Americké nálety na Írán byly stejné jako v Hirošimě a Nagasaki, prohlásil Trump

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 25. června 2025 13:37
Sdílej:

Donald Trump během summitu v Haagu přirovnal americký útok na Írán k historickému rozhodnutí Spojených států svrhnout atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Podle něj měl tento zásah podobně zásadní dopad na ukončení konfliktu.

„Utráceli biliony dolarů, aby dosáhli výsledku, a přitom to nezvládli. My jsme zasáhli a teď s nimi máme celkem dobré vztahy,“ uvedl Trump. Dále pokračoval:

„Kdyby ten zásah nevyšel, stále by se bojovalo. Ten úder to ale ukončil. Nechci přímo mluvit o Hirošimě a Nagasaki, ale byla to v podstatě stejná situace – zásah, který ukončil válku.“

Tím chtěl Trump zdůraznit, že vojenský úder podle něj předešel dalším bojům a přispěl ke stabilizaci situace. Americké letecké údery na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán – ale podle předběžných informací amerických zpravodajských služeb nedosáhly cíle, o kterém veřejně hovoří Trump. 

Ačkoliv Bílý dům a Pentagon tvrdí, že íránský jaderný program byl zcela zlikvidován, podle hodnocení vojenské rozvědky byl jeho pokrok pouze dočasně přerušen – maximálně na několik měsíců.

Zprávu, kterou vypracovala Agentura obranné zpravodajství (DIA), získala CNN od sedmi zdrojů obeznámených s jejím obsahem. Analýza vychází z posouzení škod po útocích, které provedlo Centrální velení americké armády.

Zatímco se nadále sbírají nové informace, první závěry zpochybňují Trumpova prohlášení, že byly jaderné objekty „zcela zničeny“. Ministr obrany Pete Hegseth v podobném duchu tvrdil, že Írán „ztratil schopnost vyvíjet jaderné zbraně“.

Podle několika zdrojů zůstaly zásoby obohaceného uranu nedotčeny a klíčová zařízení, například centrifugy, byla z velké části uchráněna. Některý obohacený materiál měl být navíc přesunut ještě před útokem.

„Zpravodajci odhadují, že jsme je zpomalili maximálně o pár měsíců,“ uvedl jeden z nich.

Bílý dům zprávu nezpochybnil, ale tvrdí, že je mylná. Mluvčí prezidenta Karoline Leavitt ji označila za výmysl a obvinila média a zpravodajské zdroje z pokusu poškodit prezidenta. Trump ve svém vyjádření na síti Truth Social útok znovu označil za „jeden z nejúspěšnějších v historii“ a zopakoval, že jaderná zařízení byla „zcela zničena“.

Podle armádních činitelů sice útok proběhl podle plánu, ale generál Dan Caine upozornil, že je příliš brzy na to, říci, zda Írán přišel o své jaderné kapacity.

Izrael, který na íránské cíle útočil už dříve, požádal Spojené státy o použití extrémně silných „bunker buster“ bomb, aby se zasáhlo podzemní objekty. Americké bombardéry B-2 skutečně svrhly více než tucet těchto bomb na zařízení ve Fordow a Natanzu. Přesto podle zpravodajců zůstala nejdůležitější infrastruktura, jako například centrifugy a zásoby uranu, zachována.

Útoky vážně poškodily především nadzemní části areálů – například napájecí systémy nebo budovy využívané k dalšímu zpracování uranu. Podzemní zařízení však útok téměř nezasáhl.

Izraelské hodnocení účinnosti útoků se podobá americkému – poškození bylo menší, než se očekávalo. Podle izraelských odhadů však společná vojenská akce s USA zbrzdila Íránský program přibližně o dva roky – za předpokladu, že by mu nikdo nebránil v obnově, což ale Izrael nehodlá dopustit.

Někteří experti, jako například zbrojní analytik Jeffrey Lewis z Middlebury Institute, jsou přesvědčeni, že podzemní komplexy jako Fordo, Natanz či Parchin zůstaly funkční a mohou sloužit k rychlému obnovení programu.

„Tyto objekty tvoří základnu, ze které může Írán rychle znovu rozjet svůj jaderný vývoj,“ řekl Lewis.

Trump ale popřel zprávy, podle nichž americké letecké údery na íránská jaderná zařízení nezpůsobily zásadní škody. Na palubě Air Force One prohlásil, že všechny tři cíle byly „zcela přesně zasaženy“ a zničeny. Média, která tyto informace zveřejnila, obvinil z neúcty vůči americkým pilotům a vojákům, kteří operaci provedli.

Na sociálních sítích Trump dříve uvedl, že jde o jeden z nejúspěšnějších vojenských zásahů v historii, a obvinil média z toho, že se ho snaží záměrně znevážit.

Na únik důvěrných informací reagoval také prezidentův vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. V rozhovoru pro Fox News označil zveřejnění utajovaného hodnocení za „zrádný čin“ a vyzval k vyšetření celého incidentu a potrestání odpovědných.

Stalo se
Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily. 

Novinky
Bílý dům

Kdo financuje Trumpův Bílý dům: Dárci s vazbami na krypto, kasina i vládu

Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.