Donald Trump během summitu v Haagu přirovnal americký útok na Írán k historickému rozhodnutí Spojených států svrhnout atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Podle něj měl tento zásah podobně zásadní dopad na ukončení konfliktu.
„Utráceli biliony dolarů, aby dosáhli výsledku, a přitom to nezvládli. My jsme zasáhli a teď s nimi máme celkem dobré vztahy,“ uvedl Trump. Dále pokračoval:
„Kdyby ten zásah nevyšel, stále by se bojovalo. Ten úder to ale ukončil. Nechci přímo mluvit o Hirošimě a Nagasaki, ale byla to v podstatě stejná situace – zásah, který ukončil válku.“
Tím chtěl Trump zdůraznit, že vojenský úder podle něj předešel dalším bojům a přispěl ke stabilizaci situace. Americké letecké údery na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán – ale podle předběžných informací amerických zpravodajských služeb nedosáhly cíle, o kterém veřejně hovoří Trump.
Ačkoliv Bílý dům a Pentagon tvrdí, že íránský jaderný program byl zcela zlikvidován, podle hodnocení vojenské rozvědky byl jeho pokrok pouze dočasně přerušen – maximálně na několik měsíců.
Zprávu, kterou vypracovala Agentura obranné zpravodajství (DIA), získala CNN od sedmi zdrojů obeznámených s jejím obsahem. Analýza vychází z posouzení škod po útocích, které provedlo Centrální velení americké armády.
Zatímco se nadále sbírají nové informace, první závěry zpochybňují Trumpova prohlášení, že byly jaderné objekty „zcela zničeny“. Ministr obrany Pete Hegseth v podobném duchu tvrdil, že Írán „ztratil schopnost vyvíjet jaderné zbraně“.
Podle několika zdrojů zůstaly zásoby obohaceného uranu nedotčeny a klíčová zařízení, například centrifugy, byla z velké části uchráněna. Některý obohacený materiál měl být navíc přesunut ještě před útokem.
„Zpravodajci odhadují, že jsme je zpomalili maximálně o pár měsíců,“ uvedl jeden z nich.
Bílý dům zprávu nezpochybnil, ale tvrdí, že je mylná. Mluvčí prezidenta Karoline Leavitt ji označila za výmysl a obvinila média a zpravodajské zdroje z pokusu poškodit prezidenta. Trump ve svém vyjádření na síti Truth Social útok znovu označil za „jeden z nejúspěšnějších v historii“ a zopakoval, že jaderná zařízení byla „zcela zničena“.
Podle armádních činitelů sice útok proběhl podle plánu, ale generál Dan Caine upozornil, že je příliš brzy na to, říci, zda Írán přišel o své jaderné kapacity.
Izrael, který na íránské cíle útočil už dříve, požádal Spojené státy o použití extrémně silných „bunker buster“ bomb, aby se zasáhlo podzemní objekty. Americké bombardéry B-2 skutečně svrhly více než tucet těchto bomb na zařízení ve Fordow a Natanzu. Přesto podle zpravodajců zůstala nejdůležitější infrastruktura, jako například centrifugy a zásoby uranu, zachována.
Útoky vážně poškodily především nadzemní části areálů – například napájecí systémy nebo budovy využívané k dalšímu zpracování uranu. Podzemní zařízení však útok téměř nezasáhl.
Izraelské hodnocení účinnosti útoků se podobá americkému – poškození bylo menší, než se očekávalo. Podle izraelských odhadů však společná vojenská akce s USA zbrzdila Íránský program přibližně o dva roky – za předpokladu, že by mu nikdo nebránil v obnově, což ale Izrael nehodlá dopustit.
Někteří experti, jako například zbrojní analytik Jeffrey Lewis z Middlebury Institute, jsou přesvědčeni, že podzemní komplexy jako Fordo, Natanz či Parchin zůstaly funkční a mohou sloužit k rychlému obnovení programu.
„Tyto objekty tvoří základnu, ze které může Írán rychle znovu rozjet svůj jaderný vývoj,“ řekl Lewis.
Trump ale popřel zprávy, podle nichž americké letecké údery na íránská jaderná zařízení nezpůsobily zásadní škody. Na palubě Air Force One prohlásil, že všechny tři cíle byly „zcela přesně zasaženy“ a zničeny. Média, která tyto informace zveřejnila, obvinil z neúcty vůči americkým pilotům a vojákům, kteří operaci provedli.
Na sociálních sítích Trump dříve uvedl, že jde o jeden z nejúspěšnějších vojenských zásahů v historii, a obvinil média z toho, že se ho snaží záměrně znevážit.
Na únik důvěrných informací reagoval také prezidentův vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. V rozhovoru pro Fox News označil zveřejnění utajovaného hodnocení za „zrádný čin“ a vyzval k vyšetření celého incidentu a potrestání odpovědných.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.