Evropská unie má připravený „silný plán“ pro případnou odvetu vůči Spojeným státům, pokud to bude nutné, uvedla v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Její prohlášení přichází den před očekávaným oznámením masivního navýšení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump již několik týdnů označuje 2. duben za „Den osvobození“ pro americkou ekonomiku, kdy chce představit rozsáhlá cla jako součást své radikální hospodářské politiky. Spojené státy už oznámily výrazné zvýšení cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů.
„Evropa tuto konfrontaci nezačala,“ prohlásila von der Leyenová. „Nechceme nutně reagovat odvetnými opatřeními, ale pokud to bude nutné, máme silný plán a použijeme ho.“
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že Trump ve středu na tiskové konferenci oznámí detaily nového celního režimu, včetně tzv. recipročních cel, která mají odpovídat tarifům uvaleným na americké zboží ze strany jiných zemí.
Von der Leyenová zdůraznila, že Evropa zaujímá „silnou pozici“ a je otevřená vyjednávání. „Držíme v rukou mnoho karet – od obchodu přes technologie až po velikost našeho trhu. Ale naše síla spočívá i v naší připravenosti přijmout tvrdá protiopatření, pokud to bude nutné. Všechny nástroje jsou na stole,“ uvedla.
I když neposkytla přesné detaily, jaká opatření EU chystá, už minulý měsíc ukázala, že je ochotná se bránit. V reakci na americká cla na ocel a hliník zavedla protiopatření na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů), včetně cel na lodě, bourbon a motocykly.
Kromě cel má Evropská komise i další páky – například regulace amerických technologických gigantů, kterým v minulosti udělila vysoké pokuty. To neuniklo Trumpovi, který už v únoru vydal exekutivní příkaz hrozící tvrdými celními odvetami proti zemím, které uvalují „nespravedlivé pokuty“ na americké inovátory.
Evropská unie a Spojené státy mají obrovský objem vzájemného obchodu. V roce 2024 byla Amerika největším odběratelem evropského zboží, zatímco EU byla největším dodavatelem importovaných produktů do USA. Celkový objem vzájemného obchodu mezi EU a USA dosahuje 1,5 bilionu dolarů ročně a přibližně jeden milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodování s Evropou.
Evropská unie není jediným regionem, který připravuje reakci na Trumpova nová cla. Čína, Japonsko a Jižní Korea plánují společná odvetná opatření, informovala čínská státní televize CCTV.
Minulou neděli se tyto tři asijské ekonomiky poprvé po pěti letech sešly na ekonomických jednáních, kde se zavázaly k posílení férového obchodu a užší spolupráci – jen pár dní před tím, než má Trump oznámit rozsáhlé celní tarify.
„Průměrná cla Jižní Koreje jsou čtyřikrát vyšší než naše,“ kritizoval Trump v březnovém projevu před Kongresem a naznačil, že Jižní Korea nebude mít žádnou výjimku, i přesto, že USA ji vojensky podporují.
Mezitím Trump opět zvýšil napětí v obchodních vztazích s Čínou. K dřívějším clům nyní přidal 20% tarif na čínské zboží, na což Peking reagoval 15% clem na americké zemědělské produkty, včetně kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny.
S rostoucím napětím mezi USA, Evropou a asijskými ekonomikami se svět blíží k další eskalaci obchodní války. Jak bude situace dál pokračovat, závisí na reakcích jednotlivých ekonomik a možném diplomatickém řešení. Evropští i asijští lídři však dávají jasně najevo, že na případný obchodní útok Washingtonu jsou připraveni odpovědět.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.