Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Námořní blokáda v blízkosti Hormuzského průlivu obrátila íránský strategický scénář proti samotnému režimu v Teheránu. Ekonomické potíže, které se Írán pokoušel způsobit celému světu, se nyní vrací ke svému zdroji. Výsledkem by mělo být vyjednání dohody, která by konflikt definitivně ukončila, ale k tomu je zapotřebí nenechat se vyprovokovat k unáhleným ústupkům.
Trpělivost v tomto případě podle expertů znamená i ochotu přijmout negativní dopady, jako je pokračující růst cen benzínu nebo nedostatek hnojiv a dalších klíčových komodit. Navzdory tlaku na snížení cen pohonných hmot pod tři dolary za galon nesmí Spojené státy přijmout jakoukoli nabídku, kterou Írán předloží. Krátkodobý ekonomický komfort nesmí převážit nad šancí dlouhodobě omezit agresivní chování islámské republiky.
Pokud americká námořní blokáda plně zasáhne íránský export i import, režim bude nucen vrátit se k jednacímu stolu v mnohem skromnější pozici. Zdevastovaná ekonomika a velmi omezené možnosti obrany pravděpodobně donutí Teherán vážně diskutovat o tématech, jako je jaderný program, balistické rakety nebo podpora teroristických skupin v regionu, včetně Hizballáhu a Húsíů.
Íránská snaha ovládnout Hormuzský průliv a vybírat mýtné v kryptoměnách či petrojüanech nebyla projevem strategické geniality, ale spíše využitím momentální nepřipravenosti USA. Blokáda lodí vyplouvajících z íránských přístavů však může tuto kartu Teheránu definitivně smazat. Režim tak přijde o životně důležitou tvrdou měnu a jeho čínští spojenci o nákupy ropy se slevou.
Čína by za takových okolností mohla začít vyvíjet na Teherán vlastní tlak, aby přistoupil na významné ústupky. Zároveň se tím upevní postavení petrodolaru jako dominantního platidla v ropných transakcích. Strategický význam úspěšné blokády tedy přesahuje rámec samotného vojenského konfliktu a zasahuje do globální ekonomické stability.
Z pohledu moderních válečných konfliktů se zatím nejedná o vleklou kampaň. Americké akce se dosud omezovaly především na letecké operace, které však uštědřily íránskému režimu drtivý úder. Podařilo se zničit podstatnou část jaderného a raketového programu, stejně jako kapacity protivzdušné obrany, letectva a námořnictva.
Írán nyní bude potřebovat desítky miliard dolarů a mnoho let na obnovu své armády a infrastruktury. To je čas a peníze, které režim v situaci rostoucí nespokojenosti vlastních občanů nemá. Tuto slabou ekonomickou pozici musí Spojené státy využít jako svou hlavní výhodu při budoucích jednáních o uvolnění sankcí.
Intenzivní vojenská kampaň se blíží ke svému přirozenému konci, protože většina strategických cílů již byla úspěšně zasažena. Nyní nastává čas pro finální ekonomický stisk, který představuje nejlepší šanci na dosažení dohody. Takové uspořádání by mohlo zchladit íránské vojenské ambice na mnoho let dopředu, což je cíl, který Washingtonu unikal poslední dvě desetiletí.
Alternativa k této trpělivé strategii je nepředstavitelná – ponechala by v regionu rozzuřený íránský režim, který by si zachoval cestu k jaderným zbraním a nadále ohrožoval své sousedy. Strategická trpělivost je proto jedinou cestou, jak zajistit, aby válka skončila vítězstvím, které nebude vyžadovat další zbytečné výstřely.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.