Experti rozebrali Trumpův mírový plán. Obávají se, že nic nezmění

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 30. září 2025 12:25
Sdílej:

Nejnovější mírový plán pro Blízký východ, sponzorovaný Spojenými státy, byl představen v Bílém domě 29. září 2025. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej okamžitě přijal, a americký prezident Donald Trump ho označil za „historický“ okamžik, který je „velmi blízko“ k ukončení dva roky trvající války v Gaze. Návrh byl doručen hnutí Hamás egyptskými a katarskými zprostředkovateli, přičemž palestinská skupina uvedla, že dokument analyzuje.

Dle plánu, který Trump nastínil za přítomnosti Netanjahua, by v případě přijetí okamžitě skončily boje. Izraelské obranné síly by se z Pásma Gazy stáhly ve třech fázích. První fáze je podmíněna propuštěním zbývajících 48 rukojmích, které Hamás a Palestinský islámský džihád zajali 7. října 2023. Za to by Izrael propustil 250 Palestinců odsouzených na doživotí a 1700 obyvatel Gazy zadržených po 7. říjnu. V této fázi by zároveň měla okamžitě proudit humanitární pomoc pro zoufalé obyvatelstvo Gazy.

Druhá fáze počítá s tím, že Gazu bude spravovat dočasný přechodný orgán. Mělo by jít o technokratický, apolitický výbor složený z Palestinců a mezinárodních členů. Na tento výbor by dohlížela „rada míru“, které by předsedal Trump a další hlavy států, včetně bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Tato rada má rovněž dohlížet na obnovu a hospodářský rozvoj Pásma Gazy. Členům Hamásu, kteří složí zbraně, by byla udělena amnestie, ale spolu s dalšími palestinskými militantními frakcemi by se museli zavázat, že nebudou hrát žádnou roli ve správě Gazy.

Klíčovým novým prvkem je vytvoření Mezinárodní stabilizační síly. Tato nová vojenská jednotka, složená z arabských a mezinárodních partnerů, by byla nasazena v Pásmu Gazy. Teprve poté by se izraelská armáda z Gazy úplně stáhla a plán by se mohl zaměřit na ekonomický rozvoj.

Části plánu o stažení Izraele, propuštění rukojmích výměnou za vězně a masivní humanitární pomoci jsou podle expertů podobné minulým dohodám, včetně té, která zkrachovala v březnu 2025. Nově však plán zavádí radu míru a Mezinárodní stabilizační síly. Rada míru dává konkrétní strukturu dřívějším Trumpovým představám o rozvoji Gazy jako realitního projektu, zatímco stabilizační síly vytváří rámec pro mezinárodní vojenskou kontrolu pásma v dohledné budoucnosti. Plán navíc poprvé zmiňuje dlouhodobý horizont pro sebeurčení a ustavení palestinského státu, což předchozí návrhy opomíjely.

Trump nahlíží na Gazu primárně optikou ekonomického rozvoje. Hovořil o příležitostech, které nabízí pobřeží Gazy. Vize předpokládá obnovu pásma, kterou by financovali zejména regionální partneři. Ti by měli v krátkodobém horizontu poskytnout humanitární pomoc a dlouhodobě zajistit ekonomické příležitosti. Americká administrativa a Izrael doufají nejen v Gazu bez Hamásu, ale i v depolitizovanou gazanskou populaci.

Bez role pro Hamás není z plánu jasné, kdo bude Palestince v Gaze reprezentovat. Lze se domnívat, že roli „palestinských technokratů“ by mohla převzít reformovaná Palestinská samospráva. Plán naznačuje, že Samospráva by mohla hrát roli v budoucnu Gazy po dokončení „reformního programu“, který ovšem neupřesňuje. Navrhuje se také, že palestinské policejní složky by byly vycvičeny a dohlíženy Mezinárodní stabilizační silou, což naznačuje možnou roli pro policisty Palestinské samosprávy. Izraelský premiér Netanjahu se dlouhodobě brání tomu, aby Samospráva Gazu po válce spravovala, a proto může být otázka administrace hlavní překážkou.

Šance na přijetí plánu narážejí na dvě hlavní bariéry. V Izraeli bude muset Netanjahu získat souhlas krajně pravicových členů své vlády, kteří se v minulosti bránili čemukoli, co by nebylo pokračováním války a konečným převzetím Gazy Izraelem. Netanjahuovo politické přežití závisí na udržení této koalice, která už dříve zhatila snahy o ukončení války.

Pro Hamás by přijetí dohody znamenalo konec jeho vojenské a politické přítomnosti v Pásmu Gazy, které spravuje od roku 2007. Hnutí by muselo být v zoufalé situaci, aby takové podmínky přijalo. Netanjahu tak pravděpodobně podporuje Trumpův plán s vědomím, že šance na jeho realizaci jsou velmi malé. Jeho cílem je totiž vlastní politické přežití. Přijetím plánu demonstruje spojenectví s Trumpem a zároveň se doma prezentuje jako ochotný k míru, ale s jistotou, že Hamás ho pravděpodobně odmítne. Absence konkrétního časového harmonogramu mu zároveň kupuje cenný politický čas před národními volbami v říjnu 2026. 

Stalo se
Novinky
Petr Pavel

Obvinění z vydírání Pavla má dopad i na Kyjev, píše ukrajinský tisk

V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.

Novinky
Kaja Kallasová

Evropská armáda je minulostí? Šéfka evropské diplomacie pohřbila nápad hned v zárodku

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.

Novinky
Mario Draghi a Ursula von der Leyenová

Draghi: Globální řád je minulostí, stávající pořádky jsou mrtvé

Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.

Novinky
Donald Trump

USA sužují vysoké ceny energií. Elektřina zdražuje jen v demokratických státech, posmívá se Trump. Realita je ale jiná

Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.