Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
"Demografii nezměníme. Co ale změnit můžeme, je připravenost našeho státu. Dlouhodobá péče není téma jednoho volebního období. Je to jedna z největších strategických výzev, které Českou republiku v příštích desetiletích čekají. Právě proto na ministerstvu připravujeme systémové změny, které této realitě přizpůsobí celý systém péče," uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Podle studie bude v příštích desetiletích výrazně přibývat zejména lidí ve věku nad 85 let i seniorů s demencí a dalšími onemocněními spojenými se ztrátou soběstačnosti. To bude znamenat rostoucí nároky na dlouhodobou péči i na její financování. Studie zároveň potvrzuje, že budoucnost systému nespočívá ve volbě mezi domácí a pobytovou péčí, ale v jejich vzájemném doplňování.
"Situace spojená se zásadním zvýšením potřeby a poptávky po péči bude v příštích letech velmi náročná, nikoli však neřešitelná. Vidíme možné scénáře i řešení, můžeme se inspirovat v zahraničí, ale musíme se začít připravovat už nyní – na nové kapacity, personální zajištění, podporu neformální péče a především na důslednou koordinaci všech klíčových aktérů systému sociálních služeb a dlouhodobé péče," uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje koncepční změny, které budou reagovat na demografický vývoj. Jejich součástí je rozvoj terénních a komunitních služeb, lepší propojení sociální a zdravotní péče, podpora rodinných pečujících i vytváření nových pobytových kapacit pro lidi, u nichž domácí péči nelze zajistit.
„Domácí péče má své nezastupitelné místo a chceme ji dále rozvíjet. Zároveň ale musíme otevřeně říkat, že existují lidé, u kterých ani při maximálním nasazení rodiny domácí péče není možná. A jsou také lidé, kteří rodinu vůbec nemají nebo se o ně jejich blízcí postarat nemohou. Právě pro ně musíme zajistit dostatek kvalitních pobytových služeb,“ zdůraznil ministr Juchelka.
Jednou z priorit ministerstva je také přesnější plánování kapacit sociálních služeb. V současnosti totiž nelze spolehlivě určit skutečný počet lidí čekajících na místo v pobytových zařízeních, protože statistiky zkreslují duplicitní žádosti podané do více domovů. MPSV proto připravuje systém, který umožní plánovat rozvoj kapacit na základě skutečné poptávky. Ministr zároveň zdůraznil potřebu investic do výstavby nových zařízení sociálních služeb.
"Domovy pro seniory nejsou luxus. Jsou součástí základní veřejné infrastruktury stejně jako školy nebo nemocnice. Pokud víme, že budeme potřebovat více míst pro seniory, musíme je začít stavět dnes, ne až za deset let. Chci proto, aby z evropských prostředků směřovalo více peněz do výstavby nových pobytových kapacit, jednoduše řečeno více peněz do betonu a železa," řekl ministr Juchelka.
Studie současně otevírá debatu o budoucím financování dlouhodobé péče. Podle ministra je správné o jednotlivých návrzích diskutovat, zároveň však musí být výsledkem systém, který bude dlouhodobě finančně udržitelný a zároveň dostupný pro všechny občany.
"Musíme systém nastavit tak, aby byla kvalitní péče dostupná všem, a to jak kapacitně, tak finančně. Nejen těm, kteří si ji mohou dovolit zaplatit nebo mají rodinu, která se o ně může postarat. Rodina má v péči o své blízké nezastupitelnou roli. Nemůže ale sama nést celou odpovědnost ani finanční tíhu systému. Stát od této odpovědnosti nemůže dát ruce pryč," uzavřel ministr Juchelka.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.