Evropská komise vydala varování, že je připravena k odvetným krokům vůči Spojeným státům poté, co Washington zakázal vstup pěti významným Evropanům. Americké ministerstvo zahraničí tyto osoby viní z vyvíjení nátlaku na tamní technologické firmy s cílem potlačovat americké názory. Unijní exekutiva, která na digitální pravidla v Evropě dohlíží, již požádala americkou stranu o oficiální vysvětlení tohoto postupu.
Mezi sankcionovanými osobami, které americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za „radikální aktivisty“, figuruje především Thierry Breton. Bývalý francouzský ministr financí a eurokomisař pro vnitřní trh se v minulosti dostal do ostrého veřejného sporu s miliardářem Elonem Muskem. Předmětem jejich neshod bylo tehdy zveřejnění rozhovoru s Donaldem Trumpem na platformě X v době vrcholící předvolební kampaně v USA.
Zákaz víz se týká také lídrů několika neziskových organizací zaměřených na boj proti nenávistným projevům a dezinformacím. Na seznamu jsou Imran Ahmed z britského Centra pro potírání digitální nenávisti, Josephine Ballon a Anna-Lena von Hodenberg z německého sdružení HateAid a Clare Melford z Global Disinformation Index. Podle Washingtonu tito lidé prosazovali cenzurní kampaně cizích vlád, což má pro Spojené státy negativní zahraničněpolitické důsledky.
Evropská komise ve svém prohlášení zdůraznila, že v případě potřeby odpoví rychle a rozhodně, aby ubránila svou regulační autonomii. Brusel trvá na tom, že evropská digitální pravidla zajišťují bezpečné a spravedlivé prostředí pro všechny firmy bez rozdílu a jsou uplatňována nediskriminačně. K situaci se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který americké restrikce označil za pokus o zastrašování a podkopávání digitální suverenity Evropy.
Německé ministerstvo spravedlnosti vyjádřilo postiženým aktivistům plnou solidaritu a označilo zákazy víz za nepřijatelné. Podle Berlína je tvrzení o cenzuře hrubým překroucením ústavního systému a o pravidlech digitálního prostoru v Německu a Evropě se nebude rozhodovat ve Washingtonu. Samotná organizace Global Disinformation Index označila kroky Trumpovy administrativy za autoritářský útok na svobodu slova a za hluboce neamerické jednání.
Napětí mezi oběma stranami Atlantiku ilustruje i fakt, že Thierry Breton není prvním francouzským občanem pod sankcemi Washingtonu v poslední době. Již v srpnu USA uvalily sankce na francouzského soudce Mezinárodního trestního soudu Nicolase Yanna Guilloua. Důvodem byl postup tribunálu proti izraelským lídrům a dřívější vyšetřování amerických představitelů, což dokládá širší rámec současných diplomatických rozporů.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.