Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Politička se stala obětí takzvaného phishingu, tedy podvodné techniky, která má za cíl získání citlivých údajů. Tento útok je součástí širší vlny kybernetických aktivit, které v posledních měsících cílí na řadu evropských představitelů.
Klöcknerová byla součástí uzavřené skupiny v aplikaci Signal, kde komunikovali členové výkonného výboru Křesťanskodemokratické unie. V této skupině figurovalo také vedení strany, což útok činí o to citlivějším.
Německé tajné služby prověřovaly, zda nebyl kompromitován i telefon lídra strany, který je součástí téže komunikace. Podle dostupných informací však vyšetřovatelé nenašli žádné důkazy o tom, že by jeho zařízení bylo napadeno.
Není to však jediný případ, který se v rámci těchto struktur objevil. Magazín Der Spiegel uvedl, že útok postihl také nejméně jednoho dalšího zákonodárce z řad Křesťanskodemokratické unie.
Používání aplikace Signal přitom úředníkům již několik let doporučuje Evropská komise, a to zejména pro komunikaci, která přímo nesouvisí s pracovními povinnostmi. Tento nástroj byl považován za bezpečnější alternativu běžných komunikačních kanálů.
Útočníci v tomto případě využili sofistikovaný trik, při němž se vydávali za falešného technického chatbota aplikace Signal. Cílem bylo uživatele přimět k prozrazení jejich bezpečnostních PIN kódů.
Na tuto konkrétní phishingovou kampaň, za níž mají stát hackeři z Ruska, upozornily evropské kybernetické a zpravodajské agentury již začátkem dubna. Podobné varování vydaly německé domácí tajné služby už v únoru.
Správa Bundestagu se k celému incidentu odmítla vyjádřit s tím, že neposkytuje informace o bezpečnostně kritické infrastruktuře. Podobně zdrženlivá byla i samotná Křesťanskodemokratická unie, která na dotazy k útoku bezprostředně nereagovala.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.