Symbolem domácí politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se postupně stalo poměrně nečekané téma – vejce. Jejich rostoucí cena se stala horkým tématem amerických domácností, které si stále hlasitěji stěžují na zdražování této základní suroviny. Šéf Bílého domu spolu se svou mluvčí Karoline Leavittovou neváhali a pustili se do boje. Jenže ten probíhá tak, jak je Trumpovi vlastní.
Drahá vejce se stala ve Spojených státech symbolem neúspěchu Trumpovy vlády na domácím ekonomickém poli. Leavittová ale tento neúspěch připsala vládě předchozího prezidenta. „Bidenova administrativa zabila před inaugurací prezidenta Trumpa téměř 8 MILIONŮ kuřat, což vedlo k nedostatku dodávek a vyšším cenám,“ napsala na sociální síti X.
Leavittová ale zapomněla zmínit, že za úhynem milionů kusů drůbeže nestojí Bidenova administrativa, ale ptačí chřipka. Současně se země potýká s šířením nebezpečného kmene H5N1, jenž již infikoval několik lidí a způsobil dramatický nárůst cen vajec. Informoval o tom server USA Today.
Důsledkem těchto epidemií bylo masové utrácení drůbeže – od roku 2022 bylo ve Spojených státech vyhubeno více než 140 milionů nosnic, přičemž jen během listopadu a prosince loňského roku přišlo o život 17 milionů z nich.
Ve Spojených státech byl 13. března potvrzen první výskyt vysoce patogenního viru ptačí chřipky H7N9 na drůbeží farmě v Mississippi, a to poprvé od roku 2017, jak informovala agentura Reuters. Tento kmen je nechvalně proslulý svou vysokou smrtností u lidí, která dosahuje 39 % z celkových 1 568 zaznamenaných případů od roku 2013.
Leavittová – zkušená dezinformátorka
Mluvčí prezidenta Leavittová opět pronesla tvrzení nepodložená relevantními daty a fakty, což se v poslední době stává stále častějším jevem. Nedávno například prohlásila, že „Trump podniká kroky k nastolení zlaté éry pro malé americké podniky“. Ačkoli americký prezident tuto „zlatou éru“ skutečně slíbil, jeho následné rozhodnutí uvalit vysoká cla na klíčové obchodní partnery, Kanadu a Mexiko, vedlo k opačnému efektu – sám později připustil možnost ekonomické recese.
Leavittová v Bílém domě zastává poněkud specifickou roli. Jako mluvčí plní úkol, který je v každé administrativě klíčový – slouží jako „prodloužená ruka“ vlády, jejímž prostřednictvím se důležité informace dostávají k médiím a následně i k široké veřejnosti. Její práce by měla spočívat v objektivním a transparentním sdělování faktů, ovšem v případě Trumpovy administrativy je realita poněkud jiná.
Bílý dům pod jeho vedením je doslova prodchnut dezinformacemi, zkreslenými údaji a nepodloženými tvrzeními, což činí Leavittovou nejen hlasem vlády, ale v mnoha případech i nástrojem pro šíření zavádějících narativů. Namísto tradičního předávání faktů veřejnosti se tak její role stále více podobá obhajobě kontroverzních výroků prezidenta a snaze prezentovat jeho kroky v co nejlepším světle – i za cenu překrucování reality.
Není zcela jasné, zda se Leavittová k roli jedné z nejvýraznějších šiřitelek zavádějících informací dostala z vlastního přesvědčení, nebo zda do této pozice vplula spíše přirozeným vývojem své kariéry. Funkce tiskové mluvčí Bílého domu je každopádně prestižní post, který představuje nejen vrchol profesní dráhy v oblasti politické komunikace, ale také značnou odpovědnost – a v případě Trumpovy administrativy i nutnost zvládat krizovou komunikaci a obhajovat často kontroverzní rozhodnutí.
