Evropská unie oficiálně zahajuje odvetu proti ochranářské obchodní politice prezidenta USA Donalda Trumpa. Poté, co všech 27 členských států s výjimkou Maďarska podpořilo návrh Evropské komise, bude uvaleno clo na americké výrobky v celkové hodnotě téměř 21 miliard eur. Tato opatření jsou reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku, která vstoupila v platnost v polovině března.
Evropská komise ve svém středečním prohlášení uvedla, že americká cla považuje za „neopodstatněná a škodlivá“, a varovala, že mají negativní dopady nejen na obě ekonomiky, ale i na celý globální trh. EU podle svých slov dává přednost vyjednání „vyváženého a oboustranně výhodného řešení“, ale připravila se i na eskalaci sporu.
Odveta bude probíhat ve třech fázích. První vlna opatření postihne zboží za 3,9 miliardy eur a začne platit již příští týden. Druhá, mnohem rozsáhlejší fáze se spustí 15. května a dotkne se exportu USA v hodnotě 13,5 miliardy eur. Poslední třetí část pak přijde na řadu 1. prosince a zahrne výrobky za dalších 3,5 miliardy eur.
Mezi zboží, na které budou cla uvalena, patří mimo jiné sójové boby, motocykly nebo pomerančový džus. Jedná se o citlivé položky, jejichž výběr má přímý politický dopad na Trumpovy klíčové voličské regiony.
Přestože Maďarsko hlasovalo proti, potřebné veto 14 států se nekonalo. Podle ministra zahraničí a obchodu Pétera Szijjártóa by odvetná opatření pouze zvyšovala ceny a zatěžovala evropské spotřebitele. „Jedinou cestou vpřed jsou jednání, nikoli odveta,“ napsal na síti X.
Evropská odpověď však zatím nereaguje na poslední kolo Trumpových cel – 20% „recipročních“ cel na veškerý dovoz z EU, která začala platit ve středu, ani na nové 25% clo na evropská auta. Další vlna Trumpových opatření se navíc očekává – prezident oznámil záměr uvalit cla i na farmaceutické produkty.
Evropská komise se podle mluvčího pro obchod Olofa Gilla připravuje na další kolo odvet. „Bude to brzy. Očekávám, že to může být už příští týden,“ uvedl v úterý.
Trump dlouhodobě kritizuje obchodní přebytek EU vůči Spojeným státům. Vyvíjí tlak, aby EU nakupovala větší objemy amerického plynu nebo snižovala bezpečnostní normy na automobily – požadavky, které Brusel označuje za nereálné.
I když Evropa skutečně více vyváží zboží do USA než naopak, Spojené státy mají naopak přebytek v oblasti služeb. Celkový rozdíl v bilanci obchodní výměny činí přibližně 50 miliard eur, což je relativně malá odchylka v rámci obchodních vztahů v hodnotě 1,3 bilionu eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento týden opět navrhla myšlenku tzv. „zero-for-zero“ dohody – tedy vzájemného zrušení všech průmyslových cel. Odpověď z Bílého domu však zatím nepřišla.
Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami Západu tak nabírá na obrátkách. Brusel zůstává otevřen jednání, ale připraven i na dlouhý spor. Trump mezitím nadále stupňuje tlak a prohlašuje, že zahraniční vlády „prosí o dohody“, zatímco on „chrání americký průmysl“.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.