Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Írán se na tento scénář dlouhodobě připravoval. Podle dostupných informací nechal bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí vypracovat podrobný plán nástupnictví pro případ eliminace klíčových představitelů země. Přestože Spojené státy již dva týdny intenzivně bombardují íránské námořní kapacity a raketová stanoviště, hrozba pro nechráněná plavidla trvá. Odborný žurnál Lloyd’s List uvádí, že bylo napadeno již šestnáct lodí, což vede přepravce k velkým obavám z riskantní plavby průlivem.
Americký ministr energetiky Chris Wright vyjádřil naději, že po dalších náletech by americké námořnictvo mohlo být schopno doprovázet tankery do konce března. Problémem však zůstává široký arzenál Íránu, který zahrnuje tisíce námořních min a rychlé útočné čluny. Podobně jako v konfliktu na Ukrajině se i zde potvrzuje vysoká účinnost bezpilotních hladinových dronů, které pravděpodobně stojí i za poškozením thajského plavidla Mayuree Naree.
Dosavadní politika Donalda Trumpa, která se orientovala primárně na vojenskou sílu a úzkou spolupráci s Izraelem, nyní naráží na nepřipravenost ostatních spojenců. Námořní kapacity evropských a asijských mocností v regionu jsou v tuto chvíli v podstatě nulové. K efektivní ochraně dopravy by přitom bylo zapotřebí minimálně osm až deset torpédoborců, což by i tak stačilo k pokrytí pouze zlomku původního objemu námořního obchodu.
Reakce oslovených zemí na Trumpovu výzvu jsou zatím velmi chladné. Japonsko tvrdí, že neobdrželo formální žádost, a Čína na apel nereagovala vůbec. Tento diplomatický odstup by mohl vést k dalšímu odkladu plánované cesty amerického prezidenta do Pekingu. Francie sice posílila svou přítomnost ve Středomoří, ale do samotného Hormuzského průlivu se nehodlá vydat dříve, než skončí nejostřejší fáze bojů.
Napětí mezi Washingtonem a jeho partnery v NATO dále vyostřil Trumpův rozhovor pro Financial Times, v němž pohrozil spojencům „velmi špatnou budoucností“, pokud se k operaci nepřipojí. Tato rétorika je však v přímém rozporu s jeho dřívějším tlakem, aby se Evropa starala především o obranu vlastního kontinentu. Příkladem je britské námořnictvo, které muselo narychlo začít zprovozňovat torpédoborec HMS Dragon. Ten byl dosud vázán ochranou Arktidy – úkolem, který po Londýnu v minulosti vyžadoval právě Trump.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.