Spojené státy čelí nejhorší epidemii spalniček za poslední desetiletí – a podle odborníků by jedno rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa mohlo situaci ještě zhoršit, uvedl server news.com.au.
Šestiletá dívka z malého města Seminole v západním Texasu byla první zaznamenanou obětí spalniček v USA za posledních deset let. Nemoc, která byla v USA považována za vymýcenou, se vrátila s děsivou silou.
Podle jejího otce Petra se dívčin stav neustále zhoršoval. V únoru musela být napojena na plicní ventilaci, ale její organismus boj s nemocí nezvládl. V úterý večer zemřela.
Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bylo od začátku roku zaznamenáno více než 222 případů, většinou u dětí, které nebyly očkovány.
A právě v této situaci jmenoval prezident Trump do čela ministerstva zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího, dlouholetého odpůrce očkování.
Spalničky nejsou jen dětskou nemocí – jde o jednu z nejnebezpečnějších virových nákaz, která je šestkrát nakažlivější než ebola. Nemoc může vést k vážným komplikacím, jako je zápal plic, zánět mozku (encefalitida), trvalá slepota, hluchota nebo mentální postižení.
Bez očkování by podle odborníků každý rok zemřelo v USA 1 800 lidí a 400 000 by skončilo v nemocnici.
V roce 1991 si epidemie spalniček ve Filadelfii vyžádala devět dětských obětí. Tehdejší náměstek ministra zdravotnictví města označil situaci za „noční můru“.
Ta měla být dávno minulostí. Nyní se však vrací.
V lednu, jen pár týdnů před začátkem současné epidemie, Donald Trump opět nastoupil do Bílého domu a téměř okamžitě jmenoval Roberta F. Kennedyho Jr. ministrem zdravotnictví.
Kennedy je známý šířením konspiračních teorií o očkování. Tvrdí například, že autismus je způsoben vakcínami (což vědci mnohokrát vyvrátili), fluor v pitné vodě způsobuje rakovinu a snižuje IQ, školní střelby souvisejí s užíváním antidepresiv nebo že koronavirová vakcína byla „nejnebezpečnější vakcína všech dob“.
Podle expertů Trumpovo rozhodnutí dát Kennedyho do vedení ministerstva zdravotnictví přímo ohrožuje životy Američanů.
Nejde jen o zdravotní krizi – jde o krizi důvěry. Nedůvěra v očkování odráží celkový propad důvěry v instituce, který Trump aktivně podporuje.
Podle průzkumu Edelman Trust Barometer z ledna 2025 72 % Američanů věří, že vládní představitelé lžou, 62 % nevěří byznysovým lídrům a 65 % nevěří novinářům. Zatímco pouze 5 % demokratů věří, že vakcíny jsou nebezpečnější než samotné nemoci, u republikánů je to alarmujících 31 %.
Kennedyho jmenování není o vědě, ale o politice. Trump ví, že jeho hnutí MAGA (Make America Great Again) vzkvétá v atmosféře nedůvěry a strachu.
Proto úmyslně podkopává důvěru v instituce, včetně zdravotnictví. Výsledkem je, že Američané přestávají věřit odborníkům – a to má smrtící důsledky.
Spalničky v USA se dál šíří a zabíjejí. A pokud se nezvýší proočkovanost, noční můra neskončí.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.