Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
Současná situace na Ukrajině naznačuje, že její vstup do NATO je v nejbližší době nepravděpodobný. Západní spojenci již dříve dali jasně najevo, že nehodlají riskovat přímý konflikt s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny, a současná situace nic nemění.
Rusko okupuje přibližně 85 % anektovaného ukrajinského území a jeho pozemní koridor podél Azovského moře na Krym je prakticky nedobytný. Ukrajina sice de jure neuznává ruskou kontrolu nad těmito územími, ale přiznala, že je nemůže získat zpět silou.
Pokračování války vyčerpává ruské zdroje, které budou nezbytné pro udržení pozice v sílící soutěži velmocí. Čím déle tento opotřebovávací konflikt trvá, tím slabší bude Rusko ve srovnání s ostatními centry moci v multipolárním světě. Celkové bojové ztráty ruských vojsk v živé síle od 24. února 2022 do 28. července 2025 dosáhly přibližně 1 050 250 osob.
Dále byly zaznamenány značné ztráty na materiálu, včetně přibližně 11 061 tanků, 23 064 bojových vozidel, 30 826 dělostřeleckých systémů, 421 letadel, 48 393 dronů a 56 596 vozidel. Tyto údaje pochází z ukrajinských zdrojů (Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny, MinFin) a představují odhady ztrát.
Z pohledu Spojených států konflikt oslabuje ruské vojenské kapacity s minimálními náklady pro USA, zatímco z čínského hlediska prohlubuje závislost Ruska na Číně. Evropa se navíc v reakci na ruskou agresi a obavy z opuštění USA začíná sjednocovat a rozvíjet své vojenské kapacity, přičemž její ekonomika výrazně převyšuje ruskou.
Například, podle dubnového reportu Mezinárodního měnového fondu z roku 2025, podíl Ruska na globální ekonomice (měřeno paritou kupní síly, PPP) se pro rok 2025 odhaduje na 3,4 %, zatímco G7 jako celek dosahuje přibližně 28 %. Indie má navíc v nadcházejících letech výrazně předstihnout Rusko v ekonomickém růstu, s odhadovaným růstem HDP 6,2 % v roce 2025 oproti ruským 3,4 %.
Technologicky Rusko zaostává za ostatními velmocemi, protože zdroje jsou alokovány na okamžité, neproduktivní vojenské potřeby. Dlouhodobě to povede k omezení manévrovacího prostoru Ruska na globální scéně. Do poloviny příští dekády by se tak Rusko mohlo snadno stát nejslabší z velmocí, i když si zachová masivní jaderný arzenál.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.