Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Evropská města jsou protkána sítí veřejných prostranství a náměstí, která byla navržena pro lidi, nikoliv pro automobily. V USA je situace opačná – méně než 8 % zastavěného území je považováno za výhradně pro pěší. Podle architekta Daniela Paroleka je problém v tom, že americká města byla po druhé světové válce budována jako symbol moderního života s vlastním dvorkem a garáží. To sice přineslo soukromí, ale zároveň vymazalo „třetí místa“, kde se lidé mohou setkávat, aniž by museli za cokoli platit.
Některá americká města, jako Savannah nebo Charleston, si svá historická náměstí uchovala díky evropským kořenům zakladatelů. Většina moderních pokusů o vytvoření veřejného prostoru v USA však končí u takzvaných „blah-zas“ – neosobních betonových ploch před mrakodrapy, které slouží jen zaměstnancům během pauzy na oběd. Skutečné komunitní náměstí totiž vyžaduje nejen prostor k stání, ale i síť okolních ulic, které lidi do centra dění přirozeně dovedou pěšky.
Naděje na změnu se objevuje u nových developerských projektů, jako je Culdesac Tempe v Arizoně. Jde o první čtvrť v USA postavenou „na zelené louce“ jako zcela bezautomobilovou, inspirovanou toskánskými městy jako Pienza nebo Lucca. Obyvatelé zde mají k dispozici desítky sdílených dvorů, obchodů a restaurací přímo u prahu svých bytů. CEO projektu Ryan Johnson věří, že poptávka po pochůzných čtvrtích je „demografickou přílivovou vlnou“, za kterou je mladá generace ochotna si připlatit.
Přestože Amerika se v nejbližší době v zemi náměstí nepromění, zkušenost z cestování mění myšlení jednotlivců. Profesorka Jessica Ketchamová se po semestru ve francouzském Lyonu rozhodla pro radikální změnu – každý den chodí ze své práce v oblasti Seattlu domů pěšky, což je trasa dlouhá přes 11 kilometrů. Pro ni i pro její studenty se veřejný prostor stal nezbytnou podmínkou pro pocit naplnění, což by mohlo být signálem pro urbanisty, že Američané jsou po desetiletích izolace hladoví po komunitě.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.