Evropská unie oficiálně zahajuje odvetu proti ochranářské obchodní politice prezidenta USA Donalda Trumpa. Poté, co všech 27 členských států s výjimkou Maďarska podpořilo návrh Evropské komise, bude uvaleno clo na americké výrobky v celkové hodnotě téměř 21 miliard eur. Tato opatření jsou reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku, která vstoupila v platnost v polovině března.
Evropská komise ve svém středečním prohlášení uvedla, že americká cla považuje za „neopodstatněná a škodlivá“, a varovala, že mají negativní dopady nejen na obě ekonomiky, ale i na celý globální trh. EU podle svých slov dává přednost vyjednání „vyváženého a oboustranně výhodného řešení“, ale připravila se i na eskalaci sporu.
Odveta bude probíhat ve třech fázích. První vlna opatření postihne zboží za 3,9 miliardy eur a začne platit již příští týden. Druhá, mnohem rozsáhlejší fáze se spustí 15. května a dotkne se exportu USA v hodnotě 13,5 miliardy eur. Poslední třetí část pak přijde na řadu 1. prosince a zahrne výrobky za dalších 3,5 miliardy eur.
Mezi zboží, na které budou cla uvalena, patří mimo jiné sójové boby, motocykly nebo pomerančový džus. Jedná se o citlivé položky, jejichž výběr má přímý politický dopad na Trumpovy klíčové voličské regiony.
Přestože Maďarsko hlasovalo proti, potřebné veto 14 států se nekonalo. Podle ministra zahraničí a obchodu Pétera Szijjártóa by odvetná opatření pouze zvyšovala ceny a zatěžovala evropské spotřebitele. „Jedinou cestou vpřed jsou jednání, nikoli odveta,“ napsal na síti X.
Evropská odpověď však zatím nereaguje na poslední kolo Trumpových cel – 20% „recipročních“ cel na veškerý dovoz z EU, která začala platit ve středu, ani na nové 25% clo na evropská auta. Další vlna Trumpových opatření se navíc očekává – prezident oznámil záměr uvalit cla i na farmaceutické produkty.
Evropská komise se podle mluvčího pro obchod Olofa Gilla připravuje na další kolo odvet. „Bude to brzy. Očekávám, že to může být už příští týden,“ uvedl v úterý.
Trump dlouhodobě kritizuje obchodní přebytek EU vůči Spojeným státům. Vyvíjí tlak, aby EU nakupovala větší objemy amerického plynu nebo snižovala bezpečnostní normy na automobily – požadavky, které Brusel označuje za nereálné.
I když Evropa skutečně více vyváží zboží do USA než naopak, Spojené státy mají naopak přebytek v oblasti služeb. Celkový rozdíl v bilanci obchodní výměny činí přibližně 50 miliard eur, což je relativně malá odchylka v rámci obchodních vztahů v hodnotě 1,3 bilionu eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento týden opět navrhla myšlenku tzv. „zero-for-zero“ dohody – tedy vzájemného zrušení všech průmyslových cel. Odpověď z Bílého domu však zatím nepřišla.
Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami Západu tak nabírá na obrátkách. Brusel zůstává otevřen jednání, ale připraven i na dlouhý spor. Trump mezitím nadále stupňuje tlak a prohlašuje, že zahraniční vlády „prosí o dohody“, zatímco on „chrání americký průmysl“.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.