Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Z celkového počtu 135 kardinálů mladších 80 let, kteří jsou oprávněni volit, jich 108 povýšil do úřadu František. Tento výrazný generační posun je výsledkem jeho dvanáctileté vlády, během níž mnozí z kardinálů jmenovaných předchozími papeži dosáhli věkového limitu a ztratili volební právo.
Podle profesorky Susan Timoneyové z Katolické univerzity v americkém Washingtonu bude nadcházející konkláve nejrozmanitějším v historii. František jmenoval přes 20 kardinálů ze zemí, které nikdy předtím svého kardinála neměly – mezi nimi například Mongolsko, Laos, Papuu Novou Guineu nebo Mali.
Tento důraz na rozvojové země odráží Františkovu snahu otevřít církev světu a přiblížit ji věřícím na periferii. Timoneyová upozorňuje, že právě předkonklávní rozhovory mezi kardinály mají klíčový význam pro směřování volby. „Kardinálové diskutují o tom, jaké mají být priority církve a co je třeba změnit,“ uvedla.
Mnozí analytici se domnívají, že vzhledem k počtu Františkem jmenovaných volitelů může konkláve vybrat nástupce, který bude pokračovat v jeho pastoračním stylu. Ten byl zaměřen na empatii, sociální spravedlnost, péči o chudé a otevřenost vůči změnám.
František byl obzvlášť milován v Africe, kde žije přibližně 281 milionů katolíků – a kde církev zažívá nejrychlejší růst. Kontinent tvoří už pětinu celosvětové katolické populace a jen mezi lety 2022 a 2023 zde přibylo devět milionů nových konvertitů.
Africké státy nyní papeže oplakávají. Předseda Komise Africké unie Mahmoud Ali Youssouf vzdal hold jeho „odvážnému nasazení“ pro kontinent, kde František podporoval „hlas těch, kteří jej neměli,“ zasazoval se za „mír a usmíření“ v konfliktních zónách a vyjadřoval „solidaritu s chudými a trpícími“.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ocenil Františka za to, že „prosazoval vizi světa založenou na rovnosti, inkluzi a péči o znevýhodněné“. Papež během své vlády navštívil deset afrických zemí, naposledy Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán v roce 2023.
Jeho vztah s africkými biskupy však nebyl bez tření. V roce 2024 se na kontinentu zvedla vlna odporu poté, co papež podpořil požehnání pro páry stejného pohlaví. Mnozí afričtí duchovní tuto změnu tvrdě kritizovali jako nevhodnou a rozporuplnou s tradiční naukou.
Navzdory těmto rozporům zůstává František v Africe vnímán jako vůdce, který pozvedl její hlas v globální církvi. Jeho smrt tak zanechává nejen hluboký zármutek, ale i otázku: povede církev dál někdo, kdo bude kráčet v jeho stopách, nebo se Vatikán vydá jiným směrem?
Odpověď na tuto otázku dá konkláve v příštích týdnech – konkláve, které bude nejen nejrozmanitější, ale možná i nejdůležitější za několik posledních dekád. A nebylo by překvapením, kdyby Františkův nástupce pocházel právě z Afriky. Ostatně šestasedmdesátiletý Ghaňan Peter Turkson nebo Devětasedmdesátiletý kardinál Robert Sarah z Guineje jsou mezi favority.
Eva Burešová nebude na uplynulý velikonoční víkend vzpomínat v dobrém. Definitivně totiž vyhasly její šance na triumf v Let's Dance, slovenské obdobě naší StarDance. Jaká byla její první slova poté, co se dozvěděla verdikt televizních diváků?
Ke slavným květnovým oslavencům patří Jiřina Bohdalová, na začátku příštího měsíce, tedy už za několik dní, oslaví 94. narozeniny. I v tak pokročilém věku stále zkouší legenda české kinematografie něco nového.
Tragédie se dnes odpoledne stala ve známém středočeském lomu Velká Amerika na Berounsku. Dolů se zřítil muž, kterému přivolaní záchranáři už nedokázali pomoci. Okolnostmi události se zabývá policie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.