Experti: Máme tři roky na přípravu na válku s Ruskem. A bude vypadat úplně jinak, než ta na Ukrajině

V uplynulých měsících varovali někteří vysocí důstojníci Severoatlantické aliance, že je nutné počítat s možností ruského útoku na jednoho či více členů NATO během příštích tří až sedmi let. Upozornil na to britský deník The Times. Dánsko dokonce na základě svých zpravodajských informací tvrdí, že Moskva by mohla být schopna zaútočit do šesti měsíců po ukončení či zmrazení války na Ukrajině.

Mnozí by mohli namítat, že armáda, která není schopna dosáhnout svých cílů na Ukrajině, nemůže představovat hrozbu pro celé NATO. Jenže podle experta na obranu a vojenské technologie Fabiana Hoffmanna z magazínu Foreign Policy se takové předpoklady zakládají na mylném chápání ruské strategie.

„Válka mezi Ruskem a NATO by vůbec nevypadala jako válka na Ukrajině,“ konstatuje Hoffmann ve své analýze. Klíčem k pochopení tohoto rozdílu je podle něj fakt, že primárním cílem Ruska v takovém konfliktu by nebylo obsazení rozsáhlých území, ale likvidace Aliance jako soudržné politické a vojenské entity.

Kreml by podle Hoffmanna nepočítal s vítězstvím na bojišti, ale s tím, že dokáže vyvolat rozkol, paniku a politické napětí uvnitř samotného NATO. „Cílem by nebyla porážka NATO v otevřené bitvě a následný pochod na Berlín. Spíše by šlo o rozbití jednoty a odhodlání Aliance, sázku na to, že se blok pod tlakem sám zhroutí,“ uvádí odborník.

Takový scénář by podle něj mohl Moskva zvládnout i s omezeným vojenským nasazením. Jakmile by se Rusko nemuselo tolik soustředit na ukrajinskou frontu, mohlo by krátkodobě přesunout dostatečné síly pro destabilizační údery proti východní hranici NATO.

Hoffmann zároveň zdůrazňuje, že případný ruský útok by neměl za cíl zničit vojenskou kapacitu NATO jako celek, ale podkopat jeho politické odhodlání jednat společně a koordinovaně. „Rusko představuje pro NATO existenční hrozbu zcela jiným způsobem, než jaký vidíme na Ukrajině,“ vysvětluje.