V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.
Malá pacientka FN Motol Madlenka se týdny potýká s nemocí poruchy krvetvorby. Nyní se ale ukazuje, že současná léčba, zdá se, zabírá a její tělo opět samo tvoří krvetvorné buňky. "Zatím stále nemá hodnoty, které bychom potřebovali, ale také jsme teprve v polovině léčby – a ta zatím probíhá podle ideálního scénáře. Dosavadní výsledky lékaři označují za úspěšné," uvedl Lukáš Přibyl, tatínek Madlenky.
"Díky tomu se bude Madlence snižovat množství léků a částečně uvolňovat relativně striktní hygienická opatření. Spolu s tím dojde i k lehkému uvolnění v nízkobakteriální dietě. Madlenka si tak bude moci po dvou a půl měsících sundat respirátor při procházce venku, dát si rajčata a v noci se nebude muset budit na další dávku léků," dodal.
Paralelně s léčbou ale stále probíhá i hledání vhodného dárce. "V hledání ideálního dárce kostní dřeně pokračujeme pro případ, že by transplantace nakonec byla nutná. V Česku ale aktuálně čeká na svého zachránce dalších 18 dětí a 32 dospělých pacientů, kteří zatím štěstí neměli a nutně potřebují najít své identické dvojče," sdělila Jana Švarcová, lékařka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Aktuálně registr hledá vhodného dárce pro 50 lidí.
"Děkujeme všem, kdo se zaregistrovali. Čím více lidí je v registru, tím větší je šance na nalezení vhodného dárce. Od začátku roku se do našeho registru přihlásilo už 9 121 nových dobrovolníků. Jen za poslední dva měsíce, po zveřejnění příběhu Madlenky, se zaregistrovalo téměř 9 000 lidí. Z těchto nově zapsaných zatím nikdo kostní dřeň nedaroval – na to je to příliš krátká doba. Některé z nich ale už nyní testujeme jako možné dárce pro konkrétní pacienty. I proto další náborové akce plánujeme v průběhu roku napříč republikou, aby měl možnost zapojit se opravdu každý, kdo chce pomoci," řekla Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Velké nábory a testování by nebylo možné bez velkých podporovatelů registru. Mezi hlavní dlouholeté partnery patří Nadační fond Kapka naděje. "Podpora náboru do Českého registru dárců krvetvorných buněk je pro nás v Kapce naděje srdeční záležitostí. Díky našim dárcům a partnerům jsme už mohli podpořit tisíce testů nových potenciálních dárců. Každý nový dárce přitom znamená šanci na život – testování jednoho stojí zhruba tisíc korun, a právě proto je naše spolupráce s registrem tak důležitá. Děkujeme všem, kdo se k této pomoci připojují s námi," dodala Vendula Pizingerová, zakladatelka a prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje.
Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
Zabavení ropného tankeru Skipper a dalších dvou plavidel během víkendu představuje dosud nejostřejší krok v rámci amerického tažení proti režimu Nicoláse Madura. Zatímco předchozí operace se soustředily na menší čluny, výsadek na palubu velkého plavidla v mezinárodních vodách posouvá aktivity Washingtonu na novou úroveň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy americké jsou jedinou mocností na světě, která má dostatečný vliv na to, aby přiměla Rusko k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Americká veřejnost čelí znepokojivé otázce, zda není opět zatahována do válečného konfliktu na základě polopravd a vládních lží. Současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje vojenské operace proti Venezuele, které oficiálně prezentuje jako boj proti obchodu s drogami a terorismu. Prezident Trump dokonce označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci, což je v americké diplomacii historický precedens.
Americkou veřejností otřásly nově zveřejněné dokumenty FBI, které odhalily šokující nečinnost federálních úřadů v případu Jeffreyho Epsteina. Záznamy ukazují, že Maria Farmer, malířka, která pro Epsteina pracovala, informovala úřady o jeho zločinech již v roce 1996. Kdyby tehdy FBI zasáhla, mohlo být podle právníků ušetřeno více než 1 000 obětí, které Epstein zneužil v následujících třech desetiletích.
Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Charita Missing People varuje před „skrytou krizí“, kdy v Británii každoročně "zmizí" přes 40 000 žen a dívek v důsledku násilí. Mnohé z nich jsou vystaveny extrémnímu nebezpečí, včetně sexuálního napadení nebo zneužívání. Aktivisté upozorňují, že vládní strategie na snížení násilí na ženách o polovinu během deseti let dostatečně neřeší úzkou souvislost mezi útěky z domova a prožitým násilím.
Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Páteční útok izraelské armády na školu v Gaze, která sloužila jako útočiště pro vysídlené rodiny, si vyžádal nejméně šest obětí, včetně malého dítěte. Podle palestinských zdravotníků a civilní obrany k incidentu došlo ve chvíli, kdy izraelské jednotky zahájily palbu přes takzvanou žlutou linii – hranici příměří, ke které se stáhly v rámci mírové dohody platné od 10. října 2025.
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.