Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Evropská města jsou protkána sítí veřejných prostranství a náměstí, která byla navržena pro lidi, nikoliv pro automobily. V USA je situace opačná – méně než 8 % zastavěného území je považováno za výhradně pro pěší. Podle architekta Daniela Paroleka je problém v tom, že americká města byla po druhé světové válce budována jako symbol moderního života s vlastním dvorkem a garáží. To sice přineslo soukromí, ale zároveň vymazalo „třetí místa“, kde se lidé mohou setkávat, aniž by museli za cokoli platit.
Některá americká města, jako Savannah nebo Charleston, si svá historická náměstí uchovala díky evropským kořenům zakladatelů. Většina moderních pokusů o vytvoření veřejného prostoru v USA však končí u takzvaných „blah-zas“ – neosobních betonových ploch před mrakodrapy, které slouží jen zaměstnancům během pauzy na oběd. Skutečné komunitní náměstí totiž vyžaduje nejen prostor k stání, ale i síť okolních ulic, které lidi do centra dění přirozeně dovedou pěšky.
Naděje na změnu se objevuje u nových developerských projektů, jako je Culdesac Tempe v Arizoně. Jde o první čtvrť v USA postavenou „na zelené louce“ jako zcela bezautomobilovou, inspirovanou toskánskými městy jako Pienza nebo Lucca. Obyvatelé zde mají k dispozici desítky sdílených dvorů, obchodů a restaurací přímo u prahu svých bytů. CEO projektu Ryan Johnson věří, že poptávka po pochůzných čtvrtích je „demografickou přílivovou vlnou“, za kterou je mladá generace ochotna si připlatit.
Přestože Amerika se v nejbližší době v zemi náměstí nepromění, zkušenost z cestování mění myšlení jednotlivců. Profesorka Jessica Ketchamová se po semestru ve francouzském Lyonu rozhodla pro radikální změnu – každý den chodí ze své práce v oblasti Seattlu domů pěšky, což je trasa dlouhá přes 11 kilometrů. Pro ni i pro její studenty se veřejný prostor stal nezbytnou podmínkou pro pocit naplnění, což by mohlo být signálem pro urbanisty, že Američané jsou po desetiletích izolace hladoví po komunitě.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.