V hvězdném systému, který je našemu Slunci nejblíže, objevili vědci důkazy o existenci obří plynné planety. Ve vesmírném měřítku je planeta vzdálená pouhých 4,5 světelných let, což je blízko, a obíhá hvězdu podobnou Slunci. I když se na ní nedá žít, je možné, že by život mohl existovat na jejích měsících.
Vědci zjistili, že existují silné důkazy o plynné planetě ve hvězdném systému Alfa Centauri, a to díky výkonnému Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba. Poprvé byla planeta pozorována v srpnu 2024, ale při následných pozorováních se ji už nepodařilo nalézt. Vědci se proto na ni musí zaměřit znovu, aby její existenci definitivně potvrdili.
Podle doktorky Carly Howettové, profesorky z Oxfordské univerzity, je tento objev obzvláště zajímavý kvůli podobnosti hvězdy planety s naším Sluncem. Hvězda má podobnou teplotu a jas, a právě to je klíčové pro hledání obyvatelných světů, píše BBC.
Planeta by měla být podobná plynným obrům z naší sluneční soustavy, jako je Saturn a Jupiter. Vzhledem ke svému složení by život sama o sobě nepodporovala, ale mohla by mít měsíce, na kterých by život mohl existovat.
Planeta byla nalezena pomocí přímého zobrazování, které je nejblíže tomu, co mají vědci k fotografování vzdálených objektů. Hvězda, kterou planeta obíhá, je ale velmi jasná a její světlo může zakrýt blízké objekty.
Vědci se domnívají, že to je důvod, proč se ji při dalším pozorování nepodařilo najít. Podle Carly Howettové mohla být planeta skrytá za hvězdou, nebo byla příliš blízko, a nebylo tak možné ji vidět.
Vědci nyní doufají, že najdou další důkazy o existenci planety. K tomu jim má pomoci nový dalekohled Grace Roman Space Telescope, který začne fungovat v roce 2027. Další pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba by navíc mohlo pomoci určit složení planety, a poskytnout tak podrobnější obrázek o tom, jak vypadá a jak obyvatelné by mohly být její měsíce.
Objev této planety poukazuje na neustálý pokrok v oblasti astronomie. S novými technologiemi je možné odhalovat další tajemství vesmíru, a to i v těch nejbližších hvězdných systémech. Odborníci věří, že tento objev by mohl přispět k lepšímu pochopení vzniku planetárních systémů a pomoci při hledání života mimo Zemi.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.