Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Zatímco ministři zahraničí Evropské unie na svém zasedání opět nedokázali najít shodu na jednadvacátém sankčním balíčku, ukrajinské bezpilotní letouny a speciální jednotky systematicky útočí na klíčové ruské ropné rafinerie, exportní terminály a logistickou infrastrukturu.
Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo jen během června zasaženo 11 rafinerií a osm podniků obranného průmyslu, včetně moskevské rafinerie, jejíž provoz bude kvůli výpadku dodávek pro hlavní město pravděpodobně omezen až do roku 2027.
Útoky ukrajinských dronů postupně zasáhly téměř všechny významné zpracovatelské závody v zemi. Významným milníkem byl zásah Omské ropné rafinerie, která je největším zařízením svého druhu v Rusku a ročně zpracuje přes 21 milionů tun ropy. Ruské úřady škody potvrdily a zahájily opravné práce.
Tlak nepolevil ani v následujících dnech, kdy drony opakovaně zasáhly Ilskou rafinerii v Krasnodarském kraji, jež přímo zásobuje ruské ozbrojené síly, a Syzraňskou rafinerii v Samarské oblasti. Vypuštěné aparáty navíc úspěšně zaútočily na komplex Gazprom Něftěchim Salavat v Baškortostánu, který leží přibližně 1 500 kilometrů od ukrajinského území, čímž se v dosahu ukrajinských zbraní ocitl poslední velký producent benzínu v zemi.
Zatímco Kyjiv vojenskou cestou efektivně likviduje ruské kapacity, Evropská unie podle kritiků zaostává v likvidaci trhu pro zbývající ruskou produkci. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallas po červencovém zasedání přiznala, že členské státy zůstávají rozdělené, a to především v otázkách omezení námořních služeb a dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).
Představitelé pobaltských států varují, že Evropa nemůže nadřazovat ekonomické zájmy nad bezpečnostní, protože každý měsíc průtahů dává Moskvě čas na budování alternativních tras, využívání stínové flotily tankerů a hledání nových kupců mimo dosah stávajících restrikcí.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.