Evropská unie má připravený „silný plán“ pro případnou odvetu vůči Spojeným státům, pokud to bude nutné, uvedla v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Její prohlášení přichází den před očekávaným oznámením masivního navýšení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump již několik týdnů označuje 2. duben za „Den osvobození“ pro americkou ekonomiku, kdy chce představit rozsáhlá cla jako součást své radikální hospodářské politiky. Spojené státy už oznámily výrazné zvýšení cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů.
„Evropa tuto konfrontaci nezačala,“ prohlásila von der Leyenová. „Nechceme nutně reagovat odvetnými opatřeními, ale pokud to bude nutné, máme silný plán a použijeme ho.“
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že Trump ve středu na tiskové konferenci oznámí detaily nového celního režimu, včetně tzv. recipročních cel, která mají odpovídat tarifům uvaleným na americké zboží ze strany jiných zemí.
Von der Leyenová zdůraznila, že Evropa zaujímá „silnou pozici“ a je otevřená vyjednávání. „Držíme v rukou mnoho karet – od obchodu přes technologie až po velikost našeho trhu. Ale naše síla spočívá i v naší připravenosti přijmout tvrdá protiopatření, pokud to bude nutné. Všechny nástroje jsou na stole,“ uvedla.
I když neposkytla přesné detaily, jaká opatření EU chystá, už minulý měsíc ukázala, že je ochotná se bránit. V reakci na americká cla na ocel a hliník zavedla protiopatření na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů), včetně cel na lodě, bourbon a motocykly.
Kromě cel má Evropská komise i další páky – například regulace amerických technologických gigantů, kterým v minulosti udělila vysoké pokuty. To neuniklo Trumpovi, který už v únoru vydal exekutivní příkaz hrozící tvrdými celními odvetami proti zemím, které uvalují „nespravedlivé pokuty“ na americké inovátory.
Evropská unie a Spojené státy mají obrovský objem vzájemného obchodu. V roce 2024 byla Amerika největším odběratelem evropského zboží, zatímco EU byla největším dodavatelem importovaných produktů do USA. Celkový objem vzájemného obchodu mezi EU a USA dosahuje 1,5 bilionu dolarů ročně a přibližně jeden milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodování s Evropou.
Evropská unie není jediným regionem, který připravuje reakci na Trumpova nová cla. Čína, Japonsko a Jižní Korea plánují společná odvetná opatření, informovala čínská státní televize CCTV.
Minulou neděli se tyto tři asijské ekonomiky poprvé po pěti letech sešly na ekonomických jednáních, kde se zavázaly k posílení férového obchodu a užší spolupráci – jen pár dní před tím, než má Trump oznámit rozsáhlé celní tarify.
„Průměrná cla Jižní Koreje jsou čtyřikrát vyšší než naše,“ kritizoval Trump v březnovém projevu před Kongresem a naznačil, že Jižní Korea nebude mít žádnou výjimku, i přesto, že USA ji vojensky podporují.
Mezitím Trump opět zvýšil napětí v obchodních vztazích s Čínou. K dřívějším clům nyní přidal 20% tarif na čínské zboží, na což Peking reagoval 15% clem na americké zemědělské produkty, včetně kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny.
S rostoucím napětím mezi USA, Evropou a asijskými ekonomikami se svět blíží k další eskalaci obchodní války. Jak bude situace dál pokračovat, závisí na reakcích jednotlivých ekonomik a možném diplomatickém řešení. Evropští i asijští lídři však dávají jasně najevo, že na případný obchodní útok Washingtonu jsou připraveni odpovědět.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.