Kanada se nachází v období rostoucího ekonomického i politického napětí vůči Spojeným státům, které způsobily cla uvalená administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Mnoho Kanaďanů reaguje nejen frustrací, ale také konkrétními kroky, které zahrnují bojkot amerických produktů a služeb, prodej rekreačních nemovitostí v USA a omezení cestování do sousední země, píše The Guardian.
Jedním z příkladů je Lynne Allardiceová, 78letá důchodkyně z provincie Nový Brunšvik, která přestala nakupovat jakékoli americké výrobky. „Neutrácím za nic, co pochází z USA. Nepůjdu tam, dokud bude Trump prezidentem,“ říká. Podobný postoj zaujímá i mnoho dalších Kanaďanů, kteří odmítají kalifornská vína, americkou whiskey nebo streamovací služby jako Netflix a Spotify.
Zatímco někteří lidé se snaží podpořit kanadské hospodářství nakupováním domácích produktů, jiní se obávají ekonomických dopadů cel. Někteří obchodníci hlásí pokles prodejů, zaměstnavatelé varují před propouštěním a finanční experti upozorňují na rostoucí tržní nejistotu. Adrian, podnikatel ze severního Ontaria, tvrdí, že pokud cla zůstanou v platnosti, bude muset uzavřít svou firmu, jelikož polovina jeho příjmů pochází z amerických zákazníků.
Podobnou obavu sdílí i zaměstnanci různých sektorů, včetně výroby, stavebnictví, cestovního ruchu nebo zemědělství. Ian Hallett, architekt z Ontaria, předpokládá zpomalení stavebnictví kvůli clům na dřevo a hliník. „Budeme muset propouštět zaměstnance,“ varuje. Majitel zahradnické firmy v Calgary se obává, že zákazníci přestanou investovat do úprav zahrad, což by mohlo vést k předčasnému ukončení sezóny.
Rostoucí napětí mezi oběma zeměmi ovlivňuje i nálady v kanadské společnosti. Mnoho lidí hlásí zvýšenou míru nacionalismu, což je v Kanadě neobvyklý jev. „Běžně nejsme lidé, kteří by mávali vlajkami, ale teď je vidím všude – na autech, domech, dokonce i na oblečení,“ říká Donna, důchodkyně z Britské Kolumbie.
Politické napětí se odráží i na postojích ke globální ekonomice. Někteří Kanaďané začali přehodnocovat svůj vztah k mezinárodní spolupráci. „Trump měl pravdu v tom, že jsme se stali příliš závislými na USA,“ říká Jean Whieldonová, novinářka v důchodu. Jiní dokonce volají po silnějším vojenském zabezpečení země.
Další Kanaďané pociťují rozčarování z mlčení spojenců, zejména Velké Británie. Kritika směřuje jak k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, tak k panovníkovi Karlu III. „Měli jsme za to, že máme spojence, ale nyní vidíme, že jsme na to sami,“ říká Katy, finanční expertka z Toronta.
Navzdory ekonomickým nejistotám a obavám ze ztráty pracovních míst někteří Kanaďané vidí v této situaci i příležitost k posílení domácího hospodářství. „Začali jsme pracovat na zlepšení vnitrokanadského obchodu mezi provinciemi, což by mohlo znamenat obrovský přínos pro naši ekonomiku,“ vysvětluje Matt z Vancouveru.
Vztahy mezi Kanadou a USA jsou nyní více než kdy jindy napjaté a mnoho Kanaďanů má pocit, že se jedná o trvalé narušení. „Tohle už není přátelství,“ říká Allardiceová. „Jak můžeme udržovat dobré vztahy se sousedem, který ohrožuje naši ekonomiku a vtipkuje o tom, že si nás podmaní?“
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.