Když Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, počítalo s rychlou třídenní operací, která měla vyvrcholit pádem Kyjeva a instalací proruské vlády. Místo toho ale narazilo na tvrdý odpor a po více než třech letech válčení je fronta stále bez zásadního průlomu. Evropa mezitím čelí rostoucím obavám, že ruské ambice se nezastaví na ukrajinských hranicích. Přesto by podle bezpečnostního experta případný střet mezi Moskvou a NATO vypadal zcela odlišně od současného konfliktu.
V uplynulých měsících varovali někteří vysocí důstojníci Severoatlantické aliance, že je nutné počítat s možností ruského útoku na jednoho či více členů NATO během příštích tří až sedmi let. Upozornil na to britský deník The Times. Dánsko dokonce na základě svých zpravodajských informací tvrdí, že Moskva by mohla být schopna zaútočit do šesti měsíců po ukončení či zmrazení války na Ukrajině.
Mnozí by mohli namítat, že armáda, která není schopna dosáhnout svých cílů na Ukrajině, nemůže představovat hrozbu pro celé NATO. Jenže podle experta na obranu a vojenské technologie Fabiana Hoffmanna z magazínu Foreign Policy se takové předpoklady zakládají na mylném chápání ruské strategie.
„Válka mezi Ruskem a NATO by vůbec nevypadala jako válka na Ukrajině,“ konstatuje Hoffmann ve své analýze. Klíčem k pochopení tohoto rozdílu je podle něj fakt, že primárním cílem Ruska v takovém konfliktu by nebylo obsazení rozsáhlých území, ale likvidace Aliance jako soudržné politické a vojenské entity.
Kreml by podle Hoffmanna nepočítal s vítězstvím na bojišti, ale s tím, že dokáže vyvolat rozkol, paniku a politické napětí uvnitř samotného NATO. „Cílem by nebyla porážka NATO v otevřené bitvě a následný pochod na Berlín. Spíše by šlo o rozbití jednoty a odhodlání Aliance, sázku na to, že se blok pod tlakem sám zhroutí,“ uvádí odborník.
Takový scénář by podle něj mohl Moskva zvládnout i s omezeným vojenským nasazením. Jakmile by se Rusko nemuselo tolik soustředit na ukrajinskou frontu, mohlo by krátkodobě přesunout dostatečné síly pro destabilizační údery proti východní hranici NATO.
Hoffmann zároveň zdůrazňuje, že případný ruský útok by neměl za cíl zničit vojenskou kapacitu NATO jako celek, ale podkopat jeho politické odhodlání jednat společně a koordinovaně. „Rusko představuje pro NATO existenční hrozbu zcela jiným způsobem, než jaký vidíme na Ukrajině,“ vysvětluje.
Motoristé opět ukázali, co jsou zač. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se rozhodl pomstít svému předchůdci Martinu Baxovi za některá kritická vyjádření. Svými slovy ho "vyřešil" tím způsobem, že jej odvolal ze správní rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
Helena Vondráčková je jako jedna z dlouhodobě nejpopulárnějších zpěvaček populární ve všech koutech České republiky. Hrdě se ale hlásí k jedné konkrétní oblasti, kde vyrůstala. Jsou to východní Čechy.
Útokem na íránské elektrárny vyhrožují Američané už nějaký čas. Nyní přidal americký prezident Donald Trump novou hrozbu. Cílem by se mohla stát i klíčová dopravní infrastruktura. Trump proto vyzval vedení režimu k ústupkům.
Jiřina Bohdalová bude mít v květnu půlkulaté 95. narozeniny. Jednu oslavu si s pomocí blízkých organizuje sama, jinou akci připravuje Český rozhlas. Jak se povede, to ještě nevíme, ale jedno je jisté už teď. Legendární herečka nalákala opravdu největší jména našeho šoubyznysu.
Velikonoce jsou ode dneška v plném proudu, očekává se poměrně teplé počasí. Odpolední maxima během období překročí 20 stupňů. Jak je to tedy s pranostikami, které se k jarním svátkům vztahují? Meteorologové se jim podívali na zoubek.
Americký prezident Donald Trump se znovu dostal do křížku se slavným krajanem Brucem Springsteenem. Lidem vzkázal, že by měli ušetřit peníze tím, že nebudou chodit na jeho koncerty. Není ale jasné, co přesně ho ze strany hudebníka tak naštvalo.
Jaká bude Česká televize budoucnosti? Vedou se o tom vášnivé diskuze v souvislosti se záměry současné vládní koalice. Podle jihomoravského hejtmana a možného příštího předsedy lidovců Jana Grolicha (KDU-ČSL) mohou z veřejnoprávní televize zmizet přímé přenosy StarDance či ledního hokeje.
Velikonoce začínají a lidé by se během nich měli připravit na jednu věc. Očekává se zvýšená přítomnost policistů na frekventovaných místech či silnicích. Policie prozradila, zdali za tím lidé mají něco hledat.
První otevřený prodej vstupenek na mistrovství světa ve fotbale 2026 šokoval fanoušky i odborníky. Ukázalo se totiž, že FIFA si za nejlepší místa na finálový zápas účtuje astronomických 10 990 dolarů (v přepočtu zhruba 260 000 korun). Tato částka je považována za nejvyšší oficiální cenu za běžné vstupné v historii fotbalu, pokud nepočítáme černý trh.
Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.
Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.
