Americký prezident Donald Trump v noci na úterý oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně. Změna přichází jen několik dní po masivním ruském útoku na Kyjev a další města. Trump dříve váhal mezi podporou Kyjeva a snahou o vstřícnost vůči Moskvě.
Trump potvrdil zvýšení vojenské pomoci při setkání s novináři v Bílém domě. „Pošleme další zbraně. Musíme. Musí se umět bránit. Jsou velmi tvrdě zasaženi,“ řekl prezident s tím, že půjde především o obranné systémy. „V tom chaosu umírá tolik lidí,“ dodal.
Podle deníku New York Times jde o zásadní obrat v prezidentově rétorice. Ještě před několika měsíci totiž kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za údajnou nevděčnost a zpochybňoval smysl další pomoci. Administrativa minulý týden dokonce dočasně pozastavila dodávky některých typů výzbroje kvůli obavám o stav amerických zásob.
Obrat v postoji přichází po pátečním ruském raketovém a dronovém útoku, který byl největší jednorázovou salvou od začátku války v roce 2022. Útok následoval jen několik hodin po telefonátu mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Upřímně řečeno, jsem zklamán, že prezident Putin nepřestal,“ uvedl Trump. Naopak hovor se Zelenským označil za „velmi důležitý a plodný“.
Nejnovější masivní útok proti ukrajinským městům přišel v pondělí ráno. „Během noci a rána probíhaly v Doněcké a Dněpropetrovské oblasti záchranné operace. V Charkově se odklízejí trosky po útoku na obytné domy. 27 lidí bylo zraněno, včetně tří dětí. Nejmladší, dívka, má pouhé tři roky. Tři lidé byli hospitalizováni. Bohužel v Oděse došlo k jedné smrtelné oběti,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Rusové vyslali proti Ukrajině 101 dronů, většina z nich byly rusko-íránské ‚šahídy‘. Zasaženo bylo mnoho regionů a dnes ráno opět znějí sirény kvůli útočícím dronům. Celkem bylo za poslední týden vysláno kolem 1 270 dronů, 39 raket a téměř tisíc naváděných bomb,“ doplnil ukrajinský prezident.
Trumpovo oznámení přišlo v době, kdy rovněž sílí tlak republikánských i některých demokratických zákonodárců na jasné vymezení americké politiky vůči Rusku. Mnozí upozorňují, že váhavost Washingtonu dává Moskvě prostor pro další eskalaci konfliktu.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.