Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Mezi lety 2021 a 2025 spustila Čína na vodu 10 jaderných ponorek o celkové tonáži 79 000 tun, zatímco USA ve stejném období vyprodukovaly pouze 7 plavidel s tonáží 55 500 tun. Jde o dramatický obrat oproti předchozí pětiletce (2016–2020), kdy Čína přidala pouze tři kusy. Peking sice oficiální počty své flotily tají, ale rozšiřování loděnice Chulu-tao v severní Číně jasně potvrzuje ambice komunistického režimu.
Čínské námořnictvo posiluje v obou klíčových kategoriích: v útočných ponorkách i v plavidlech nesoucích balistické rakety s jadernými hlavicemi. Zpráva upozorňuje zejména na spuštění dvou ponorek typu 094, které posilují čínskou jadernou triádu. Zároveň se očekává, že ještě v této dekádě začne výroba ještě modernějšího typu 096, který by měl vstoupit do služby na přelomu desetiletí.
Zatímco Čína zažívá „lodní boom“, americký program výstavby čelí vážným problémům. Loděnice v USA doručují pouze 1,2 útočné ponorky třídy Virginia ročně, přestože cílem jsou dva kusy. Program nových strategických ponorek třídy Columbia má navíc minimálně roční zpoždění a první plavidlo bude námořnictvu dodáno nejdříve v roce 2028. Americký ministr námořnictva John Phelan nedávno před Kongresem připustil, že stavba amerických plavidel je v kritickém stavu.
I přes kvantitativní nárůst čínských sil si Spojené státy stále udržují technologickou převahu a větší celkový počet aktivních jaderných ponorek. Na začátku roku 2025 měly USA k dispozici 65 jaderných ponorek, zatímco Čína pouze 12. Čína však disponuje dalšími 46 konvenčními ponorkami, které USA ve výzbroji vůbec nemají. Odborníci navíc upozorňují, že americké stroje jsou stále výrazně tišší a disponují lepšími schopnostmi utajení (stealth).
Historická zkušenost z námořních bitev však naznačuje, že početnější síla má často navrch i nad kvalitativně lepším soupeřem. Čína již nyní vlastní největší flotilu torpédoborců a fregat na světě a její zaměření na jaderné ponorky je jasným signálem, že hodlá vyzvat americkou přítomnost v Pacifiku. Rostoucí počet čínských plavidel ve vodě představuje pro Washington i jeho západní spojence výzvu, kterou bude při současném stavu jejich vlastního průmyslu obtížné dorovnat.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.