Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
„Ukrajina bude po válce čelit nejen nutnosti obnovit infrastrukturu a přesídlit miliony lidí, ale také výzvě shromáždit a zlikvidovat obrovské množství zbraní a munice, které byly ztraceny, opuštěny nebo hromaděny civilisty a vojáky obou stran,“ uvedl Nicolas Florquin ze švýcarské výzkumné organizace Small Arms Survey.
Před ruskou invazí v roce 2022 bylo držení zbraní na Ukrajině přísně regulováno. Jen osoby s povolením mohly legálně vlastnit střelnou zbraň. Vše se změnilo s vyhlášením stanného práva. Jen během prvních dní války v Kyjevě stát rozdal více než 25 tisíc automatických pušek a 10 milionů nábojů civilistům, aby se mohli bránit.
Od té doby zbraně na Ukrajinu proudily dál, jak prostřednictvím nákupů, tak skrze vojenskou pomoc od západních spojenců. Přesný počet zbraní není známý. Důvodem je roztříštěnost údajů a různé formy označování při přepravě nebo proclení.
Přestože se v poslední době objevily jednotlivé zprávy o střelbách či tragických incidentech, kde hrály roli ilegální zbraně, masivní nárůst násilí se zatím nepotvrdil. Výzkum Small Arms Survey dokonce ukazuje, že přístup obyčejných domácností ke zbraním ve srovnání s rokem 2022 klesl.
Dle Florquina je jedním z důvodů tento úbytek fakt, že naprostá většina zbraní je soustředěna na frontě, kde jsou skutečně potřeba. Ukrajinské úřady navíc zintenzivnily pátrání, zajišťování a zabavování ilegálních zbraní, čímž šíření brání.
Přesto je jasné, že se Ukrajina bude muset připravit na okamžik, kdy válka skončí a „magnetický efekt“ fronty přestane zbraně přitahovat. Pak může nastat reálné riziko, že se zbraně rozšíří mezi obyvatelstvo nebo překročí hranice.
Ministr vnitra Ihor Klymenko odhadl, že se na Ukrajině může nacházet mezi jedním a pěti miliony zbraní. Země od začátku války učinila několik kroků k lepší kontrole, včetně zavedení dobrovolného systému registrace zbraní v červnu 2023. Přesto zůstává podle průzkumů více než třetina zbraní v domácnostech stále neregistrována.
Významným krokem bylo i vytvoření koordinačního centra pro boj s nelegálním obchodem se zbraněmi. To sdružuje ministerstva, bezpečnostní složky i mezinárodní experty. Přesto má pouze poradní roli, nikoli pravomoc činit rozhodnutí.
Zásadní právní rámec však stále chybí. Na Ukrajině dosud nebyl schválen zákon, který by komplexně upravoval držení a používání zbraní civilisty. Nyní je držení regulováno jen prostřednictvím nařízení a vyhlášek. Návrh zákona prošel prvním čtením těsně před ruskou invazí v roce 2022, ale další hlasování se stále neuskutečnilo.
„Skutečnost, že se nám za 30 let nezdařilo schválit zákon o zbraních, je podle mě důkazem toho, že jde o silně politizované téma,“ upozornila Viktoriia Voronina z kyjevského Centra pro bezpečnostní studia (CENSS).
Z jejího výzkumu vyplývá, že postoje k držení zbraní se výrazně liší podle regionu. Například v oblasti Charkova, kde se bojuje, lidé podporují výlučné držení zbraní armádou. Ve střední Ukrajině je větší podpora práva na osobní obranu.
Zatímco mezinárodní pozornost se často zaměřuje na riziko, že se ukrajinské zbraně dostanou za hranice, odborníci upozorňují, že větším nebezpečím je jejich domácí šíření. Policie sice zatím nezaznamenala masivní pašování zbraní do sousedních států, ale uvnitř země dochází k případům, kdy jsou zbraně nalezeny na dětských hřištích nebo v bytech.
Florquin varuje, že právě Ukrajinci budou ti, kdo ponese největší břemeno a zaplatí nejvyšší lidskou cenu. Rizika související s násilnými činy, nehodami nebo sebevraždami spojenými s nedostatečnou kontrolou zbraní budou přetrvávat ještě dlouho po skončení války.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.