Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Vyjádřil se tak k návrhu Volodymyra Zelenského uspořádat vzájemné rozhovory na neutrálním území, na což Kreml reagoval požadavkem, aby se schůzka konala výhradně v ruské metropoli. Podle Pifera si Kyjev hrozící rizika uvědomuje. Někdejší diplomat zároveň zdůraznil, že ze strany Ruska stále chybí jakékoliv reálné náznaky ochoty k poctivému vyjednávání o míru.
Bývalý velvyslanec zhodnotil rovněž závěry nedávného setkání představitelů skupiny G7. Jejich společný závazek navýšit vojenskou pomoc Ukrajině a zpřísnit sankce zacílené na ruský export energií považuje za pozitivní, avšak s výhradou. Klíčové podle něj bude, zda se sliby o posílení protivzdušné obrany a dodávkách raket dlouhého doletu promění v reálné kroky.
Součástí dohodnutých opatření má být udělení výrobních licencí ukrajinským podnikům, což by jim umožnilo samostatně produkovat pokročilé obranné i útočné raketové systémy. O této prioritě již Volodymyr Zelenskyj jednal také se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem.
Evropští politici v souvislosti se summitem upozornili na změnu rétoriky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. Francouzská hlava státu Emmanuel Macron vyzvedla, že Washington nyní zřetelněji vnímá ruskou neochotu ukončit konflikt. Podobně se vyjádřila i předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová, podle níž panuje mezi západními spojenci vzácná shoda.
Zpřísnění postupu Spojených států má však rozměr zákulisní diplomacie. Washington údajně podmiňuje svou další péči o ukrajinskou bezpečnost zapojením evropských námořních sil do odminovacích operací v Hormuzském průlivu na Blízkém východě. Přestože evropští státníci tento požadavek kategoricky nezamítli, trvají na tom, že případná mise musí splňovat jasně daná kritéria.
Podle Pifera by však zklidnění blízkovýchodního napětí mohlo Kyjevu nepřímo prospět. Snížená potřeba nasazovat americké systémy Patriot v Zálivu by totiž Evropě otevřela cestu k jejich nákupu pro potřeby ukrajinské armády. K vyhlídkám na dohodu s Íránem ale zůstává zdrženlivý, zejména proto, že Bílý dům dosud nezveřejnil podrobnosti připravovaného memoranda.
Pifer na závěr připomněl, že na samotné frontě si ukrajinské síly udržují iniciativu především díky rychlému rozvoji dronových technologií. Masivní využití bezpilotních prostředků při útocích na ruské zázemí a zásobovací trasy – jako je klíčová tepna M-14 směřující na Krym – má takový dopad, že na něj musela v oficiálních vystoupeních reagovat i Moskva. Ukrajinská strategie tak nutí rusko představitele přiznávat mezery v obraně, které dříve před vlastními obyvateli důsledně maskovali.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.