Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Bojišti v současnosti dominují drony, které proměnily rozsáhlé úseky fronty v zóny, kde je jakýkoliv pohyb smrtelně nebezpečný. Právě bezpilotní systémy mají na svědomí většinu potvrzených ztrát ruské techniky.
Klasická protivzdušná obrana založená na drahých raketách však proti levným rojům dronů ekonomicky neobstojí. Budoucí úspěch závisí na schopnosti změnit rovnici nákladů pomocí levnějších způsobů sestřelování, chytré automatizace a lepšího propojení senzorů se střelci.
Ukrajina by se měla inspirovat modelem kvalitativní vojenské převahy (QME), který po desetiletí funguje v americko-izraelských vztazích. Tento systém zajišťoval Izraeli technologický náskok před početnějšími protivníky prostřednictvím společného vývoje a přednostního přístupu k pokročilým systémům.
Výsledkem byly úspěšné projekty jako Iron Dome nebo David’s Sling. Pro Ukrajinu by taková spojenecká strategie znamenala záruku včasných dodávek, pravidelnou modernizaci softwaru a pevný politický závazek, který překoná volební cykly.
Klíčovou prioritou pro rok 2026 musí být zajištění masové výroby FPV dronů a vývoj navigací odolných proti rušení. Stejně důležité je využít drony s dlouhým doletem k úderům na ruské rafinerie a letecké základny, protože jejich výroba stojí zlomek ceny křižujících střel.
Na „poslední míli“ u frontových linií je pak nutné nasadit levné automatizované zbraně s chytrými roznětkami, které ochrání sklady a mosty, zatímco drahé rakety zůstanou vyhrazeny pro balistické hrozby.
Součástí obranného balíčku musí být i budování odolné infrastruktury, jako jsou lokální energetické sítě a chráněné komunikační kanály. Software a energie se staly integrální součástí zbraní.
Ukrajinské bojiště nyní slouží jako ideální testovací prostor pro nové technologie, jako jsou laserové zbraně nebo systémy elektronického boje. Tyto inovace přinesou v budoucnu prospěch celé transatlantické alianci a pomohou jí lépe se připravit na moderní hrozby.
Západní podpora by měla být postavena na měřitelných cílech, jako je měsíční počet vyrobených dronů nebo rychlost doplňování zásob antiraket. Spojené státy mohou poskytovat klíčové technologie, zatímco Evropa a Ukrajina by měly nést hlavní tíhu financování a rozšiřování společné výroby motorů a elektroniky. Jasné standardy a dlouhodobé zakázky dají průmyslu potřebnou předvídatelnost pro investice do nových kapacit.
V konečném důsledku o výsledku tohoto střetu nerozhodne jen to, kdo vyrobí více dronů, ale kdo si bude moci dovolit bojovat měsíc za měsícem a rok za rokem. Strategie postavená na kombinaci kvantity a vysokých technologií je jedinou cestou, jak učinit obranu levnější a útok pro nepřítele neúnosně drahým. Taková spojenectví pak promění krátkodobou pomoc v efektivní a trvalý nástroj odstrašení agresora.
Maksym Skrypchenko, prezident Centra pro transatlantický dialog, zdůrazňuje, že jakékoliv budoucí bezpečnostní záruky pro Kyjev musí stát na pevných základech kvalitativní převahy. Pouze průběžně aktualizovaný a financovaný náskok může Ukrajině zajistit přežití v sousedství technologicky se adaptujícího Ruska. Pokud se podaří tento model ukotvit, stane se ukrajinská obrana vzorem pro bezpečnost celého západního světa v 21. století.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.