Kanada se nachází v období rostoucího ekonomického i politického napětí vůči Spojeným státům, které způsobily cla uvalená administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Mnoho Kanaďanů reaguje nejen frustrací, ale také konkrétními kroky, které zahrnují bojkot amerických produktů a služeb, prodej rekreačních nemovitostí v USA a omezení cestování do sousední země, píše The Guardian.
Jedním z příkladů je Lynne Allardiceová, 78letá důchodkyně z provincie Nový Brunšvik, která přestala nakupovat jakékoli americké výrobky. „Neutrácím za nic, co pochází z USA. Nepůjdu tam, dokud bude Trump prezidentem,“ říká. Podobný postoj zaujímá i mnoho dalších Kanaďanů, kteří odmítají kalifornská vína, americkou whiskey nebo streamovací služby jako Netflix a Spotify.
Zatímco někteří lidé se snaží podpořit kanadské hospodářství nakupováním domácích produktů, jiní se obávají ekonomických dopadů cel. Někteří obchodníci hlásí pokles prodejů, zaměstnavatelé varují před propouštěním a finanční experti upozorňují na rostoucí tržní nejistotu. Adrian, podnikatel ze severního Ontaria, tvrdí, že pokud cla zůstanou v platnosti, bude muset uzavřít svou firmu, jelikož polovina jeho příjmů pochází z amerických zákazníků.
Podobnou obavu sdílí i zaměstnanci různých sektorů, včetně výroby, stavebnictví, cestovního ruchu nebo zemědělství. Ian Hallett, architekt z Ontaria, předpokládá zpomalení stavebnictví kvůli clům na dřevo a hliník. „Budeme muset propouštět zaměstnance,“ varuje. Majitel zahradnické firmy v Calgary se obává, že zákazníci přestanou investovat do úprav zahrad, což by mohlo vést k předčasnému ukončení sezóny.
Rostoucí napětí mezi oběma zeměmi ovlivňuje i nálady v kanadské společnosti. Mnoho lidí hlásí zvýšenou míru nacionalismu, což je v Kanadě neobvyklý jev. „Běžně nejsme lidé, kteří by mávali vlajkami, ale teď je vidím všude – na autech, domech, dokonce i na oblečení,“ říká Donna, důchodkyně z Britské Kolumbie.
Politické napětí se odráží i na postojích ke globální ekonomice. Někteří Kanaďané začali přehodnocovat svůj vztah k mezinárodní spolupráci. „Trump měl pravdu v tom, že jsme se stali příliš závislými na USA,“ říká Jean Whieldonová, novinářka v důchodu. Jiní dokonce volají po silnějším vojenském zabezpečení země.
Další Kanaďané pociťují rozčarování z mlčení spojenců, zejména Velké Británie. Kritika směřuje jak k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, tak k panovníkovi Karlu III. „Měli jsme za to, že máme spojence, ale nyní vidíme, že jsme na to sami,“ říká Katy, finanční expertka z Toronta.
Navzdory ekonomickým nejistotám a obavám ze ztráty pracovních míst někteří Kanaďané vidí v této situaci i příležitost k posílení domácího hospodářství. „Začali jsme pracovat na zlepšení vnitrokanadského obchodu mezi provinciemi, což by mohlo znamenat obrovský přínos pro naši ekonomiku,“ vysvětluje Matt z Vancouveru.
Vztahy mezi Kanadou a USA jsou nyní více než kdy jindy napjaté a mnoho Kanaďanů má pocit, že se jedná o trvalé narušení. „Tohle už není přátelství,“ říká Allardiceová. „Jak můžeme udržovat dobré vztahy se sousedem, který ohrožuje naši ekonomiku a vtipkuje o tom, že si nás podmaní?“
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.