Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ceny energií přitom procházely v uplynulých měsících extrémní volatilitou poté, co Írán reagoval na vojenské údery faktickým uzavřením této klíčové vodní cesty, která představuje kritickou tepnu pro globální dodávky ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Náklady na surovou ropu však začaly prudce klesat v polovině června, kdy Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, které oběma stranám poskytlo šedesátidenní lhůtu pro vyjednávání o jaderném programu a krocích k ukončení války.
K uklidnění trhů přispělo také víkendové setkání zástupců obou zemí ve Švýcarsku. Výsledkem těchto mírových rozhovorů bylo mimo jiné rozhodnutí Washingtonu částečně uvolnit sankce uvalené na íránský export ropy. Podle údajů společnosti Kpler, která se specializuje na námořní zpravodajství, se počet plavidel křižujících Hormuzský průliv od podpisu červnového memoranda prokazatelně zvýšil. Mezi loděmi procházejícími touto vodní cestou jsou tankery přepravující surovou ropu, LNG, hnojiva i další komerční zboží.
Klíčovým momentem pro stabilizaci regionu bylo vytvoření přímé komunikační linie mezi USA a Íránem. Podle společného prohlášení zprostředkovatelských zemí, kterými jsou Katar a Pákistán, má toto spojení předcházet jakýmkoliv nedorozuměním a zajistit bezpečný průjezd pro komerční plavidla. Odborníci z poradenské firmy Marisks, jež spolupracuje s loděmi uvízlými v regionu, potvrzují, že v posledních dnech došlo v intenzitě dopravy k obrovskému posunu.
Podle interních odhadů společnosti Marisks proplulo průlivem od pondělí zhruba 80 lodí, což přímo navazuje na první kolo švýcarských mírových rozhovorů. Omezený počet plavidel může se svolením íránských úřadů využívat severní koridor. Americké námořnictvo zároveň poskytlo komerčním flotilám instrukce pro plavbu jižní trasou, která byla od začátku války upravena tak, aby byla chráněna před námořními minami a dalšími bezpečnostními hrozbami.
Navzdory pozitivnímu trendu zůstává celkový objem dopravy stále pod předválečnou úrovní, kdy průlivem běžně proplouvalo více než sto lodí denně. Vody Perského zálivu tak i nadále vykazují anomálie a stovky plavidel stále čekají na povolení k vyplutí. S poklesem velkoobchodních cen ropy se pozornost spotřebitelů i vládních činitelů přesouvá k maloobchodním cenám pohonných hmot na čerpacích stanicích, které po vypuknutí konfliktu prudce vzrostly.
Průměrná cena běžného benzinu ve Spojených státech sice klesla na přibližně 3,93 dolaru za galon poté, co v dubnu dosáhla svého maxima od roku 2022, stále se však drží vysoko nad předválečným průměrem. Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil zahájit vyšetřování velkých energetických koncernů, jako jsou Shell nebo ExxonMobil. Obvinil je z toho, že uměle nadsazují ceny a odmítají zlevnit paliva pro řidiče, přestože náklady na surovou ropu na světových trzích již výrazně poklesly.
Americký ropný institut, který zastupuje zájmy tamního ropného a plynárenského průmyslu, obvinení odmítl s tvrzením, že ceny paliv se nepohybují v naprosté shodě s cenami surové ropy. Podobným obviněním z nespravedlivého navyšování cen benzinu čelily od začátku íránské války také britské energetické firmy. Britský úřad pro ochranu hospodářské soutěže nicméně ve své zprávě uvedl, že nenašel žádné plošné důkazy o zneužívání situace a průměrné ziskové marže prodejců zůstaly stabilní.
V Česku se zatím snížení cen nijak neprojevuje. Zatímco před válkou v Íránu se cena benzinu pohybovala kolem 33 korun za litr, dnes dosahuje zhruba 39 korun. V případě nafty se cena na počátku roku pohybovala kolem 32 korun za litr, dnes dosahuje více než 35 korun.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
