Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
Vztahy s evropskými partnery navíc vyostřila válka v Íránu. Rusko podle družicových snímků prokazatelně buduje nová kasárna a shromažďuje armádní techniku podél hranic s Evropskou unií, na což frontové země reagují výstavbou opevnění, rozšiřováním záloh a nákupy bezpilotních letounů či tanků.
Finsko, které s Ruskem sdílí nejdelší alianční hranici v délce 1343 kilometrů, ji od roku 2023 kompletně uzavřelo. Vzhledem k historické zkušenosti ze zimní války v roce 1939 si země trvale udržela brannou povinnost a rozsáhlé rezervy. Finská armáda je schopna okamžitě mobilizovat 870 tisíc záložníků s výhledem na navýšení na jeden milion do roku 2031. Obranné výdaje země dosahují bezmála 3 % HDP a do roku 2035 mají vzrůst až na 5 %, přičemž Helsinky disponují silným dělostřelectvem a v nejbližších měsících očekávají dodávky amerických letounů F-35.
Specifický finský terén plný hustých lesů a zamrzlých ploch výrazně komplikuje pohyb útočníků. Květnová vojenská cvičení Northern Star 26 a Karelian Sword 26 potvrdila, že obrněná technika i komerční drony jsou pro operace v severském porostu nevhodné. V reakci na bezpečnostní situaci Finsko loni odstoupilo od Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny, které plánuje nakoupit v případě bezprostředního ohrožení. V červnu navíc země upravila legislativu a zrušila omezení pro přepravu a skladování jaderných zbraní na svém území, což posiluje její integraci do jaderného plánování NATO. Odstrašení podporuje také přítomnost britských a francouzských vojáků v praporu pod švédským velením.
Polsko letos investuje do armády 4,8 % svého HDP a ve velkém nakupuje raketové dělostřelectvo, tanky a bojová vozidla pěchoty z Jižní Koreje a USA. Klíčovým projektem je Východní štít za deset miliard eur, který má pokrýt 800 kilometrů hranic s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Tento systém počítá s betonovými zátarasy, bunkry, protitankovými příkopy a kamerovými systémy. Na řadě míst je však projekt teprve ve fázi plánování a betonové zábrany leží ve skladech, přičemž jejich osazení v terénu potrvá týdny.
Značná část polsko-běloruské hranice je aktuálně zajištěna pouze čtyři metry vysokým plotem proti migrantům, který by případný tankový útok nezastavil. Strategicky zranitelným bodem je Suwalský průsmyk, jehož obsazení by odřízlo Pobaltí od zbytku NATO. Varšava proto vyvíjí technologický protidronový systém SAN v hodnotě čtyř miliard eur, který má do konce roku 2027 vytvořit obrannou stěnu podél východní hranice za pomoci stovek bojových vozidel, radarů a detektorů, jež ochrání zemi před levnými drony bez nutnosti nasazovat stíhačky. Bezpečnostní experti uvádějí, že hlavním účelem těchto prvků je co nejvíce zpomalit postup nepřítele.
Litva a sousední pobaltské státy nemají kvůli malé rozloze možnost ustupovat a měnit území za čas, takže jejich strategie plně závisí na konceptu předsunuté obrany a rychlé pomoci spojenců. Litva na hranicích buduje Pobaltskou obrannou linii tvořenou bunkry, příkopy a betonovými dračími zuby, a stejně jako Finsko se rozhodla opustit Ottawskou úmluvu kvůli možnosti nasadit minová pole. Na litevském území sice operují vojáci z několika aliančních zemí, avšak rotační nasazení amerických sil skončilo bez náhrady, což zvyšuje důležitost plánované německé brigády.
Trvalé umístění této německé brigády o síle pěti tisíc osob je plánováno do konce roku 2027. Výsledky simulovaného válečného cvičení z konce roku 2025 na univerzitě Bundeswehru v Hamburku však poukázaly na možná rizika spojená s váhavým přístupem Berlína. Válečné hry testovaly scénář, kdy by Rusko po příměří na Ukrajině koncentrovalo síly u litevských hranic za situace, kdy by USA odmítly převzít roli lídra. Zatímco fiktivní ruská strana postupovala k invazi velmi rychle, německý tým se soustředil na krizová vyjednávání a hledání politické podpory namísto přímé vojenské reakce, přestože v minulosti by politické i vojenské velení v takovém okamžiku automaticky převzaly Spojené státy.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.