Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
Vztahy s evropskými partnery navíc vyostřila válka v Íránu. Rusko podle družicových snímků prokazatelně buduje nová kasárna a shromažďuje armádní techniku podél hranic s Evropskou unií, na což frontové země reagují výstavbou opevnění, rozšiřováním záloh a nákupy bezpilotních letounů či tanků.
Finsko, které s Ruskem sdílí nejdelší alianční hranici v délce 1343 kilometrů, ji od roku 2023 kompletně uzavřelo. Vzhledem k historické zkušenosti ze zimní války v roce 1939 si země trvale udržela brannou povinnost a rozsáhlé rezervy. Finská armáda je schopna okamžitě mobilizovat 870 tisíc záložníků s výhledem na navýšení na jeden milion do roku 2031. Obranné výdaje země dosahují bezmála 3 % HDP a do roku 2035 mají vzrůst až na 5 %, přičemž Helsinky disponují silným dělostřelectvem a v nejbližších měsících očekávají dodávky amerických letounů F-35.
Specifický finský terén plný hustých lesů a zamrzlých ploch výrazně komplikuje pohyb útočníků. Květnová vojenská cvičení Northern Star 26 a Karelian Sword 26 potvrdila, že obrněná technika i komerční drony jsou pro operace v severském porostu nevhodné. V reakci na bezpečnostní situaci Finsko loni odstoupilo od Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny, které plánuje nakoupit v případě bezprostředního ohrožení. V červnu navíc země upravila legislativu a zrušila omezení pro přepravu a skladování jaderných zbraní na svém území, což posiluje její integraci do jaderného plánování NATO. Odstrašení podporuje také přítomnost britských a francouzských vojáků v praporu pod švédským velením.
Polsko letos investuje do armády 4,8 % svého HDP a ve velkém nakupuje raketové dělostřelectvo, tanky a bojová vozidla pěchoty z Jižní Koreje a USA. Klíčovým projektem je Východní štít za deset miliard eur, který má pokrýt 800 kilometrů hranic s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Tento systém počítá s betonovými zátarasy, bunkry, protitankovými příkopy a kamerovými systémy. Na řadě míst je však projekt teprve ve fázi plánování a betonové zábrany leží ve skladech, přičemž jejich osazení v terénu potrvá týdny.
Značná část polsko-běloruské hranice je aktuálně zajištěna pouze čtyři metry vysokým plotem proti migrantům, který by případný tankový útok nezastavil. Strategicky zranitelným bodem je Suwalský průsmyk, jehož obsazení by odřízlo Pobaltí od zbytku NATO. Varšava proto vyvíjí technologický protidronový systém SAN v hodnotě čtyř miliard eur, který má do konce roku 2027 vytvořit obrannou stěnu podél východní hranice za pomoci stovek bojových vozidel, radarů a detektorů, jež ochrání zemi před levnými drony bez nutnosti nasazovat stíhačky. Bezpečnostní experti uvádějí, že hlavním účelem těchto prvků je co nejvíce zpomalit postup nepřítele.
Litva a sousední pobaltské státy nemají kvůli malé rozloze možnost ustupovat a měnit území za čas, takže jejich strategie plně závisí na konceptu předsunuté obrany a rychlé pomoci spojenců. Litva na hranicích buduje Pobaltskou obrannou linii tvořenou bunkry, příkopy a betonovými dračími zuby, a stejně jako Finsko se rozhodla opustit Ottawskou úmluvu kvůli možnosti nasadit minová pole. Na litevském území sice operují vojáci z několika aliančních zemí, avšak rotační nasazení amerických sil skončilo bez náhrady, což zvyšuje důležitost plánované německé brigády.
Trvalé umístění této německé brigády o síle pěti tisíc osob je plánováno do konce roku 2027. Výsledky simulovaného válečného cvičení z konce roku 2025 na univerzitě Bundeswehru v Hamburku však poukázaly na možná rizika spojená s váhavým přístupem Berlína. Válečné hry testovaly scénář, kdy by Rusko po příměří na Ukrajině koncentrovalo síly u litevských hranic za situace, kdy by USA odmítly převzít roli lídra. Zatímco fiktivní ruská strana postupovala k invazi velmi rychle, německý tým se soustředil na krizová vyjednávání a hledání politické podpory namísto přímé vojenské reakce, přestože v minulosti by politické i vojenské velení v takovém okamžiku automaticky převzaly Spojené státy.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.