Kanada se nachází v období rostoucího ekonomického i politického napětí vůči Spojeným státům, které způsobily cla uvalená administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Mnoho Kanaďanů reaguje nejen frustrací, ale také konkrétními kroky, které zahrnují bojkot amerických produktů a služeb, prodej rekreačních nemovitostí v USA a omezení cestování do sousední země, píše The Guardian.
Jedním z příkladů je Lynne Allardiceová, 78letá důchodkyně z provincie Nový Brunšvik, která přestala nakupovat jakékoli americké výrobky. „Neutrácím za nic, co pochází z USA. Nepůjdu tam, dokud bude Trump prezidentem,“ říká. Podobný postoj zaujímá i mnoho dalších Kanaďanů, kteří odmítají kalifornská vína, americkou whiskey nebo streamovací služby jako Netflix a Spotify.
Zatímco někteří lidé se snaží podpořit kanadské hospodářství nakupováním domácích produktů, jiní se obávají ekonomických dopadů cel. Někteří obchodníci hlásí pokles prodejů, zaměstnavatelé varují před propouštěním a finanční experti upozorňují na rostoucí tržní nejistotu. Adrian, podnikatel ze severního Ontaria, tvrdí, že pokud cla zůstanou v platnosti, bude muset uzavřít svou firmu, jelikož polovina jeho příjmů pochází z amerických zákazníků.
Podobnou obavu sdílí i zaměstnanci různých sektorů, včetně výroby, stavebnictví, cestovního ruchu nebo zemědělství. Ian Hallett, architekt z Ontaria, předpokládá zpomalení stavebnictví kvůli clům na dřevo a hliník. „Budeme muset propouštět zaměstnance,“ varuje. Majitel zahradnické firmy v Calgary se obává, že zákazníci přestanou investovat do úprav zahrad, což by mohlo vést k předčasnému ukončení sezóny.
Rostoucí napětí mezi oběma zeměmi ovlivňuje i nálady v kanadské společnosti. Mnoho lidí hlásí zvýšenou míru nacionalismu, což je v Kanadě neobvyklý jev. „Běžně nejsme lidé, kteří by mávali vlajkami, ale teď je vidím všude – na autech, domech, dokonce i na oblečení,“ říká Donna, důchodkyně z Britské Kolumbie.
Politické napětí se odráží i na postojích ke globální ekonomice. Někteří Kanaďané začali přehodnocovat svůj vztah k mezinárodní spolupráci. „Trump měl pravdu v tom, že jsme se stali příliš závislými na USA,“ říká Jean Whieldonová, novinářka v důchodu. Jiní dokonce volají po silnějším vojenském zabezpečení země.
Další Kanaďané pociťují rozčarování z mlčení spojenců, zejména Velké Británie. Kritika směřuje jak k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, tak k panovníkovi Karlu III. „Měli jsme za to, že máme spojence, ale nyní vidíme, že jsme na to sami,“ říká Katy, finanční expertka z Toronta.
Navzdory ekonomickým nejistotám a obavám ze ztráty pracovních míst někteří Kanaďané vidí v této situaci i příležitost k posílení domácího hospodářství. „Začali jsme pracovat na zlepšení vnitrokanadského obchodu mezi provinciemi, což by mohlo znamenat obrovský přínos pro naši ekonomiku,“ vysvětluje Matt z Vancouveru.
Vztahy mezi Kanadou a USA jsou nyní více než kdy jindy napjaté a mnoho Kanaďanů má pocit, že se jedná o trvalé narušení. „Tohle už není přátelství,“ říká Allardiceová. „Jak můžeme udržovat dobré vztahy se sousedem, který ohrožuje naši ekonomiku a vtipkuje o tom, že si nás podmaní?“
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.