Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Nejvýrazněji pociťuje dopady oblast Perského zálivu. Destinace jako Dubaj, Dauhá či Abú Dhabí investovaly miliardy dolarů do budování luxusních center a globálních leteckých uzlů. Ještě loni přivítala Dubaj rekordních 20 milionů návštěvníků a Dauhá se připravovalo na roli turistické metropole Zálivu pro rok 2026. Probíhající konflikt však tyto plány ochromil, neboť cestovní ruch stojí a padá s vnímáním bezpečí a stabilitou leteckých tras.
V turismu je totiž subjektivní pocit rizika stejně důležitý jako riziko skutečné. Jakmile se oblast začne v médiích spojovat s nestabilitou, cestovatelé se nepřestanou rekreovat, ale pouze změní směr. Tento fenomén již pociťují Kanárské ostrovy, kam velcí touroperátoři přesouvají své kapacity poté, co dočasně pozastavili prodeje zájezdů na Blízký východ. Vítězi této krize se stávají místa, která jsou vnímána jako předvídatelná a bezpečná.
Zásadní problém představuje omezení letecké dopravy. Letiště v Dubaji, Dauhá a Abú Dhabí, která denně odbaví přes půl milionu cestujících a tvoří 14 % světového tranzitního provozu, čelí kvůli válce v Íránu uzavírkám a restrikcím. Z této situace začíná těžit například letiště v Istanbulu, které posiluje svou roli strategického bodu spojujícího Evropu, Asii a Afriku. Více přestupů v bezpečných uzlech znamená pro daná města více přenocování a vyšší útraty turistů.
Ekonomické ztráty jsou drtivé. Podle odhadů Světové rady pro cestovní ruch a turismus (WTTC) způsobuje konflikt v Íránu sektoru denní ztráty ve výši zhruba 600 milionů dolarů. Tyto náklady se nakonec přenášejí i na samotné cestovatele v podobě dražších letenek, delších tras obletujících válečné zóny a rostoucí nejistoty, která prodražuje pojištění.
Změnilo se i chování samotných turistů. Lidé jsou nyní mnohem opatrnější a vyžadují flexibilitu. Raketově vzrostl zájem o zájezdy s možností storna a o komplexní cestovní pojištění. Například pojišťovna Allianz zaznamenala v poslední době výrazný nárůst obratu, přičemž více než polovinu pojistných událostí tvoří právě zrušené cesty. Cestovatelé se stále chtějí bavit a objevovat svět, ale jejich averze k riziku je na maximu.
Současná krize v Zálivu dokazuje, že luxus a inovace k přilákání turistů nestačí, pokud chybí spolehlivá konektivita a klid. Mapa světového turismu se tak stává více fragmentovanou a nerovnou. Vítězi v tomto novém uspořádání nebudou nutně ty nejlevnější nebo nejúžasnější destinace, ale ty, které dokážou cestovatelům nabídnout nejhladší průběh cesty, pocit normality a jistotu, že se v pořádku vrátí domů.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.