Americký prezident Donald Trump v noci na úterý oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně. Změna přichází jen několik dní po masivním ruském útoku na Kyjev a další města. Trump dříve váhal mezi podporou Kyjeva a snahou o vstřícnost vůči Moskvě.
Trump potvrdil zvýšení vojenské pomoci při setkání s novináři v Bílém domě. „Pošleme další zbraně. Musíme. Musí se umět bránit. Jsou velmi tvrdě zasaženi,“ řekl prezident s tím, že půjde především o obranné systémy. „V tom chaosu umírá tolik lidí,“ dodal.
Podle deníku New York Times jde o zásadní obrat v prezidentově rétorice. Ještě před několika měsíci totiž kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za údajnou nevděčnost a zpochybňoval smysl další pomoci. Administrativa minulý týden dokonce dočasně pozastavila dodávky některých typů výzbroje kvůli obavám o stav amerických zásob.
Obrat v postoji přichází po pátečním ruském raketovém a dronovém útoku, který byl největší jednorázovou salvou od začátku války v roce 2022. Útok následoval jen několik hodin po telefonátu mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Upřímně řečeno, jsem zklamán, že prezident Putin nepřestal,“ uvedl Trump. Naopak hovor se Zelenským označil za „velmi důležitý a plodný“.
Nejnovější masivní útok proti ukrajinským městům přišel v pondělí ráno. „Během noci a rána probíhaly v Doněcké a Dněpropetrovské oblasti záchranné operace. V Charkově se odklízejí trosky po útoku na obytné domy. 27 lidí bylo zraněno, včetně tří dětí. Nejmladší, dívka, má pouhé tři roky. Tři lidé byli hospitalizováni. Bohužel v Oděse došlo k jedné smrtelné oběti,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Rusové vyslali proti Ukrajině 101 dronů, většina z nich byly rusko-íránské ‚šahídy‘. Zasaženo bylo mnoho regionů a dnes ráno opět znějí sirény kvůli útočícím dronům. Celkem bylo za poslední týden vysláno kolem 1 270 dronů, 39 raket a téměř tisíc naváděných bomb,“ doplnil ukrajinský prezident.
Trumpovo oznámení přišlo v době, kdy rovněž sílí tlak republikánských i některých demokratických zákonodárců na jasné vymezení americké politiky vůči Rusku. Mnozí upozorňují, že váhavost Washingtonu dává Moskvě prostor pro další eskalaci konfliktu.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.