Evropská unie oficiálně zahajuje odvetu proti ochranářské obchodní politice prezidenta USA Donalda Trumpa. Poté, co všech 27 členských států s výjimkou Maďarska podpořilo návrh Evropské komise, bude uvaleno clo na americké výrobky v celkové hodnotě téměř 21 miliard eur. Tato opatření jsou reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku, která vstoupila v platnost v polovině března.
Evropská komise ve svém středečním prohlášení uvedla, že americká cla považuje za „neopodstatněná a škodlivá“, a varovala, že mají negativní dopady nejen na obě ekonomiky, ale i na celý globální trh. EU podle svých slov dává přednost vyjednání „vyváženého a oboustranně výhodného řešení“, ale připravila se i na eskalaci sporu.
Odveta bude probíhat ve třech fázích. První vlna opatření postihne zboží za 3,9 miliardy eur a začne platit již příští týden. Druhá, mnohem rozsáhlejší fáze se spustí 15. května a dotkne se exportu USA v hodnotě 13,5 miliardy eur. Poslední třetí část pak přijde na řadu 1. prosince a zahrne výrobky za dalších 3,5 miliardy eur.
Mezi zboží, na které budou cla uvalena, patří mimo jiné sójové boby, motocykly nebo pomerančový džus. Jedná se o citlivé položky, jejichž výběr má přímý politický dopad na Trumpovy klíčové voličské regiony.
Přestože Maďarsko hlasovalo proti, potřebné veto 14 států se nekonalo. Podle ministra zahraničí a obchodu Pétera Szijjártóa by odvetná opatření pouze zvyšovala ceny a zatěžovala evropské spotřebitele. „Jedinou cestou vpřed jsou jednání, nikoli odveta,“ napsal na síti X.
Evropská odpověď však zatím nereaguje na poslední kolo Trumpových cel – 20% „recipročních“ cel na veškerý dovoz z EU, která začala platit ve středu, ani na nové 25% clo na evropská auta. Další vlna Trumpových opatření se navíc očekává – prezident oznámil záměr uvalit cla i na farmaceutické produkty.
Evropská komise se podle mluvčího pro obchod Olofa Gilla připravuje na další kolo odvet. „Bude to brzy. Očekávám, že to může být už příští týden,“ uvedl v úterý.
Trump dlouhodobě kritizuje obchodní přebytek EU vůči Spojeným státům. Vyvíjí tlak, aby EU nakupovala větší objemy amerického plynu nebo snižovala bezpečnostní normy na automobily – požadavky, které Brusel označuje za nereálné.
I když Evropa skutečně více vyváží zboží do USA než naopak, Spojené státy mají naopak přebytek v oblasti služeb. Celkový rozdíl v bilanci obchodní výměny činí přibližně 50 miliard eur, což je relativně malá odchylka v rámci obchodních vztahů v hodnotě 1,3 bilionu eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento týden opět navrhla myšlenku tzv. „zero-for-zero“ dohody – tedy vzájemného zrušení všech průmyslových cel. Odpověď z Bílého domu však zatím nepřišla.
Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami Západu tak nabírá na obrátkách. Brusel zůstává otevřen jednání, ale připraven i na dlouhý spor. Trump mezitím nadále stupňuje tlak a prohlašuje, že zahraniční vlády „prosí o dohody“, zatímco on „chrání americký průmysl“.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.