Překvapení bylo klíčem k úspěchu. Pokud nepřítel věděl, kdy a kde útok udeří, jeho obránci byli připraveni a útočící jednotky čelily mnohem vyšší pravděpodobnosti porážky. Aby se tomu útočníci vyhnuli, spoléhali na klam – maskovali své plány, uváděli nepřátelské velitele v omyl a odváděli jejich pozornost falešnými informacemi. Používali falešné elektronické komunikace, nafukovací makety vojáků a vojenských technik, nebo digitální triky na sociálních sítích. Cílem bylo vyvolat kognitivní přetížení a přimět protivníka, aby sám sebe přesvědčil, že se nic zvláštního neděje – dokud nebylo pozdě.
Tento princip kdysi slavně fungoval v roce 1944 během operací Fortitude a Bodyguard, kdy Spojenci oklamali nacistické Německo, aby se připravovalo na invazi u Pas-de-Calais, zatímco skutečný útok mířil na Normandii. Dnes stejnou taktiku používá Ukrajina – například při ofenzivě na Kursk v roce 2024, kde kombinovala digitální triky se záměrným zkreslováním informací o svých vojenských schopnostech.
Jak ukazuje nová zpráva Micka Ryana, bývalého generálmajora australské armády, a Petera W. Singera, stratéga think-tanku New America, „The Future of Deception in War: Lessons from Ukraine“, pokud Spojené státy a jejich spojenci nedokážou zvládnout moderní technologie v oblasti vojenského klamu, ztratí výhodu v oblasti, kterou dříve dominovali.
Klam je starý jako válka sama. Citát z Přísloví 24:6 – později přijatý Mossadem jako motto – říká: „Veď válku skrze klam.“ Tato myšlenka spojuje lidskou touhu po jistotě ve válce s realitou informační mlhy. Slavný vojenský historik Martin van Creveld poznamenal, že vedení války je „nekonečné hledání jistoty“ – a právě klam má tuto jistotu podkopat.
Historické principy vojenského klamu – jako Magruderův princip, jenž využívá předsudky protivníka, nebo Jonesovo pravidlo, které zmiňuje význam kontroly nad více informačními kanály – zůstávají platné. Avšak moderní technologie přinášejí zcela nové možnosti. Umělá inteligence, autonomní systémy, komerční senzory, 3D tisk, pokročilé materiály i kvantové výpočty otevírají cestu k novým formám manipulace a podvodů.
Současné bojiště, jak to vidíme na Ukrajině nebo na Blízkém východě, se mění v prostředí, kde je klam snadněji realizovatelný i díky rozmachu levných dronů, které lze použít jak ke špehování, tak k vytváření falešných obrazů sil, které ve skutečnosti neexistují. Do hry vstupuje také takzvaná „kognitivní válka“, tedy snaha ovlivnit vnímání a rozhodování nepřítele prostřednictvím dezinformací.
Pro západní armády však tato změna znamená problém. Zatímco si připomínáme výročí vylodění v Normandii, měli bychom si zároveň přiznat, že Spojené státy a jejich spojenci v oblasti klamu zaostávají. Přestože v učebnicích a vojenských doktrínách je klam často zmiňován, chybí podrobné rozpracování toho, jak jej efektivně plánovat, provádět a vyhodnocovat v moderních operacích.
Naopak Rusko a Čína staví klam do centra své vojenské strategie. Rusové mají pojem maskirovka – všeobjímající koncept klamu a kamufláže. Čínská armáda zase klade důraz na „kognitivní dominanci“ a klam v duchu Sun-c’ových myšlenek.
Tato nerovnováha – kombinace technologického pokroku, nových bojových trendů a strategického důrazu na klam u autoritářských mocností – vytváří vážné riziko. Hrozí, že země jako Rusko a Čína využijí tuto mezeru v dovednostech Západu a obrátí ji proti němu.
Aby USA a jejich spojenci byli schopni čelit těmto výzvám, musí se podle Ryana a Singera vojenské organizace demokratických států výrazně adaptovat. Znamená to nejen přehodnotit výcvik velitelů, ale i investice do technologií a úpravu doktrín tak, aby v sobě spojovaly starobylá moudra o klamu s možnostmi 21. století.
Války jsou vždy určitým druhem učebny – a současný konflikt na Ukrajině poskytuje lekce, které nesmíme ignorovat. Stejně tak bychom měli analyzovat, co o klamu z dnešních konfliktů zjišťují naši protivníci.
Klam – od starověku až po moderní bojiště – bývá často nejúčinnější, když donutí protivníka k vlastnímu sebeklamu. Historik americké armády Conrad Crane jednou napsal: „Je snazší oklamat nás než většinu našich nepřátel.“ Tato slova by měla být varováním. Pokud Západ neobnoví schopnost vést i čelit klamavým operacím, stane se sám jejich obětí.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.
Více než šest let po smrti Karla Gotta se stále mohou dít velké věci. Jedna taková se stala v Plzni, odkud nejslavnější český zpěvák pocházel. Místní politik přislíbil, že po Gottovi pojmenuje jedno z prostranství v západočeském městě. Teď se to opravdu povedlo.
Český premiér se po čase opět setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poprvé to bude Andrej Babiš (ANO), který se do čela vlády vrátil na konci loňského roku po vítězství v říjnových parlamentních volbách.
Varování meteorologů před nebezpečím požárů se brzy naplnilo. Hasiči z Ústeckého kraje zasahují v sobotu odpoledne u požáru lesa v národním parku České Švýcarsko, kde v roce 2022 došlo k nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii České republiky. Platí zvláštní stupeň poplachu.