Americký prezident Donald Trumpa neprojevuje žádné známky toho, že by chtěl Ameriku spojovat. Spíše naopak – už při prvních masových protestech od inaugurace ukazuje, jak moc umí situaci ještě více vyhrotit. Jeho vystupování na sociálních sítích, včetně osobního účtu a oficiálních kanálů Bílého domu, znovu dokazuje, že Trump spoléhá na populistickou rétoriku a šíření nenávisti jako hlavní nástroje politického boje.
„POKUD BUDOU PLIVAT, BUDEME BÍT, a slibuji vám, že budou biti tvrději, než kdy předtím. Taková neúcta nebude tolerována!“ napsal prezident na své sociální síti Truth Social. Jasně dokazuje autoritářský přístup, který odmítá demokratické právo protestovat a vyzývá k násilí.
V předešlém příspěvku dokonce tvrdil, že město Los Angeles by bez nasazení Národní gardy „zcela shořelo“, svědčí o jeho přetrvávajícím sklonu strašit veřejnost a přenášet odpovědnost na politické soupeře. Guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma označil za „velmi neschopného“ a zároveň neopomněl opětovně vzkřísit své kampaní heslo „ZNOVU UDĚLAT AMERIKU VELKOU!“
Namísto toho, aby Trump jako prezident hledal cestu, jak zklidnit napětí a sjednotit rozdělenou zemi, dál spoléhá na konfrontaci a rozdělování. Jeho rétorika, vystavěná na populistických heslech a často otevřeně vyhrocených výrocích, nejenže přilévá olej do ohně, ale vytváří prostředí, ve kterém se násilí stává nejen hrozbou, nýbrž i politickým nástrojem sloužícím k zastrašení opozice a mobilizaci jeho vlastních příznivců.
Taková Amerika je nebezpečná nejen pro své občany, ale i pro svět, neboť prezident, který zneužívá protesty k posilování vlastního autoritářského kultu, ohrožuje samotné základy globálního demokratického řádu. Když hlava státu namísto hledání kompromisu a dialogu podporuje radikalizaci a staví své politické přežití nad ústavní principy, posouvá Spojené státy k modelu, v němž přestává dominovat vláda práva a nastupuje vláda síly, kde místo respektu k odlišným názorům bují polarizace a nenávist.
Tento trend, jenž v posledních měsících nabral na intenzitě, je varovným signálem nejen pro Američany, ale i pro demokratické společnosti po celém světě. Pokud prezident Spojených států místo sjednocení rozdmýchává vášně, podkopává důvěru ve státní instituce a legitimizuje extremistické proudy, vysílá tím nebezpečný signál, který mohou následovat i další političtí lídři s autoritářskými ambicemi. To je cesta, kterou by si žádná demokratická společnost neměla přát. Nebezpečí, které dnes sledujeme v USA, je znepokojivou připomínkou křehkosti demokracie a nezbytnosti odpovědného vedení – vedení, které staví mosty namísto zdí a hledá porozumění tam, kde jiní hledají konflikt.
Jenže Trump už na stavění mostů mezi rozdělenými částmi americké společnosti dávno rezignoval. Vědomě sází na strategii „rozděl a panuj“ a činí tak s chladnou kalkulací. Jeho mocenská strategie je postavená na vyvolávání emocí, prohlubování příkopů a mobilizaci těch, kdo mu tleskají, zatímco druhé marginalizuje či démonizuje. V jeho politickém scénáři je konflikt dokonce vítaným nástrojem: čím víc se společnost rozštěpí na „nás“ a „je“, tím víc může prezident přiživovat atmosféru ohrožení a přetavovat ji ve vlastní politickou moc.
Trumpův cynismus spočívá v tom, že sází na to, že část společnosti bude znechucená jeho stylem a rétorikou, zatímco druhá část v něm bude vidět spasitele, který údajně bojuje proti „elitám“, médiím a liberálním hodnotám. Tato strategie nejenže dál rozevírá příkopy mezi lidmi, ale legitimizuje agresivní chování, které se pod jeho vedením stalo běžnou součástí politického boje.
Je to hra s ohněm. Místo aby se Trump pokusil o uklidnění rozjitřené společnosti, raději přilévá olej do ohně, přičemž své populistické výroky často prokládá bagatelizováním násilí a mlhavými postoji k extremistickým skupinám. Vzniká kvůli tomu atmosféra, ve které se projevy nenávisti a násilí nejen tolerují, ale dokonce částečně ospravedlňují jako „politická obrana“ či „boj proti nepřátelům“.
Tento přístup je pro demokracii toxický, protože podkopává základní hodnoty – respekt k právnímu státu, rovnost občanů a svobodu projevu – a posouvá Ameriku blíže k modelu, kde rozhodující není argument, ale síla a strach. V době, kdy svět čelí řadě krizí – klimatické změně, technologické transformaci či geopolitickým hrozbám – potřebuje Amerika prezidenta, který bude spojovat, a nikoli politika, který přežívá na rozdělování a nenávisti.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.