Když Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, počítalo s rychlou třídenní operací, která měla vyvrcholit pádem Kyjeva a instalací proruské vlády. Místo toho ale narazilo na tvrdý odpor a po více než třech letech válčení je fronta stále bez zásadního průlomu. Evropa mezitím čelí rostoucím obavám, že ruské ambice se nezastaví na ukrajinských hranicích. Přesto by podle bezpečnostního experta případný střet mezi Moskvou a NATO vypadal zcela odlišně od současného konfliktu.
V uplynulých měsících varovali někteří vysocí důstojníci Severoatlantické aliance, že je nutné počítat s možností ruského útoku na jednoho či více členů NATO během příštích tří až sedmi let. Upozornil na to britský deník The Times. Dánsko dokonce na základě svých zpravodajských informací tvrdí, že Moskva by mohla být schopna zaútočit do šesti měsíců po ukončení či zmrazení války na Ukrajině.
Mnozí by mohli namítat, že armáda, která není schopna dosáhnout svých cílů na Ukrajině, nemůže představovat hrozbu pro celé NATO. Jenže podle experta na obranu a vojenské technologie Fabiana Hoffmanna z magazínu Foreign Policy se takové předpoklady zakládají na mylném chápání ruské strategie.
„Válka mezi Ruskem a NATO by vůbec nevypadala jako válka na Ukrajině,“ konstatuje Hoffmann ve své analýze. Klíčem k pochopení tohoto rozdílu je podle něj fakt, že primárním cílem Ruska v takovém konfliktu by nebylo obsazení rozsáhlých území, ale likvidace Aliance jako soudržné politické a vojenské entity.
Kreml by podle Hoffmanna nepočítal s vítězstvím na bojišti, ale s tím, že dokáže vyvolat rozkol, paniku a politické napětí uvnitř samotného NATO. „Cílem by nebyla porážka NATO v otevřené bitvě a následný pochod na Berlín. Spíše by šlo o rozbití jednoty a odhodlání Aliance, sázku na to, že se blok pod tlakem sám zhroutí,“ uvádí odborník.
Takový scénář by podle něj mohl Moskva zvládnout i s omezeným vojenským nasazením. Jakmile by se Rusko nemuselo tolik soustředit na ukrajinskou frontu, mohlo by krátkodobě přesunout dostatečné síly pro destabilizační údery proti východní hranici NATO.
Hoffmann zároveň zdůrazňuje, že případný ruský útok by neměl za cíl zničit vojenskou kapacitu NATO jako celek, ale podkopat jeho politické odhodlání jednat společně a koordinovaně. „Rusko představuje pro NATO existenční hrozbu zcela jiným způsobem, než jaký vidíme na Ukrajině,“ vysvětluje.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.
Bílý dům představil ambiciózní plán prezidenta Donalda Trumpa na vybudování monumentálního „Oblouku nezávislosti“ ve Washingtonu, D.C. Projekt, který má připomenout 250. výročí vzniku Spojených států, by se podle administrativy měl stát jednou z nejikoničtějších památek světa. Mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl, že tato odvážná vize se nesmazatelně zapíše do historie země a zajistí Americe slávu, kterou si zaslouží.
Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Český hokej v neděli bojoval o větší naději na úspěch na olympijských hrách, ale nebylo to všechno. Už 54 let připadají na 15. února narozeniny jedné hokejové legendy. Jaromír Jágr je od včera zase o rok starší, přesto stále nepověsil brusle na hřebík.
Začal závěrečný týden zimních olympijských her v Itálii, v jehož průběhu vyvrcholí i mužský hokejový turnaj za účasti hvězd zámořské NHL. Češi si v neděli výrazně zkomplikovali cestu do bojů o medaile. Už znají soupeře pro předkolo i případné čtvrtfinále.
Tři děti má Agáta Hanychová, která je hodně aktivní na sociálních sítích. Často tam s fanoušky sdílela i fotografie potomků, ale tomu je podle všeho konec. Dceru herečky Veroniky Žilkové totiž zasáhlo video, které zveřejnili policisté.
Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ.
Sníh na řadě míst zasypal Česko již v uplynulých hodinách, ale ještě to není konečná. Vyplývá to z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může napadnout dalších až 10 centimetrů sněhu.
