Americký prezident Donald Trump znovu ustoupil a pozastavil vysoká cla na kanadské a mexické zboží. Oficiálně tento krok zdůvodnil úspěšnou komunikací s oběma zeměmi, skutečné důvody však mohou být jiné. Klíčovou roli pravděpodobně sehrál silný tlak amerických firem, které by cla zasáhla nejtvrději. Pokud by si Trump znepřátelí demokratické a republikánské představitele jednotlivých amerických států, ohrozí tím svou vlastní budoucnost v čele Bílého domu.
Pouhé dva dny po zavedení rozsáhlých 25% cel na všechny dovážené produkty z Kanady a Mexika Trump prohlásil, že u mnoha položek bude jejich zavedení odloženo až do dubna.
Učinil tak už podruhé za dva měsíce. Poprvé cla uvalil začátkem února, následně je ale po jednáních s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou zase zrušil. Teď Bílý dům přišel s prohlášením, že k tomu vedl stejný vývoj.
V okamžiku zavedení cel na amerického prezidenta nevyvíjejí tlak pouze Kanada a Mexiko, ale především americké firmy, které zvýšené tarify zasáhnou nejcitelněji. Například automobilový průmysl, těžící ze silného propojení severoamerických ekonomik, spoléhá na výrobu probíhající současně v několika zemích.
Není proto překvapením, že šéfové velkých automobilek, jako jsou Ford, General Motors, Chrysler či Chevrolet, skutečně volají do Bílého domu a varují jeho vedení, že agresivní obchodní politika vůči blízkým partnerům USA výrazně zasáhne nejen jejich výrobu, ale především zisky.
Trump a jeho nejbližší spolupracovníci fakticky nemají jinou možnost než tomuto tlaku ustoupit. Pokud by Bílý dům nadále trval na agresivní obchodní politice, riskoval by vážné důsledky. Spojené státy tvoří 50 států, z nichž každý má své zástupce v Kongresu – senátory a členy Sněmovny reprezentantů – kteří nebudou váhat hájit ekonomické zájmy svých voličů.
Automobilový průmysl zasahuje do ekonomik mnoha amerických států – od samotné výroby přes přepravu materiálu až po provoz přístavů, kudy do USA proudí součástky ze zahraničí. Jakékoli omezení produkce v důsledku agresivní obchodní politiky tak nevyhnutelně povede k růstu nezaměstnanosti. O práci mohou přijít nejen zaměstnanci přímo v automobilkách, ale také lidé z logistiky, dodavatelských řetězců či vývoje.
Spojené státy mají navíc poměrně otevřený politický systém, který umožňuje občanům přímo oslovovat své zástupce v Kongresu. Kongresmani zastupují zájmy svého státu a jejich hlavním cílem je plnit sliby, díky nimž získali mandát ve volbách. V tomto ohledu nehrají stranické rozdíly klíčovou roli – pokud Trumpova politika negativně dopadne například na obyvatele Texasu, postaví se proti ní i republikánští kongresmani z tohoto státu, bez ohledu na svou stranickou příslušnost.
Pokud se nespokojenost republikánských voličů rozšíří do více států a Demokratická strana se rozhodne iniciovat impeachment, šance na jeho úspěch bude výrazně vysoká. Trump tak svou agresivní obchodní politikou neriskuje jen dramatický propad americké ekonomiky, ale i samotnou pozici v čele Bílého domu.
Na Trumpovo rozhodnutí však nepochybně zapůsobil i tlak ze strany Mexika a Kanady. Kanadští občané zahájili rozsáhlý bojkot amerických produktů – nejen automobilů, ale i alkoholu, zemědělských výrobků a dalších komodit. Dopady byly okamžité, jak potvrdil například Lawson Whiting, šéf společnosti vyrábějící whiskey Jack Daniel’s, který si stěžoval na rozhodnutí kanadských provincií stáhnout americký alkohol z prodeje.
Napětí mezi Kanadou a americkou administrativou navíc přerůstá v hlubší společenské nepřátelství. Vztek na Trumpa se postupně mění ve frustraci vůči celým Spojeným státům, což vytváří nebezpečné podhoubí pro dlouhodobou mezigenerační averzi. Tento posun se projevuje i v nečekaných situacích – například kanadští hokejoví fanoušci začali při americké národní hymně vypískávat soupeřovy týmy, což je zcela bezprecedentní jev.
Jak pro EuroZprávy.cz potvrdil Beaudry, Kanaďané vždy přistupovali k americké hymně s respektem, často ji zpívali spolu s americkými fanoušky – a stejný postoj panoval i na opačné straně hranice. „Může to vytvářet napětí. Musíme upevnit naše vazby na americké firmy – musíme s americkými lidmi mluvit: ‚Hej, my jsme vaši přátelé, proč jste si zvolili tohohle chlapa? Proč podporujete toho chlapa, co nás ohrožuje? Prosím, buďte naši přátelé.‘ Ale ne bučet na národní hymnu, musíme bučet na Trumpa,“ vysvětlil.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.