Příběh Jaber al-Attara, padesátiletého lékaře z Gazy, ilustruje propast mezi diplomatickými proklamacemi a krutou realitou v terénu. Když v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem a sliboval mír na věčné časy, Jaber pocítil po dvou letech neustálého bombardování obrovskou úlevu. Jen o čtyři týdny později mu však během cesty do práce telefonát oznámil tragickou zprávu: jeho dcera Maysaa byla zabita střelbou z izraelského dronu, když se ukrývala ve stanu.
Jaberova dcera je jednou z více než čtyř set obětí, které v Gaze zahynuly od chvíle, kdy 10. října vstoupil klid zbraní v platnost. Podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví bylo kromě mrtvých nahlášeno také přes jedenáct set zraněných. Pro obyvatele Gazy tak příměří existuje pouze na papíře. Každodenní život dál provází střelba a dělostřelecké útoky, zatímco humanitární organizace varují, že do oblasti proudí naprosto nedostatečné množství pomoci a hladomor se stále prohlubuje.
Velkým zdrojem nebezpečí zůstává takzvaná žlutá linie. Ta označuje hranici, za kterou se izraelské síly měly podle Trumpova plánu stáhnout. Místní obyvatelé však tvrdí, že se poloha této linie neustále mění bez varování, což má fatální následky. Příkladem je tragédie dvou chlapců, osmiletého Fadiho a jedenáctiletého Jumaay, kteří byli zabiti dronem při sběru dřeva. Izraelská armáda incident obhajuje tím, že se chlapci chovali podezřele a přiblížili se k jednotkám, čímž představovali bezprostřední hrozbu.
K násilí a nedostatku potravin se nyní přidala i krutá zima. Silný vítr a přívalové deště ničí provizorní stany, v nichž žijí statisíce lidí bez domova. Rodiny se brodí troskami svých domovů a snaží se přežít v podmínkách, které jsou podle pamětníků za hranicí lidské vytrvalosti. Psychické trauma u přeživších prohlubuje i fakt, že útoky často zasahují civilní budovy. Novinář Imad Abu Shawish například popsal šok z vyprošťování devatenáctileté dívky, která jako jediná přežila útok na obytný dům, jenž pohřbil jedenáct členů její rodiny.
Izraelská armáda ve svých prohlášeních trvá na tom, že podmínky příměří dodržuje a zasahuje pouze proti přímým hrozbám ze strany teroristických organizací. Zároveň obviňuje Hamás ze stovek porušení dohody. Zatímco si obě strany vyměňují obvinění, lidé v Gaze propadají beznaději. Lékař Jaber, který kvůli stresu a ztrátě dcery drasticky zhubl a přišel o tři domy, dnes přežívá v rozmočeném stanu a nevěří, že se bezpečí a klidu někdy dočká.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.