Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
„Ukrajina bude po válce čelit nejen nutnosti obnovit infrastrukturu a přesídlit miliony lidí, ale také výzvě shromáždit a zlikvidovat obrovské množství zbraní a munice, které byly ztraceny, opuštěny nebo hromaděny civilisty a vojáky obou stran,“ uvedl Nicolas Florquin ze švýcarské výzkumné organizace Small Arms Survey.
Před ruskou invazí v roce 2022 bylo držení zbraní na Ukrajině přísně regulováno. Jen osoby s povolením mohly legálně vlastnit střelnou zbraň. Vše se změnilo s vyhlášením stanného práva. Jen během prvních dní války v Kyjevě stát rozdal více než 25 tisíc automatických pušek a 10 milionů nábojů civilistům, aby se mohli bránit.
Od té doby zbraně na Ukrajinu proudily dál, jak prostřednictvím nákupů, tak skrze vojenskou pomoc od západních spojenců. Přesný počet zbraní není známý. Důvodem je roztříštěnost údajů a různé formy označování při přepravě nebo proclení.
Přestože se v poslední době objevily jednotlivé zprávy o střelbách či tragických incidentech, kde hrály roli ilegální zbraně, masivní nárůst násilí se zatím nepotvrdil. Výzkum Small Arms Survey dokonce ukazuje, že přístup obyčejných domácností ke zbraním ve srovnání s rokem 2022 klesl.
Dle Florquina je jedním z důvodů tento úbytek fakt, že naprostá většina zbraní je soustředěna na frontě, kde jsou skutečně potřeba. Ukrajinské úřady navíc zintenzivnily pátrání, zajišťování a zabavování ilegálních zbraní, čímž šíření brání.
Přesto je jasné, že se Ukrajina bude muset připravit na okamžik, kdy válka skončí a „magnetický efekt“ fronty přestane zbraně přitahovat. Pak může nastat reálné riziko, že se zbraně rozšíří mezi obyvatelstvo nebo překročí hranice.
Ministr vnitra Ihor Klymenko odhadl, že se na Ukrajině může nacházet mezi jedním a pěti miliony zbraní. Země od začátku války učinila několik kroků k lepší kontrole, včetně zavedení dobrovolného systému registrace zbraní v červnu 2023. Přesto zůstává podle průzkumů více než třetina zbraní v domácnostech stále neregistrována.
Významným krokem bylo i vytvoření koordinačního centra pro boj s nelegálním obchodem se zbraněmi. To sdružuje ministerstva, bezpečnostní složky i mezinárodní experty. Přesto má pouze poradní roli, nikoli pravomoc činit rozhodnutí.
Zásadní právní rámec však stále chybí. Na Ukrajině dosud nebyl schválen zákon, který by komplexně upravoval držení a používání zbraní civilisty. Nyní je držení regulováno jen prostřednictvím nařízení a vyhlášek. Návrh zákona prošel prvním čtením těsně před ruskou invazí v roce 2022, ale další hlasování se stále neuskutečnilo.
„Skutečnost, že se nám za 30 let nezdařilo schválit zákon o zbraních, je podle mě důkazem toho, že jde o silně politizované téma,“ upozornila Viktoriia Voronina z kyjevského Centra pro bezpečnostní studia (CENSS).
Z jejího výzkumu vyplývá, že postoje k držení zbraní se výrazně liší podle regionu. Například v oblasti Charkova, kde se bojuje, lidé podporují výlučné držení zbraní armádou. Ve střední Ukrajině je větší podpora práva na osobní obranu.
Zatímco mezinárodní pozornost se často zaměřuje na riziko, že se ukrajinské zbraně dostanou za hranice, odborníci upozorňují, že větším nebezpečím je jejich domácí šíření. Policie sice zatím nezaznamenala masivní pašování zbraní do sousedních států, ale uvnitř země dochází k případům, kdy jsou zbraně nalezeny na dětských hřištích nebo v bytech.
Florquin varuje, že právě Ukrajinci budou ti, kdo ponese největší břemeno a zaplatí nejvyšší lidskou cenu. Rizika související s násilnými činy, nehodami nebo sebevraždami spojenými s nedostatečnou kontrolou zbraní budou přetrvávat ještě dlouho po skončení války.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.