Američané zažívají po návratu z Evropy kulturní šok. Zjišťují, že nemají něco, co je u nás samozřejmé

USA
USA, foto: Pixabay
Klára Marková 20. prosince 2025 12:18
Sdílej:

Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.

Evropská města jsou protkána sítí veřejných prostranství a náměstí, která byla navržena pro lidi, nikoliv pro automobily. V USA je situace opačná – méně než 8 % zastavěného území je považováno za výhradně pro pěší. Podle architekta Daniela Paroleka je problém v tom, že americká města byla po druhé světové válce budována jako symbol moderního života s vlastním dvorkem a garáží. To sice přineslo soukromí, ale zároveň vymazalo „třetí místa“, kde se lidé mohou setkávat, aniž by museli za cokoli platit.

Některá americká města, jako Savannah nebo Charleston, si svá historická náměstí uchovala díky evropským kořenům zakladatelů. Většina moderních pokusů o vytvoření veřejného prostoru v USA však končí u takzvaných „blah-zas“ – neosobních betonových ploch před mrakodrapy, které slouží jen zaměstnancům během pauzy na oběd. Skutečné komunitní náměstí totiž vyžaduje nejen prostor k stání, ale i síť okolních ulic, které lidi do centra dění přirozeně dovedou pěšky.

Naděje na změnu se objevuje u nových developerských projektů, jako je Culdesac Tempe v Arizoně. Jde o první čtvrť v USA postavenou „na zelené louce“ jako zcela bezautomobilovou, inspirovanou toskánskými městy jako Pienza nebo Lucca. Obyvatelé zde mají k dispozici desítky sdílených dvorů, obchodů a restaurací přímo u prahu svých bytů. CEO projektu Ryan Johnson věří, že poptávka po pochůzných čtvrtích je „demografickou přílivovou vlnou“, za kterou je mladá generace ochotna si připlatit.

Přestože Amerika se v nejbližší době v zemi náměstí nepromění, zkušenost z cestování mění myšlení jednotlivců. Profesorka Jessica Ketchamová se po semestru ve francouzském Lyonu rozhodla pro radikální změnu – každý den chodí ze své práce v oblasti Seattlu domů pěšky, což je trasa dlouhá přes 11 kilometrů. Pro ni i pro její studenty se veřejný prostor stal nezbytnou podmínkou pro pocit naplnění, což by mohlo být signálem pro urbanisty, že Američané jsou po desetiletích izolace hladoví po komunitě.

Stalo se
Novinky
Kreml

Rusko vyzvalo Japonsko, aby okamžitě odstranilo americké raketové systémy

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

Novinky
Dmitrij Peskov

Kreml se pustil do Burnhama: Vaše vystoupení v OSN podporuje totální rusofobii

Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.

Novinky
Ilustrační fotografie

Lákají je na práci a studium, pak jim seberou pasy a pošlou je na frontu. Jak Rusko rekrutuje vojáky ze zahraničí?

Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.

Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

Írán jednal s USA. Popřel, že by odstoupil od podmínek pro otevření Hormuzského průlivu

V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.