Americký prezident Donald Trump znovu ustoupil a pozastavil vysoká cla na kanadské a mexické zboží. Oficiálně tento krok zdůvodnil úspěšnou komunikací s oběma zeměmi, skutečné důvody však mohou být jiné. Klíčovou roli pravděpodobně sehrál silný tlak amerických firem, které by cla zasáhla nejtvrději. Pokud by si Trump znepřátelí demokratické a republikánské představitele jednotlivých amerických států, ohrozí tím svou vlastní budoucnost v čele Bílého domu.
Pouhé dva dny po zavedení rozsáhlých 25% cel na všechny dovážené produkty z Kanady a Mexika Trump prohlásil, že u mnoha položek bude jejich zavedení odloženo až do dubna.
Učinil tak už podruhé za dva měsíce. Poprvé cla uvalil začátkem února, následně je ale po jednáních s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou zase zrušil. Teď Bílý dům přišel s prohlášením, že k tomu vedl stejný vývoj.
V okamžiku zavedení cel na amerického prezidenta nevyvíjejí tlak pouze Kanada a Mexiko, ale především americké firmy, které zvýšené tarify zasáhnou nejcitelněji. Například automobilový průmysl, těžící ze silného propojení severoamerických ekonomik, spoléhá na výrobu probíhající současně v několika zemích.
Není proto překvapením, že šéfové velkých automobilek, jako jsou Ford, General Motors, Chrysler či Chevrolet, skutečně volají do Bílého domu a varují jeho vedení, že agresivní obchodní politika vůči blízkým partnerům USA výrazně zasáhne nejen jejich výrobu, ale především zisky.
Trump a jeho nejbližší spolupracovníci fakticky nemají jinou možnost než tomuto tlaku ustoupit. Pokud by Bílý dům nadále trval na agresivní obchodní politice, riskoval by vážné důsledky. Spojené státy tvoří 50 států, z nichž každý má své zástupce v Kongresu – senátory a členy Sněmovny reprezentantů – kteří nebudou váhat hájit ekonomické zájmy svých voličů.
Automobilový průmysl zasahuje do ekonomik mnoha amerických států – od samotné výroby přes přepravu materiálu až po provoz přístavů, kudy do USA proudí součástky ze zahraničí. Jakékoli omezení produkce v důsledku agresivní obchodní politiky tak nevyhnutelně povede k růstu nezaměstnanosti. O práci mohou přijít nejen zaměstnanci přímo v automobilkách, ale také lidé z logistiky, dodavatelských řetězců či vývoje.
Spojené státy mají navíc poměrně otevřený politický systém, který umožňuje občanům přímo oslovovat své zástupce v Kongresu. Kongresmani zastupují zájmy svého státu a jejich hlavním cílem je plnit sliby, díky nimž získali mandát ve volbách. V tomto ohledu nehrají stranické rozdíly klíčovou roli – pokud Trumpova politika negativně dopadne například na obyvatele Texasu, postaví se proti ní i republikánští kongresmani z tohoto státu, bez ohledu na svou stranickou příslušnost.
Pokud se nespokojenost republikánských voličů rozšíří do více států a Demokratická strana se rozhodne iniciovat impeachment, šance na jeho úspěch bude výrazně vysoká. Trump tak svou agresivní obchodní politikou neriskuje jen dramatický propad americké ekonomiky, ale i samotnou pozici v čele Bílého domu.
Na Trumpovo rozhodnutí však nepochybně zapůsobil i tlak ze strany Mexika a Kanady. Kanadští občané zahájili rozsáhlý bojkot amerických produktů – nejen automobilů, ale i alkoholu, zemědělských výrobků a dalších komodit. Dopady byly okamžité, jak potvrdil například Lawson Whiting, šéf společnosti vyrábějící whiskey Jack Daniel’s, který si stěžoval na rozhodnutí kanadských provincií stáhnout americký alkohol z prodeje.
Napětí mezi Kanadou a americkou administrativou navíc přerůstá v hlubší společenské nepřátelství. Vztek na Trumpa se postupně mění ve frustraci vůči celým Spojeným státům, což vytváří nebezpečné podhoubí pro dlouhodobou mezigenerační averzi. Tento posun se projevuje i v nečekaných situacích – například kanadští hokejoví fanoušci začali při americké národní hymně vypískávat soupeřovy týmy, což je zcela bezprecedentní jev.
Jak pro EuroZprávy.cz potvrdil Beaudry, Kanaďané vždy přistupovali k americké hymně s respektem, často ji zpívali spolu s americkými fanoušky – a stejný postoj panoval i na opačné straně hranice. „Může to vytvářet napětí. Musíme upevnit naše vazby na americké firmy – musíme s americkými lidmi mluvit: ‚Hej, my jsme vaši přátelé, proč jste si zvolili tohohle chlapa? Proč podporujete toho chlapa, co nás ohrožuje? Prosím, buďte naši přátelé.‘ Ale ne bučet na národní hymnu, musíme bučet na Trumpa,“ vysvětlil.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.