V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Průměrný věk osobních automobilů v Rusku dosáhl na konci roku 2025 hranice 16 let, což je nárůst o dva roky oproti začátku roku 2022. Tento trend pohání několik faktorů.
Průměrná cena nového vozu dosáhla v listopadu 2025 rekordních 3,54 milionu rublů (cca 850 000 Kč). I přes dotace jsou úrokové sazby vysoké a v říjnu 2025 bylo zamítnuto téměř 83 % všech žádostí o autopůjčku.
Mnoho řidičů navíc odmítá přejít na ruské nebo čínské vozy a raději investuje do oprav svých starších BMW, Toyot či Volkswagenů v naději, že se tyto značky jednou vrátí. Vzhledem k tomu, že oficiální dodávky dílů ustaly, se ale majitelé i servisy museli přizpůsobit novým podmínkám.
Pouze 8 % Rusů stále využívá autorizovaná centra. Většina (54 %) si auta opravuje sama nebo u soukromých mechaniků. Originální díly se do země dostávají přes složité trasy skrze Turecko a Spojené arabské emiráty. To však prodlužuje dodací lhůty na 45 až 60 dní.
Stále častějším jevem je, že si zákazník do servisu přinese vlastní náhradní díl (často z druhovýroby). Problémem je ale vysoká zmetkovitost – až 20 % těchto dílů je nefunkčních. Ostatně podíl padělaných součástek na trhu vzrostl na přibližně 30 %.
Největším problémem zůstává nedostatek specifických komponentů. Zvláště těžké je sehnat řídicí jednotky, bezpečnostní systémy a multimediální panely, které jsou chráněny softwarem výrobce. Na trhu je také chronický nedostatek čelních skel a karosářských dílů pro konkrétní modely.
Zhoršující se situaci potvrzuje i fakt, že pojišťovny nyní tlačí na legalizaci používání použitých (bazarových) dílů při pojistných opravách, protože nové originální kusy jsou buď nedostupné, nebo se na ně čeká měsíce, což porušuje zákonné lhůty pro opravu.
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Český hydrometeorologický ústav vydal na letošní Štědrý den řadu varování, která po letech slibují návrat bílých Vánoc. Hlavní rizika představuje čerstvá sněhová nadílka, prudký nárazový vítr a nebezpečné sněhové jazyky. Podle meteorologů se situace zhorší zejména v horských polohách a v moravských regionech, což může citelně zasáhnout sváteční cestování za příbuznými.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Kromě vojenské a diplomatické roviny se v souvislosti s Čínou stále častěji skloňuje i hrozba „farmaceutické zbraně“. Čína v posledních letech dosáhla dominance, která v mnoha ohledech překonává i její vliv v oblasti polovodičů nebo vzácných zemin. Podle údajů z konce roku 2025 pochází téměř polovina generických léků v Evropě právě z Číny. Ještě alarmující je situace u základních antibiotik, jako jsou penicilin a streptomycin, kde čínský dovoz pokrývá neuvěřitelných 90 % americké spotřeby.
Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.