Evropská komise vydala varování, že je připravena k odvetným krokům vůči Spojeným státům poté, co Washington zakázal vstup pěti významným Evropanům. Americké ministerstvo zahraničí tyto osoby viní z vyvíjení nátlaku na tamní technologické firmy s cílem potlačovat americké názory. Unijní exekutiva, která na digitální pravidla v Evropě dohlíží, již požádala americkou stranu o oficiální vysvětlení tohoto postupu.
Mezi sankcionovanými osobami, které americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za „radikální aktivisty“, figuruje především Thierry Breton. Bývalý francouzský ministr financí a eurokomisař pro vnitřní trh se v minulosti dostal do ostrého veřejného sporu s miliardářem Elonem Muskem. Předmětem jejich neshod bylo tehdy zveřejnění rozhovoru s Donaldem Trumpem na platformě X v době vrcholící předvolební kampaně v USA.
Zákaz víz se týká také lídrů několika neziskových organizací zaměřených na boj proti nenávistným projevům a dezinformacím. Na seznamu jsou Imran Ahmed z britského Centra pro potírání digitální nenávisti, Josephine Ballon a Anna-Lena von Hodenberg z německého sdružení HateAid a Clare Melford z Global Disinformation Index. Podle Washingtonu tito lidé prosazovali cenzurní kampaně cizích vlád, což má pro Spojené státy negativní zahraničněpolitické důsledky.
Evropská komise ve svém prohlášení zdůraznila, že v případě potřeby odpoví rychle a rozhodně, aby ubránila svou regulační autonomii. Brusel trvá na tom, že evropská digitální pravidla zajišťují bezpečné a spravedlivé prostředí pro všechny firmy bez rozdílu a jsou uplatňována nediskriminačně. K situaci se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který americké restrikce označil za pokus o zastrašování a podkopávání digitální suverenity Evropy.
Německé ministerstvo spravedlnosti vyjádřilo postiženým aktivistům plnou solidaritu a označilo zákazy víz za nepřijatelné. Podle Berlína je tvrzení o cenzuře hrubým překroucením ústavního systému a o pravidlech digitálního prostoru v Německu a Evropě se nebude rozhodovat ve Washingtonu. Samotná organizace Global Disinformation Index označila kroky Trumpovy administrativy za autoritářský útok na svobodu slova a za hluboce neamerické jednání.
Napětí mezi oběma stranami Atlantiku ilustruje i fakt, že Thierry Breton není prvním francouzským občanem pod sankcemi Washingtonu v poslední době. Již v srpnu USA uvalily sankce na francouzského soudce Mezinárodního trestního soudu Nicolase Yanna Guilloua. Důvodem byl postup tribunálu proti izraelským lídrům a dřívější vyšetřování amerických představitelů, což dokládá širší rámec současných diplomatických rozporů.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.