Americký prezident Donald Trump znovu ustoupil a pozastavil vysoká cla na kanadské a mexické zboží. Oficiálně tento krok zdůvodnil úspěšnou komunikací s oběma zeměmi, skutečné důvody však mohou být jiné. Klíčovou roli pravděpodobně sehrál silný tlak amerických firem, které by cla zasáhla nejtvrději. Pokud by si Trump znepřátelí demokratické a republikánské představitele jednotlivých amerických států, ohrozí tím svou vlastní budoucnost v čele Bílého domu.
Pouhé dva dny po zavedení rozsáhlých 25% cel na všechny dovážené produkty z Kanady a Mexika Trump prohlásil, že u mnoha položek bude jejich zavedení odloženo až do dubna.
Učinil tak už podruhé za dva měsíce. Poprvé cla uvalil začátkem února, následně je ale po jednáních s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou zase zrušil. Teď Bílý dům přišel s prohlášením, že k tomu vedl stejný vývoj.
V okamžiku zavedení cel na amerického prezidenta nevyvíjejí tlak pouze Kanada a Mexiko, ale především americké firmy, které zvýšené tarify zasáhnou nejcitelněji. Například automobilový průmysl, těžící ze silného propojení severoamerických ekonomik, spoléhá na výrobu probíhající současně v několika zemích.
Není proto překvapením, že šéfové velkých automobilek, jako jsou Ford, General Motors, Chrysler či Chevrolet, skutečně volají do Bílého domu a varují jeho vedení, že agresivní obchodní politika vůči blízkým partnerům USA výrazně zasáhne nejen jejich výrobu, ale především zisky.
Trump a jeho nejbližší spolupracovníci fakticky nemají jinou možnost než tomuto tlaku ustoupit. Pokud by Bílý dům nadále trval na agresivní obchodní politice, riskoval by vážné důsledky. Spojené státy tvoří 50 států, z nichž každý má své zástupce v Kongresu – senátory a členy Sněmovny reprezentantů – kteří nebudou váhat hájit ekonomické zájmy svých voličů.
Automobilový průmysl zasahuje do ekonomik mnoha amerických států – od samotné výroby přes přepravu materiálu až po provoz přístavů, kudy do USA proudí součástky ze zahraničí. Jakékoli omezení produkce v důsledku agresivní obchodní politiky tak nevyhnutelně povede k růstu nezaměstnanosti. O práci mohou přijít nejen zaměstnanci přímo v automobilkách, ale také lidé z logistiky, dodavatelských řetězců či vývoje.
Spojené státy mají navíc poměrně otevřený politický systém, který umožňuje občanům přímo oslovovat své zástupce v Kongresu. Kongresmani zastupují zájmy svého státu a jejich hlavním cílem je plnit sliby, díky nimž získali mandát ve volbách. V tomto ohledu nehrají stranické rozdíly klíčovou roli – pokud Trumpova politika negativně dopadne například na obyvatele Texasu, postaví se proti ní i republikánští kongresmani z tohoto státu, bez ohledu na svou stranickou příslušnost.
Pokud se nespokojenost republikánských voličů rozšíří do více států a Demokratická strana se rozhodne iniciovat impeachment, šance na jeho úspěch bude výrazně vysoká. Trump tak svou agresivní obchodní politikou neriskuje jen dramatický propad americké ekonomiky, ale i samotnou pozici v čele Bílého domu.
Na Trumpovo rozhodnutí však nepochybně zapůsobil i tlak ze strany Mexika a Kanady. Kanadští občané zahájili rozsáhlý bojkot amerických produktů – nejen automobilů, ale i alkoholu, zemědělských výrobků a dalších komodit. Dopady byly okamžité, jak potvrdil například Lawson Whiting, šéf společnosti vyrábějící whiskey Jack Daniel’s, který si stěžoval na rozhodnutí kanadských provincií stáhnout americký alkohol z prodeje.
Napětí mezi Kanadou a americkou administrativou navíc přerůstá v hlubší společenské nepřátelství. Vztek na Trumpa se postupně mění ve frustraci vůči celým Spojeným státům, což vytváří nebezpečné podhoubí pro dlouhodobou mezigenerační averzi. Tento posun se projevuje i v nečekaných situacích – například kanadští hokejoví fanoušci začali při americké národní hymně vypískávat soupeřovy týmy, což je zcela bezprecedentní jev.
Jak pro EuroZprávy.cz potvrdil Beaudry, Kanaďané vždy přistupovali k americké hymně s respektem, často ji zpívali spolu s americkými fanoušky – a stejný postoj panoval i na opačné straně hranice. „Může to vytvářet napětí. Musíme upevnit naše vazby na americké firmy – musíme s americkými lidmi mluvit: ‚Hej, my jsme vaši přátelé, proč jste si zvolili tohohle chlapa? Proč podporujete toho chlapa, co nás ohrožuje? Prosím, buďte naši přátelé.‘ Ale ne bučet na národní hymnu, musíme bučet na Trumpa,“ vysvětlil.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.