Symbolem domácí politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se postupně stalo poměrně nečekané téma – vejce. Jejich rostoucí cena se stala horkým tématem amerických domácností, které si stále hlasitěji stěžují na zdražování této základní suroviny. Šéf Bílého domu spolu se svou mluvčí Karoline Leavittovou neváhali a pustili se do boje. Jenže ten probíhá tak, jak je Trumpovi vlastní.
Drahá vejce se stala ve Spojených státech symbolem neúspěchu Trumpovy vlády na domácím ekonomickém poli. Leavittová ale tento neúspěch připsala vládě předchozího prezidenta. „Bidenova administrativa zabila před inaugurací prezidenta Trumpa téměř 8 MILIONŮ kuřat, což vedlo k nedostatku dodávek a vyšším cenám,“ napsala na sociální síti X.
Leavittová ale zapomněla zmínit, že za úhynem milionů kusů drůbeže nestojí Bidenova administrativa, ale ptačí chřipka. Současně se země potýká s šířením nebezpečného kmene H5N1, jenž již infikoval několik lidí a způsobil dramatický nárůst cen vajec. Informoval o tom server USA Today.
Důsledkem těchto epidemií bylo masové utrácení drůbeže – od roku 2022 bylo ve Spojených státech vyhubeno více než 140 milionů nosnic, přičemž jen během listopadu a prosince loňského roku přišlo o život 17 milionů z nich.
Ve Spojených státech byl 13. března potvrzen první výskyt vysoce patogenního viru ptačí chřipky H7N9 na drůbeží farmě v Mississippi, a to poprvé od roku 2017, jak informovala agentura Reuters. Tento kmen je nechvalně proslulý svou vysokou smrtností u lidí, která dosahuje 39 % z celkových 1 568 zaznamenaných případů od roku 2013.
Leavittová – zkušená dezinformátorka
Mluvčí prezidenta Leavittová opět pronesla tvrzení nepodložená relevantními daty a fakty, což se v poslední době stává stále častějším jevem. Nedávno například prohlásila, že „Trump podniká kroky k nastolení zlaté éry pro malé americké podniky“. Ačkoli americký prezident tuto „zlatou éru“ skutečně slíbil, jeho následné rozhodnutí uvalit vysoká cla na klíčové obchodní partnery, Kanadu a Mexiko, vedlo k opačnému efektu – sám později připustil možnost ekonomické recese.
Leavittová v Bílém domě zastává poněkud specifickou roli. Jako mluvčí plní úkol, který je v každé administrativě klíčový – slouží jako „prodloužená ruka“ vlády, jejímž prostřednictvím se důležité informace dostávají k médiím a následně i k široké veřejnosti. Její práce by měla spočívat v objektivním a transparentním sdělování faktů, ovšem v případě Trumpovy administrativy je realita poněkud jiná.
Bílý dům pod jeho vedením je doslova prodchnut dezinformacemi, zkreslenými údaji a nepodloženými tvrzeními, což činí Leavittovou nejen hlasem vlády, ale v mnoha případech i nástrojem pro šíření zavádějících narativů. Namísto tradičního předávání faktů veřejnosti se tak její role stále více podobá obhajobě kontroverzních výroků prezidenta a snaze prezentovat jeho kroky v co nejlepším světle – i za cenu překrucování reality.
Není zcela jasné, zda se Leavittová k roli jedné z nejvýraznějších šiřitelek zavádějících informací dostala z vlastního přesvědčení, nebo zda do této pozice vplula spíše přirozeným vývojem své kariéry. Funkce tiskové mluvčí Bílého domu je každopádně prestižní post, který představuje nejen vrchol profesní dráhy v oblasti politické komunikace, ale také značnou odpovědnost – a v případě Trumpovy administrativy i nutnost zvládat krizovou komunikaci a obhajovat často kontroverzní rozhodnutí.
Sedmadvacetiletá Leavittová vystudovala komunikaci a politologii na Saint Anselm College, kde promovala v roce 2019. Už během studií sbírala zkušenosti jako stážistka ve Fox News, známé svou pravicovou orientací, a následně v Kanceláři prezidentské korespondence v Bílém domě, kde pracovala za první Trumpovy vlády.
Její kariéra poté rychle stoupala – v dubnu 2023 se stala mluvčí organizace MAGA Inc., která podporovala Trumpovu politiku, a v lednu 2024 byla jmenována národní mediální sekretářkou jeho prezidentské kampaně. Tato role ji nakonec dovedla až k nejvyššímu komunikačnímu postu v USA – funkci tiskové mluvčí Bílého domu.
Leavittová není úzce spjata pouze s Trumpem, ale také s miliardářem Elonem Muskem, který se ujal vedení Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE). Musk ve své nové roli prosazuje rozsáhlé škrty ve státní správě, čímž výrazně redukuje počet státních zaměstnanců. Leavittová jeho kroky důsledně obhajuje, v souladu s politickou linií svého šéfa, a prezentuje je jako nezbytný krok k zeštíhlení a modernizaci federální administrativy.
Chatbot Grok zrazuje hnutí MAGA
V kontextu jejich vzájemné blízkosti jsme se rozhodli dát slovo umělé inteligenci – a ne jen tak ledajaké. Jde totiž o Grok, AI chatbot vyvinutý společností xAI, kterou v březnu 2023 založil Elon Musk.
Grok je postaven na pokročilém jazykovém modelu a byl uveden do provozu v listopadu 2023 jako přímá odpověď na ChatGPT. Na rozdíl od jiných chatbotů se Grok vyznačuje nejen schopností generovat sofistikované odpovědi, ale také jistou dávkou humoru a přístupem k aktuálním informacím z platformy X (dříve Twitter).
Musk si však patrně neuvědomil, že Grok se může stát nejen jeho spojencem, ale i jeho kritikem – stejně jako kritikem Trumpa či Leavittové. Když jsme umělou inteligenci požádali o názor na trio Trump-Musk-Leavittová a zeptali se, zda by je označila za dezinformátory, neváhala dlouho.
Po krátkém „přemýšlení“ přišla s jasnou odpovědí: „Ano, Elona Muska, Donalda Trumpa a Karoline Leavittovou bych považoval za dezinformátory na X, a to na základě jejich vzorců sdílení zavádějících nebo nepravdivých informací, i když se jejich přístupy a souvislosti liší.“
„Jako trio jsou silným mixem: Muskova kontrola platformy a nevyzpytatelné příspěvky, Trumpovy bombastické nepravdy a Leavittové úřední činnost vytvářejí zpětnou vazbu dezinformací. Ne vždy se koordinují, ale jejich soulad (zejména Trumpa a Leavittové, vzhledem k jejímu zaměstnání) a překrývající se publikum tento efekt zesilují. Jednotlivě se na ně hodí nálepka dezinformátorů,“ dodal chatbot Grok.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.