Evropská unie oficiálně zahajuje odvetu proti ochranářské obchodní politice prezidenta USA Donalda Trumpa. Poté, co všech 27 členských států s výjimkou Maďarska podpořilo návrh Evropské komise, bude uvaleno clo na americké výrobky v celkové hodnotě téměř 21 miliard eur. Tato opatření jsou reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku, která vstoupila v platnost v polovině března.
Evropská komise ve svém středečním prohlášení uvedla, že americká cla považuje za „neopodstatněná a škodlivá“, a varovala, že mají negativní dopady nejen na obě ekonomiky, ale i na celý globální trh. EU podle svých slov dává přednost vyjednání „vyváženého a oboustranně výhodného řešení“, ale připravila se i na eskalaci sporu.
Odveta bude probíhat ve třech fázích. První vlna opatření postihne zboží za 3,9 miliardy eur a začne platit již příští týden. Druhá, mnohem rozsáhlejší fáze se spustí 15. května a dotkne se exportu USA v hodnotě 13,5 miliardy eur. Poslední třetí část pak přijde na řadu 1. prosince a zahrne výrobky za dalších 3,5 miliardy eur.
Mezi zboží, na které budou cla uvalena, patří mimo jiné sójové boby, motocykly nebo pomerančový džus. Jedná se o citlivé položky, jejichž výběr má přímý politický dopad na Trumpovy klíčové voličské regiony.
Přestože Maďarsko hlasovalo proti, potřebné veto 14 států se nekonalo. Podle ministra zahraničí a obchodu Pétera Szijjártóa by odvetná opatření pouze zvyšovala ceny a zatěžovala evropské spotřebitele. „Jedinou cestou vpřed jsou jednání, nikoli odveta,“ napsal na síti X.
Evropská odpověď však zatím nereaguje na poslední kolo Trumpových cel – 20% „recipročních“ cel na veškerý dovoz z EU, která začala platit ve středu, ani na nové 25% clo na evropská auta. Další vlna Trumpových opatření se navíc očekává – prezident oznámil záměr uvalit cla i na farmaceutické produkty.
Evropská komise se podle mluvčího pro obchod Olofa Gilla připravuje na další kolo odvet. „Bude to brzy. Očekávám, že to může být už příští týden,“ uvedl v úterý.
Trump dlouhodobě kritizuje obchodní přebytek EU vůči Spojeným státům. Vyvíjí tlak, aby EU nakupovala větší objemy amerického plynu nebo snižovala bezpečnostní normy na automobily – požadavky, které Brusel označuje za nereálné.
I když Evropa skutečně více vyváží zboží do USA než naopak, Spojené státy mají naopak přebytek v oblasti služeb. Celkový rozdíl v bilanci obchodní výměny činí přibližně 50 miliard eur, což je relativně malá odchylka v rámci obchodních vztahů v hodnotě 1,3 bilionu eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento týden opět navrhla myšlenku tzv. „zero-for-zero“ dohody – tedy vzájemného zrušení všech průmyslových cel. Odpověď z Bílého domu však zatím nepřišla.
Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami Západu tak nabírá na obrátkách. Brusel zůstává otevřen jednání, ale připraven i na dlouhý spor. Trump mezitím nadále stupňuje tlak a prohlašuje, že zahraniční vlády „prosí o dohody“, zatímco on „chrání americký průmysl“.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.