Evropská komise vydala varování, že je připravena k odvetným krokům vůči Spojeným státům poté, co Washington zakázal vstup pěti významným Evropanům. Americké ministerstvo zahraničí tyto osoby viní z vyvíjení nátlaku na tamní technologické firmy s cílem potlačovat americké názory. Unijní exekutiva, která na digitální pravidla v Evropě dohlíží, již požádala americkou stranu o oficiální vysvětlení tohoto postupu.
Mezi sankcionovanými osobami, které americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za „radikální aktivisty“, figuruje především Thierry Breton. Bývalý francouzský ministr financí a eurokomisař pro vnitřní trh se v minulosti dostal do ostrého veřejného sporu s miliardářem Elonem Muskem. Předmětem jejich neshod bylo tehdy zveřejnění rozhovoru s Donaldem Trumpem na platformě X v době vrcholící předvolební kampaně v USA.
Zákaz víz se týká také lídrů několika neziskových organizací zaměřených na boj proti nenávistným projevům a dezinformacím. Na seznamu jsou Imran Ahmed z britského Centra pro potírání digitální nenávisti, Josephine Ballon a Anna-Lena von Hodenberg z německého sdružení HateAid a Clare Melford z Global Disinformation Index. Podle Washingtonu tito lidé prosazovali cenzurní kampaně cizích vlád, což má pro Spojené státy negativní zahraničněpolitické důsledky.
Evropská komise ve svém prohlášení zdůraznila, že v případě potřeby odpoví rychle a rozhodně, aby ubránila svou regulační autonomii. Brusel trvá na tom, že evropská digitální pravidla zajišťují bezpečné a spravedlivé prostředí pro všechny firmy bez rozdílu a jsou uplatňována nediskriminačně. K situaci se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který americké restrikce označil za pokus o zastrašování a podkopávání digitální suverenity Evropy.
Německé ministerstvo spravedlnosti vyjádřilo postiženým aktivistům plnou solidaritu a označilo zákazy víz za nepřijatelné. Podle Berlína je tvrzení o cenzuře hrubým překroucením ústavního systému a o pravidlech digitálního prostoru v Německu a Evropě se nebude rozhodovat ve Washingtonu. Samotná organizace Global Disinformation Index označila kroky Trumpovy administrativy za autoritářský útok na svobodu slova a za hluboce neamerické jednání.
Napětí mezi oběma stranami Atlantiku ilustruje i fakt, že Thierry Breton není prvním francouzským občanem pod sankcemi Washingtonu v poslední době. Již v srpnu USA uvalily sankce na francouzského soudce Mezinárodního trestního soudu Nicolase Yanna Guilloua. Důvodem byl postup tribunálu proti izraelským lídrům a dřívější vyšetřování amerických představitelů, což dokládá širší rámec současných diplomatických rozporů.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.