Překvapení bylo klíčem k úspěchu. Pokud nepřítel věděl, kdy a kde útok udeří, jeho obránci byli připraveni a útočící jednotky čelily mnohem vyšší pravděpodobnosti porážky. Aby se tomu útočníci vyhnuli, spoléhali na klam – maskovali své plány, uváděli nepřátelské velitele v omyl a odváděli jejich pozornost falešnými informacemi. Používali falešné elektronické komunikace, nafukovací makety vojáků a vojenských technik, nebo digitální triky na sociálních sítích. Cílem bylo vyvolat kognitivní přetížení a přimět protivníka, aby sám sebe přesvědčil, že se nic zvláštního neděje – dokud nebylo pozdě.
Tento princip kdysi slavně fungoval v roce 1944 během operací Fortitude a Bodyguard, kdy Spojenci oklamali nacistické Německo, aby se připravovalo na invazi u Pas-de-Calais, zatímco skutečný útok mířil na Normandii. Dnes stejnou taktiku používá Ukrajina – například při ofenzivě na Kursk v roce 2024, kde kombinovala digitální triky se záměrným zkreslováním informací o svých vojenských schopnostech.
Jak ukazuje nová zpráva Micka Ryana, bývalého generálmajora australské armády, a Petera W. Singera, stratéga think-tanku New America, „The Future of Deception in War: Lessons from Ukraine“, pokud Spojené státy a jejich spojenci nedokážou zvládnout moderní technologie v oblasti vojenského klamu, ztratí výhodu v oblasti, kterou dříve dominovali.
Klam je starý jako válka sama. Citát z Přísloví 24:6 – později přijatý Mossadem jako motto – říká: „Veď válku skrze klam.“ Tato myšlenka spojuje lidskou touhu po jistotě ve válce s realitou informační mlhy. Slavný vojenský historik Martin van Creveld poznamenal, že vedení války je „nekonečné hledání jistoty“ – a právě klam má tuto jistotu podkopat.
Historické principy vojenského klamu – jako Magruderův princip, jenž využívá předsudky protivníka, nebo Jonesovo pravidlo, které zmiňuje význam kontroly nad více informačními kanály – zůstávají platné. Avšak moderní technologie přinášejí zcela nové možnosti. Umělá inteligence, autonomní systémy, komerční senzory, 3D tisk, pokročilé materiály i kvantové výpočty otevírají cestu k novým formám manipulace a podvodů.
Současné bojiště, jak to vidíme na Ukrajině nebo na Blízkém východě, se mění v prostředí, kde je klam snadněji realizovatelný i díky rozmachu levných dronů, které lze použít jak ke špehování, tak k vytváření falešných obrazů sil, které ve skutečnosti neexistují. Do hry vstupuje také takzvaná „kognitivní válka“, tedy snaha ovlivnit vnímání a rozhodování nepřítele prostřednictvím dezinformací.
Pro západní armády však tato změna znamená problém. Zatímco si připomínáme výročí vylodění v Normandii, měli bychom si zároveň přiznat, že Spojené státy a jejich spojenci v oblasti klamu zaostávají. Přestože v učebnicích a vojenských doktrínách je klam často zmiňován, chybí podrobné rozpracování toho, jak jej efektivně plánovat, provádět a vyhodnocovat v moderních operacích.
Naopak Rusko a Čína staví klam do centra své vojenské strategie. Rusové mají pojem maskirovka – všeobjímající koncept klamu a kamufláže. Čínská armáda zase klade důraz na „kognitivní dominanci“ a klam v duchu Sun-c’ových myšlenek.
Tato nerovnováha – kombinace technologického pokroku, nových bojových trendů a strategického důrazu na klam u autoritářských mocností – vytváří vážné riziko. Hrozí, že země jako Rusko a Čína využijí tuto mezeru v dovednostech Západu a obrátí ji proti němu.
Aby USA a jejich spojenci byli schopni čelit těmto výzvám, musí se podle Ryana a Singera vojenské organizace demokratických států výrazně adaptovat. Znamená to nejen přehodnotit výcvik velitelů, ale i investice do technologií a úpravu doktrín tak, aby v sobě spojovaly starobylá moudra o klamu s možnostmi 21. století.
Války jsou vždy určitým druhem učebny – a současný konflikt na Ukrajině poskytuje lekce, které nesmíme ignorovat. Stejně tak bychom měli analyzovat, co o klamu z dnešních konfliktů zjišťují naši protivníci.
Klam – od starověku až po moderní bojiště – bývá často nejúčinnější, když donutí protivníka k vlastnímu sebeklamu. Historik americké armády Conrad Crane jednou napsal: „Je snazší oklamat nás než většinu našich nepřátel.“ Tato slova by měla být varováním. Pokud Západ neobnoví schopnost vést i čelit klamavým operacím, stane se sám jejich obětí.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády tvrdí, že od začátku války před téměř dvěma lety bylo zabito nebo zraněno víc než 10 % obyvatel Pásma Gazy. Generálporučík ve výslužbě Herzi Halevi to řekl minulý týden v komunitě Ein HaBesor na jihu Izraele. Uvedl, že v Gaze žije 2,2 milionu lidí a víc než 200 000 z nich bylo zabito nebo zraněno.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.