Američané zažívají po návratu z Evropy kulturní šok. Zjišťují, že nemají něco, co je u nás samozřejmé

Evropská města jsou protkána sítí veřejných prostranství a náměstí, která byla navržena pro lidi, nikoliv pro automobily. V USA je situace opačná – méně než 8 % zastavěného území je považováno za výhradně pro pěší. Podle architekta Daniela Paroleka je problém v tom, že americká města byla po druhé světové válce budována jako symbol moderního života s vlastním dvorkem a garáží. To sice přineslo soukromí, ale zároveň vymazalo „třetí místa“, kde se lidé mohou setkávat, aniž by museli za cokoli platit.

Některá americká města, jako Savannah nebo Charleston, si svá historická náměstí uchovala díky evropským kořenům zakladatelů. Většina moderních pokusů o vytvoření veřejného prostoru v USA však končí u takzvaných „blah-zas“ – neosobních betonových ploch před mrakodrapy, které slouží jen zaměstnancům během pauzy na oběd. Skutečné komunitní náměstí totiž vyžaduje nejen prostor k stání, ale i síť okolních ulic, které lidi do centra dění přirozeně dovedou pěšky.

Naděje na změnu se objevuje u nových developerských projektů, jako je Culdesac Tempe v Arizoně. Jde o první čtvrť v USA postavenou „na zelené louce“ jako zcela bezautomobilovou, inspirovanou toskánskými městy jako Pienza nebo Lucca. Obyvatelé zde mají k dispozici desítky sdílených dvorů, obchodů a restaurací přímo u prahu svých bytů. CEO projektu Ryan Johnson věří, že poptávka po pochůzných čtvrtích je „demografickou přílivovou vlnou“, za kterou je mladá generace ochotna si připlatit.

Přestože Amerika se v nejbližší době v zemi náměstí nepromění, zkušenost z cestování mění myšlení jednotlivců. Profesorka Jessica Ketchamová se po semestru ve francouzském Lyonu rozhodla pro radikální změnu – každý den chodí ze své práce v oblasti Seattlu domů pěšky, což je trasa dlouhá přes 11 kilometrů. Pro ni i pro její studenty se veřejný prostor stal nezbytnou podmínkou pro pocit naplnění, což by mohlo být signálem pro urbanisty, že Američané jsou po desetiletích izolace hladoví po komunitě.