Kanada se nachází v období rostoucího ekonomického i politického napětí vůči Spojeným státům, které způsobily cla uvalená administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Mnoho Kanaďanů reaguje nejen frustrací, ale také konkrétními kroky, které zahrnují bojkot amerických produktů a služeb, prodej rekreačních nemovitostí v USA a omezení cestování do sousední země, píše The Guardian.
Jedním z příkladů je Lynne Allardiceová, 78letá důchodkyně z provincie Nový Brunšvik, která přestala nakupovat jakékoli americké výrobky. „Neutrácím za nic, co pochází z USA. Nepůjdu tam, dokud bude Trump prezidentem,“ říká. Podobný postoj zaujímá i mnoho dalších Kanaďanů, kteří odmítají kalifornská vína, americkou whiskey nebo streamovací služby jako Netflix a Spotify.
Zatímco někteří lidé se snaží podpořit kanadské hospodářství nakupováním domácích produktů, jiní se obávají ekonomických dopadů cel. Někteří obchodníci hlásí pokles prodejů, zaměstnavatelé varují před propouštěním a finanční experti upozorňují na rostoucí tržní nejistotu. Adrian, podnikatel ze severního Ontaria, tvrdí, že pokud cla zůstanou v platnosti, bude muset uzavřít svou firmu, jelikož polovina jeho příjmů pochází z amerických zákazníků.
Podobnou obavu sdílí i zaměstnanci různých sektorů, včetně výroby, stavebnictví, cestovního ruchu nebo zemědělství. Ian Hallett, architekt z Ontaria, předpokládá zpomalení stavebnictví kvůli clům na dřevo a hliník. „Budeme muset propouštět zaměstnance,“ varuje. Majitel zahradnické firmy v Calgary se obává, že zákazníci přestanou investovat do úprav zahrad, což by mohlo vést k předčasnému ukončení sezóny.
Rostoucí napětí mezi oběma zeměmi ovlivňuje i nálady v kanadské společnosti. Mnoho lidí hlásí zvýšenou míru nacionalismu, což je v Kanadě neobvyklý jev. „Běžně nejsme lidé, kteří by mávali vlajkami, ale teď je vidím všude – na autech, domech, dokonce i na oblečení,“ říká Donna, důchodkyně z Britské Kolumbie.
Politické napětí se odráží i na postojích ke globální ekonomice. Někteří Kanaďané začali přehodnocovat svůj vztah k mezinárodní spolupráci. „Trump měl pravdu v tom, že jsme se stali příliš závislými na USA,“ říká Jean Whieldonová, novinářka v důchodu. Jiní dokonce volají po silnějším vojenském zabezpečení země.
Další Kanaďané pociťují rozčarování z mlčení spojenců, zejména Velké Británie. Kritika směřuje jak k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, tak k panovníkovi Karlu III. „Měli jsme za to, že máme spojence, ale nyní vidíme, že jsme na to sami,“ říká Katy, finanční expertka z Toronta.
Navzdory ekonomickým nejistotám a obavám ze ztráty pracovních míst někteří Kanaďané vidí v této situaci i příležitost k posílení domácího hospodářství. „Začali jsme pracovat na zlepšení vnitrokanadského obchodu mezi provinciemi, což by mohlo znamenat obrovský přínos pro naši ekonomiku,“ vysvětluje Matt z Vancouveru.
Vztahy mezi Kanadou a USA jsou nyní více než kdy jindy napjaté a mnoho Kanaďanů má pocit, že se jedná o trvalé narušení. „Tohle už není přátelství,“ říká Allardiceová. „Jak můžeme udržovat dobré vztahy se sousedem, který ohrožuje naši ekonomiku a vtipkuje o tom, že si nás podmaní?“
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.