V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.
Malá pacientka FN Motol Madlenka se týdny potýká s nemocí poruchy krvetvorby. Nyní se ale ukazuje, že současná léčba, zdá se, zabírá a její tělo opět samo tvoří krvetvorné buňky. "Zatím stále nemá hodnoty, které bychom potřebovali, ale také jsme teprve v polovině léčby – a ta zatím probíhá podle ideálního scénáře. Dosavadní výsledky lékaři označují za úspěšné," uvedl Lukáš Přibyl, tatínek Madlenky.
"Díky tomu se bude Madlence snižovat množství léků a částečně uvolňovat relativně striktní hygienická opatření. Spolu s tím dojde i k lehkému uvolnění v nízkobakteriální dietě. Madlenka si tak bude moci po dvou a půl měsících sundat respirátor při procházce venku, dát si rajčata a v noci se nebude muset budit na další dávku léků," dodal.
Paralelně s léčbou ale stále probíhá i hledání vhodného dárce. "V hledání ideálního dárce kostní dřeně pokračujeme pro případ, že by transplantace nakonec byla nutná. V Česku ale aktuálně čeká na svého zachránce dalších 18 dětí a 32 dospělých pacientů, kteří zatím štěstí neměli a nutně potřebují najít své identické dvojče," sdělila Jana Švarcová, lékařka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Aktuálně registr hledá vhodného dárce pro 50 lidí.
"Děkujeme všem, kdo se zaregistrovali. Čím více lidí je v registru, tím větší je šance na nalezení vhodného dárce. Od začátku roku se do našeho registru přihlásilo už 9 121 nových dobrovolníků. Jen za poslední dva měsíce, po zveřejnění příběhu Madlenky, se zaregistrovalo téměř 9 000 lidí. Z těchto nově zapsaných zatím nikdo kostní dřeň nedaroval – na to je to příliš krátká doba. Některé z nich ale už nyní testujeme jako možné dárce pro konkrétní pacienty. I proto další náborové akce plánujeme v průběhu roku napříč republikou, aby měl možnost zapojit se opravdu každý, kdo chce pomoci," řekla Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Velké nábory a testování by nebylo možné bez velkých podporovatelů registru. Mezi hlavní dlouholeté partnery patří Nadační fond Kapka naděje. "Podpora náboru do Českého registru dárců krvetvorných buněk je pro nás v Kapce naděje srdeční záležitostí. Díky našim dárcům a partnerům jsme už mohli podpořit tisíce testů nových potenciálních dárců. Každý nový dárce přitom znamená šanci na život – testování jednoho stojí zhruba tisíc korun, a právě proto je naše spolupráce s registrem tak důležitá. Děkujeme všem, kdo se k této pomoci připojují s námi," dodala Vendula Pizingerová, zakladatelka a prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.