Nejnovější mírový plán pro Blízký východ, sponzorovaný Spojenými státy, byl představen v Bílém domě 29. září 2025. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej okamžitě přijal, a americký prezident Donald Trump ho označil za „historický“ okamžik, který je „velmi blízko“ k ukončení dva roky trvající války v Gaze. Návrh byl doručen hnutí Hamás egyptskými a katarskými zprostředkovateli, přičemž palestinská skupina uvedla, že dokument analyzuje.
Dle plánu, který Trump nastínil za přítomnosti Netanjahua, by v případě přijetí okamžitě skončily boje. Izraelské obranné síly by se z Pásma Gazy stáhly ve třech fázích. První fáze je podmíněna propuštěním zbývajících 48 rukojmích, které Hamás a Palestinský islámský džihád zajali 7. října 2023. Za to by Izrael propustil 250 Palestinců odsouzených na doživotí a 1700 obyvatel Gazy zadržených po 7. říjnu. V této fázi by zároveň měla okamžitě proudit humanitární pomoc pro zoufalé obyvatelstvo Gazy.
Druhá fáze počítá s tím, že Gazu bude spravovat dočasný přechodný orgán. Mělo by jít o technokratický, apolitický výbor složený z Palestinců a mezinárodních členů. Na tento výbor by dohlížela „rada míru“, které by předsedal Trump a další hlavy států, včetně bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Tato rada má rovněž dohlížet na obnovu a hospodářský rozvoj Pásma Gazy. Členům Hamásu, kteří složí zbraně, by byla udělena amnestie, ale spolu s dalšími palestinskými militantními frakcemi by se museli zavázat, že nebudou hrát žádnou roli ve správě Gazy.
Klíčovým novým prvkem je vytvoření Mezinárodní stabilizační síly. Tato nová vojenská jednotka, složená z arabských a mezinárodních partnerů, by byla nasazena v Pásmu Gazy. Teprve poté by se izraelská armáda z Gazy úplně stáhla a plán by se mohl zaměřit na ekonomický rozvoj.
Části plánu o stažení Izraele, propuštění rukojmích výměnou za vězně a masivní humanitární pomoci jsou podle expertů podobné minulým dohodám, včetně té, která zkrachovala v březnu 2025. Nově však plán zavádí radu míru a Mezinárodní stabilizační síly. Rada míru dává konkrétní strukturu dřívějším Trumpovým představám o rozvoji Gazy jako realitního projektu, zatímco stabilizační síly vytváří rámec pro mezinárodní vojenskou kontrolu pásma v dohledné budoucnosti. Plán navíc poprvé zmiňuje dlouhodobý horizont pro sebeurčení a ustavení palestinského státu, což předchozí návrhy opomíjely.
Trump nahlíží na Gazu primárně optikou ekonomického rozvoje. Hovořil o příležitostech, které nabízí pobřeží Gazy. Vize předpokládá obnovu pásma, kterou by financovali zejména regionální partneři. Ti by měli v krátkodobém horizontu poskytnout humanitární pomoc a dlouhodobě zajistit ekonomické příležitosti. Americká administrativa a Izrael doufají nejen v Gazu bez Hamásu, ale i v depolitizovanou gazanskou populaci.
Bez role pro Hamás není z plánu jasné, kdo bude Palestince v Gaze reprezentovat. Lze se domnívat, že roli „palestinských technokratů“ by mohla převzít reformovaná Palestinská samospráva. Plán naznačuje, že Samospráva by mohla hrát roli v budoucnu Gazy po dokončení „reformního programu“, který ovšem neupřesňuje. Navrhuje se také, že palestinské policejní složky by byly vycvičeny a dohlíženy Mezinárodní stabilizační silou, což naznačuje možnou roli pro policisty Palestinské samosprávy. Izraelský premiér Netanjahu se dlouhodobě brání tomu, aby Samospráva Gazu po válce spravovala, a proto může být otázka administrace hlavní překážkou.
Šance na přijetí plánu narážejí na dvě hlavní bariéry. V Izraeli bude muset Netanjahu získat souhlas krajně pravicových členů své vlády, kteří se v minulosti bránili čemukoli, co by nebylo pokračováním války a konečným převzetím Gazy Izraelem. Netanjahuovo politické přežití závisí na udržení této koalice, která už dříve zhatila snahy o ukončení války.
Pro Hamás by přijetí dohody znamenalo konec jeho vojenské a politické přítomnosti v Pásmu Gazy, které spravuje od roku 2007. Hnutí by muselo být v zoufalé situaci, aby takové podmínky přijalo. Netanjahu tak pravděpodobně podporuje Trumpův plán s vědomím, že šance na jeho realizaci jsou velmi malé. Jeho cílem je totiž vlastní politické přežití. Přijetím plánu demonstruje spojenectví s Trumpem a zároveň se doma prezentuje jako ochotný k míru, ale s jistotou, že Hamás ho pravděpodobně odmítne. Absence konkrétního časového harmonogramu mu zároveň kupuje cenný politický čas před národními volbami v říjnu 2026.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
