Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Draghi upozornil, že Evropská unie nyní čelí dvěma zásadním výzvám. Na jedné straně stojí Spojené státy, které kladou důraz na své náklady a přehlížejí zisky, které jim uplynulá desetiletí přinesla. Na straně druhé je Čína, která ovládá klíčové uzly v dodavatelských řetězcích a nebojí se tuto převahu využít k zaplavení trhů nebo k odpírání strategických vstupů.
Pokud Evropa nezačne jednat, hrozí jí podle Draghiho současná deindustrializace, rozdělení a podřízenost. Blok by měl urychleně diverzifikovat svou obchodní politiku a posílit svou pozici v kritických dodavatelských řetězcích. Bývalý bankéř zdůraznil, že rostoucí globální rivalita vyžaduje, aby se Evropa posunula od pouhé konfederace k federativnímu uspořádání.
V oblastech, kde už EU vystupuje jednotně, jako je obchod, hospodářská soutěž či měnová politika, je ve světě respektována. V otázkách obrany, průmyslové politiky a zahraničních věcí se k ní však podle Draghiho stále přistupuje jako k volnému sdružení středně velkých států, které lze snadno rozdělit. Tam, kde se protíná obchod s bezpečností, nemohou evropské silné stránky ochránit ty slabé.
Draghi poukázal na to, že Evropa, která je jednotná v obchodu, ale roztříštěná v obraně, se stává snadným terčem. Její komerční síla je totiž zneužívána proti její bezpečnostní závislosti na jiných mocnostech. Jako příklad nezbytné rozhodnosti uvedl reakci EU na americké hrozby ohledně Grónska, která podle něj jasně ukázala schopnost bloku jednat pod tlakem.
Takto přímý postoj a silná reakce na konkrétní hrozby mají na veřejnost mnohem větší dopad než formální prohlášení ze summitů. Mario Draghi, jehož zpráva o konkurenceschopnosti z roku 2024 výrazně ovlivňuje politiku Evropské komise, tak znovu apeluje na hluboké reformy a integraci EU.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.