Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Z celkového počtu 135 kardinálů mladších 80 let, kteří jsou oprávněni volit, jich 108 povýšil do úřadu František. Tento výrazný generační posun je výsledkem jeho dvanáctileté vlády, během níž mnozí z kardinálů jmenovaných předchozími papeži dosáhli věkového limitu a ztratili volební právo.
Podle profesorky Susan Timoneyové z Katolické univerzity v americkém Washingtonu bude nadcházející konkláve nejrozmanitějším v historii. František jmenoval přes 20 kardinálů ze zemí, které nikdy předtím svého kardinála neměly – mezi nimi například Mongolsko, Laos, Papuu Novou Guineu nebo Mali.
Tento důraz na rozvojové země odráží Františkovu snahu otevřít církev světu a přiblížit ji věřícím na periferii. Timoneyová upozorňuje, že právě předkonklávní rozhovory mezi kardinály mají klíčový význam pro směřování volby. „Kardinálové diskutují o tom, jaké mají být priority církve a co je třeba změnit,“ uvedla.
Mnozí analytici se domnívají, že vzhledem k počtu Františkem jmenovaných volitelů může konkláve vybrat nástupce, který bude pokračovat v jeho pastoračním stylu. Ten byl zaměřen na empatii, sociální spravedlnost, péči o chudé a otevřenost vůči změnám.
František byl obzvlášť milován v Africe, kde žije přibližně 281 milionů katolíků – a kde církev zažívá nejrychlejší růst. Kontinent tvoří už pětinu celosvětové katolické populace a jen mezi lety 2022 a 2023 zde přibylo devět milionů nových konvertitů.
Africké státy nyní papeže oplakávají. Předseda Komise Africké unie Mahmoud Ali Youssouf vzdal hold jeho „odvážnému nasazení“ pro kontinent, kde František podporoval „hlas těch, kteří jej neměli,“ zasazoval se za „mír a usmíření“ v konfliktních zónách a vyjadřoval „solidaritu s chudými a trpícími“.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ocenil Františka za to, že „prosazoval vizi světa založenou na rovnosti, inkluzi a péči o znevýhodněné“. Papež během své vlády navštívil deset afrických zemí, naposledy Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán v roce 2023.
Jeho vztah s africkými biskupy však nebyl bez tření. V roce 2024 se na kontinentu zvedla vlna odporu poté, co papež podpořil požehnání pro páry stejného pohlaví. Mnozí afričtí duchovní tuto změnu tvrdě kritizovali jako nevhodnou a rozporuplnou s tradiční naukou.
Navzdory těmto rozporům zůstává František v Africe vnímán jako vůdce, který pozvedl její hlas v globální církvi. Jeho smrt tak zanechává nejen hluboký zármutek, ale i otázku: povede církev dál někdo, kdo bude kráčet v jeho stopách, nebo se Vatikán vydá jiným směrem?
Odpověď na tuto otázku dá konkláve v příštích týdnech – konkláve, které bude nejen nejrozmanitější, ale možná i nejdůležitější za několik posledních dekád. A nebylo by překvapením, kdyby Františkův nástupce pocházel právě z Afriky. Ostatně šestasedmdesátiletý Ghaňan Peter Turkson nebo Devětasedmdesátiletý kardinál Robert Sarah z Guineje jsou mezi favority.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
