Evropská unie oficiálně zahajuje odvetu proti ochranářské obchodní politice prezidenta USA Donalda Trumpa. Poté, co všech 27 členských států s výjimkou Maďarska podpořilo návrh Evropské komise, bude uvaleno clo na americké výrobky v celkové hodnotě téměř 21 miliard eur. Tato opatření jsou reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku, která vstoupila v platnost v polovině března.
Evropská komise ve svém středečním prohlášení uvedla, že americká cla považuje za „neopodstatněná a škodlivá“, a varovala, že mají negativní dopady nejen na obě ekonomiky, ale i na celý globální trh. EU podle svých slov dává přednost vyjednání „vyváženého a oboustranně výhodného řešení“, ale připravila se i na eskalaci sporu.
Odveta bude probíhat ve třech fázích. První vlna opatření postihne zboží za 3,9 miliardy eur a začne platit již příští týden. Druhá, mnohem rozsáhlejší fáze se spustí 15. května a dotkne se exportu USA v hodnotě 13,5 miliardy eur. Poslední třetí část pak přijde na řadu 1. prosince a zahrne výrobky za dalších 3,5 miliardy eur.
Mezi zboží, na které budou cla uvalena, patří mimo jiné sójové boby, motocykly nebo pomerančový džus. Jedná se o citlivé položky, jejichž výběr má přímý politický dopad na Trumpovy klíčové voličské regiony.
Přestože Maďarsko hlasovalo proti, potřebné veto 14 států se nekonalo. Podle ministra zahraničí a obchodu Pétera Szijjártóa by odvetná opatření pouze zvyšovala ceny a zatěžovala evropské spotřebitele. „Jedinou cestou vpřed jsou jednání, nikoli odveta,“ napsal na síti X.
Evropská odpověď však zatím nereaguje na poslední kolo Trumpových cel – 20% „recipročních“ cel na veškerý dovoz z EU, která začala platit ve středu, ani na nové 25% clo na evropská auta. Další vlna Trumpových opatření se navíc očekává – prezident oznámil záměr uvalit cla i na farmaceutické produkty.
Evropská komise se podle mluvčího pro obchod Olofa Gilla připravuje na další kolo odvet. „Bude to brzy. Očekávám, že to může být už příští týden,“ uvedl v úterý.
Trump dlouhodobě kritizuje obchodní přebytek EU vůči Spojeným státům. Vyvíjí tlak, aby EU nakupovala větší objemy amerického plynu nebo snižovala bezpečnostní normy na automobily – požadavky, které Brusel označuje za nereálné.
I když Evropa skutečně více vyváží zboží do USA než naopak, Spojené státy mají naopak přebytek v oblasti služeb. Celkový rozdíl v bilanci obchodní výměny činí přibližně 50 miliard eur, což je relativně malá odchylka v rámci obchodních vztahů v hodnotě 1,3 bilionu eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento týden opět navrhla myšlenku tzv. „zero-for-zero“ dohody – tedy vzájemného zrušení všech průmyslových cel. Odpověď z Bílého domu však zatím nepřišla.
Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami Západu tak nabírá na obrátkách. Brusel zůstává otevřen jednání, ale připraven i na dlouhý spor. Trump mezitím nadále stupňuje tlak a prohlašuje, že zahraniční vlády „prosí o dohody“, zatímco on „chrání americký průmysl“.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.