Překvapení bylo klíčem k úspěchu. Pokud nepřítel věděl, kdy a kde útok udeří, jeho obránci byli připraveni a útočící jednotky čelily mnohem vyšší pravděpodobnosti porážky. Aby se tomu útočníci vyhnuli, spoléhali na klam – maskovali své plány, uváděli nepřátelské velitele v omyl a odváděli jejich pozornost falešnými informacemi. Používali falešné elektronické komunikace, nafukovací makety vojáků a vojenských technik, nebo digitální triky na sociálních sítích. Cílem bylo vyvolat kognitivní přetížení a přimět protivníka, aby sám sebe přesvědčil, že se nic zvláštního neděje – dokud nebylo pozdě.
Tento princip kdysi slavně fungoval v roce 1944 během operací Fortitude a Bodyguard, kdy Spojenci oklamali nacistické Německo, aby se připravovalo na invazi u Pas-de-Calais, zatímco skutečný útok mířil na Normandii. Dnes stejnou taktiku používá Ukrajina – například při ofenzivě na Kursk v roce 2024, kde kombinovala digitální triky se záměrným zkreslováním informací o svých vojenských schopnostech.
Jak ukazuje nová zpráva Micka Ryana, bývalého generálmajora australské armády, a Petera W. Singera, stratéga think-tanku New America, „The Future of Deception in War: Lessons from Ukraine“, pokud Spojené státy a jejich spojenci nedokážou zvládnout moderní technologie v oblasti vojenského klamu, ztratí výhodu v oblasti, kterou dříve dominovali.
Klam je starý jako válka sama. Citát z Přísloví 24:6 – později přijatý Mossadem jako motto – říká: „Veď válku skrze klam.“ Tato myšlenka spojuje lidskou touhu po jistotě ve válce s realitou informační mlhy. Slavný vojenský historik Martin van Creveld poznamenal, že vedení války je „nekonečné hledání jistoty“ – a právě klam má tuto jistotu podkopat.
Historické principy vojenského klamu – jako Magruderův princip, jenž využívá předsudky protivníka, nebo Jonesovo pravidlo, které zmiňuje význam kontroly nad více informačními kanály – zůstávají platné. Avšak moderní technologie přinášejí zcela nové možnosti. Umělá inteligence, autonomní systémy, komerční senzory, 3D tisk, pokročilé materiály i kvantové výpočty otevírají cestu k novým formám manipulace a podvodů.
Současné bojiště, jak to vidíme na Ukrajině nebo na Blízkém východě, se mění v prostředí, kde je klam snadněji realizovatelný i díky rozmachu levných dronů, které lze použít jak ke špehování, tak k vytváření falešných obrazů sil, které ve skutečnosti neexistují. Do hry vstupuje také takzvaná „kognitivní válka“, tedy snaha ovlivnit vnímání a rozhodování nepřítele prostřednictvím dezinformací.
Pro západní armády však tato změna znamená problém. Zatímco si připomínáme výročí vylodění v Normandii, měli bychom si zároveň přiznat, že Spojené státy a jejich spojenci v oblasti klamu zaostávají. Přestože v učebnicích a vojenských doktrínách je klam často zmiňován, chybí podrobné rozpracování toho, jak jej efektivně plánovat, provádět a vyhodnocovat v moderních operacích.
Naopak Rusko a Čína staví klam do centra své vojenské strategie. Rusové mají pojem maskirovka – všeobjímající koncept klamu a kamufláže. Čínská armáda zase klade důraz na „kognitivní dominanci“ a klam v duchu Sun-c’ových myšlenek.
Tato nerovnováha – kombinace technologického pokroku, nových bojových trendů a strategického důrazu na klam u autoritářských mocností – vytváří vážné riziko. Hrozí, že země jako Rusko a Čína využijí tuto mezeru v dovednostech Západu a obrátí ji proti němu.
Aby USA a jejich spojenci byli schopni čelit těmto výzvám, musí se podle Ryana a Singera vojenské organizace demokratických států výrazně adaptovat. Znamená to nejen přehodnotit výcvik velitelů, ale i investice do technologií a úpravu doktrín tak, aby v sobě spojovaly starobylá moudra o klamu s možnostmi 21. století.
Války jsou vždy určitým druhem učebny – a současný konflikt na Ukrajině poskytuje lekce, které nesmíme ignorovat. Stejně tak bychom měli analyzovat, co o klamu z dnešních konfliktů zjišťují naši protivníci.
Klam – od starověku až po moderní bojiště – bývá často nejúčinnější, když donutí protivníka k vlastnímu sebeklamu. Historik americké armády Conrad Crane jednou napsal: „Je snazší oklamat nás než většinu našich nepřátel.“ Tato slova by měla být varováním. Pokud Západ neobnoví schopnost vést i čelit klamavým operacím, stane se sám jejich obětí.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.