Důkaz, že odpor Íránu Trumpa překvapil: Ještě před pár týdny posílal spojeneckou armádu na druhý konec světa

Donald Trump
Donald Trump, foto: Fb/Robert Fico
Klára Marková 19. března 2026 20:05
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.

Írán se na tento scénář dlouhodobě připravoval. Podle dostupných informací nechal bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí vypracovat podrobný plán nástupnictví pro případ eliminace klíčových představitelů země. Přestože Spojené státy již dva týdny intenzivně bombardují íránské námořní kapacity a raketová stanoviště, hrozba pro nechráněná plavidla trvá. Odborný žurnál Lloyd’s List uvádí, že bylo napadeno již šestnáct lodí, což vede přepravce k velkým obavám z riskantní plavby průlivem.

Americký ministr energetiky Chris Wright vyjádřil naději, že po dalších náletech by americké námořnictvo mohlo být schopno doprovázet tankery do konce března. Problémem však zůstává široký arzenál Íránu, který zahrnuje tisíce námořních min a rychlé útočné čluny. Podobně jako v konfliktu na Ukrajině se i zde potvrzuje vysoká účinnost bezpilotních hladinových dronů, které pravděpodobně stojí i za poškozením thajského plavidla Mayuree Naree.

Dosavadní politika Donalda Trumpa, která se orientovala primárně na vojenskou sílu a úzkou spolupráci s Izraelem, nyní naráží na nepřipravenost ostatních spojenců. Námořní kapacity evropských a asijských mocností v regionu jsou v tuto chvíli v podstatě nulové. K efektivní ochraně dopravy by přitom bylo zapotřebí minimálně osm až deset torpédoborců, což by i tak stačilo k pokrytí pouze zlomku původního objemu námořního obchodu.

Reakce oslovených zemí na Trumpovu výzvu jsou zatím velmi chladné. Japonsko tvrdí, že neobdrželo formální žádost, a Čína na apel nereagovala vůbec. Tento diplomatický odstup by mohl vést k dalšímu odkladu plánované cesty amerického prezidenta do Pekingu. Francie sice posílila svou přítomnost ve Středomoří, ale do samotného Hormuzského průlivu se nehodlá vydat dříve, než skončí nejostřejší fáze bojů.

Napětí mezi Washingtonem a jeho partnery v NATO dále vyostřil Trumpův rozhovor pro Financial Times, v němž pohrozil spojencům „velmi špatnou budoucností“, pokud se k operaci nepřipojí. Tato rétorika je však v přímém rozporu s jeho dřívějším tlakem, aby se Evropa starala především o obranu vlastního kontinentu. Příkladem je britské námořnictvo, které muselo narychlo začít zprovozňovat torpédoborec HMS Dragon. Ten byl dosud vázán ochranou Arktidy – úkolem, který po Londýnu v minulosti vyžadoval právě Trump.

Témata:
Stalo se