Kanada se nachází v období rostoucího ekonomického i politického napětí vůči Spojeným státům, které způsobily cla uvalená administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Mnoho Kanaďanů reaguje nejen frustrací, ale také konkrétními kroky, které zahrnují bojkot amerických produktů a služeb, prodej rekreačních nemovitostí v USA a omezení cestování do sousední země, píše The Guardian.
Jedním z příkladů je Lynne Allardiceová, 78letá důchodkyně z provincie Nový Brunšvik, která přestala nakupovat jakékoli americké výrobky. „Neutrácím za nic, co pochází z USA. Nepůjdu tam, dokud bude Trump prezidentem,“ říká. Podobný postoj zaujímá i mnoho dalších Kanaďanů, kteří odmítají kalifornská vína, americkou whiskey nebo streamovací služby jako Netflix a Spotify.
Zatímco někteří lidé se snaží podpořit kanadské hospodářství nakupováním domácích produktů, jiní se obávají ekonomických dopadů cel. Někteří obchodníci hlásí pokles prodejů, zaměstnavatelé varují před propouštěním a finanční experti upozorňují na rostoucí tržní nejistotu. Adrian, podnikatel ze severního Ontaria, tvrdí, že pokud cla zůstanou v platnosti, bude muset uzavřít svou firmu, jelikož polovina jeho příjmů pochází z amerických zákazníků.
Podobnou obavu sdílí i zaměstnanci různých sektorů, včetně výroby, stavebnictví, cestovního ruchu nebo zemědělství. Ian Hallett, architekt z Ontaria, předpokládá zpomalení stavebnictví kvůli clům na dřevo a hliník. „Budeme muset propouštět zaměstnance,“ varuje. Majitel zahradnické firmy v Calgary se obává, že zákazníci přestanou investovat do úprav zahrad, což by mohlo vést k předčasnému ukončení sezóny.
Rostoucí napětí mezi oběma zeměmi ovlivňuje i nálady v kanadské společnosti. Mnoho lidí hlásí zvýšenou míru nacionalismu, což je v Kanadě neobvyklý jev. „Běžně nejsme lidé, kteří by mávali vlajkami, ale teď je vidím všude – na autech, domech, dokonce i na oblečení,“ říká Donna, důchodkyně z Britské Kolumbie.
Politické napětí se odráží i na postojích ke globální ekonomice. Někteří Kanaďané začali přehodnocovat svůj vztah k mezinárodní spolupráci. „Trump měl pravdu v tom, že jsme se stali příliš závislými na USA,“ říká Jean Whieldonová, novinářka v důchodu. Jiní dokonce volají po silnějším vojenském zabezpečení země.
Další Kanaďané pociťují rozčarování z mlčení spojenců, zejména Velké Británie. Kritika směřuje jak k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, tak k panovníkovi Karlu III. „Měli jsme za to, že máme spojence, ale nyní vidíme, že jsme na to sami,“ říká Katy, finanční expertka z Toronta.
Navzdory ekonomickým nejistotám a obavám ze ztráty pracovních míst někteří Kanaďané vidí v této situaci i příležitost k posílení domácího hospodářství. „Začali jsme pracovat na zlepšení vnitrokanadského obchodu mezi provinciemi, což by mohlo znamenat obrovský přínos pro naši ekonomiku,“ vysvětluje Matt z Vancouveru.
Vztahy mezi Kanadou a USA jsou nyní více než kdy jindy napjaté a mnoho Kanaďanů má pocit, že se jedná o trvalé narušení. „Tohle už není přátelství,“ říká Allardiceová. „Jak můžeme udržovat dobré vztahy se sousedem, který ohrožuje naši ekonomiku a vtipkuje o tom, že si nás podmaní?“
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.