Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Nejvýrazněji pociťuje dopady oblast Perského zálivu. Destinace jako Dubaj, Dauhá či Abú Dhabí investovaly miliardy dolarů do budování luxusních center a globálních leteckých uzlů. Ještě loni přivítala Dubaj rekordních 20 milionů návštěvníků a Dauhá se připravovalo na roli turistické metropole Zálivu pro rok 2026. Probíhající konflikt však tyto plány ochromil, neboť cestovní ruch stojí a padá s vnímáním bezpečí a stabilitou leteckých tras.
V turismu je totiž subjektivní pocit rizika stejně důležitý jako riziko skutečné. Jakmile se oblast začne v médiích spojovat s nestabilitou, cestovatelé se nepřestanou rekreovat, ale pouze změní směr. Tento fenomén již pociťují Kanárské ostrovy, kam velcí touroperátoři přesouvají své kapacity poté, co dočasně pozastavili prodeje zájezdů na Blízký východ. Vítězi této krize se stávají místa, která jsou vnímána jako předvídatelná a bezpečná.
Zásadní problém představuje omezení letecké dopravy. Letiště v Dubaji, Dauhá a Abú Dhabí, která denně odbaví přes půl milionu cestujících a tvoří 14 % světového tranzitního provozu, čelí kvůli válce v Íránu uzavírkám a restrikcím. Z této situace začíná těžit například letiště v Istanbulu, které posiluje svou roli strategického bodu spojujícího Evropu, Asii a Afriku. Více přestupů v bezpečných uzlech znamená pro daná města více přenocování a vyšší útraty turistů.
Ekonomické ztráty jsou drtivé. Podle odhadů Světové rady pro cestovní ruch a turismus (WTTC) způsobuje konflikt v Íránu sektoru denní ztráty ve výši zhruba 600 milionů dolarů. Tyto náklady se nakonec přenášejí i na samotné cestovatele v podobě dražších letenek, delších tras obletujících válečné zóny a rostoucí nejistoty, která prodražuje pojištění.
Změnilo se i chování samotných turistů. Lidé jsou nyní mnohem opatrnější a vyžadují flexibilitu. Raketově vzrostl zájem o zájezdy s možností storna a o komplexní cestovní pojištění. Například pojišťovna Allianz zaznamenala v poslední době výrazný nárůst obratu, přičemž více než polovinu pojistných událostí tvoří právě zrušené cesty. Cestovatelé se stále chtějí bavit a objevovat svět, ale jejich averze k riziku je na maximu.
Současná krize v Zálivu dokazuje, že luxus a inovace k přilákání turistů nestačí, pokud chybí spolehlivá konektivita a klid. Mapa světového turismu se tak stává více fragmentovanou a nerovnou. Vítězi v tomto novém uspořádání nebudou nutně ty nejlevnější nebo nejúžasnější destinace, ale ty, které dokážou cestovatelům nabídnout nejhladší průběh cesty, pocit normality a jistotu, že se v pořádku vrátí domů.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.