U Specializovaného trestního soudu na Slovensku začal v úterý soudní proces s atentátníkem na premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Předseda vlády se jednání nezúčastnil. Podle informací deníku Pravda chtěl obžalovaný Juraj C. uzavřít dohodu o vině a trestu, ale nebylo to možné. Útočník dnes odmítl vypovídat.
"Ať žije svobodná kultura, ať žije demokracie," prohlásil obžalovaný poté, co vystoupil z auta, v němž ho k soudu přivezli policisté v kuklách. Juraj C. odpověděl i na novinářský dotaz, proč střílel na premiéra. "Protože škrtil kulturu," nechal se slyšet ještě v poutech, než mu je v soudní síni sundali.
Prokurátorka u soudu prozradila, že krátce před začátkem procesu ji kontaktovali obžalovaný i obhájce kvůli uzavření dohody o vině a trestu. Atentátník uvedl, že by akceptoval dvanáctiletý trest odnětí svobody. "Oběma jsem oznámila, že trestní zákon při takové právní klasifikaci neumožňuje žádnou dohodu, takže jsem s ní nesouhlasila," uvedla. Útočník reagoval slovy, že s dohodou v případě, že není možný nižší trest než 20 let, nesouhlasí.
Nepřítomného Fica dnes zastupoval David Lindtner, který řekl, že jeho klient neuplatnil nárok na náhradu škody. Zmínil také, že premiér obžalovanému odpustil. "Dlouhodobě zastáváme názor, že obžalovaný je obětí lživé mediální kampaně a propagandy a také falešných narativů šířených progresivní politickou opozicí. Příčiny radikalizace a toho, co se stalo, je proto třeba hledat někde jinde," podotkl advokát.
Soudce se Juraje C. zeptal, zda se cítí vinen. Atentátník neodpověděl a odmítl vypovídat. Výpověď podle právního zástupce odmítl z toho důvodu, že všechno podstatné již řekl. Proto se přistoupilo ke čtení jeho vyjádření z přípravného řízení. Obhájce obžalovaného dále řekl, že jeho klient nepociťoval hněv vůči vládě, ale jen vůči Ficovi. Podle jeho slov nešlo o útok na ústavní zřízení. Nesouhlasí tak s tím, že šlo o terorismus.
Lidntner naopak konstatoval, že se domnívá, že šlo o teroristický útok. Posouzení ale nechává na soudu. Vysvětlil nicméně, že v případě terorismu je jediným možným trestem doživotí.
K atentátu na premiéra Fica došlo 15. května 2024 po výjezdním zasedání vlády v Handlové. Útočník Juraj C., který zůstává ve vazbě, byl nejprve obviněn ze zvlášť závažného zločinu úkladné vraždy ve stadiu pokusu. Na začátku července se změnila právní kvalifikace na zvlášť závazný zločin teroristického útoku.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.