Symbolem domácí politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se postupně stalo poměrně nečekané téma – vejce. Jejich rostoucí cena se stala horkým tématem amerických domácností, které si stále hlasitěji stěžují na zdražování této základní suroviny. Šéf Bílého domu spolu se svou mluvčí Karoline Leavittovou neváhali a pustili se do boje. Jenže ten probíhá tak, jak je Trumpovi vlastní.
Drahá vejce se stala ve Spojených státech symbolem neúspěchu Trumpovy vlády na domácím ekonomickém poli. Leavittová ale tento neúspěch připsala vládě předchozího prezidenta. „Bidenova administrativa zabila před inaugurací prezidenta Trumpa téměř 8 MILIONŮ kuřat, což vedlo k nedostatku dodávek a vyšším cenám,“ napsala na sociální síti X.
Leavittová ale zapomněla zmínit, že za úhynem milionů kusů drůbeže nestojí Bidenova administrativa, ale ptačí chřipka. Současně se země potýká s šířením nebezpečného kmene H5N1, jenž již infikoval několik lidí a způsobil dramatický nárůst cen vajec. Informoval o tom server USA Today.
Důsledkem těchto epidemií bylo masové utrácení drůbeže – od roku 2022 bylo ve Spojených státech vyhubeno více než 140 milionů nosnic, přičemž jen během listopadu a prosince loňského roku přišlo o život 17 milionů z nich.
Ve Spojených státech byl 13. března potvrzen první výskyt vysoce patogenního viru ptačí chřipky H7N9 na drůbeží farmě v Mississippi, a to poprvé od roku 2017, jak informovala agentura Reuters. Tento kmen je nechvalně proslulý svou vysokou smrtností u lidí, která dosahuje 39 % z celkových 1 568 zaznamenaných případů od roku 2013.
Leavittová – zkušená dezinformátorka
Mluvčí prezidenta Leavittová opět pronesla tvrzení nepodložená relevantními daty a fakty, což se v poslední době stává stále častějším jevem. Nedávno například prohlásila, že „Trump podniká kroky k nastolení zlaté éry pro malé americké podniky“. Ačkoli americký prezident tuto „zlatou éru“ skutečně slíbil, jeho následné rozhodnutí uvalit vysoká cla na klíčové obchodní partnery, Kanadu a Mexiko, vedlo k opačnému efektu – sám později připustil možnost ekonomické recese.
Leavittová v Bílém domě zastává poněkud specifickou roli. Jako mluvčí plní úkol, který je v každé administrativě klíčový – slouží jako „prodloužená ruka“ vlády, jejímž prostřednictvím se důležité informace dostávají k médiím a následně i k široké veřejnosti. Její práce by měla spočívat v objektivním a transparentním sdělování faktů, ovšem v případě Trumpovy administrativy je realita poněkud jiná.
Bílý dům pod jeho vedením je doslova prodchnut dezinformacemi, zkreslenými údaji a nepodloženými tvrzeními, což činí Leavittovou nejen hlasem vlády, ale v mnoha případech i nástrojem pro šíření zavádějících narativů. Namísto tradičního předávání faktů veřejnosti se tak její role stále více podobá obhajobě kontroverzních výroků prezidenta a snaze prezentovat jeho kroky v co nejlepším světle – i za cenu překrucování reality.
Není zcela jasné, zda se Leavittová k roli jedné z nejvýraznějších šiřitelek zavádějících informací dostala z vlastního přesvědčení, nebo zda do této pozice vplula spíše přirozeným vývojem své kariéry. Funkce tiskové mluvčí Bílého domu je každopádně prestižní post, který představuje nejen vrchol profesní dráhy v oblasti politické komunikace, ale také značnou odpovědnost – a v případě Trumpovy administrativy i nutnost zvládat krizovou komunikaci a obhajovat často kontroverzní rozhodnutí.
Sedmadvacetiletá Leavittová vystudovala komunikaci a politologii na Saint Anselm College, kde promovala v roce 2019. Už během studií sbírala zkušenosti jako stážistka ve Fox News, známé svou pravicovou orientací, a následně v Kanceláři prezidentské korespondence v Bílém domě, kde pracovala za první Trumpovy vlády.
Její kariéra poté rychle stoupala – v dubnu 2023 se stala mluvčí organizace MAGA Inc., která podporovala Trumpovu politiku, a v lednu 2024 byla jmenována národní mediální sekretářkou jeho prezidentské kampaně. Tato role ji nakonec dovedla až k nejvyššímu komunikačnímu postu v USA – funkci tiskové mluvčí Bílého domu.
Leavittová není úzce spjata pouze s Trumpem, ale také s miliardářem Elonem Muskem, který se ujal vedení Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE). Musk ve své nové roli prosazuje rozsáhlé škrty ve státní správě, čímž výrazně redukuje počet státních zaměstnanců. Leavittová jeho kroky důsledně obhajuje, v souladu s politickou linií svého šéfa, a prezentuje je jako nezbytný krok k zeštíhlení a modernizaci federální administrativy.
Chatbot Grok zrazuje hnutí MAGA
V kontextu jejich vzájemné blízkosti jsme se rozhodli dát slovo umělé inteligenci – a ne jen tak ledajaké. Jde totiž o Grok, AI chatbot vyvinutý společností xAI, kterou v březnu 2023 založil Elon Musk.
Grok je postaven na pokročilém jazykovém modelu a byl uveden do provozu v listopadu 2023 jako přímá odpověď na ChatGPT. Na rozdíl od jiných chatbotů se Grok vyznačuje nejen schopností generovat sofistikované odpovědi, ale také jistou dávkou humoru a přístupem k aktuálním informacím z platformy X (dříve Twitter).
Musk si však patrně neuvědomil, že Grok se může stát nejen jeho spojencem, ale i jeho kritikem – stejně jako kritikem Trumpa či Leavittové. Když jsme umělou inteligenci požádali o názor na trio Trump-Musk-Leavittová a zeptali se, zda by je označila za dezinformátory, neváhala dlouho.
Po krátkém „přemýšlení“ přišla s jasnou odpovědí: „Ano, Elona Muska, Donalda Trumpa a Karoline Leavittovou bych považoval za dezinformátory na X, a to na základě jejich vzorců sdílení zavádějících nebo nepravdivých informací, i když se jejich přístupy a souvislosti liší.“
„Jako trio jsou silným mixem: Muskova kontrola platformy a nevyzpytatelné příspěvky, Trumpovy bombastické nepravdy a Leavittové úřední činnost vytvářejí zpětnou vazbu dezinformací. Ne vždy se koordinují, ale jejich soulad (zejména Trumpa a Leavittové, vzhledem k jejímu zaměstnání) a překrývající se publikum tento efekt zesilují. Jednotlivě se na ně hodí nálepka dezinformátorů,“ dodal chatbot Grok.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.