Evropská unie má připravený „silný plán“ pro případnou odvetu vůči Spojeným státům, pokud to bude nutné, uvedla v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Její prohlášení přichází den před očekávaným oznámením masivního navýšení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump již několik týdnů označuje 2. duben za „Den osvobození“ pro americkou ekonomiku, kdy chce představit rozsáhlá cla jako součást své radikální hospodářské politiky. Spojené státy už oznámily výrazné zvýšení cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů.
„Evropa tuto konfrontaci nezačala,“ prohlásila von der Leyenová. „Nechceme nutně reagovat odvetnými opatřeními, ale pokud to bude nutné, máme silný plán a použijeme ho.“
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že Trump ve středu na tiskové konferenci oznámí detaily nového celního režimu, včetně tzv. recipročních cel, která mají odpovídat tarifům uvaleným na americké zboží ze strany jiných zemí.
Von der Leyenová zdůraznila, že Evropa zaujímá „silnou pozici“ a je otevřená vyjednávání. „Držíme v rukou mnoho karet – od obchodu přes technologie až po velikost našeho trhu. Ale naše síla spočívá i v naší připravenosti přijmout tvrdá protiopatření, pokud to bude nutné. Všechny nástroje jsou na stole,“ uvedla.
I když neposkytla přesné detaily, jaká opatření EU chystá, už minulý měsíc ukázala, že je ochotná se bránit. V reakci na americká cla na ocel a hliník zavedla protiopatření na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů), včetně cel na lodě, bourbon a motocykly.
Kromě cel má Evropská komise i další páky – například regulace amerických technologických gigantů, kterým v minulosti udělila vysoké pokuty. To neuniklo Trumpovi, který už v únoru vydal exekutivní příkaz hrozící tvrdými celními odvetami proti zemím, které uvalují „nespravedlivé pokuty“ na americké inovátory.
Evropská unie a Spojené státy mají obrovský objem vzájemného obchodu. V roce 2024 byla Amerika největším odběratelem evropského zboží, zatímco EU byla největším dodavatelem importovaných produktů do USA. Celkový objem vzájemného obchodu mezi EU a USA dosahuje 1,5 bilionu dolarů ročně a přibližně jeden milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodování s Evropou.
Evropská unie není jediným regionem, který připravuje reakci na Trumpova nová cla. Čína, Japonsko a Jižní Korea plánují společná odvetná opatření, informovala čínská státní televize CCTV.
Minulou neděli se tyto tři asijské ekonomiky poprvé po pěti letech sešly na ekonomických jednáních, kde se zavázaly k posílení férového obchodu a užší spolupráci – jen pár dní před tím, než má Trump oznámit rozsáhlé celní tarify.
„Průměrná cla Jižní Koreje jsou čtyřikrát vyšší než naše,“ kritizoval Trump v březnovém projevu před Kongresem a naznačil, že Jižní Korea nebude mít žádnou výjimku, i přesto, že USA ji vojensky podporují.
Mezitím Trump opět zvýšil napětí v obchodních vztazích s Čínou. K dřívějším clům nyní přidal 20% tarif na čínské zboží, na což Peking reagoval 15% clem na americké zemědělské produkty, včetně kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny.
S rostoucím napětím mezi USA, Evropou a asijskými ekonomikami se svět blíží k další eskalaci obchodní války. Jak bude situace dál pokračovat, závisí na reakcích jednotlivých ekonomik a možném diplomatickém řešení. Evropští i asijští lídři však dávají jasně najevo, že na případný obchodní útok Washingtonu jsou připraveni odpovědět.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.