V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.
Malá pacientka FN Motol Madlenka se týdny potýká s nemocí poruchy krvetvorby. Nyní se ale ukazuje, že současná léčba, zdá se, zabírá a její tělo opět samo tvoří krvetvorné buňky. "Zatím stále nemá hodnoty, které bychom potřebovali, ale také jsme teprve v polovině léčby – a ta zatím probíhá podle ideálního scénáře. Dosavadní výsledky lékaři označují za úspěšné," uvedl Lukáš Přibyl, tatínek Madlenky.
"Díky tomu se bude Madlence snižovat množství léků a částečně uvolňovat relativně striktní hygienická opatření. Spolu s tím dojde i k lehkému uvolnění v nízkobakteriální dietě. Madlenka si tak bude moci po dvou a půl měsících sundat respirátor při procházce venku, dát si rajčata a v noci se nebude muset budit na další dávku léků," dodal.
Paralelně s léčbou ale stále probíhá i hledání vhodného dárce. "V hledání ideálního dárce kostní dřeně pokračujeme pro případ, že by transplantace nakonec byla nutná. V Česku ale aktuálně čeká na svého zachránce dalších 18 dětí a 32 dospělých pacientů, kteří zatím štěstí neměli a nutně potřebují najít své identické dvojče," sdělila Jana Švarcová, lékařka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Aktuálně registr hledá vhodného dárce pro 50 lidí.
"Děkujeme všem, kdo se zaregistrovali. Čím více lidí je v registru, tím větší je šance na nalezení vhodného dárce. Od začátku roku se do našeho registru přihlásilo už 9 121 nových dobrovolníků. Jen za poslední dva měsíce, po zveřejnění příběhu Madlenky, se zaregistrovalo téměř 9 000 lidí. Z těchto nově zapsaných zatím nikdo kostní dřeň nedaroval – na to je to příliš krátká doba. Některé z nich ale už nyní testujeme jako možné dárce pro konkrétní pacienty. I proto další náborové akce plánujeme v průběhu roku napříč republikou, aby měl možnost zapojit se opravdu každý, kdo chce pomoci," řekla Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Velké nábory a testování by nebylo možné bez velkých podporovatelů registru. Mezi hlavní dlouholeté partnery patří Nadační fond Kapka naděje. "Podpora náboru do Českého registru dárců krvetvorných buněk je pro nás v Kapce naděje srdeční záležitostí. Díky našim dárcům a partnerům jsme už mohli podpořit tisíce testů nových potenciálních dárců. Každý nový dárce přitom znamená šanci na život – testování jednoho stojí zhruba tisíc korun, a právě proto je naše spolupráce s registrem tak důležitá. Děkujeme všem, kdo se k této pomoci připojují s námi," dodala Vendula Pizingerová, zakladatelka a prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.