Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Hlavním smyslem mechanismu CBAM je donutit dovozce platit poplatky za zboží z průmyslových odvětví s vysokými emisemi, mezi která ocelářství patří. Cílem Evropské unie je tímto způsobem motivovat zahraniční výrobce k přechodu na ekologičtější technologie a zbavit průmysl závislosti na fosilních palivech. Ukrajinští giganti však upozorňují, že v podmínkách války nejsou schopni těmto nárokům okamžitě dostát.
Dopady na ukrajinskou ekonomiku jsou drtivé. Kovozpracující průmysl tvoří významnou část příjmů země a v roce 2023 měl podle Světové banky hodnotu téměř 4 miliard dolarů. Evropská unie je pro Ukrajinu zdaleka největším trhem, přičemž samotné Polsko odebírá zhruba třetinu veškerého vyváženého kovu.
Generální ředitel společnosti ArcelorMittal Kryvyj Rih, Mauro Longobardo, potvrdil, že zavedení daně stálo firmu evropský trh prakticky okamžitě. Jakmile se zákazníci dozvěděli o dodatečném clu ve výši 60 až 90 dolarů za tunu oceli, zrušili veškeré objednávky na první čtvrtletí roku 2026. Pro podnik to znamenalo ztrátu odbytu pro přibližně 300 000 tun materiálu.
Krize v odbytu už má i sociální dopady. Společnost byla nucena uzavřít jednu ze svých válcoven, což vedlo ke ztrátě nejméně 3 400 pracovních míst. Podle vedení firmy neexistuje jiný trh, který by byl schopen absorbovat tak velké množství exportu, jež dříve směřovalo do členských států EU.
Podobným potížím čelí i Metinvest, největší ukrajinský těžařský a ocelářský podnik. Mluvčí společnosti uvedl, že ačkoliv CBAM formálně sleduje environmentální cíle, v praxi funguje především jako nástroj k ochraně evropského vnitřního trhu. Ukrajinští výrobci podle něj pracují v nesrovnatelně horších podmínkách než jejich konkurenti.
Zatímco evropské lobby ocelářů a cementářů novou daň vítají, protože je zrovnoprávňuje s levnější a špinavější zahraniční konkurencí, Ukrajina volá po výjimce. Výrobci zdůrazňují, že operují pod neustálým ostřelováním, s výpadky dodávek energie a úbytkem pracovní síly. Východní Donbas, který byl dříve srdcem ukrajinského ocelářství, byl navíc ruskou armádou těžce zdevastován.
Zástupci ukrajinského průmyslu proto apelují na své evropské partnery, aby zemi poskytli přechodná ujednání a podporu. Navrhují například, aby platby z daně CBAM za ukrajinskou ocel končily na speciálních účtech. Tyto prostředky by následně mohly být využity k modernizaci ukrajinských závodů a nákupu evropských technologií.
Tlak na zahraniční dovozce se přitom v Bruselu nadále stupňuje. Vedle mechanismu CBAM funguje také systém obchodování s emisemi (ETS), který zvýhodňuje domácí evropské výrobce. Navíc se v rámci rostoucího protekcionismu hovoří o dalších opatřeních. EU nedávno dosáhla předběžné dohody o snížení dovozu veškeré zahraniční oceli na polovinu a uvalení vysokých cel na velké zakázky.
Pro Ukrajinu, která usiluje o vstup do Evropské unie, představuje tato situace paradox. Země se snaží sladit svá pravidla s unijními standardy, ale současně čelí ekonomickým bariérám, které ohrožují její schopnost financovat obranu a následnou obnovu. Bez vstřícného kroku ze strany Bruselu hrozí, že jedno z klíčových odvětví ukrajinského hospodářství zkolabuje dříve, než se stihne transformovat.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.