Americký prezident Donald Trump v noci na úterý oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně. Změna přichází jen několik dní po masivním ruském útoku na Kyjev a další města. Trump dříve váhal mezi podporou Kyjeva a snahou o vstřícnost vůči Moskvě.
Trump potvrdil zvýšení vojenské pomoci při setkání s novináři v Bílém domě. „Pošleme další zbraně. Musíme. Musí se umět bránit. Jsou velmi tvrdě zasaženi,“ řekl prezident s tím, že půjde především o obranné systémy. „V tom chaosu umírá tolik lidí,“ dodal.
Podle deníku New York Times jde o zásadní obrat v prezidentově rétorice. Ještě před několika měsíci totiž kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za údajnou nevděčnost a zpochybňoval smysl další pomoci. Administrativa minulý týden dokonce dočasně pozastavila dodávky některých typů výzbroje kvůli obavám o stav amerických zásob.
Obrat v postoji přichází po pátečním ruském raketovém a dronovém útoku, který byl největší jednorázovou salvou od začátku války v roce 2022. Útok následoval jen několik hodin po telefonátu mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Upřímně řečeno, jsem zklamán, že prezident Putin nepřestal,“ uvedl Trump. Naopak hovor se Zelenským označil za „velmi důležitý a plodný“.
Nejnovější masivní útok proti ukrajinským městům přišel v pondělí ráno. „Během noci a rána probíhaly v Doněcké a Dněpropetrovské oblasti záchranné operace. V Charkově se odklízejí trosky po útoku na obytné domy. 27 lidí bylo zraněno, včetně tří dětí. Nejmladší, dívka, má pouhé tři roky. Tři lidé byli hospitalizováni. Bohužel v Oděse došlo k jedné smrtelné oběti,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Rusové vyslali proti Ukrajině 101 dronů, většina z nich byly rusko-íránské ‚šahídy‘. Zasaženo bylo mnoho regionů a dnes ráno opět znějí sirény kvůli útočícím dronům. Celkem bylo za poslední týden vysláno kolem 1 270 dronů, 39 raket a téměř tisíc naváděných bomb,“ doplnil ukrajinský prezident.
Trumpovo oznámení přišlo v době, kdy rovněž sílí tlak republikánských i některých demokratických zákonodárců na jasné vymezení americké politiky vůči Rusku. Mnozí upozorňují, že váhavost Washingtonu dává Moskvě prostor pro další eskalaci konfliktu.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.