Americký prezident Donald Trumpa neprojevuje žádné známky toho, že by chtěl Ameriku spojovat. Spíše naopak – už při prvních masových protestech od inaugurace ukazuje, jak moc umí situaci ještě více vyhrotit. Jeho vystupování na sociálních sítích, včetně osobního účtu a oficiálních kanálů Bílého domu, znovu dokazuje, že Trump spoléhá na populistickou rétoriku a šíření nenávisti jako hlavní nástroje politického boje.
„POKUD BUDOU PLIVAT, BUDEME BÍT, a slibuji vám, že budou biti tvrději, než kdy předtím. Taková neúcta nebude tolerována!“ napsal prezident na své sociální síti Truth Social. Jasně dokazuje autoritářský přístup, který odmítá demokratické právo protestovat a vyzývá k násilí.
V předešlém příspěvku dokonce tvrdil, že město Los Angeles by bez nasazení Národní gardy „zcela shořelo“, svědčí o jeho přetrvávajícím sklonu strašit veřejnost a přenášet odpovědnost na politické soupeře. Guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma označil za „velmi neschopného“ a zároveň neopomněl opětovně vzkřísit své kampaní heslo „ZNOVU UDĚLAT AMERIKU VELKOU!“
Namísto toho, aby Trump jako prezident hledal cestu, jak zklidnit napětí a sjednotit rozdělenou zemi, dál spoléhá na konfrontaci a rozdělování. Jeho rétorika, vystavěná na populistických heslech a často otevřeně vyhrocených výrocích, nejenže přilévá olej do ohně, ale vytváří prostředí, ve kterém se násilí stává nejen hrozbou, nýbrž i politickým nástrojem sloužícím k zastrašení opozice a mobilizaci jeho vlastních příznivců.
Taková Amerika je nebezpečná nejen pro své občany, ale i pro svět, neboť prezident, který zneužívá protesty k posilování vlastního autoritářského kultu, ohrožuje samotné základy globálního demokratického řádu. Když hlava státu namísto hledání kompromisu a dialogu podporuje radikalizaci a staví své politické přežití nad ústavní principy, posouvá Spojené státy k modelu, v němž přestává dominovat vláda práva a nastupuje vláda síly, kde místo respektu k odlišným názorům bují polarizace a nenávist.
Tento trend, jenž v posledních měsících nabral na intenzitě, je varovným signálem nejen pro Američany, ale i pro demokratické společnosti po celém světě. Pokud prezident Spojených států místo sjednocení rozdmýchává vášně, podkopává důvěru ve státní instituce a legitimizuje extremistické proudy, vysílá tím nebezpečný signál, který mohou následovat i další političtí lídři s autoritářskými ambicemi. To je cesta, kterou by si žádná demokratická společnost neměla přát. Nebezpečí, které dnes sledujeme v USA, je znepokojivou připomínkou křehkosti demokracie a nezbytnosti odpovědného vedení – vedení, které staví mosty namísto zdí a hledá porozumění tam, kde jiní hledají konflikt.
Jenže Trump už na stavění mostů mezi rozdělenými částmi americké společnosti dávno rezignoval. Vědomě sází na strategii „rozděl a panuj“ a činí tak s chladnou kalkulací. Jeho mocenská strategie je postavená na vyvolávání emocí, prohlubování příkopů a mobilizaci těch, kdo mu tleskají, zatímco druhé marginalizuje či démonizuje. V jeho politickém scénáři je konflikt dokonce vítaným nástrojem: čím víc se společnost rozštěpí na „nás“ a „je“, tím víc může prezident přiživovat atmosféru ohrožení a přetavovat ji ve vlastní politickou moc.
Trumpův cynismus spočívá v tom, že sází na to, že část společnosti bude znechucená jeho stylem a rétorikou, zatímco druhá část v něm bude vidět spasitele, který údajně bojuje proti „elitám“, médiím a liberálním hodnotám. Tato strategie nejenže dál rozevírá příkopy mezi lidmi, ale legitimizuje agresivní chování, které se pod jeho vedením stalo běžnou součástí politického boje.
Je to hra s ohněm. Místo aby se Trump pokusil o uklidnění rozjitřené společnosti, raději přilévá olej do ohně, přičemž své populistické výroky často prokládá bagatelizováním násilí a mlhavými postoji k extremistickým skupinám. Vzniká kvůli tomu atmosféra, ve které se projevy nenávisti a násilí nejen tolerují, ale dokonce částečně ospravedlňují jako „politická obrana“ či „boj proti nepřátelům“.
Tento přístup je pro demokracii toxický, protože podkopává základní hodnoty – respekt k právnímu státu, rovnost občanů a svobodu projevu – a posouvá Ameriku blíže k modelu, kde rozhodující není argument, ale síla a strach. V době, kdy svět čelí řadě krizí – klimatické změně, technologické transformaci či geopolitickým hrozbám – potřebuje Amerika prezidenta, který bude spojovat, a nikoli politika, který přežívá na rozdělování a nenávisti.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.