Trump se vysokými cly střelil do nohy. Nemá nejmenší šanci obstát

Pouhé dva dny po zavedení rozsáhlých 25% cel na všechny dovážené produkty z Kanady a Mexika Trump prohlásil, že u mnoha položek bude jejich zavedení odloženo až do dubna.

Učinil tak už podruhé za dva měsíce. Poprvé cla uvalil začátkem února, následně je ale po jednáních s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou zase zrušil. Teď Bílý dům přišel s prohlášením, že k tomu vedl stejný vývoj.

V okamžiku zavedení cel na amerického prezidenta nevyvíjejí tlak pouze Kanada a Mexiko, ale především americké firmy, které zvýšené tarify zasáhnou nejcitelněji. Například automobilový průmysl, těžící ze silného propojení severoamerických ekonomik, spoléhá na výrobu probíhající současně v několika zemích.

Není proto překvapením, že šéfové velkých automobilek, jako jsou Ford, General Motors, Chrysler či Chevrolet, skutečně volají do Bílého domu a varují jeho vedení, že agresivní obchodní politika vůči blízkým partnerům USA výrazně zasáhne nejen jejich výrobu, ale především zisky.

Trump a jeho nejbližší spolupracovníci fakticky nemají jinou možnost než tomuto tlaku ustoupit. Pokud by Bílý dům nadále trval na agresivní obchodní politice, riskoval by vážné důsledky. Spojené státy tvoří 50 států, z nichž každý má své zástupce v Kongresu – senátory a členy Sněmovny reprezentantů – kteří nebudou váhat hájit ekonomické zájmy svých voličů.

Automobilový průmysl zasahuje do ekonomik mnoha amerických států – od samotné výroby přes přepravu materiálu až po provoz přístavů, kudy do USA proudí součástky ze zahraničí. Jakékoli omezení produkce v důsledku agresivní obchodní politiky tak nevyhnutelně povede k růstu nezaměstnanosti. O práci mohou přijít nejen zaměstnanci přímo v automobilkách, ale také lidé z logistiky, dodavatelských řetězců či vývoje.

Spojené státy mají navíc poměrně otevřený politický systém, který umožňuje občanům přímo oslovovat své zástupce v Kongresu. Kongresmani zastupují zájmy svého státu a jejich hlavním cílem je plnit sliby, díky nimž získali mandát ve volbách. V tomto ohledu nehrají stranické rozdíly klíčovou roli – pokud Trumpova politika negativně dopadne například na obyvatele Texasu, postaví se proti ní i republikánští kongresmani z tohoto státu, bez ohledu na svou stranickou příslušnost.

Pokud se nespokojenost republikánských voličů rozšíří do více států a Demokratická strana se rozhodne iniciovat impeachment, šance na jeho úspěch bude výrazně vysoká. Trump tak svou agresivní obchodní politikou neriskuje jen dramatický propad americké ekonomiky, ale i samotnou pozici v čele Bílého domu.

Na Trumpovo rozhodnutí však nepochybně zapůsobil i tlak ze strany Mexika a Kanady. Kanadští občané zahájili rozsáhlý bojkot amerických produktů – nejen automobilů, ale i alkoholu, zemědělských výrobků a dalších komodit. Dopady byly okamžité, jak potvrdil například Lawson Whiting, šéf společnosti vyrábějící whiskey Jack Daniel’s, který si stěžoval na rozhodnutí kanadských provincií stáhnout americký alkohol z prodeje.

Napětí mezi Kanadou a americkou administrativou navíc přerůstá v hlubší společenské nepřátelství. Vztek na Trumpa se postupně mění ve frustraci vůči celým Spojeným státům, což vytváří nebezpečné podhoubí pro dlouhodobou mezigenerační averzi. Tento posun se projevuje i v nečekaných situacích – například kanadští hokejoví fanoušci začali při americké národní hymně vypískávat soupeřovy týmy, což je zcela bezprecedentní jev.

Jak pro EuroZprávy.cz potvrdil Beaudry, Kanaďané vždy přistupovali k americké hymně s respektem, často ji zpívali spolu s americkými fanoušky – a stejný postoj panoval i na opačné straně hranice. „Může to vytvářet napětí. Musíme upevnit naše vazby na americké firmy – musíme s americkými lidmi mluvit: ‚Hej, my jsme vaši přátelé, proč jste si zvolili tohohle chlapa? Proč podporujete toho chlapa, co nás ohrožuje? Prosím, buďte naši přátelé.‘ Ale ne bučet na národní hymnu, musíme bučet na Trumpa,“ vysvětlil.