Evropská unie má připravený „silný plán“ pro případnou odvetu vůči Spojeným státům, pokud to bude nutné, uvedla v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Její prohlášení přichází den před očekávaným oznámením masivního navýšení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump již několik týdnů označuje 2. duben za „Den osvobození“ pro americkou ekonomiku, kdy chce představit rozsáhlá cla jako součást své radikální hospodářské politiky. Spojené státy už oznámily výrazné zvýšení cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů.
„Evropa tuto konfrontaci nezačala,“ prohlásila von der Leyenová. „Nechceme nutně reagovat odvetnými opatřeními, ale pokud to bude nutné, máme silný plán a použijeme ho.“
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že Trump ve středu na tiskové konferenci oznámí detaily nového celního režimu, včetně tzv. recipročních cel, která mají odpovídat tarifům uvaleným na americké zboží ze strany jiných zemí.
Von der Leyenová zdůraznila, že Evropa zaujímá „silnou pozici“ a je otevřená vyjednávání. „Držíme v rukou mnoho karet – od obchodu přes technologie až po velikost našeho trhu. Ale naše síla spočívá i v naší připravenosti přijmout tvrdá protiopatření, pokud to bude nutné. Všechny nástroje jsou na stole,“ uvedla.
I když neposkytla přesné detaily, jaká opatření EU chystá, už minulý měsíc ukázala, že je ochotná se bránit. V reakci na americká cla na ocel a hliník zavedla protiopatření na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů), včetně cel na lodě, bourbon a motocykly.
Kromě cel má Evropská komise i další páky – například regulace amerických technologických gigantů, kterým v minulosti udělila vysoké pokuty. To neuniklo Trumpovi, který už v únoru vydal exekutivní příkaz hrozící tvrdými celními odvetami proti zemím, které uvalují „nespravedlivé pokuty“ na americké inovátory.
Evropská unie a Spojené státy mají obrovský objem vzájemného obchodu. V roce 2024 byla Amerika největším odběratelem evropského zboží, zatímco EU byla největším dodavatelem importovaných produktů do USA. Celkový objem vzájemného obchodu mezi EU a USA dosahuje 1,5 bilionu dolarů ročně a přibližně jeden milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodování s Evropou.
Evropská unie není jediným regionem, který připravuje reakci na Trumpova nová cla. Čína, Japonsko a Jižní Korea plánují společná odvetná opatření, informovala čínská státní televize CCTV.
Minulou neděli se tyto tři asijské ekonomiky poprvé po pěti letech sešly na ekonomických jednáních, kde se zavázaly k posílení férového obchodu a užší spolupráci – jen pár dní před tím, než má Trump oznámit rozsáhlé celní tarify.
„Průměrná cla Jižní Koreje jsou čtyřikrát vyšší než naše,“ kritizoval Trump v březnovém projevu před Kongresem a naznačil, že Jižní Korea nebude mít žádnou výjimku, i přesto, že USA ji vojensky podporují.
Mezitím Trump opět zvýšil napětí v obchodních vztazích s Čínou. K dřívějším clům nyní přidal 20% tarif na čínské zboží, na což Peking reagoval 15% clem na americké zemědělské produkty, včetně kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny.
S rostoucím napětím mezi USA, Evropou a asijskými ekonomikami se svět blíží k další eskalaci obchodní války. Jak bude situace dál pokračovat, závisí na reakcích jednotlivých ekonomik a možném diplomatickém řešení. Evropští i asijští lídři však dávají jasně najevo, že na případný obchodní útok Washingtonu jsou připraveni odpovědět.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.