V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.
Malá pacientka FN Motol Madlenka se týdny potýká s nemocí poruchy krvetvorby. Nyní se ale ukazuje, že současná léčba, zdá se, zabírá a její tělo opět samo tvoří krvetvorné buňky. "Zatím stále nemá hodnoty, které bychom potřebovali, ale také jsme teprve v polovině léčby – a ta zatím probíhá podle ideálního scénáře. Dosavadní výsledky lékaři označují za úspěšné," uvedl Lukáš Přibyl, tatínek Madlenky.
"Díky tomu se bude Madlence snižovat množství léků a částečně uvolňovat relativně striktní hygienická opatření. Spolu s tím dojde i k lehkému uvolnění v nízkobakteriální dietě. Madlenka si tak bude moci po dvou a půl měsících sundat respirátor při procházce venku, dát si rajčata a v noci se nebude muset budit na další dávku léků," dodal.
Paralelně s léčbou ale stále probíhá i hledání vhodného dárce. "V hledání ideálního dárce kostní dřeně pokračujeme pro případ, že by transplantace nakonec byla nutná. V Česku ale aktuálně čeká na svého zachránce dalších 18 dětí a 32 dospělých pacientů, kteří zatím štěstí neměli a nutně potřebují najít své identické dvojče," sdělila Jana Švarcová, lékařka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Aktuálně registr hledá vhodného dárce pro 50 lidí.
"Děkujeme všem, kdo se zaregistrovali. Čím více lidí je v registru, tím větší je šance na nalezení vhodného dárce. Od začátku roku se do našeho registru přihlásilo už 9 121 nových dobrovolníků. Jen za poslední dva měsíce, po zveřejnění příběhu Madlenky, se zaregistrovalo téměř 9 000 lidí. Z těchto nově zapsaných zatím nikdo kostní dřeň nedaroval – na to je to příliš krátká doba. Některé z nich ale už nyní testujeme jako možné dárce pro konkrétní pacienty. I proto další náborové akce plánujeme v průběhu roku napříč republikou, aby měl možnost zapojit se opravdu každý, kdo chce pomoci," řekla Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Velké nábory a testování by nebylo možné bez velkých podporovatelů registru. Mezi hlavní dlouholeté partnery patří Nadační fond Kapka naděje. "Podpora náboru do Českého registru dárců krvetvorných buněk je pro nás v Kapce naděje srdeční záležitostí. Díky našim dárcům a partnerům jsme už mohli podpořit tisíce testů nových potenciálních dárců. Každý nový dárce přitom znamená šanci na život – testování jednoho stojí zhruba tisíc korun, a právě proto je naše spolupráce s registrem tak důležitá. Děkujeme všem, kdo se k této pomoci připojují s námi," dodala Vendula Pizingerová, zakladatelka a prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.