Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Tento superpočítač v čínském Národním superpočítačovém centru se odlišuje od ostatních vysoce výkonných systémů tím, že využívá výhradně klasické procesory (CPU). Běžně se přitom pro úkoly spojené s umělou inteligencí nasazují grafické čipy (GPU). Podle zveřejněných údajů vyžaduje provoz tohoto stroje přibližně 42,2 megawattu elektrické energie. Superpočítače obecně dosahují tisíckrát vyšších rychlostí než běžná PC a slouží k medicínskému výzkumu, modelování klimatu či simulacím zbraní a jaderných výbuchů.
Americký El Capitan, umístěný v Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii, se kvůli čínskému nováčkovi posunul na druhé místo. Další dvě pozice v žebříčku patří rovněž americkým strojům v národních laboratořích v Tennessee a Illinois. Pátou příčku obsadil německý superpočítač Jupiter, přičemž tato pětice představuje jediné veřejně ověřené exascalové počítače na světě. Mezi deseti nejlepšími mají svá zařízení také Itálie, Švýcarsko a Japonsko.
Velká Británie disponuje v první pětistovce celkem jedenácti stroji, z nichž nejlépe dopadl Isambard-AI z Bristolské univerzity na jedenáctém místě, což znamenalo pokles o dvě pozice. Tento systém pohání 5 400 superčipů Nvidia a nachází se v zabezpečené černé kovové kleci s ostnatým drátem. V Austrálii je nejúspěšnějším ze čtyř tamních zástupců systém Setonix v západní části země, který figuruje na 86. pozici.
Evropská unie dříve představila plán v hodnotě 20 miliard eur na vybudování středisek s obřími superpočítači pro vývoj pokročilé umělé inteligence, čímž chce konkurovat USA a Číně. Tyto takzvané AI gigafactory se mají zaměřit na průlomové inovace ve zdravotnictví, biotechnologiích, robotice a vědě.
Zatímco současné nejlepší továrny na AI využívají do 25 000 procesorů, unijní gigafactory by měly přesáhnout hranici 100 000 procesorů. Podle představitele EU by tato energeticky i vodou velmi náročná centra měla co nejvíce využívat zelenou energii a recyklovanou chladicí vodu, ačkoliv aktivisté vyjadřují obavy z negativního dopadu datových center na evropské klimatické cíle.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.