Nejnovější mírový plán pro Blízký východ, sponzorovaný Spojenými státy, byl představen v Bílém domě 29. září 2025. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej okamžitě přijal, a americký prezident Donald Trump ho označil za „historický“ okamžik, který je „velmi blízko“ k ukončení dva roky trvající války v Gaze. Návrh byl doručen hnutí Hamás egyptskými a katarskými zprostředkovateli, přičemž palestinská skupina uvedla, že dokument analyzuje.
Dle plánu, který Trump nastínil za přítomnosti Netanjahua, by v případě přijetí okamžitě skončily boje. Izraelské obranné síly by se z Pásma Gazy stáhly ve třech fázích. První fáze je podmíněna propuštěním zbývajících 48 rukojmích, které Hamás a Palestinský islámský džihád zajali 7. října 2023. Za to by Izrael propustil 250 Palestinců odsouzených na doživotí a 1700 obyvatel Gazy zadržených po 7. říjnu. V této fázi by zároveň měla okamžitě proudit humanitární pomoc pro zoufalé obyvatelstvo Gazy.
Druhá fáze počítá s tím, že Gazu bude spravovat dočasný přechodný orgán. Mělo by jít o technokratický, apolitický výbor složený z Palestinců a mezinárodních členů. Na tento výbor by dohlížela „rada míru“, které by předsedal Trump a další hlavy států, včetně bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Tato rada má rovněž dohlížet na obnovu a hospodářský rozvoj Pásma Gazy. Členům Hamásu, kteří složí zbraně, by byla udělena amnestie, ale spolu s dalšími palestinskými militantními frakcemi by se museli zavázat, že nebudou hrát žádnou roli ve správě Gazy.
Klíčovým novým prvkem je vytvoření Mezinárodní stabilizační síly. Tato nová vojenská jednotka, složená z arabských a mezinárodních partnerů, by byla nasazena v Pásmu Gazy. Teprve poté by se izraelská armáda z Gazy úplně stáhla a plán by se mohl zaměřit na ekonomický rozvoj.
Části plánu o stažení Izraele, propuštění rukojmích výměnou za vězně a masivní humanitární pomoci jsou podle expertů podobné minulým dohodám, včetně té, která zkrachovala v březnu 2025. Nově však plán zavádí radu míru a Mezinárodní stabilizační síly. Rada míru dává konkrétní strukturu dřívějším Trumpovým představám o rozvoji Gazy jako realitního projektu, zatímco stabilizační síly vytváří rámec pro mezinárodní vojenskou kontrolu pásma v dohledné budoucnosti. Plán navíc poprvé zmiňuje dlouhodobý horizont pro sebeurčení a ustavení palestinského státu, což předchozí návrhy opomíjely.
Trump nahlíží na Gazu primárně optikou ekonomického rozvoje. Hovořil o příležitostech, které nabízí pobřeží Gazy. Vize předpokládá obnovu pásma, kterou by financovali zejména regionální partneři. Ti by měli v krátkodobém horizontu poskytnout humanitární pomoc a dlouhodobě zajistit ekonomické příležitosti. Americká administrativa a Izrael doufají nejen v Gazu bez Hamásu, ale i v depolitizovanou gazanskou populaci.
Bez role pro Hamás není z plánu jasné, kdo bude Palestince v Gaze reprezentovat. Lze se domnívat, že roli „palestinských technokratů“ by mohla převzít reformovaná Palestinská samospráva. Plán naznačuje, že Samospráva by mohla hrát roli v budoucnu Gazy po dokončení „reformního programu“, který ovšem neupřesňuje. Navrhuje se také, že palestinské policejní složky by byly vycvičeny a dohlíženy Mezinárodní stabilizační silou, což naznačuje možnou roli pro policisty Palestinské samosprávy. Izraelský premiér Netanjahu se dlouhodobě brání tomu, aby Samospráva Gazu po válce spravovala, a proto může být otázka administrace hlavní překážkou.
Šance na přijetí plánu narážejí na dvě hlavní bariéry. V Izraeli bude muset Netanjahu získat souhlas krajně pravicových členů své vlády, kteří se v minulosti bránili čemukoli, co by nebylo pokračováním války a konečným převzetím Gazy Izraelem. Netanjahuovo politické přežití závisí na udržení této koalice, která už dříve zhatila snahy o ukončení války.
Pro Hamás by přijetí dohody znamenalo konec jeho vojenské a politické přítomnosti v Pásmu Gazy, které spravuje od roku 2007. Hnutí by muselo být v zoufalé situaci, aby takové podmínky přijalo. Netanjahu tak pravděpodobně podporuje Trumpův plán s vědomím, že šance na jeho realizaci jsou velmi malé. Jeho cílem je totiž vlastní politické přežití. Přijetím plánu demonstruje spojenectví s Trumpem a zároveň se doma prezentuje jako ochotný k míru, ale s jistotou, že Hamás ho pravděpodobně odmítne. Absence konkrétního časového harmonogramu mu zároveň kupuje cenný politický čas před národními volbami v říjnu 2026.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.