Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Hlavním smyslem mechanismu CBAM je donutit dovozce platit poplatky za zboží z průmyslových odvětví s vysokými emisemi, mezi která ocelářství patří. Cílem Evropské unie je tímto způsobem motivovat zahraniční výrobce k přechodu na ekologičtější technologie a zbavit průmysl závislosti na fosilních palivech. Ukrajinští giganti však upozorňují, že v podmínkách války nejsou schopni těmto nárokům okamžitě dostát.
Dopady na ukrajinskou ekonomiku jsou drtivé. Kovozpracující průmysl tvoří významnou část příjmů země a v roce 2023 měl podle Světové banky hodnotu téměř 4 miliard dolarů. Evropská unie je pro Ukrajinu zdaleka největším trhem, přičemž samotné Polsko odebírá zhruba třetinu veškerého vyváženého kovu.
Generální ředitel společnosti ArcelorMittal Kryvyj Rih, Mauro Longobardo, potvrdil, že zavedení daně stálo firmu evropský trh prakticky okamžitě. Jakmile se zákazníci dozvěděli o dodatečném clu ve výši 60 až 90 dolarů za tunu oceli, zrušili veškeré objednávky na první čtvrtletí roku 2026. Pro podnik to znamenalo ztrátu odbytu pro přibližně 300 000 tun materiálu.
Krize v odbytu už má i sociální dopady. Společnost byla nucena uzavřít jednu ze svých válcoven, což vedlo ke ztrátě nejméně 3 400 pracovních míst. Podle vedení firmy neexistuje jiný trh, který by byl schopen absorbovat tak velké množství exportu, jež dříve směřovalo do členských států EU.
Podobným potížím čelí i Metinvest, největší ukrajinský těžařský a ocelářský podnik. Mluvčí společnosti uvedl, že ačkoliv CBAM formálně sleduje environmentální cíle, v praxi funguje především jako nástroj k ochraně evropského vnitřního trhu. Ukrajinští výrobci podle něj pracují v nesrovnatelně horších podmínkách než jejich konkurenti.
Zatímco evropské lobby ocelářů a cementářů novou daň vítají, protože je zrovnoprávňuje s levnější a špinavější zahraniční konkurencí, Ukrajina volá po výjimce. Výrobci zdůrazňují, že operují pod neustálým ostřelováním, s výpadky dodávek energie a úbytkem pracovní síly. Východní Donbas, který byl dříve srdcem ukrajinského ocelářství, byl navíc ruskou armádou těžce zdevastován.
Zástupci ukrajinského průmyslu proto apelují na své evropské partnery, aby zemi poskytli přechodná ujednání a podporu. Navrhují například, aby platby z daně CBAM za ukrajinskou ocel končily na speciálních účtech. Tyto prostředky by následně mohly být využity k modernizaci ukrajinských závodů a nákupu evropských technologií.
Tlak na zahraniční dovozce se přitom v Bruselu nadále stupňuje. Vedle mechanismu CBAM funguje také systém obchodování s emisemi (ETS), který zvýhodňuje domácí evropské výrobce. Navíc se v rámci rostoucího protekcionismu hovoří o dalších opatřeních. EU nedávno dosáhla předběžné dohody o snížení dovozu veškeré zahraniční oceli na polovinu a uvalení vysokých cel na velké zakázky.
Pro Ukrajinu, která usiluje o vstup do Evropské unie, představuje tato situace paradox. Země se snaží sladit svá pravidla s unijními standardy, ale současně čelí ekonomickým bariérám, které ohrožují její schopnost financovat obranu a následnou obnovu. Bez vstřícného kroku ze strany Bruselu hrozí, že jedno z klíčových odvětví ukrajinského hospodářství zkolabuje dříve, než se stihne transformovat.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.