Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Podpora tohoto kroku se napříč státy pohybovala od padesáti šesti procent v Bulharsku až po sedmdesát pět procent v Nizozemsku a Dánsku. Bližší vazby přitom schvalují i voliči krajně pravicových či vůči unii kritických stran, přičemž vstřícný postoj dávají najevo rovněž čelní evropscí politici jako Emmanuel Macron, Pedro Sánchez nebo Alexander Stubb.
Sami britští voliči vnímají opuštění evropského bloku negativně a vyjadřují přesvědčení, že opuštění unie špatně ovlivnilo jejich hlavní priority. Negativní dopad pociťují především v oblastech životních nákladů, ekonomiky, příležitostí pro mladou generaci, obchodu i v otázce nelegální imigrace. Většina dřívějších zastánců odchodu navíc uvádí, že krok situaci kolem nelegální migrace ještě zhoršil. Při dotazu na hlavní přínosy brexitu byla nejčastější odpovědí možnost nevím, za níž následovala varianta žádný z uvedených.
Tento negativní pohled se odráží v touze po opětovném sblížení, přičemž užší vazby s evropským blokem si přeje tři čtvrtiny britských dotázaných. Dvě třetiny lidí požadují větší provázanost v oblasti obchodu a hospodářství. Významná většina respondentů, včetně nadpoloviční většiny dřívějších příznivců odchodu z unie, by výměnou za výhodnější obchodní podmínky nyní akceptovala i volný pohyb osob.
Podle ředitele zmíněného thinktanku Marka Leonarda výsledky odhalují otevřenost unijních států i hluboký posun v britském veřejném mínění od roku 2016, neboť obyvatelé Spojeného království vidí nenaplnění svých tehdejších nadějí. Zpráva rozděluje tamní voliče na optimisty vnímající sblížení jako geopolitickou nutnost, realisty podporující vazby s Evropou při současném zachování vztahů s Amerikou a samotáře upřednostňující národní suverenitu.
Průzkum zároveň ukázal, že britští voliči dávají v bezpečnostních otázkách přednost Evropě před Spojenými státy. Pouze necelá pětina dotázaných považuje Ameriku za spolehlivého spojence, zatímco nadpoloviční většina preferuje bližší obranné vztahy s evropskými sousedy. Většina respondentů odmítá vyšší nákupy amerických zbraní, upřednostňuje pořizování evropských zbrojních produktů a téměř dvě třetiny lidí si přejí zapojení Spojeného království do vývoje alternativního evropského jaderného odstrašení.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.