Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
„Ukrajina bude po válce čelit nejen nutnosti obnovit infrastrukturu a přesídlit miliony lidí, ale také výzvě shromáždit a zlikvidovat obrovské množství zbraní a munice, které byly ztraceny, opuštěny nebo hromaděny civilisty a vojáky obou stran,“ uvedl Nicolas Florquin ze švýcarské výzkumné organizace Small Arms Survey.
Před ruskou invazí v roce 2022 bylo držení zbraní na Ukrajině přísně regulováno. Jen osoby s povolením mohly legálně vlastnit střelnou zbraň. Vše se změnilo s vyhlášením stanného práva. Jen během prvních dní války v Kyjevě stát rozdal více než 25 tisíc automatických pušek a 10 milionů nábojů civilistům, aby se mohli bránit.
Od té doby zbraně na Ukrajinu proudily dál, jak prostřednictvím nákupů, tak skrze vojenskou pomoc od západních spojenců. Přesný počet zbraní není známý. Důvodem je roztříštěnost údajů a různé formy označování při přepravě nebo proclení.
Přestože se v poslední době objevily jednotlivé zprávy o střelbách či tragických incidentech, kde hrály roli ilegální zbraně, masivní nárůst násilí se zatím nepotvrdil. Výzkum Small Arms Survey dokonce ukazuje, že přístup obyčejných domácností ke zbraním ve srovnání s rokem 2022 klesl.
Dle Florquina je jedním z důvodů tento úbytek fakt, že naprostá většina zbraní je soustředěna na frontě, kde jsou skutečně potřeba. Ukrajinské úřady navíc zintenzivnily pátrání, zajišťování a zabavování ilegálních zbraní, čímž šíření brání.
Přesto je jasné, že se Ukrajina bude muset připravit na okamžik, kdy válka skončí a „magnetický efekt“ fronty přestane zbraně přitahovat. Pak může nastat reálné riziko, že se zbraně rozšíří mezi obyvatelstvo nebo překročí hranice.
Ministr vnitra Ihor Klymenko odhadl, že se na Ukrajině může nacházet mezi jedním a pěti miliony zbraní. Země od začátku války učinila několik kroků k lepší kontrole, včetně zavedení dobrovolného systému registrace zbraní v červnu 2023. Přesto zůstává podle průzkumů více než třetina zbraní v domácnostech stále neregistrována.
Významným krokem bylo i vytvoření koordinačního centra pro boj s nelegálním obchodem se zbraněmi. To sdružuje ministerstva, bezpečnostní složky i mezinárodní experty. Přesto má pouze poradní roli, nikoli pravomoc činit rozhodnutí.
Zásadní právní rámec však stále chybí. Na Ukrajině dosud nebyl schválen zákon, který by komplexně upravoval držení a používání zbraní civilisty. Nyní je držení regulováno jen prostřednictvím nařízení a vyhlášek. Návrh zákona prošel prvním čtením těsně před ruskou invazí v roce 2022, ale další hlasování se stále neuskutečnilo.
„Skutečnost, že se nám za 30 let nezdařilo schválit zákon o zbraních, je podle mě důkazem toho, že jde o silně politizované téma,“ upozornila Viktoriia Voronina z kyjevského Centra pro bezpečnostní studia (CENSS).
Z jejího výzkumu vyplývá, že postoje k držení zbraní se výrazně liší podle regionu. Například v oblasti Charkova, kde se bojuje, lidé podporují výlučné držení zbraní armádou. Ve střední Ukrajině je větší podpora práva na osobní obranu.
Zatímco mezinárodní pozornost se často zaměřuje na riziko, že se ukrajinské zbraně dostanou za hranice, odborníci upozorňují, že větším nebezpečím je jejich domácí šíření. Policie sice zatím nezaznamenala masivní pašování zbraní do sousedních států, ale uvnitř země dochází k případům, kdy jsou zbraně nalezeny na dětských hřištích nebo v bytech.
Florquin varuje, že právě Ukrajinci budou ti, kdo ponese největší břemeno a zaplatí nejvyšší lidskou cenu. Rizika související s násilnými činy, nehodami nebo sebevraždami spojenými s nedostatečnou kontrolou zbraní budou přetrvávat ještě dlouho po skončení války.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.