Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Bojišti v současnosti dominují drony, které proměnily rozsáhlé úseky fronty v zóny, kde je jakýkoliv pohyb smrtelně nebezpečný. Právě bezpilotní systémy mají na svědomí většinu potvrzených ztrát ruské techniky.
Klasická protivzdušná obrana založená na drahých raketách však proti levným rojům dronů ekonomicky neobstojí. Budoucí úspěch závisí na schopnosti změnit rovnici nákladů pomocí levnějších způsobů sestřelování, chytré automatizace a lepšího propojení senzorů se střelci.
Ukrajina by se měla inspirovat modelem kvalitativní vojenské převahy (QME), který po desetiletí funguje v americko-izraelských vztazích. Tento systém zajišťoval Izraeli technologický náskok před početnějšími protivníky prostřednictvím společného vývoje a přednostního přístupu k pokročilým systémům.
Výsledkem byly úspěšné projekty jako Iron Dome nebo David’s Sling. Pro Ukrajinu by taková spojenecká strategie znamenala záruku včasných dodávek, pravidelnou modernizaci softwaru a pevný politický závazek, který překoná volební cykly.
Klíčovou prioritou pro rok 2026 musí být zajištění masové výroby FPV dronů a vývoj navigací odolných proti rušení. Stejně důležité je využít drony s dlouhým doletem k úderům na ruské rafinerie a letecké základny, protože jejich výroba stojí zlomek ceny křižujících střel.
Na „poslední míli“ u frontových linií je pak nutné nasadit levné automatizované zbraně s chytrými roznětkami, které ochrání sklady a mosty, zatímco drahé rakety zůstanou vyhrazeny pro balistické hrozby.
Součástí obranného balíčku musí být i budování odolné infrastruktury, jako jsou lokální energetické sítě a chráněné komunikační kanály. Software a energie se staly integrální součástí zbraní.
Ukrajinské bojiště nyní slouží jako ideální testovací prostor pro nové technologie, jako jsou laserové zbraně nebo systémy elektronického boje. Tyto inovace přinesou v budoucnu prospěch celé transatlantické alianci a pomohou jí lépe se připravit na moderní hrozby.
Západní podpora by měla být postavena na měřitelných cílech, jako je měsíční počet vyrobených dronů nebo rychlost doplňování zásob antiraket. Spojené státy mohou poskytovat klíčové technologie, zatímco Evropa a Ukrajina by měly nést hlavní tíhu financování a rozšiřování společné výroby motorů a elektroniky. Jasné standardy a dlouhodobé zakázky dají průmyslu potřebnou předvídatelnost pro investice do nových kapacit.
V konečném důsledku o výsledku tohoto střetu nerozhodne jen to, kdo vyrobí více dronů, ale kdo si bude moci dovolit bojovat měsíc za měsícem a rok za rokem. Strategie postavená na kombinaci kvantity a vysokých technologií je jedinou cestou, jak učinit obranu levnější a útok pro nepřítele neúnosně drahým. Taková spojenectví pak promění krátkodobou pomoc v efektivní a trvalý nástroj odstrašení agresora.
Maksym Skrypchenko, prezident Centra pro transatlantický dialog, zdůrazňuje, že jakékoliv budoucí bezpečnostní záruky pro Kyjev musí stát na pevných základech kvalitativní převahy. Pouze průběžně aktualizovaný a financovaný náskok může Ukrajině zajistit přežití v sousedství technologicky se adaptujícího Ruska. Pokud se podaří tento model ukotvit, stane se ukrajinská obrana vzorem pro bezpečnost celého západního světa v 21. století.
Americkou veřejností otřásly nově zveřejněné dokumenty FBI, které odhalily šokující nečinnost federálních úřadů v případu Jeffreyho Epsteina. Záznamy ukazují, že Maria Farmer, malířka, která pro Epsteina pracovala, informovala úřady o jeho zločinech již v roce 1996. Kdyby tehdy FBI zasáhla, mohlo být podle právníků ušetřeno více než 1 000 obětí, které Epstein zneužil v následujících třech desetiletích.
Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Charita Missing People varuje před „skrytou krizí“, kdy v Británii každoročně "zmizí" přes 40 000 žen a dívek v důsledku násilí. Mnohé z nich jsou vystaveny extrémnímu nebezpečí, včetně sexuálního napadení nebo zneužívání. Aktivisté upozorňují, že vládní strategie na snížení násilí na ženách o polovinu během deseti let dostatečně neřeší úzkou souvislost mezi útěky z domova a prožitým násilím.
Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Páteční útok izraelské armády na školu v Gaze, která sloužila jako útočiště pro vysídlené rodiny, si vyžádal nejméně šest obětí, včetně malého dítěte. Podle palestinských zdravotníků a civilní obrany k incidentu došlo ve chvíli, kdy izraelské jednotky zahájily palbu přes takzvanou žlutou linii – hranici příměří, ke které se stáhly v rámci mírové dohody platné od 10. října 2025.
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.