Trump přežívá z rozdělování a nenávisti. Během protestů v LA nechutně provokuje

„POKUD BUDOU PLIVAT, BUDEME BÍT, a slibuji vám, že budou biti tvrději, než kdy předtím. Taková neúcta nebude tolerována!“ napsal prezident na své sociální síti Truth Social. Jasně dokazuje autoritářský přístup, který odmítá demokratické právo protestovat a vyzývá k násilí.

V předešlém příspěvku dokonce tvrdil, že město Los Angeles by bez nasazení Národní gardy „zcela shořelo“, svědčí o jeho přetrvávajícím sklonu strašit veřejnost a přenášet odpovědnost na politické soupeře. Guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma označil za „velmi neschopného“ a zároveň neopomněl opětovně vzkřísit své kampaní heslo „ZNOVU UDĚLAT AMERIKU VELKOU!“

Namísto toho, aby Trump jako prezident hledal cestu, jak zklidnit napětí a sjednotit rozdělenou zemi, dál spoléhá na konfrontaci a rozdělování. Jeho rétorika, vystavěná na populistických heslech a často otevřeně vyhrocených výrocích, nejenže přilévá olej do ohně, ale vytváří prostředí, ve kterém se násilí stává nejen hrozbou, nýbrž i politickým nástrojem sloužícím k zastrašení opozice a mobilizaci jeho vlastních příznivců.

Taková Amerika je nebezpečná nejen pro své občany, ale i pro svět, neboť prezident, který zneužívá protesty k posilování vlastního autoritářského kultu, ohrožuje samotné základy globálního demokratického řádu. Když hlava státu namísto hledání kompromisu a dialogu podporuje radikalizaci a staví své politické přežití nad ústavní principy, posouvá Spojené státy k modelu, v němž přestává dominovat vláda práva a nastupuje vláda síly, kde místo respektu k odlišným názorům bují polarizace a nenávist.

Tento trend, jenž v posledních měsících nabral na intenzitě, je varovným signálem nejen pro Američany, ale i pro demokratické společnosti po celém světě. Pokud prezident Spojených států místo sjednocení rozdmýchává vášně, podkopává důvěru ve státní instituce a legitimizuje extremistické proudy, vysílá tím nebezpečný signál, který mohou následovat i další političtí lídři s autoritářskými ambicemi. To je cesta, kterou by si žádná demokratická společnost neměla přát. Nebezpečí, které dnes sledujeme v USA, je znepokojivou připomínkou křehkosti demokracie a nezbytnosti odpovědného vedení – vedení, které staví mosty namísto zdí a hledá porozumění tam, kde jiní hledají konflikt.

Jenže Trump už na stavění mostů mezi rozdělenými částmi americké společnosti dávno rezignoval. Vědomě sází na strategii „rozděl a panuj“ a činí tak s chladnou kalkulací. Jeho mocenská strategie je postavená na vyvolávání emocí, prohlubování příkopů a mobilizaci těch, kdo mu tleskají, zatímco druhé marginalizuje či démonizuje. V jeho politickém scénáři je konflikt dokonce vítaným nástrojem: čím víc se společnost rozštěpí na „nás“ a „je“, tím víc může prezident přiživovat atmosféru ohrožení a přetavovat ji ve vlastní politickou moc.

Trumpův cynismus spočívá v tom, že sází na to, že část společnosti bude znechucená jeho stylem a rétorikou, zatímco druhá část v něm bude vidět spasitele, který údajně bojuje proti „elitám“, médiím a liberálním hodnotám. Tato strategie nejenže dál rozevírá příkopy mezi lidmi, ale legitimizuje agresivní chování, které se pod jeho vedením stalo běžnou součástí politického boje.

Je to hra s ohněm. Místo aby se Trump pokusil o uklidnění rozjitřené společnosti, raději přilévá olej do ohně, přičemž své populistické výroky často prokládá bagatelizováním násilí a mlhavými postoji k extremistickým skupinám. Vzniká kvůli tomu atmosféra, ve které se projevy nenávisti a násilí nejen tolerují, ale dokonce částečně ospravedlňují jako „politická obrana“ či „boj proti nepřátelům“.

Tento přístup je pro demokracii toxický, protože podkopává základní hodnoty – respekt k právnímu státu, rovnost občanů a svobodu projevu – a posouvá Ameriku blíže k modelu, kde rozhodující není argument, ale síla a strach. V době, kdy svět čelí řadě krizí – klimatické změně, technologické transformaci či geopolitickým hrozbám – potřebuje Amerika prezidenta, který bude spojovat, a nikoli politika, který přežívá na rozdělování a nenávisti.