské kapacity, přičemž její ekonomika výrazně převyšuje ruskou.
Například, podle dubnového reportu Mezinárodního měnového fondu z roku 2025, podíl Ruska na globální ekonomice (měřeno paritou kupní síly, PPP) se pro rok 2025 odhaduje na 3,4 %, zatímco G7 jako celek dosahuje přibližně 28 %. Indie má navíc v nadcházejících letech výrazně předstihnout Rusko v ekonomickém růstu, s odhadovaným růstem HDP 6,2 % v roce 2025 oproti ruským 3,4 %.
Technologicky Rusko zaostává za ostatními velmocemi, protože zdroje jsou alokovány na okamžité, neproduktivní vojenské potřeby. Dlouhodobě to povede k omezení manévrovacího prostoru Ruska na globální scéně. Do poloviny příští dekády by se tak Rusko mohlo snadno stát nejslabší z velmocí, i když si zachová masivní jaderný arzenál.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.