Evropská unie oficiálně zahajuje odvetu proti ochranářské obchodní politice prezidenta USA Donalda Trumpa. Poté, co všech 27 členských států s výjimkou Maďarska podpořilo návrh Evropské komise, bude uvaleno clo na americké výrobky v celkové hodnotě téměř 21 miliard eur. Tato opatření jsou reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku, která vstoupila v platnost v polovině března.
Evropská komise ve svém středečním prohlášení uvedla, že americká cla považuje za „neopodstatněná a škodlivá“, a varovala, že mají negativní dopady nejen na obě ekonomiky, ale i na celý globální trh. EU podle svých slov dává přednost vyjednání „vyváženého a oboustranně výhodného řešení“, ale připravila se i na eskalaci sporu.
Odveta bude probíhat ve třech fázích. První vlna opatření postihne zboží za 3,9 miliardy eur a začne platit již příští týden. Druhá, mnohem rozsáhlejší fáze se spustí 15. května a dotkne se exportu USA v hodnotě 13,5 miliardy eur. Poslední třetí část pak přijde na řadu 1. prosince a zahrne výrobky za dalších 3,5 miliardy eur.
Mezi zboží, na které budou cla uvalena, patří mimo jiné sójové boby, motocykly nebo pomerančový džus. Jedná se o citlivé položky, jejichž výběr má přímý politický dopad na Trumpovy klíčové voličské regiony.
Přestože Maďarsko hlasovalo proti, potřebné veto 14 států se nekonalo. Podle ministra zahraničí a obchodu Pétera Szijjártóa by odvetná opatření pouze zvyšovala ceny a zatěžovala evropské spotřebitele. „Jedinou cestou vpřed jsou jednání, nikoli odveta,“ napsal na síti X.
Evropská odpověď však zatím nereaguje na poslední kolo Trumpových cel – 20% „recipročních“ cel na veškerý dovoz z EU, která začala platit ve středu, ani na nové 25% clo na evropská auta. Další vlna Trumpových opatření se navíc očekává – prezident oznámil záměr uvalit cla i na farmaceutické produkty.
Evropská komise se podle mluvčího pro obchod Olofa Gilla připravuje na další kolo odvet. „Bude to brzy. Očekávám, že to může být už příští týden,“ uvedl v úterý.
Trump dlouhodobě kritizuje obchodní přebytek EU vůči Spojeným státům. Vyvíjí tlak, aby EU nakupovala větší objemy amerického plynu nebo snižovala bezpečnostní normy na automobily – požadavky, které Brusel označuje za nereálné.
I když Evropa skutečně více vyváží zboží do USA než naopak, Spojené státy mají naopak přebytek v oblasti služeb. Celkový rozdíl v bilanci obchodní výměny činí přibližně 50 miliard eur, což je relativně malá odchylka v rámci obchodních vztahů v hodnotě 1,3 bilionu eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento týden opět navrhla myšlenku tzv. „zero-for-zero“ dohody – tedy vzájemného zrušení všech průmyslových cel. Odpověď z Bílého domu však zatím nepřišla.
Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami Západu tak nabírá na obrátkách. Brusel zůstává otevřen jednání, ale připraven i na dlouhý spor. Trump mezitím nadále stupňuje tlak a prohlašuje, že zahraniční vlády „prosí o dohody“, zatímco on „chrání americký průmysl“.
Nejvyšší soud Spojeného království ve středu učinil historické rozhodnutí, když jednomyslně stanovil, že pojmy „žena“ a „pohlaví“ podle britského zákona o rovnosti z roku 2010 znamenají výhradně biologickou ženu a biologické pohlaví. Rozsudek okamžitě vyvolal silné reakce napříč společností a znamená zásadní vítězství pro tzv. genderkritické feministky, zatímco představuje těžkou ránu pro aktivisty bojující za práva transgender osob.
Hokejové finále extraligy začalo dramatem – Pardubice sahaly po vítězství, ale Kometa Brno v závěru srovnala a v prodloužení urvala výhru 2:1. Zápas rozhodl po více než dvaceti duelech bez gólu obránce Holland. Série pokračuje v pátek znovu v Pardubicích.
Společnost Google čelí zásadnímu právnímu neúspěchu. Americká federální soudkyně Leonie Brinkemaová ve čtvrtek rozhodla, že technologický gigant porušil antimonopolní zákony, když úmyslně získal a udržoval monopolní postavení na dvou klíčových trzích s technologiemi pro online reklamu. Toto rozhodnutí vyrazilo dech jak Googlu, tak i provozovatelům webových stránek, které reklamy této společnosti používají, neboť může připravit půdu pro rozdělení reklamního impéria Googlu.
Pondělní vesmírná mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen, včetně několika známých osobností, se zpočátku zdála jako přelomový moment v historii komerčního cestování mimo Zemi. Vzápětí se však stala terčem tvrdé kritiky.
Počítačová tomografie, známá jako CT vyšetření, je dnes nedílnou součástí moderní medicíny. Umožňuje lékařům nahlédnout do lidského těla s nebývalou přesností a rychlostí. Je využívána při diagnostice rakoviny, cévních mozkových příhod nebo vnitřních poranění a mnohdy rozhoduje o životě a smrti. Nová americká studie však přináší varování: prudce rostoucí počet CT vyšetření by mohl vést k tisícům případů rakoviny navíc.
Po tragické středě, která si na českých silnicích vyžádala hned sedm obětí, přinesl čtvrtek další čtyři úmrtí. K nejnovější nehodě došlo v obci Kolaje na Nymbursku, kde osobní automobil srazil několik osob stojících u odstaveného vozu. Další tragická havárie se odehrála na Orlickoústecku, kde mladý řidič společně se spolujezdcem zahynul po nárazu do stromu.
Používání dětských vojáků je hlubokou lidskou tragédií, která se znovu a znovu opakuje v různých částech světa a zanechává po sobě zdevastované generace. Podle údajů OSN byly za poslední desetiletí tisíce dětí, některé dokonce teprve šestileté, donuceny k účasti ve válkách – byly indoktrinovány, zmanipulovány a násilně naverbovány ozbrojenými skupinami.
Ve věku 82 let po dlouhé nemoci zemřel významný český novinář, politik a spisovatel Jaromír Štětina. Informaci o jeho úmrtí potvrdil serveru iDNES.cz Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, kterou společně se Štětinou založil na počátku 90. let.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyjádřil obdiv k americkému technologickému magnátovi Elonu Muskovi. Ve středu při vystoupení před studenty Moskevské státní technické univerzity Baumana označil zakladatele SpaceX a poradce současného prezidenta Donalda Trumpa za mimořádnou osobnost a vzácného vizionáře.
Slovenští zákonodárci ve středu schválili nový zákon, který ukládá nevládním organizacím povinnost zveřejňovat své finanční zdroje a identitu hlavních dárců. Už plánování tohoto kroku vyvolalo silnou vlnu kritiky ze strany opozice, občanského sektoru i evropských institucí. Informoval o tom německý server DW.
Ve městě Winfield v americkém státě Missouri otřásl veřejností skandál, v jehož středu stojí 70letá pěstounka. Žena byla zatčena kvůli podezření z týrání a ohrožení svěřené nezletilé osoby. Orgány činné v trestním řízení nyní vyšetřují znepokojivou možnost, že jednu ze svých adoptovaných dcer mohla vyměnit za opici.
Policie během velikonočních svátků posílí dohled nad bezpečností provozu po celé republice. Reaguje tak na zkušenosti z minulých let, kdy sváteční období pravidelně přináší zvýšený počet dopravních nehod a přestupků.