Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Hlavním smyslem mechanismu CBAM je donutit dovozce platit poplatky za zboží z průmyslových odvětví s vysokými emisemi, mezi která ocelářství patří. Cílem Evropské unie je tímto způsobem motivovat zahraniční výrobce k přechodu na ekologičtější technologie a zbavit průmysl závislosti na fosilních palivech. Ukrajinští giganti však upozorňují, že v podmínkách války nejsou schopni těmto nárokům okamžitě dostát.
Dopady na ukrajinskou ekonomiku jsou drtivé. Kovozpracující průmysl tvoří významnou část příjmů země a v roce 2023 měl podle Světové banky hodnotu téměř 4 miliard dolarů. Evropská unie je pro Ukrajinu zdaleka největším trhem, přičemž samotné Polsko odebírá zhruba třetinu veškerého vyváženého kovu.
Generální ředitel společnosti ArcelorMittal Kryvyj Rih, Mauro Longobardo, potvrdil, že zavedení daně stálo firmu evropský trh prakticky okamžitě. Jakmile se zákazníci dozvěděli o dodatečném clu ve výši 60 až 90 dolarů za tunu oceli, zrušili veškeré objednávky na první čtvrtletí roku 2026. Pro podnik to znamenalo ztrátu odbytu pro přibližně 300 000 tun materiálu.
Krize v odbytu už má i sociální dopady. Společnost byla nucena uzavřít jednu ze svých válcoven, což vedlo ke ztrátě nejméně 3 400 pracovních míst. Podle vedení firmy neexistuje jiný trh, který by byl schopen absorbovat tak velké množství exportu, jež dříve směřovalo do členských států EU.
Podobným potížím čelí i Metinvest, největší ukrajinský těžařský a ocelářský podnik. Mluvčí společnosti uvedl, že ačkoliv CBAM formálně sleduje environmentální cíle, v praxi funguje především jako nástroj k ochraně evropského vnitřního trhu. Ukrajinští výrobci podle něj pracují v nesrovnatelně horších podmínkách než jejich konkurenti.
Zatímco evropské lobby ocelářů a cementářů novou daň vítají, protože je zrovnoprávňuje s levnější a špinavější zahraniční konkurencí, Ukrajina volá po výjimce. Výrobci zdůrazňují, že operují pod neustálým ostřelováním, s výpadky dodávek energie a úbytkem pracovní síly. Východní Donbas, který byl dříve srdcem ukrajinského ocelářství, byl navíc ruskou armádou těžce zdevastován.
Zástupci ukrajinského průmyslu proto apelují na své evropské partnery, aby zemi poskytli přechodná ujednání a podporu. Navrhují například, aby platby z daně CBAM za ukrajinskou ocel končily na speciálních účtech. Tyto prostředky by následně mohly být využity k modernizaci ukrajinských závodů a nákupu evropských technologií.
Tlak na zahraniční dovozce se přitom v Bruselu nadále stupňuje. Vedle mechanismu CBAM funguje také systém obchodování s emisemi (ETS), který zvýhodňuje domácí evropské výrobce. Navíc se v rámci rostoucího protekcionismu hovoří o dalších opatřeních. EU nedávno dosáhla předběžné dohody o snížení dovozu veškeré zahraniční oceli na polovinu a uvalení vysokých cel na velké zakázky.
Pro Ukrajinu, která usiluje o vstup do Evropské unie, představuje tato situace paradox. Země se snaží sladit svá pravidla s unijními standardy, ale současně čelí ekonomickým bariérám, které ohrožují její schopnost financovat obranu a následnou obnovu. Bez vstřícného kroku ze strany Bruselu hrozí, že jedno z klíčových odvětví ukrajinského hospodářství zkolabuje dříve, než se stihne transformovat.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.