Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude chtít po Motoristech, aby přišli s jiným kandidátem na post ministra životního prostředí. Motoristé navrhli poslance Filipa Turka, prezident Petr Pavel má k jeho osobě výhrady a nehodlá jej jmenovat.
Babiš v televizní diskuzi Za pět minut dvanáct na Nově prozradil, že osobně nemá s Turkem problém. V týdnu se spolu oba sešli s odboráři v Ostravě, poslanec podle premiéra mluvil dobře. "Pokud by se stal ministrem, zakázali bychom mu sociální sítě," uvedl předseda vlády.
Šéf hnutí ANO podotkl, že po Motoristech nepožaduje jiného kandidáta na ministra životního prostředí. "Možná za nějaký čas přijdou s někým jiným," poznamenal. Rovnou se však vymezil proti podnikateli Richardu Chladovi, o jehož nominaci se začalo spekulovat. "To by měli smůlu," prohlásil.
Babiš zdůraznil, že nemá energii na spory s prezidentem Pavlem. "Já už to nechci, mě to unavuje, otravuje," nechal se slyšet v souvislosti s esemeskami, které předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka poslal hlavě státu. Pavel je následně předal policii, aby prověřila, zda se jednalo o vydírání.
Macinka v týdnu v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil, že Motoristé trvají na poslanci Turkovi. "My jsme řekli jasně, že žádnou náhradu za Filipa Turka hledat nebudeme. A toto je náš stále stejný postoj. My jsme udělali prezidentovi ústupek a pokud na to má nějaký jiný názor, tak je to jeho názor," řekl předseda jedné z koaličních stran.
Ministr zahraničí, který je pověřen také řízením ministerstva životního prostředí, připustil možnost, že bude dva roky stát v čele obou resortů. "Podařilo se mi vedení ministerstva nějak stabilizovat a Filip Turek je mi v tom velkou oporou a je důležitým elementem pro to, abych bez problémů zvládl formálně řídit oba dva rezorty," zmínil k aktuální situaci.
Macinka také naznačil, že očekává Pavlovu porážku v prezidenské volbě v roce 2028, po které by nová hlava státu měla Turka jmenovat ministrem. "Myslím, že tady za necelé dva roky budou prezidentské volby, to znamená ode dneška za dva roky už Petr Pavel nebude prezidentem," dodal šéf diplomacie.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.