Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
„Ukrajina bude po válce čelit nejen nutnosti obnovit infrastrukturu a přesídlit miliony lidí, ale také výzvě shromáždit a zlikvidovat obrovské množství zbraní a munice, které byly ztraceny, opuštěny nebo hromaděny civilisty a vojáky obou stran,“ uvedl Nicolas Florquin ze švýcarské výzkumné organizace Small Arms Survey.
Před ruskou invazí v roce 2022 bylo držení zbraní na Ukrajině přísně regulováno. Jen osoby s povolením mohly legálně vlastnit střelnou zbraň. Vše se změnilo s vyhlášením stanného práva. Jen během prvních dní války v Kyjevě stát rozdal více než 25 tisíc automatických pušek a 10 milionů nábojů civilistům, aby se mohli bránit.
Od té doby zbraně na Ukrajinu proudily dál, jak prostřednictvím nákupů, tak skrze vojenskou pomoc od západních spojenců. Přesný počet zbraní není známý. Důvodem je roztříštěnost údajů a různé formy označování při přepravě nebo proclení.
Přestože se v poslední době objevily jednotlivé zprávy o střelbách či tragických incidentech, kde hrály roli ilegální zbraně, masivní nárůst násilí se zatím nepotvrdil. Výzkum Small Arms Survey dokonce ukazuje, že přístup obyčejných domácností ke zbraním ve srovnání s rokem 2022 klesl.
Dle Florquina je jedním z důvodů tento úbytek fakt, že naprostá většina zbraní je soustředěna na frontě, kde jsou skutečně potřeba. Ukrajinské úřady navíc zintenzivnily pátrání, zajišťování a zabavování ilegálních zbraní, čímž šíření brání.
Přesto je jasné, že se Ukrajina bude muset připravit na okamžik, kdy válka skončí a „magnetický efekt“ fronty přestane zbraně přitahovat. Pak může nastat reálné riziko, že se zbraně rozšíří mezi obyvatelstvo nebo překročí hranice.
Ministr vnitra Ihor Klymenko odhadl, že se na Ukrajině může nacházet mezi jedním a pěti miliony zbraní. Země od začátku války učinila několik kroků k lepší kontrole, včetně zavedení dobrovolného systému registrace zbraní v červnu 2023. Přesto zůstává podle průzkumů více než třetina zbraní v domácnostech stále neregistrována.
Významným krokem bylo i vytvoření koordinačního centra pro boj s nelegálním obchodem se zbraněmi. To sdružuje ministerstva, bezpečnostní složky i mezinárodní experty. Přesto má pouze poradní roli, nikoli pravomoc činit rozhodnutí.
Zásadní právní rámec však stále chybí. Na Ukrajině dosud nebyl schválen zákon, který by komplexně upravoval držení a používání zbraní civilisty. Nyní je držení regulováno jen prostřednictvím nařízení a vyhlášek. Návrh zákona prošel prvním čtením těsně před ruskou invazí v roce 2022, ale další hlasování se stále neuskutečnilo.
„Skutečnost, že se nám za 30 let nezdařilo schválit zákon o zbraních, je podle mě důkazem toho, že jde o silně politizované téma,“ upozornila Viktoriia Voronina z kyjevského Centra pro bezpečnostní studia (CENSS).
Z jejího výzkumu vyplývá, že postoje k držení zbraní se výrazně liší podle regionu. Například v oblasti Charkova, kde se bojuje, lidé podporují výlučné držení zbraní armádou. Ve střední Ukrajině je větší podpora práva na osobní obranu.
Zatímco mezinárodní pozornost se často zaměřuje na riziko, že se ukrajinské zbraně dostanou za hranice, odborníci upozorňují, že větším nebezpečím je jejich domácí šíření. Policie sice zatím nezaznamenala masivní pašování zbraní do sousedních států, ale uvnitř země dochází k případům, kdy jsou zbraně nalezeny na dětských hřištích nebo v bytech.
Florquin varuje, že právě Ukrajinci budou ti, kdo ponese největší břemeno a zaplatí nejvyšší lidskou cenu. Rizika související s násilnými činy, nehodami nebo sebevraždami spojenými s nedostatečnou kontrolou zbraní budou přetrvávat ještě dlouho po skončení války.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.