Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
Vztahy s evropskými partnery navíc vyostřila válka v Íránu. Rusko podle družicových snímků prokazatelně buduje nová kasárna a shromažďuje armádní techniku podél hranic s Evropskou unií, na což frontové země reagují výstavbou opevnění, rozšiřováním záloh a nákupy bezpilotních letounů či tanků.
Finsko, které s Ruskem sdílí nejdelší alianční hranici v délce 1343 kilometrů, ji od roku 2023 kompletně uzavřelo. Vzhledem k historické zkušenosti ze zimní války v roce 1939 si země trvale udržela brannou povinnost a rozsáhlé rezervy. Finská armáda je schopna okamžitě mobilizovat 870 tisíc záložníků s výhledem na navýšení na jeden milion do roku 2031. Obranné výdaje země dosahují bezmála 3 % HDP a do roku 2035 mají vzrůst až na 5 %, přičemž Helsinky disponují silným dělostřelectvem a v nejbližších měsících očekávají dodávky amerických letounů F-35.
Specifický finský terén plný hustých lesů a zamrzlých ploch výrazně komplikuje pohyb útočníků. Květnová vojenská cvičení Northern Star 26 a Karelian Sword 26 potvrdila, že obrněná technika i komerční drony jsou pro operace v severském porostu nevhodné. V reakci na bezpečnostní situaci Finsko loni odstoupilo od Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny, které plánuje nakoupit v případě bezprostředního ohrožení. V červnu navíc země upravila legislativu a zrušila omezení pro přepravu a skladování jaderných zbraní na svém území, což posiluje její integraci do jaderného plánování NATO. Odstrašení podporuje také přítomnost britských a francouzských vojáků v praporu pod švédským velením.
Polsko letos investuje do armády 4,8 % svého HDP a ve velkém nakupuje raketové dělostřelectvo, tanky a bojová vozidla pěchoty z Jižní Koreje a USA. Klíčovým projektem je Východní štít za deset miliard eur, který má pokrýt 800 kilometrů hranic s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Tento systém počítá s betonovými zátarasy, bunkry, protitankovými příkopy a kamerovými systémy. Na řadě míst je však projekt teprve ve fázi plánování a betonové zábrany leží ve skladech, přičemž jejich osazení v terénu potrvá týdny.
Značná část polsko-běloruské hranice je aktuálně zajištěna pouze čtyři metry vysokým plotem proti migrantům, který by případný tankový útok nezastavil. Strategicky zranitelným bodem je Suwalský průsmyk, jehož obsazení by odřízlo Pobaltí od zbytku NATO. Varšava proto vyvíjí technologický protidronový systém SAN v hodnotě čtyř miliard eur, který má do konce roku 2027 vytvořit obrannou stěnu podél východní hranice za pomoci stovek bojových vozidel, radarů a detektorů, jež ochrání zemi před levnými drony bez nutnosti nasazovat stíhačky. Bezpečnostní experti uvádějí, že hlavním účelem těchto prvků je co nejvíce zpomalit postup nepřítele.
Litva a sousední pobaltské státy nemají kvůli malé rozloze možnost ustupovat a měnit území za čas, takže jejich strategie plně závisí na konceptu předsunuté obrany a rychlé pomoci spojenců. Litva na hranicích buduje Pobaltskou obrannou linii tvořenou bunkry, příkopy a betonovými dračími zuby, a stejně jako Finsko se rozhodla opustit Ottawskou úmluvu kvůli možnosti nasadit minová pole. Na litevském území sice operují vojáci z několika aliančních zemí, avšak rotační nasazení amerických sil skončilo bez náhrady, což zvyšuje důležitost plánované německé brigády.
Trvalé umístění této německé brigády o síle pěti tisíc osob je plánováno do konce roku 2027. Výsledky simulovaného válečného cvičení z konce roku 2025 na univerzitě Bundeswehru v Hamburku však poukázaly na možná rizika spojená s váhavým přístupem Berlína. Válečné hry testovaly scénář, kdy by Rusko po příměří na Ukrajině koncentrovalo síly u litevských hranic za situace, kdy by USA odmítly převzít roli lídra. Zatímco fiktivní ruská strana postupovala k invazi velmi rychle, německý tým se soustředil na krizová vyjednávání a hledání politické podpory namísto přímé vojenské reakce, přestože v minulosti by politické i vojenské velení v takovém okamžiku automaticky převzaly Spojené státy.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.