Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Podpora tohoto kroku se napříč státy pohybovala od padesáti šesti procent v Bulharsku až po sedmdesát pět procent v Nizozemsku a Dánsku. Bližší vazby přitom schvalují i voliči krajně pravicových či vůči unii kritických stran, přičemž vstřícný postoj dávají najevo rovněž čelní evropscí politici jako Emmanuel Macron, Pedro Sánchez nebo Alexander Stubb.
Sami britští voliči vnímají opuštění evropského bloku negativně a vyjadřují přesvědčení, že opuštění unie špatně ovlivnilo jejich hlavní priority. Negativní dopad pociťují především v oblastech životních nákladů, ekonomiky, příležitostí pro mladou generaci, obchodu i v otázce nelegální imigrace. Většina dřívějších zastánců odchodu navíc uvádí, že krok situaci kolem nelegální migrace ještě zhoršil. Při dotazu na hlavní přínosy brexitu byla nejčastější odpovědí možnost nevím, za níž následovala varianta žádný z uvedených.
Tento negativní pohled se odráží v touze po opětovném sblížení, přičemž užší vazby s evropským blokem si přeje tři čtvrtiny britských dotázaných. Dvě třetiny lidí požadují větší provázanost v oblasti obchodu a hospodářství. Významná většina respondentů, včetně nadpoloviční většiny dřívějších příznivců odchodu z unie, by výměnou za výhodnější obchodní podmínky nyní akceptovala i volný pohyb osob.
Podle ředitele zmíněného thinktanku Marka Leonarda výsledky odhalují otevřenost unijních států i hluboký posun v britském veřejném mínění od roku 2016, neboť obyvatelé Spojeného království vidí nenaplnění svých tehdejších nadějí. Zpráva rozděluje tamní voliče na optimisty vnímající sblížení jako geopolitickou nutnost, realisty podporující vazby s Evropou při současném zachování vztahů s Amerikou a samotáře upřednostňující národní suverenitu.
Průzkum zároveň ukázal, že britští voliči dávají v bezpečnostních otázkách přednost Evropě před Spojenými státy. Pouze necelá pětina dotázaných považuje Ameriku za spolehlivého spojence, zatímco nadpoloviční většina preferuje bližší obranné vztahy s evropskými sousedy. Většina respondentů odmítá vyšší nákupy amerických zbraní, upřednostňuje pořizování evropských zbrojních produktů a téměř dvě třetiny lidí si přejí zapojení Spojeného království do vývoje alternativního evropského jaderného odstrašení.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.