Americký prezident Donald Trump v noci na úterý oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně. Změna přichází jen několik dní po masivním ruském útoku na Kyjev a další města. Trump dříve váhal mezi podporou Kyjeva a snahou o vstřícnost vůči Moskvě.
Trump potvrdil zvýšení vojenské pomoci při setkání s novináři v Bílém domě. „Pošleme další zbraně. Musíme. Musí se umět bránit. Jsou velmi tvrdě zasaženi,“ řekl prezident s tím, že půjde především o obranné systémy. „V tom chaosu umírá tolik lidí,“ dodal.
Podle deníku New York Times jde o zásadní obrat v prezidentově rétorice. Ještě před několika měsíci totiž kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za údajnou nevděčnost a zpochybňoval smysl další pomoci. Administrativa minulý týden dokonce dočasně pozastavila dodávky některých typů výzbroje kvůli obavám o stav amerických zásob.
Obrat v postoji přichází po pátečním ruském raketovém a dronovém útoku, který byl největší jednorázovou salvou od začátku války v roce 2022. Útok následoval jen několik hodin po telefonátu mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Upřímně řečeno, jsem zklamán, že prezident Putin nepřestal,“ uvedl Trump. Naopak hovor se Zelenským označil za „velmi důležitý a plodný“.
Nejnovější masivní útok proti ukrajinským městům přišel v pondělí ráno. „Během noci a rána probíhaly v Doněcké a Dněpropetrovské oblasti záchranné operace. V Charkově se odklízejí trosky po útoku na obytné domy. 27 lidí bylo zraněno, včetně tří dětí. Nejmladší, dívka, má pouhé tři roky. Tři lidé byli hospitalizováni. Bohužel v Oděse došlo k jedné smrtelné oběti,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Rusové vyslali proti Ukrajině 101 dronů, většina z nich byly rusko-íránské ‚šahídy‘. Zasaženo bylo mnoho regionů a dnes ráno opět znějí sirény kvůli útočícím dronům. Celkem bylo za poslední týden vysláno kolem 1 270 dronů, 39 raket a téměř tisíc naváděných bomb,“ doplnil ukrajinský prezident.
Trumpovo oznámení přišlo v době, kdy rovněž sílí tlak republikánských i některých demokratických zákonodárců na jasné vymezení americké politiky vůči Rusku. Mnozí upozorňují, že váhavost Washingtonu dává Moskvě prostor pro další eskalaci konfliktu.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.