Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ceny energií přitom procházely v uplynulých měsících extrémní volatilitou poté, co Írán reagoval na vojenské údery faktickým uzavřením této klíčové vodní cesty, která představuje kritickou tepnu pro globální dodávky ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Náklady na surovou ropu však začaly prudce klesat v polovině června, kdy Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, které oběma stranám poskytlo šedesátidenní lhůtu pro vyjednávání o jaderném programu a krocích k ukončení války.
K uklidnění trhů přispělo také víkendové setkání zástupců obou zemí ve Švýcarsku. Výsledkem těchto mírových rozhovorů bylo mimo jiné rozhodnutí Washingtonu částečně uvolnit sankce uvalené na íránský export ropy. Podle údajů společnosti Kpler, která se specializuje na námořní zpravodajství, se počet plavidel křižujících Hormuzský průliv od podpisu červnového memoranda prokazatelně zvýšil. Mezi loděmi procházejícími touto vodní cestou jsou tankery přepravující surovou ropu, LNG, hnojiva i další komerční zboží.
Klíčovým momentem pro stabilizaci regionu bylo vytvoření přímé komunikační linie mezi USA a Íránem. Podle společného prohlášení zprostředkovatelských zemí, kterými jsou Katar a Pákistán, má toto spojení předcházet jakýmkoliv nedorozuměním a zajistit bezpečný průjezd pro komerční plavidla. Odborníci z poradenské firmy Marisks, jež spolupracuje s loděmi uvízlými v regionu, potvrzují, že v posledních dnech došlo v intenzitě dopravy k obrovskému posunu.
Podle interních odhadů společnosti Marisks proplulo průlivem od pondělí zhruba 80 lodí, což přímo navazuje na první kolo švýcarských mírových rozhovorů. Omezený počet plavidel může se svolením íránských úřadů využívat severní koridor. Americké námořnictvo zároveň poskytlo komerčním flotilám instrukce pro plavbu jižní trasou, která byla od začátku války upravena tak, aby byla chráněna před námořními minami a dalšími bezpečnostními hrozbami.
Navzdory pozitivnímu trendu zůstává celkový objem dopravy stále pod předválečnou úrovní, kdy průlivem běžně proplouvalo více než sto lodí denně. Vody Perského zálivu tak i nadále vykazují anomálie a stovky plavidel stále čekají na povolení k vyplutí. S poklesem velkoobchodních cen ropy se pozornost spotřebitelů i vládních činitelů přesouvá k maloobchodním cenám pohonných hmot na čerpacích stanicích, které po vypuknutí konfliktu prudce vzrostly.
Průměrná cena běžného benzinu ve Spojených státech sice klesla na přibližně 3,93 dolaru za galon poté, co v dubnu dosáhla svého maxima od roku 2022, stále se však drží vysoko nad předválečným průměrem. Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil zahájit vyšetřování velkých energetických koncernů, jako jsou Shell nebo ExxonMobil. Obvinil je z toho, že uměle nadsazují ceny a odmítají zlevnit paliva pro řidiče, přestože náklady na surovou ropu na světových trzích již výrazně poklesly.
Americký ropný institut, který zastupuje zájmy tamního ropného a plynárenského průmyslu, obvinení odmítl s tvrzením, že ceny paliv se nepohybují v naprosté shodě s cenami surové ropy. Podobným obviněním z nespravedlivého navyšování cen benzinu čelily od začátku íránské války také britské energetické firmy. Britský úřad pro ochranu hospodářské soutěže nicméně ve své zprávě uvedl, že nenašel žádné plošné důkazy o zneužívání situace a průměrné ziskové marže prodejců zůstaly stabilní.
V Česku se zatím snížení cen nijak neprojevuje. Zatímco před válkou v Íránu se cena benzinu pohybovala kolem 33 korun za litr, dnes dosahuje zhruba 39 korun. V případě nafty se cena na počátku roku pohybovala kolem 32 korun za litr, dnes dosahuje více než 35 korun.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.