Překvapení bylo klíčem k úspěchu. Pokud nepřítel věděl, kdy a kde útok udeří, jeho obránci byli připraveni a útočící jednotky čelily mnohem vyšší pravděpodobnosti porážky. Aby se tomu útočníci vyhnuli, spoléhali na klam – maskovali své plány, uváděli nepřátelské velitele v omyl a odváděli jejich pozornost falešnými informacemi. Používali falešné elektronické komunikace, nafukovací makety vojáků a vojenských technik, nebo digitální triky na sociálních sítích. Cílem bylo vyvolat kognitivní přetížení a přimět protivníka, aby sám sebe přesvědčil, že se nic zvláštního neděje – dokud nebylo pozdě.
Tento princip kdysi slavně fungoval v roce 1944 během operací Fortitude a Bodyguard, kdy Spojenci oklamali nacistické Německo, aby se připravovalo na invazi u Pas-de-Calais, zatímco skutečný útok mířil na Normandii. Dnes stejnou taktiku používá Ukrajina – například při ofenzivě na Kursk v roce 2024, kde kombinovala digitální triky se záměrným zkreslováním informací o svých vojenských schopnostech.
Jak ukazuje nová zpráva Micka Ryana, bývalého generálmajora australské armády, a Petera W. Singera, stratéga think-tanku New America, „The Future of Deception in War: Lessons from Ukraine“, pokud Spojené státy a jejich spojenci nedokážou zvládnout moderní technologie v oblasti vojenského klamu, ztratí výhodu v oblasti, kterou dříve dominovali.
Klam je starý jako válka sama. Citát z Přísloví 24:6 – později přijatý Mossadem jako motto – říká: „Veď válku skrze klam.“ Tato myšlenka spojuje lidskou touhu po jistotě ve válce s realitou informační mlhy. Slavný vojenský historik Martin van Creveld poznamenal, že vedení války je „nekonečné hledání jistoty“ – a právě klam má tuto jistotu podkopat.
Historické principy vojenského klamu – jako Magruderův princip, jenž využívá předsudky protivníka, nebo Jonesovo pravidlo, které zmiňuje význam kontroly nad více informačními kanály – zůstávají platné. Avšak moderní technologie přinášejí zcela nové možnosti. Umělá inteligence, autonomní systémy, komerční senzory, 3D tisk, pokročilé materiály i kvantové výpočty otevírají cestu k novým formám manipulace a podvodů.
Současné bojiště, jak to vidíme na Ukrajině nebo na Blízkém východě, se mění v prostředí, kde je klam snadněji realizovatelný i díky rozmachu levných dronů, které lze použít jak ke špehování, tak k vytváření falešných obrazů sil, které ve skutečnosti neexistují. Do hry vstupuje také takzvaná „kognitivní válka“, tedy snaha ovlivnit vnímání a rozhodování nepřítele prostřednictvím dezinformací.
Pro západní armády však tato změna znamená problém. Zatímco si připomínáme výročí vylodění v Normandii, měli bychom si zároveň přiznat, že Spojené státy a jejich spojenci v oblasti klamu zaostávají. Přestože v učebnicích a vojenských doktrínách je klam často zmiňován, chybí podrobné rozpracování toho, jak jej efektivně plánovat, provádět a vyhodnocovat v moderních operacích.
Naopak Rusko a Čína staví klam do centra své vojenské strategie. Rusové mají pojem maskirovka – všeobjímající koncept klamu a kamufláže. Čínská armáda zase klade důraz na „kognitivní dominanci“ a klam v duchu Sun-c’ových myšlenek.
Tato nerovnováha – kombinace technologického pokroku, nových bojových trendů a strategického důrazu na klam u autoritářských mocností – vytváří vážné riziko. Hrozí, že země jako Rusko a Čína využijí tuto mezeru v dovednostech Západu a obrátí ji proti němu.
Aby USA a jejich spojenci byli schopni čelit těmto výzvám, musí se podle Ryana a Singera vojenské organizace demokratických států výrazně adaptovat. Znamená to nejen přehodnotit výcvik velitelů, ale i investice do technologií a úpravu doktrín tak, aby v sobě spojovaly starobylá moudra o klamu s možnostmi 21. století.
Války jsou vždy určitým druhem učebny – a současný konflikt na Ukrajině poskytuje lekce, které nesmíme ignorovat. Stejně tak bychom měli analyzovat, co o klamu z dnešních konfliktů zjišťují naši protivníci.
Klam – od starověku až po moderní bojiště – bývá často nejúčinnější, když donutí protivníka k vlastnímu sebeklamu. Historik americké armády Conrad Crane jednou napsal: „Je snazší oklamat nás než většinu našich nepřátel.“ Tato slova by měla být varováním. Pokud Západ neobnoví schopnost vést i čelit klamavým operacím, stane se sám jejich obětí.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.