Sedmadvacetiletá Leavittová vystudovala komunikaci a politologii na Saint Anselm College, kde promovala v roce 2019. Už během studií sbírala zkušenosti jako stážistka ve Fox News, známé svou pravicovou orientací, a následně v Kanceláři prezidentské korespondence v Bílém domě, kde pracovala za první Trumpovy vlády.
Její kariéra poté rychle stoupala – v dubnu 2023 se stala mluvčí organizace MAGA Inc., která podporovala Trumpovu politiku, a v lednu 2024 byla jmenována národní mediální sekretářkou jeho prezidentské kampaně. Tato role ji nakonec dovedla až k nejvyššímu komunikačnímu postu v USA – funkci tiskové mluvčí Bílého domu.
Leavittová není úzce spjata pouze s Trumpem, ale také s miliardářem Elonem Muskem, který se ujal vedení Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE). Musk ve své nové roli prosazuje rozsáhlé škrty ve státní správě, čímž výrazně redukuje počet státních zaměstnanců. Leavittová jeho kroky důsledně obhajuje, v souladu s politickou linií svého šéfa, a prezentuje je jako nezbytný krok k zeštíhlení a modernizaci federální administrativy.
Chatbot Grok zrazuje hnutí MAGA
V kontextu jejich vzájemné blízkosti jsme se rozhodli dát slovo umělé inteligenci – a ne jen tak ledajaké. Jde totiž o Grok, AI chatbot vyvinutý společností xAI, kterou v březnu 2023 založil Elon Musk.
Grok je postaven na pokročilém jazykovém modelu a byl uveden do provozu v listopadu 2023 jako přímá odpověď na ChatGPT. Na rozdíl od jiných chatbotů se Grok vyznačuje nejen schopností generovat sofistikované odpovědi, ale také jistou dávkou humoru a přístupem k aktuálním informacím z platformy X (dříve Twitter).
Musk si však patrně neuvědomil, že Grok se může stát nejen jeho spojencem, ale i jeho kritikem – stejně jako kritikem Trumpa či Leavittové. Když jsme umělou inteligenci požádali o názor na trio Trump-Musk-Leavittová a zeptali se, zda by je označila za dezinformátory, neváhala dlouho.
Po krátkém „přemýšlení“ přišla s jasnou odpovědí: „Ano, Elona Muska, Donalda Trumpa a Karoline Leavittovou bych považoval za dezinformátory na X, a to na základě jejich vzorců sdílení zavádějících nebo nepravdivých informací, i když se jejich přístupy a souvislosti liší.“
„Jako trio jsou silným mixem: Muskova kontrola platformy a nevyzpytatelné příspěvky, Trumpovy bombastické nepravdy a Leavittové úřední činnost vytvářejí zpětnou vazbu dezinformací. Ne vždy se koordinují, ale jejich soulad (zejména Trumpa a Leavittové, vzhledem k jejímu zaměstnání) a překrývající se publikum tento efekt zesilují. Jednotlivě se na ně hodí nálepka dezinformátorů,“ dodal chatbot Grok.
Velkou a radostnou novinkou z osobního života se v červenci pochlubila Veronika Arichteva, když odhalila, že se s manželem Biserem těší na druhého potomka. Fanoušci a hlavně fanynky od té chvíle netrpělivě očekávali, až herečka poprvé ukáže bříško. A už k tomu došlo.
Pražská policie od čtvrtka vyšetřuje případ vraždy na sídlišti v Krči. Obětí se stal pětašedesátiletý muž, jemuž útočník způsobil mnohočetná poranění. Kriminalisté již vypátrali muže, který je z trestného činu podezřelý.
Miloš Zeman už si naplno užívá důchod, kdy jsou lidé zvyklí plnit roli dědečků a babiček. Jeho se to zatím netýká, ale možná mu svitla naděje. Spekuluje se o novém vztahu dcery Kateřiny. Exprezident se k těmto zvěstem poprvé vyjádřil.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.