Nejnovější mírový plán pro Blízký východ, sponzorovaný Spojenými státy, byl představen v Bílém domě 29. září 2025. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej okamžitě přijal, a americký prezident Donald Trump ho označil za „historický“ okamžik, který je „velmi blízko“ k ukončení dva roky trvající války v Gaze. Návrh byl doručen hnutí Hamás egyptskými a katarskými zprostředkovateli, přičemž palestinská skupina uvedla, že dokument analyzuje.
Dle plánu, který Trump nastínil za přítomnosti Netanjahua, by v případě přijetí okamžitě skončily boje. Izraelské obranné síly by se z Pásma Gazy stáhly ve třech fázích. První fáze je podmíněna propuštěním zbývajících 48 rukojmích, které Hamás a Palestinský islámský džihád zajali 7. října 2023. Za to by Izrael propustil 250 Palestinců odsouzených na doživotí a 1700 obyvatel Gazy zadržených po 7. říjnu. V této fázi by zároveň měla okamžitě proudit humanitární pomoc pro zoufalé obyvatelstvo Gazy.
Druhá fáze počítá s tím, že Gazu bude spravovat dočasný přechodný orgán. Mělo by jít o technokratický, apolitický výbor složený z Palestinců a mezinárodních členů. Na tento výbor by dohlížela „rada míru“, které by předsedal Trump a další hlavy států, včetně bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Tato rada má rovněž dohlížet na obnovu a hospodářský rozvoj Pásma Gazy. Členům Hamásu, kteří složí zbraně, by byla udělena amnestie, ale spolu s dalšími palestinskými militantními frakcemi by se museli zavázat, že nebudou hrát žádnou roli ve správě Gazy.
Klíčovým novým prvkem je vytvoření Mezinárodní stabilizační síly. Tato nová vojenská jednotka, složená z arabských a mezinárodních partnerů, by byla nasazena v Pásmu Gazy. Teprve poté by se izraelská armáda z Gazy úplně stáhla a plán by se mohl zaměřit na ekonomický rozvoj.
Části plánu o stažení Izraele, propuštění rukojmích výměnou za vězně a masivní humanitární pomoci jsou podle expertů podobné minulým dohodám, včetně té, která zkrachovala v březnu 2025. Nově však plán zavádí radu míru a Mezinárodní stabilizační síly. Rada míru dává konkrétní strukturu dřívějším Trumpovým představám o rozvoji Gazy jako realitního projektu, zatímco stabilizační síly vytváří rámec pro mezinárodní vojenskou kontrolu pásma v dohledné budoucnosti. Plán navíc poprvé zmiňuje dlouhodobý horizont pro sebeurčení a ustavení palestinského státu, což předchozí návrhy opomíjely.
Trump nahlíží na Gazu primárně optikou ekonomického rozvoje. Hovořil o příležitostech, které nabízí pobřeží Gazy. Vize předpokládá obnovu pásma, kterou by financovali zejména regionální partneři. Ti by měli v krátkodobém horizontu poskytnout humanitární pomoc a dlouhodobě zajistit ekonomické příležitosti. Americká administrativa a Izrael doufají nejen v Gazu bez Hamásu, ale i v depolitizovanou gazanskou populaci.
Bez role pro Hamás není z plánu jasné, kdo bude Palestince v Gaze reprezentovat. Lze se domnívat, že roli „palestinských technokratů“ by mohla převzít reformovaná Palestinská samospráva. Plán naznačuje, že Samospráva by mohla hrát roli v budoucnu Gazy po dokončení „reformního programu“, který ovšem neupřesňuje. Navrhuje se také, že palestinské policejní složky by byly vycvičeny a dohlíženy Mezinárodní stabilizační silou, což naznačuje možnou roli pro policisty Palestinské samosprávy. Izraelský premiér Netanjahu se dlouhodobě brání tomu, aby Samospráva Gazu po válce spravovala, a proto může být otázka administrace hlavní překážkou.
Šance na přijetí plánu narážejí na dvě hlavní bariéry. V Izraeli bude muset Netanjahu získat souhlas krajně pravicových členů své vlády, kteří se v minulosti bránili čemukoli, co by nebylo pokračováním války a konečným převzetím Gazy Izraelem. Netanjahuovo politické přežití závisí na udržení této koalice, která už dříve zhatila snahy o ukončení války.
Pro Hamás by přijetí dohody znamenalo konec jeho vojenské a politické přítomnosti v Pásmu Gazy, které spravuje od roku 2007. Hnutí by muselo být v zoufalé situaci, aby takové podmínky přijalo. Netanjahu tak pravděpodobně podporuje Trumpův plán s vědomím, že šance na jeho realizaci jsou velmi malé. Jeho cílem je totiž vlastní politické přežití. Přijetím plánu demonstruje spojenectví s Trumpem a zároveň se doma prezentuje jako ochotný k míru, ale s jistotou, že Hamás ho pravděpodobně odmítne. Absence konkrétního časového harmonogramu mu zároveň kupuje cenný politický čas před národními volbami v říjnu 2026.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.