Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Nejvýrazněji pociťuje dopady oblast Perského zálivu. Destinace jako Dubaj, Dauhá či Abú Dhabí investovaly miliardy dolarů do budování luxusních center a globálních leteckých uzlů. Ještě loni přivítala Dubaj rekordních 20 milionů návštěvníků a Dauhá se připravovalo na roli turistické metropole Zálivu pro rok 2026. Probíhající konflikt však tyto plány ochromil, neboť cestovní ruch stojí a padá s vnímáním bezpečí a stabilitou leteckých tras.
V turismu je totiž subjektivní pocit rizika stejně důležitý jako riziko skutečné. Jakmile se oblast začne v médiích spojovat s nestabilitou, cestovatelé se nepřestanou rekreovat, ale pouze změní směr. Tento fenomén již pociťují Kanárské ostrovy, kam velcí touroperátoři přesouvají své kapacity poté, co dočasně pozastavili prodeje zájezdů na Blízký východ. Vítězi této krize se stávají místa, která jsou vnímána jako předvídatelná a bezpečná.
Zásadní problém představuje omezení letecké dopravy. Letiště v Dubaji, Dauhá a Abú Dhabí, která denně odbaví přes půl milionu cestujících a tvoří 14 % světového tranzitního provozu, čelí kvůli válce v Íránu uzavírkám a restrikcím. Z této situace začíná těžit například letiště v Istanbulu, které posiluje svou roli strategického bodu spojujícího Evropu, Asii a Afriku. Více přestupů v bezpečných uzlech znamená pro daná města více přenocování a vyšší útraty turistů.
Ekonomické ztráty jsou drtivé. Podle odhadů Světové rady pro cestovní ruch a turismus (WTTC) způsobuje konflikt v Íránu sektoru denní ztráty ve výši zhruba 600 milionů dolarů. Tyto náklady se nakonec přenášejí i na samotné cestovatele v podobě dražších letenek, delších tras obletujících válečné zóny a rostoucí nejistoty, která prodražuje pojištění.
Změnilo se i chování samotných turistů. Lidé jsou nyní mnohem opatrnější a vyžadují flexibilitu. Raketově vzrostl zájem o zájezdy s možností storna a o komplexní cestovní pojištění. Například pojišťovna Allianz zaznamenala v poslední době výrazný nárůst obratu, přičemž více než polovinu pojistných událostí tvoří právě zrušené cesty. Cestovatelé se stále chtějí bavit a objevovat svět, ale jejich averze k riziku je na maximu.
Současná krize v Zálivu dokazuje, že luxus a inovace k přilákání turistů nestačí, pokud chybí spolehlivá konektivita a klid. Mapa světového turismu se tak stává více fragmentovanou a nerovnou. Vítězi v tomto novém uspořádání nebudou nutně ty nejlevnější nebo nejúžasnější destinace, ale ty, které dokážou cestovatelům nabídnout nejhladší průběh cesty, pocit normality a jistotu, že se v pořádku vrátí domů.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.