Evropská komise vydala varování, že je připravena k odvetným krokům vůči Spojeným státům poté, co Washington zakázal vstup pěti významným Evropanům. Americké ministerstvo zahraničí tyto osoby viní z vyvíjení nátlaku na tamní technologické firmy s cílem potlačovat americké názory. Unijní exekutiva, která na digitální pravidla v Evropě dohlíží, již požádala americkou stranu o oficiální vysvětlení tohoto postupu.
Mezi sankcionovanými osobami, které americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za „radikální aktivisty“, figuruje především Thierry Breton. Bývalý francouzský ministr financí a eurokomisař pro vnitřní trh se v minulosti dostal do ostrého veřejného sporu s miliardářem Elonem Muskem. Předmětem jejich neshod bylo tehdy zveřejnění rozhovoru s Donaldem Trumpem na platformě X v době vrcholící předvolební kampaně v USA.
Zákaz víz se týká také lídrů několika neziskových organizací zaměřených na boj proti nenávistným projevům a dezinformacím. Na seznamu jsou Imran Ahmed z britského Centra pro potírání digitální nenávisti, Josephine Ballon a Anna-Lena von Hodenberg z německého sdružení HateAid a Clare Melford z Global Disinformation Index. Podle Washingtonu tito lidé prosazovali cenzurní kampaně cizích vlád, což má pro Spojené státy negativní zahraničněpolitické důsledky.
Evropská komise ve svém prohlášení zdůraznila, že v případě potřeby odpoví rychle a rozhodně, aby ubránila svou regulační autonomii. Brusel trvá na tom, že evropská digitální pravidla zajišťují bezpečné a spravedlivé prostředí pro všechny firmy bez rozdílu a jsou uplatňována nediskriminačně. K situaci se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který americké restrikce označil za pokus o zastrašování a podkopávání digitální suverenity Evropy.
Německé ministerstvo spravedlnosti vyjádřilo postiženým aktivistům plnou solidaritu a označilo zákazy víz za nepřijatelné. Podle Berlína je tvrzení o cenzuře hrubým překroucením ústavního systému a o pravidlech digitálního prostoru v Německu a Evropě se nebude rozhodovat ve Washingtonu. Samotná organizace Global Disinformation Index označila kroky Trumpovy administrativy za autoritářský útok na svobodu slova a za hluboce neamerické jednání.
Napětí mezi oběma stranami Atlantiku ilustruje i fakt, že Thierry Breton není prvním francouzským občanem pod sankcemi Washingtonu v poslední době. Již v srpnu USA uvalily sankce na francouzského soudce Mezinárodního trestního soudu Nicolase Yanna Guilloua. Důvodem byl postup tribunálu proti izraelským lídrům a dřívější vyšetřování amerických představitelů, což dokládá širší rámec současných diplomatických rozporů.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.
V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.
Spojené státy a Írán vedou tajná jednání s cílem odvrátit hrozbu nového rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump totiž po nepříznivých výsledcích své strany v nedávných volbách do poloviny mandátu naznačil, že intenzivnější diplomacie může přinést dohodu. Diplomatické aktivity se zintenzivnily, ačkoliv podrobnosti obě strany sdílejí jen velmi zřídka.
Americká vesmírná agentura NASA oficiálně zahájila nábor nové generace astronautů, kteří by se měli v budoucnu podílet na dlouhodobém pobytu a práci na Měsíci i na plánovaných lidských misích směřujících na Mars.
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.