Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Nejvýrazněji pociťuje dopady oblast Perského zálivu. Destinace jako Dubaj, Dauhá či Abú Dhabí investovaly miliardy dolarů do budování luxusních center a globálních leteckých uzlů. Ještě loni přivítala Dubaj rekordních 20 milionů návštěvníků a Dauhá se připravovalo na roli turistické metropole Zálivu pro rok 2026. Probíhající konflikt však tyto plány ochromil, neboť cestovní ruch stojí a padá s vnímáním bezpečí a stabilitou leteckých tras.
V turismu je totiž subjektivní pocit rizika stejně důležitý jako riziko skutečné. Jakmile se oblast začne v médiích spojovat s nestabilitou, cestovatelé se nepřestanou rekreovat, ale pouze změní směr. Tento fenomén již pociťují Kanárské ostrovy, kam velcí touroperátoři přesouvají své kapacity poté, co dočasně pozastavili prodeje zájezdů na Blízký východ. Vítězi této krize se stávají místa, která jsou vnímána jako předvídatelná a bezpečná.
Zásadní problém představuje omezení letecké dopravy. Letiště v Dubaji, Dauhá a Abú Dhabí, která denně odbaví přes půl milionu cestujících a tvoří 14 % světového tranzitního provozu, čelí kvůli válce v Íránu uzavírkám a restrikcím. Z této situace začíná těžit například letiště v Istanbulu, které posiluje svou roli strategického bodu spojujícího Evropu, Asii a Afriku. Více přestupů v bezpečných uzlech znamená pro daná města více přenocování a vyšší útraty turistů.
Ekonomické ztráty jsou drtivé. Podle odhadů Světové rady pro cestovní ruch a turismus (WTTC) způsobuje konflikt v Íránu sektoru denní ztráty ve výši zhruba 600 milionů dolarů. Tyto náklady se nakonec přenášejí i na samotné cestovatele v podobě dražších letenek, delších tras obletujících válečné zóny a rostoucí nejistoty, která prodražuje pojištění.
Změnilo se i chování samotných turistů. Lidé jsou nyní mnohem opatrnější a vyžadují flexibilitu. Raketově vzrostl zájem o zájezdy s možností storna a o komplexní cestovní pojištění. Například pojišťovna Allianz zaznamenala v poslední době výrazný nárůst obratu, přičemž více než polovinu pojistných událostí tvoří právě zrušené cesty. Cestovatelé se stále chtějí bavit a objevovat svět, ale jejich averze k riziku je na maximu.
Současná krize v Zálivu dokazuje, že luxus a inovace k přilákání turistů nestačí, pokud chybí spolehlivá konektivita a klid. Mapa světového turismu se tak stává více fragmentovanou a nerovnou. Vítězi v tomto novém uspořádání nebudou nutně ty nejlevnější nebo nejúžasnější destinace, ale ty, které dokážou cestovatelům nabídnout nejhladší průběh cesty, pocit normality a jistotu, že se v pořádku vrátí domů.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.