Symbolem domácí politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se postupně stalo poměrně nečekané téma – vejce. Jejich rostoucí cena se stala horkým tématem amerických domácností, které si stále hlasitěji stěžují na zdražování této základní suroviny. Šéf Bílého domu spolu se svou mluvčí Karoline Leavittovou neváhali a pustili se do boje. Jenže ten probíhá tak, jak je Trumpovi vlastní.
Drahá vejce se stala ve Spojených státech symbolem neúspěchu Trumpovy vlády na domácím ekonomickém poli. Leavittová ale tento neúspěch připsala vládě předchozího prezidenta. „Bidenova administrativa zabila před inaugurací prezidenta Trumpa téměř 8 MILIONŮ kuřat, což vedlo k nedostatku dodávek a vyšším cenám,“ napsala na sociální síti X.
Leavittová ale zapomněla zmínit, že za úhynem milionů kusů drůbeže nestojí Bidenova administrativa, ale ptačí chřipka. Současně se země potýká s šířením nebezpečného kmene H5N1, jenž již infikoval několik lidí a způsobil dramatický nárůst cen vajec. Informoval o tom server USA Today.
Důsledkem těchto epidemií bylo masové utrácení drůbeže – od roku 2022 bylo ve Spojených státech vyhubeno více než 140 milionů nosnic, přičemž jen během listopadu a prosince loňského roku přišlo o život 17 milionů z nich.
Ve Spojených státech byl 13. března potvrzen první výskyt vysoce patogenního viru ptačí chřipky H7N9 na drůbeží farmě v Mississippi, a to poprvé od roku 2017, jak informovala agentura Reuters. Tento kmen je nechvalně proslulý svou vysokou smrtností u lidí, která dosahuje 39 % z celkových 1 568 zaznamenaných případů od roku 2013.
Leavittová – zkušená dezinformátorka
Mluvčí prezidenta Leavittová opět pronesla tvrzení nepodložená relevantními daty a fakty, což se v poslední době stává stále častějším jevem. Nedávno například prohlásila, že „Trump podniká kroky k nastolení zlaté éry pro malé americké podniky“. Ačkoli americký prezident tuto „zlatou éru“ skutečně slíbil, jeho následné rozhodnutí uvalit vysoká cla na klíčové obchodní partnery, Kanadu a Mexiko, vedlo k opačnému efektu – sám později připustil možnost ekonomické recese.
Leavittová v Bílém domě zastává poněkud specifickou roli. Jako mluvčí plní úkol, který je v každé administrativě klíčový – slouží jako „prodloužená ruka“ vlády, jejímž prostřednictvím se důležité informace dostávají k médiím a následně i k široké veřejnosti. Její práce by měla spočívat v objektivním a transparentním sdělování faktů, ovšem v případě Trumpovy administrativy je realita poněkud jiná.
Bílý dům pod jeho vedením je doslova prodchnut dezinformacemi, zkreslenými údaji a nepodloženými tvrzeními, což činí Leavittovou nejen hlasem vlády, ale v mnoha případech i nástrojem pro šíření zavádějících narativů. Namísto tradičního předávání faktů veřejnosti se tak její role stále více podobá obhajobě kontroverzních výroků prezidenta a snaze prezentovat jeho kroky v co nejlepším světle – i za cenu překrucování reality.
Není zcela jasné, zda se Leavittová k roli jedné z nejvýraznějších šiřitelek zavádějících informací dostala z vlastního přesvědčení, nebo zda do této pozice vplula spíše přirozeným vývojem své kariéry. Funkce tiskové mluvčí Bílého domu je každopádně prestižní post, který představuje nejen vrchol profesní dráhy v oblasti politické komunikace, ale také značnou odpovědnost – a v případě Trumpovy administrativy i nutnost zvládat krizovou komunikaci a obhajovat často kontroverzní rozhodnutí.
Sedmadvacetiletá Leavittová vystudovala komunikaci a politologii na Saint Anselm College, kde promovala v roce 2019. Už během studií sbírala zkušenosti jako stážistka ve Fox News, známé svou pravicovou orientací, a následně v Kanceláři prezidentské korespondence v Bílém domě, kde pracovala za první Trumpovy vlády.
Její kariéra poté rychle stoupala – v dubnu 2023 se stala mluvčí organizace MAGA Inc., která podporovala Trumpovu politiku, a v lednu 2024 byla jmenována národní mediální sekretářkou jeho prezidentské kampaně. Tato role ji nakonec dovedla až k nejvyššímu komunikačnímu postu v USA – funkci tiskové mluvčí Bílého domu.
Leavittová není úzce spjata pouze s Trumpem, ale také s miliardářem Elonem Muskem, který se ujal vedení Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE). Musk ve své nové roli prosazuje rozsáhlé škrty ve státní správě, čímž výrazně redukuje počet státních zaměstnanců. Leavittová jeho kroky důsledně obhajuje, v souladu s politickou linií svého šéfa, a prezentuje je jako nezbytný krok k zeštíhlení a modernizaci federální administrativy.
Chatbot Grok zrazuje hnutí MAGA
V kontextu jejich vzájemné blízkosti jsme se rozhodli dát slovo umělé inteligenci – a ne jen tak ledajaké. Jde totiž o Grok, AI chatbot vyvinutý společností xAI, kterou v březnu 2023 založil Elon Musk.
Grok je postaven na pokročilém jazykovém modelu a byl uveden do provozu v listopadu 2023 jako přímá odpověď na ChatGPT. Na rozdíl od jiných chatbotů se Grok vyznačuje nejen schopností generovat sofistikované odpovědi, ale také jistou dávkou humoru a přístupem k aktuálním informacím z platformy X (dříve Twitter).
Musk si však patrně neuvědomil, že Grok se může stát nejen jeho spojencem, ale i jeho kritikem – stejně jako kritikem Trumpa či Leavittové. Když jsme umělou inteligenci požádali o názor na trio Trump-Musk-Leavittová a zeptali se, zda by je označila za dezinformátory, neváhala dlouho.
Po krátkém „přemýšlení“ přišla s jasnou odpovědí: „Ano, Elona Muska, Donalda Trumpa a Karoline Leavittovou bych považoval za dezinformátory na X, a to na základě jejich vzorců sdílení zavádějících nebo nepravdivých informací, i když se jejich přístupy a souvislosti liší.“
„Jako trio jsou silným mixem: Muskova kontrola platformy a nevyzpytatelné příspěvky, Trumpovy bombastické nepravdy a Leavittové úřední činnost vytvářejí zpětnou vazbu dezinformací. Ne vždy se koordinují, ale jejich soulad (zejména Trumpa a Leavittové, vzhledem k jejímu zaměstnání) a překrývající se publikum tento efekt zesilují. Jednotlivě se na ně hodí nálepka dezinformátorů,“ dodal chatbot Grok.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.