Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
"Demografii nezměníme. Co ale změnit můžeme, je připravenost našeho státu. Dlouhodobá péče není téma jednoho volebního období. Je to jedna z největších strategických výzev, které Českou republiku v příštích desetiletích čekají. Právě proto na ministerstvu připravujeme systémové změny, které této realitě přizpůsobí celý systém péče," uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Podle studie bude v příštích desetiletích výrazně přibývat zejména lidí ve věku nad 85 let i seniorů s demencí a dalšími onemocněními spojenými se ztrátou soběstačnosti. To bude znamenat rostoucí nároky na dlouhodobou péči i na její financování. Studie zároveň potvrzuje, že budoucnost systému nespočívá ve volbě mezi domácí a pobytovou péčí, ale v jejich vzájemném doplňování.
"Situace spojená se zásadním zvýšením potřeby a poptávky po péči bude v příštích letech velmi náročná, nikoli však neřešitelná. Vidíme možné scénáře i řešení, můžeme se inspirovat v zahraničí, ale musíme se začít připravovat už nyní – na nové kapacity, personální zajištění, podporu neformální péče a především na důslednou koordinaci všech klíčových aktérů systému sociálních služeb a dlouhodobé péče," uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje koncepční změny, které budou reagovat na demografický vývoj. Jejich součástí je rozvoj terénních a komunitních služeb, lepší propojení sociální a zdravotní péče, podpora rodinných pečujících i vytváření nových pobytových kapacit pro lidi, u nichž domácí péči nelze zajistit.
„Domácí péče má své nezastupitelné místo a chceme ji dále rozvíjet. Zároveň ale musíme otevřeně říkat, že existují lidé, u kterých ani při maximálním nasazení rodiny domácí péče není možná. A jsou také lidé, kteří rodinu vůbec nemají nebo se o ně jejich blízcí postarat nemohou. Právě pro ně musíme zajistit dostatek kvalitních pobytových služeb,“ zdůraznil ministr Juchelka.
Jednou z priorit ministerstva je také přesnější plánování kapacit sociálních služeb. V současnosti totiž nelze spolehlivě určit skutečný počet lidí čekajících na místo v pobytových zařízeních, protože statistiky zkreslují duplicitní žádosti podané do více domovů. MPSV proto připravuje systém, který umožní plánovat rozvoj kapacit na základě skutečné poptávky. Ministr zároveň zdůraznil potřebu investic do výstavby nových zařízení sociálních služeb.
"Domovy pro seniory nejsou luxus. Jsou součástí základní veřejné infrastruktury stejně jako školy nebo nemocnice. Pokud víme, že budeme potřebovat více míst pro seniory, musíme je začít stavět dnes, ne až za deset let. Chci proto, aby z evropských prostředků směřovalo více peněz do výstavby nových pobytových kapacit, jednoduše řečeno více peněz do betonu a železa," řekl ministr Juchelka.
Studie současně otevírá debatu o budoucím financování dlouhodobé péče. Podle ministra je správné o jednotlivých návrzích diskutovat, zároveň však musí být výsledkem systém, který bude dlouhodobě finančně udržitelný a zároveň dostupný pro všechny občany.
"Musíme systém nastavit tak, aby byla kvalitní péče dostupná všem, a to jak kapacitně, tak finančně. Nejen těm, kteří si ji mohou dovolit zaplatit nebo mají rodinu, která se o ně může postarat. Rodina má v péči o své blízké nezastupitelnou roli. Nemůže ale sama nést celou odpovědnost ani finanční tíhu systému. Stát od této odpovědnosti nemůže dát ruce pryč," uzavřel ministr Juchelka.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.