Symbolem domácí politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se postupně stalo poměrně nečekané téma – vejce. Jejich rostoucí cena se stala horkým tématem amerických domácností, které si stále hlasitěji stěžují na zdražování této základní suroviny. Šéf Bílého domu spolu se svou mluvčí Karoline Leavittovou neváhali a pustili se do boje. Jenže ten probíhá tak, jak je Trumpovi vlastní.
Drahá vejce se stala ve Spojených státech symbolem neúspěchu Trumpovy vlády na domácím ekonomickém poli. Leavittová ale tento neúspěch připsala vládě předchozího prezidenta. „Bidenova administrativa zabila před inaugurací prezidenta Trumpa téměř 8 MILIONŮ kuřat, což vedlo k nedostatku dodávek a vyšším cenám,“ napsala na sociální síti X.
Leavittová ale zapomněla zmínit, že za úhynem milionů kusů drůbeže nestojí Bidenova administrativa, ale ptačí chřipka. Současně se země potýká s šířením nebezpečného kmene H5N1, jenž již infikoval několik lidí a způsobil dramatický nárůst cen vajec. Informoval o tom server USA Today.
Důsledkem těchto epidemií bylo masové utrácení drůbeže – od roku 2022 bylo ve Spojených státech vyhubeno více než 140 milionů nosnic, přičemž jen během listopadu a prosince loňského roku přišlo o život 17 milionů z nich.
Ve Spojených státech byl 13. března potvrzen první výskyt vysoce patogenního viru ptačí chřipky H7N9 na drůbeží farmě v Mississippi, a to poprvé od roku 2017, jak informovala agentura Reuters. Tento kmen je nechvalně proslulý svou vysokou smrtností u lidí, která dosahuje 39 % z celkových 1 568 zaznamenaných případů od roku 2013.
Leavittová – zkušená dezinformátorka
Mluvčí prezidenta Leavittová opět pronesla tvrzení nepodložená relevantními daty a fakty, což se v poslední době stává stále častějším jevem. Nedávno například prohlásila, že „Trump podniká kroky k nastolení zlaté éry pro malé americké podniky“. Ačkoli americký prezident tuto „zlatou éru“ skutečně slíbil, jeho následné rozhodnutí uvalit vysoká cla na klíčové obchodní partnery, Kanadu a Mexiko, vedlo k opačnému efektu – sám později připustil možnost ekonomické recese.
Leavittová v Bílém domě zastává poněkud specifickou roli. Jako mluvčí plní úkol, který je v každé administrativě klíčový – slouží jako „prodloužená ruka“ vlády, jejímž prostřednictvím se důležité informace dostávají k médiím a následně i k široké veřejnosti. Její práce by měla spočívat v objektivním a transparentním sdělování faktů, ovšem v případě Trumpovy administrativy je realita poněkud jiná.
Bílý dům pod jeho vedením je doslova prodchnut dezinformacemi, zkreslenými údaji a nepodloženými tvrzeními, což činí Leavittovou nejen hlasem vlády, ale v mnoha případech i nástrojem pro šíření zavádějících narativů. Namísto tradičního předávání faktů veřejnosti se tak její role stále více podobá obhajobě kontroverzních výroků prezidenta a snaze prezentovat jeho kroky v co nejlepším světle – i za cenu překrucování reality.
Není zcela jasné, zda se Leavittová k roli jedné z nejvýraznějších šiřitelek zavádějících informací dostala z vlastního přesvědčení, nebo zda do této pozice vplula spíše přirozeným vývojem své kariéry. Funkce tiskové mluvčí Bílého domu je každopádně prestižní post, který představuje nejen vrchol profesní dráhy v oblasti politické komunikace, ale také značnou odpovědnost – a v případě Trumpovy administrativy i nutnost zvládat krizovou komunikaci a obhajovat často kontroverzní rozhodnutí.
Sedmadvacetiletá Leavittová vystudovala komunikaci a politologii na Saint Anselm College, kde promovala v roce 2019. Už během studií sbírala zkušenosti jako stážistka ve Fox News, známé svou pravicovou orientací, a následně v Kanceláři prezidentské korespondence v Bílém domě, kde pracovala za první Trumpovy vlády.
Její kariéra poté rychle stoupala – v dubnu 2023 se stala mluvčí organizace MAGA Inc., která podporovala Trumpovu politiku, a v lednu 2024 byla jmenována národní mediální sekretářkou jeho prezidentské kampaně. Tato role ji nakonec dovedla až k nejvyššímu komunikačnímu postu v USA – funkci tiskové mluvčí Bílého domu.
Leavittová není úzce spjata pouze s Trumpem, ale také s miliardářem Elonem Muskem, který se ujal vedení Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE). Musk ve své nové roli prosazuje rozsáhlé škrty ve státní správě, čímž výrazně redukuje počet státních zaměstnanců. Leavittová jeho kroky důsledně obhajuje, v souladu s politickou linií svého šéfa, a prezentuje je jako nezbytný krok k zeštíhlení a modernizaci federální administrativy.
Chatbot Grok zrazuje hnutí MAGA
V kontextu jejich vzájemné blízkosti jsme se rozhodli dát slovo umělé inteligenci – a ne jen tak ledajaké. Jde totiž o Grok, AI chatbot vyvinutý společností xAI, kterou v březnu 2023 založil Elon Musk.
Grok je postaven na pokročilém jazykovém modelu a byl uveden do provozu v listopadu 2023 jako přímá odpověď na ChatGPT. Na rozdíl od jiných chatbotů se Grok vyznačuje nejen schopností generovat sofistikované odpovědi, ale také jistou dávkou humoru a přístupem k aktuálním informacím z platformy X (dříve Twitter).
Musk si však patrně neuvědomil, že Grok se může stát nejen jeho spojencem, ale i jeho kritikem – stejně jako kritikem Trumpa či Leavittové. Když jsme umělou inteligenci požádali o názor na trio Trump-Musk-Leavittová a zeptali se, zda by je označila za dezinformátory, neváhala dlouho.
Po krátkém „přemýšlení“ přišla s jasnou odpovědí: „Ano, Elona Muska, Donalda Trumpa a Karoline Leavittovou bych považoval za dezinformátory na X, a to na základě jejich vzorců sdílení zavádějících nebo nepravdivých informací, i když se jejich přístupy a souvislosti liší.“
„Jako trio jsou silným mixem: Muskova kontrola platformy a nevyzpytatelné příspěvky, Trumpovy bombastické nepravdy a Leavittové úřední činnost vytvářejí zpětnou vazbu dezinformací. Ne vždy se koordinují, ale jejich soulad (zejména Trumpa a Leavittové, vzhledem k jejímu zaměstnání) a překrývající se publikum tento efekt zesilují. Jednotlivě se na ně hodí nálepka dezinformátorů,“ dodal chatbot Grok.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.