Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Bojišti v současnosti dominují drony, které proměnily rozsáhlé úseky fronty v zóny, kde je jakýkoliv pohyb smrtelně nebezpečný. Právě bezpilotní systémy mají na svědomí většinu potvrzených ztrát ruské techniky.
Klasická protivzdušná obrana založená na drahých raketách však proti levným rojům dronů ekonomicky neobstojí. Budoucí úspěch závisí na schopnosti změnit rovnici nákladů pomocí levnějších způsobů sestřelování, chytré automatizace a lepšího propojení senzorů se střelci.
Ukrajina by se měla inspirovat modelem kvalitativní vojenské převahy (QME), který po desetiletí funguje v americko-izraelských vztazích. Tento systém zajišťoval Izraeli technologický náskok před početnějšími protivníky prostřednictvím společného vývoje a přednostního přístupu k pokročilým systémům.
Výsledkem byly úspěšné projekty jako Iron Dome nebo David’s Sling. Pro Ukrajinu by taková spojenecká strategie znamenala záruku včasných dodávek, pravidelnou modernizaci softwaru a pevný politický závazek, který překoná volební cykly.
Klíčovou prioritou pro rok 2026 musí být zajištění masové výroby FPV dronů a vývoj navigací odolných proti rušení. Stejně důležité je využít drony s dlouhým doletem k úderům na ruské rafinerie a letecké základny, protože jejich výroba stojí zlomek ceny křižujících střel.
Na „poslední míli“ u frontových linií je pak nutné nasadit levné automatizované zbraně s chytrými roznětkami, které ochrání sklady a mosty, zatímco drahé rakety zůstanou vyhrazeny pro balistické hrozby.
Součástí obranného balíčku musí být i budování odolné infrastruktury, jako jsou lokální energetické sítě a chráněné komunikační kanály. Software a energie se staly integrální součástí zbraní.
Ukrajinské bojiště nyní slouží jako ideální testovací prostor pro nové technologie, jako jsou laserové zbraně nebo systémy elektronického boje. Tyto inovace přinesou v budoucnu prospěch celé transatlantické alianci a pomohou jí lépe se připravit na moderní hrozby.
Západní podpora by měla být postavena na měřitelných cílech, jako je měsíční počet vyrobených dronů nebo rychlost doplňování zásob antiraket. Spojené státy mohou poskytovat klíčové technologie, zatímco Evropa a Ukrajina by měly nést hlavní tíhu financování a rozšiřování společné výroby motorů a elektroniky. Jasné standardy a dlouhodobé zakázky dají průmyslu potřebnou předvídatelnost pro investice do nových kapacit.
V konečném důsledku o výsledku tohoto střetu nerozhodne jen to, kdo vyrobí více dronů, ale kdo si bude moci dovolit bojovat měsíc za měsícem a rok za rokem. Strategie postavená na kombinaci kvantity a vysokých technologií je jedinou cestou, jak učinit obranu levnější a útok pro nepřítele neúnosně drahým. Taková spojenectví pak promění krátkodobou pomoc v efektivní a trvalý nástroj odstrašení agresora.
Maksym Skrypchenko, prezident Centra pro transatlantický dialog, zdůrazňuje, že jakékoliv budoucí bezpečnostní záruky pro Kyjev musí stát na pevných základech kvalitativní převahy. Pouze průběžně aktualizovaný a financovaný náskok může Ukrajině zajistit přežití v sousedství technologicky se adaptujícího Ruska. Pokud se podaří tento model ukotvit, stane se ukrajinská obrana vzorem pro bezpečnost celého západního světa v 21. století.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.