Americký prezident Donald Trump znovu ustoupil a pozastavil vysoká cla na kanadské a mexické zboží. Oficiálně tento krok zdůvodnil úspěšnou komunikací s oběma zeměmi, skutečné důvody však mohou být jiné. Klíčovou roli pravděpodobně sehrál silný tlak amerických firem, které by cla zasáhla nejtvrději. Pokud by si Trump znepřátelí demokratické a republikánské představitele jednotlivých amerických států, ohrozí tím svou vlastní budoucnost v čele Bílého domu.
Pouhé dva dny po zavedení rozsáhlých 25% cel na všechny dovážené produkty z Kanady a Mexika Trump prohlásil, že u mnoha položek bude jejich zavedení odloženo až do dubna.
Učinil tak už podruhé za dva měsíce. Poprvé cla uvalil začátkem února, následně je ale po jednáních s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou zase zrušil. Teď Bílý dům přišel s prohlášením, že k tomu vedl stejný vývoj.
V okamžiku zavedení cel na amerického prezidenta nevyvíjejí tlak pouze Kanada a Mexiko, ale především americké firmy, které zvýšené tarify zasáhnou nejcitelněji. Například automobilový průmysl, těžící ze silného propojení severoamerických ekonomik, spoléhá na výrobu probíhající současně v několika zemích.
Není proto překvapením, že šéfové velkých automobilek, jako jsou Ford, General Motors, Chrysler či Chevrolet, skutečně volají do Bílého domu a varují jeho vedení, že agresivní obchodní politika vůči blízkým partnerům USA výrazně zasáhne nejen jejich výrobu, ale především zisky.
Trump a jeho nejbližší spolupracovníci fakticky nemají jinou možnost než tomuto tlaku ustoupit. Pokud by Bílý dům nadále trval na agresivní obchodní politice, riskoval by vážné důsledky. Spojené státy tvoří 50 států, z nichž každý má své zástupce v Kongresu – senátory a členy Sněmovny reprezentantů – kteří nebudou váhat hájit ekonomické zájmy svých voličů.
Automobilový průmysl zasahuje do ekonomik mnoha amerických států – od samotné výroby přes přepravu materiálu až po provoz přístavů, kudy do USA proudí součástky ze zahraničí. Jakékoli omezení produkce v důsledku agresivní obchodní politiky tak nevyhnutelně povede k růstu nezaměstnanosti. O práci mohou přijít nejen zaměstnanci přímo v automobilkách, ale také lidé z logistiky, dodavatelských řetězců či vývoje.
Spojené státy mají navíc poměrně otevřený politický systém, který umožňuje občanům přímo oslovovat své zástupce v Kongresu. Kongresmani zastupují zájmy svého státu a jejich hlavním cílem je plnit sliby, díky nimž získali mandát ve volbách. V tomto ohledu nehrají stranické rozdíly klíčovou roli – pokud Trumpova politika negativně dopadne například na obyvatele Texasu, postaví se proti ní i republikánští kongresmani z tohoto státu, bez ohledu na svou stranickou příslušnost.
Pokud se nespokojenost republikánských voličů rozšíří do více států a Demokratická strana se rozhodne iniciovat impeachment, šance na jeho úspěch bude výrazně vysoká. Trump tak svou agresivní obchodní politikou neriskuje jen dramatický propad americké ekonomiky, ale i samotnou pozici v čele Bílého domu.
Na Trumpovo rozhodnutí však nepochybně zapůsobil i tlak ze strany Mexika a Kanady. Kanadští občané zahájili rozsáhlý bojkot amerických produktů – nejen automobilů, ale i alkoholu, zemědělských výrobků a dalších komodit. Dopady byly okamžité, jak potvrdil například Lawson Whiting, šéf společnosti vyrábějící whiskey Jack Daniel’s, který si stěžoval na rozhodnutí kanadských provincií stáhnout americký alkohol z prodeje.
Napětí mezi Kanadou a americkou administrativou navíc přerůstá v hlubší společenské nepřátelství. Vztek na Trumpa se postupně mění ve frustraci vůči celým Spojeným státům, což vytváří nebezpečné podhoubí pro dlouhodobou mezigenerační averzi. Tento posun se projevuje i v nečekaných situacích – například kanadští hokejoví fanoušci začali při americké národní hymně vypískávat soupeřovy týmy, což je zcela bezprecedentní jev.
Jak pro EuroZprávy.cz potvrdil Beaudry, Kanaďané vždy přistupovali k americké hymně s respektem, často ji zpívali spolu s americkými fanoušky – a stejný postoj panoval i na opačné straně hranice. „Může to vytvářet napětí. Musíme upevnit naše vazby na americké firmy – musíme s americkými lidmi mluvit: ‚Hej, my jsme vaši přátelé, proč jste si zvolili tohohle chlapa? Proč podporujete toho chlapa, co nás ohrožuje? Prosím, buďte naši přátelé.‘ Ale ne bučet na národní hymnu, musíme bučet na Trumpa,“ vysvětlil.
Velkou a radostnou novinkou z osobního života se v červenci pochlubila Veronika Arichteva, když odhalila, že se s manželem Biserem těší na druhého potomka. Fanoušci a hlavně fanynky od té chvíle netrpělivě očekávali, až herečka poprvé ukáže bříško. A už k tomu došlo.
Pražská policie od čtvrtka vyšetřuje případ vraždy na sídlišti v Krči. Obětí se stal pětašedesátiletý muž, jemuž útočník způsobil mnohočetná poranění. Kriminalisté již vypátrali muže, který je z trestného činu podezřelý.
Miloš Zeman už si naplno užívá důchod, kdy jsou lidé zvyklí plnit roli dědečků a babiček. Jeho se to zatím netýká, ale možná mu svitla naděje. Spekuluje se o novém vztahu dcery Kateřiny. Exprezident se k těmto zvěstem poprvé vyjádřil.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.