Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
„Ukrajina bude po válce čelit nejen nutnosti obnovit infrastrukturu a přesídlit miliony lidí, ale také výzvě shromáždit a zlikvidovat obrovské množství zbraní a munice, které byly ztraceny, opuštěny nebo hromaděny civilisty a vojáky obou stran,“ uvedl Nicolas Florquin ze švýcarské výzkumné organizace Small Arms Survey.
Před ruskou invazí v roce 2022 bylo držení zbraní na Ukrajině přísně regulováno. Jen osoby s povolením mohly legálně vlastnit střelnou zbraň. Vše se změnilo s vyhlášením stanného práva. Jen během prvních dní války v Kyjevě stát rozdal více než 25 tisíc automatických pušek a 10 milionů nábojů civilistům, aby se mohli bránit.
Od té doby zbraně na Ukrajinu proudily dál, jak prostřednictvím nákupů, tak skrze vojenskou pomoc od západních spojenců. Přesný počet zbraní není známý. Důvodem je roztříštěnost údajů a různé formy označování při přepravě nebo proclení.
Přestože se v poslední době objevily jednotlivé zprávy o střelbách či tragických incidentech, kde hrály roli ilegální zbraně, masivní nárůst násilí se zatím nepotvrdil. Výzkum Small Arms Survey dokonce ukazuje, že přístup obyčejných domácností ke zbraním ve srovnání s rokem 2022 klesl.
Dle Florquina je jedním z důvodů tento úbytek fakt, že naprostá většina zbraní je soustředěna na frontě, kde jsou skutečně potřeba. Ukrajinské úřady navíc zintenzivnily pátrání, zajišťování a zabavování ilegálních zbraní, čímž šíření brání.
Přesto je jasné, že se Ukrajina bude muset připravit na okamžik, kdy válka skončí a „magnetický efekt“ fronty přestane zbraně přitahovat. Pak může nastat reálné riziko, že se zbraně rozšíří mezi obyvatelstvo nebo překročí hranice.
Ministr vnitra Ihor Klymenko odhadl, že se na Ukrajině může nacházet mezi jedním a pěti miliony zbraní. Země od začátku války učinila několik kroků k lepší kontrole, včetně zavedení dobrovolného systému registrace zbraní v červnu 2023. Přesto zůstává podle průzkumů více než třetina zbraní v domácnostech stále neregistrována.
Významným krokem bylo i vytvoření koordinačního centra pro boj s nelegálním obchodem se zbraněmi. To sdružuje ministerstva, bezpečnostní složky i mezinárodní experty. Přesto má pouze poradní roli, nikoli pravomoc činit rozhodnutí.
Zásadní právní rámec však stále chybí. Na Ukrajině dosud nebyl schválen zákon, který by komplexně upravoval držení a používání zbraní civilisty. Nyní je držení regulováno jen prostřednictvím nařízení a vyhlášek. Návrh zákona prošel prvním čtením těsně před ruskou invazí v roce 2022, ale další hlasování se stále neuskutečnilo.
„Skutečnost, že se nám za 30 let nezdařilo schválit zákon o zbraních, je podle mě důkazem toho, že jde o silně politizované téma,“ upozornila Viktoriia Voronina z kyjevského Centra pro bezpečnostní studia (CENSS).
Z jejího výzkumu vyplývá, že postoje k držení zbraní se výrazně liší podle regionu. Například v oblasti Charkova, kde se bojuje, lidé podporují výlučné držení zbraní armádou. Ve střední Ukrajině je větší podpora práva na osobní obranu.
Zatímco mezinárodní pozornost se často zaměřuje na riziko, že se ukrajinské zbraně dostanou za hranice, odborníci upozorňují, že větším nebezpečím je jejich domácí šíření. Policie sice zatím nezaznamenala masivní pašování zbraní do sousedních států, ale uvnitř země dochází k případům, kdy jsou zbraně nalezeny na dětských hřištích nebo v bytech.
Florquin varuje, že právě Ukrajinci budou ti, kdo ponese největší břemeno a zaplatí nejvyšší lidskou cenu. Rizika související s násilnými činy, nehodami nebo sebevraždami spojenými s nedostatečnou kontrolou zbraní budou přetrvávat ještě dlouho po skončení války.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.