Evropská unie má připravený „silný plán“ pro případnou odvetu vůči Spojeným státům, pokud to bude nutné, uvedla v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Její prohlášení přichází den před očekávaným oznámením masivního navýšení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump již několik týdnů označuje 2. duben za „Den osvobození“ pro americkou ekonomiku, kdy chce představit rozsáhlá cla jako součást své radikální hospodářské politiky. Spojené státy už oznámily výrazné zvýšení cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů.
„Evropa tuto konfrontaci nezačala,“ prohlásila von der Leyenová. „Nechceme nutně reagovat odvetnými opatřeními, ale pokud to bude nutné, máme silný plán a použijeme ho.“
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že Trump ve středu na tiskové konferenci oznámí detaily nového celního režimu, včetně tzv. recipročních cel, která mají odpovídat tarifům uvaleným na americké zboží ze strany jiných zemí.
Von der Leyenová zdůraznila, že Evropa zaujímá „silnou pozici“ a je otevřená vyjednávání. „Držíme v rukou mnoho karet – od obchodu přes technologie až po velikost našeho trhu. Ale naše síla spočívá i v naší připravenosti přijmout tvrdá protiopatření, pokud to bude nutné. Všechny nástroje jsou na stole,“ uvedla.
I když neposkytla přesné detaily, jaká opatření EU chystá, už minulý měsíc ukázala, že je ochotná se bránit. V reakci na americká cla na ocel a hliník zavedla protiopatření na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů), včetně cel na lodě, bourbon a motocykly.
Kromě cel má Evropská komise i další páky – například regulace amerických technologických gigantů, kterým v minulosti udělila vysoké pokuty. To neuniklo Trumpovi, který už v únoru vydal exekutivní příkaz hrozící tvrdými celními odvetami proti zemím, které uvalují „nespravedlivé pokuty“ na americké inovátory.
Evropská unie a Spojené státy mají obrovský objem vzájemného obchodu. V roce 2024 byla Amerika největším odběratelem evropského zboží, zatímco EU byla největším dodavatelem importovaných produktů do USA. Celkový objem vzájemného obchodu mezi EU a USA dosahuje 1,5 bilionu dolarů ročně a přibližně jeden milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodování s Evropou.
Evropská unie není jediným regionem, který připravuje reakci na Trumpova nová cla. Čína, Japonsko a Jižní Korea plánují společná odvetná opatření, informovala čínská státní televize CCTV.
Minulou neděli se tyto tři asijské ekonomiky poprvé po pěti letech sešly na ekonomických jednáních, kde se zavázaly k posílení férového obchodu a užší spolupráci – jen pár dní před tím, než má Trump oznámit rozsáhlé celní tarify.
„Průměrná cla Jižní Koreje jsou čtyřikrát vyšší než naše,“ kritizoval Trump v březnovém projevu před Kongresem a naznačil, že Jižní Korea nebude mít žádnou výjimku, i přesto, že USA ji vojensky podporují.
Mezitím Trump opět zvýšil napětí v obchodních vztazích s Čínou. K dřívějším clům nyní přidal 20% tarif na čínské zboží, na což Peking reagoval 15% clem na americké zemědělské produkty, včetně kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny.
S rostoucím napětím mezi USA, Evropou a asijskými ekonomikami se svět blíží k další eskalaci obchodní války. Jak bude situace dál pokračovat, závisí na reakcích jednotlivých ekonomik a možném diplomatickém řešení. Evropští i asijští lídři však dávají jasně najevo, že na případný obchodní útok Washingtonu jsou připraveni odpovědět.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.