Nový výzkum ukazuje, že starší lidé, kteří se stravují zdravě, mají menší riziko chronických onemocnění než ti, kteří konzumují více "zánětlivých" potravin, jako jsou zpracované maso, rafinované obiloviny a slazené nápoje. Výzkum, který sledoval více než 2 400 švédských seniorů po dobu 15 let, ukazuje, jak důležitý je jídelníček pro zpomalení celkového procesu biologického stárnutí.
Studii provedl tým z Aging Research Center na Karolinska Institutet ve Švédsku. Výsledky ukazují, že strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky a zdravé tuky pomáhá snižovat chronický zánět v těle, což má zásadní vliv na zpomalení vzniku chronických nemocí.
Senioři čelí většímu riziku vzniku více zdravotních problémů najednou, což může vést k invaliditě, hospitalizaci a předčasné smrti. Také to vytváří velkou zátěž pro zdravotnické systémy. I když je dlouhodobě známo, že zdravá strava může pomoci předcházet jednotlivým nemocem, naše studie ukazuje, že ovlivňuje i celkové tempo biologického stárnutí.
Studie se zaměřila na čtyři známé stravovací vzorce: dietu Mind (zaměřenou na ochranu zdraví mozku), Alternativní index zdravého stravování (který spojuje potraviny s nižším rizikem nemocí), středomořskou dietu a stravu s vysokým obsahem zánětlivých potravin. Tři z těchto diet byly spojeny s pomalejším vznikem chronických nemocí, zatímco poslední uvedená dieta byla spojena s rychlejším vzestupem těchto onemocnění.
Největší vliv na zpomalení rozvoje nemocí byl zaznamenán u kardiovaskulárních a psychiatrických poruch. Lidé, kteří jedli zdravěji, měli nižší pravděpodobnost vzniku onemocnění, jako jsou srdeční selhání, mrtvice, deprese či demence. Naopak, mezi dietou a muskuloskeletálními nemocemi, jako je artritida nebo osteoporóza, nebyl prokázán jasný vztah.
Studie ukazuje, že zdravé stravování nejen pomáhá omezit záněty, ale také podporuje odolnost těla. Poskytuje tělu živiny, které pomáhají udržet imunitní funkce, svalovou hmotu a kognitivní zdraví. To všechno může mít velký vliv na to, jak lidé stárnou. Zdravé stravování se tedy ukazuje jako efektivní způsob, jak zlepšit kvalitu života starších osob a pomoci jim žít déle a zdravěji.
Co by tedy starší lidé měli jíst? Doporučení je jasné: hodně zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a celozrnných produktů. Volit zdravé tuky, jako je řepkový olej a ryby. Omezit červené a zpracované maso, slazené nápoje a nasycené tuky.
I malé změny v jídelníčku mohou mít významný vliv na to, jak lidé prožívají pozdní fáze života, bez ohledu na jejich věk. Stárnutí je nevyhnutelné, ale lidé mohou ovlivnit, jak se bude vyvíjet. Studie naznačuje, že změna stravy může znamenat rozdíl mezi zdravým a nemocným stářím.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.