Evropě dochází, že na Trumpa se spoléhat nedá. Některé státy se na ruskou invazi začaly připravovat samy

Vztahy s evropskými partnery navíc vyostřila válka v Íránu. Rusko podle družicových snímků prokazatelně buduje nová kasárna a shromažďuje armádní techniku podél hranic s Evropskou unií, na což frontové země reagují výstavbou opevnění, rozšiřováním záloh a nákupy bezpilotních letounů či tanků.

Finsko, které s Ruskem sdílí nejdelší alianční hranici v délce 1343 kilometrů, ji od roku 2023 kompletně uzavřelo. Vzhledem k historické zkušenosti ze zimní války v roce 1939 si země trvale udržela brannou povinnost a rozsáhlé rezervy. Finská armáda je schopna okamžitě mobilizovat 870 tisíc záložníků s výhledem na navýšení na jeden milion do roku 2031. Obranné výdaje země dosahují bezmála 3 % HDP a do roku 2035 mají vzrůst až na 5 %, přičemž Helsinky disponují silným dělostřelectvem a v nejbližších měsících očekávají dodávky amerických letounů F-35.

Specifický finský terén plný hustých lesů a zamrzlých ploch výrazně komplikuje pohyb útočníků. Květnová vojenská cvičení Northern Star 26 a Karelian Sword 26 potvrdila, že obrněná technika i komerční drony jsou pro operace v severském porostu nevhodné. V reakci na bezpečnostní situaci Finsko loni odstoupilo od Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny, které plánuje nakoupit v případě bezprostředního ohrožení. V červnu navíc země upravila legislativu a zrušila omezení pro přepravu a skladování jaderných zbraní na svém území, což posiluje její integraci do jaderného plánování NATO. Odstrašení podporuje také přítomnost britských a francouzských vojáků v praporu pod švédským velením.

Polsko letos investuje do armády 4,8 % svého HDP a ve velkém nakupuje raketové dělostřelectvo, tanky a bojová vozidla pěchoty z Jižní Koreje a USA. Klíčovým projektem je Východní štít za deset miliard eur, který má pokrýt 800 kilometrů hranic s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Tento systém počítá s betonovými zátarasy, bunkry, protitankovými příkopy a kamerovými systémy. Na řadě míst je však projekt teprve ve fázi plánování a betonové zábrany leží ve skladech, přičemž jejich osazení v terénu potrvá týdny.

Značná část polsko-běloruské hranice je aktuálně zajištěna pouze čtyři metry vysokým plotem proti migrantům, který by případný tankový útok nezastavil. Strategicky zranitelným bodem je Suwalský průsmyk, jehož obsazení by odřízlo Pobaltí od zbytku NATO. Varšava proto vyvíjí technologický protidronový systém SAN v hodnotě čtyř miliard eur, který má do konce roku 2027 vytvořit obrannou stěnu podél východní hranice za pomoci stovek bojových vozidel, radarů a detektorů, jež ochrání zemi před levnými drony bez nutnosti nasazovat stíhačky. Bezpečnostní experti uvádějí, že hlavním účelem těchto prvků je co nejvíce zpomalit postup nepřítele.

Litva a sousední pobaltské státy nemají kvůli malé rozloze možnost ustupovat a měnit území za čas, takže jejich strategie plně závisí na konceptu předsunuté obrany a rychlé pomoci spojenců. Litva na hranicích buduje Pobaltskou obrannou linii tvořenou bunkry, příkopy a betonovými dračími zuby, a stejně jako Finsko se rozhodla opustit Ottawskou úmluvu kvůli možnosti nasadit minová pole. Na litevském území sice operují vojáci z několika aliančních zemí, avšak rotační nasazení amerických sil skončilo bez náhrady, což zvyšuje důležitost plánované německé brigády.

Trvalé umístění této německé brigády o síle pěti tisíc osob je plánováno do konce roku 2027. Výsledky simulovaného válečného cvičení z konce roku 2025 na univerzitě Bundeswehru v Hamburku však poukázaly na možná rizika spojená s váhavým přístupem Berlína. Válečné hry testovaly scénář, kdy by Rusko po příměří na Ukrajině koncentrovalo síly u litevských hranic za situace, kdy by USA odmítly převzít roli lídra. Zatímco fiktivní ruská strana postupovala k invazi velmi rychle, německý tým se soustředil na krizová vyjednávání a hledání politické podpory namísto přímé vojenské reakce, přestože v minulosti by politické i vojenské velení v takovém okamžiku automaticky převzaly Spojené státy.