Americký prezident Donald Trumpa neprojevuje žádné známky toho, že by chtěl Ameriku spojovat. Spíše naopak – už při prvních masových protestech od inaugurace ukazuje, jak moc umí situaci ještě více vyhrotit. Jeho vystupování na sociálních sítích, včetně osobního účtu a oficiálních kanálů Bílého domu, znovu dokazuje, že Trump spoléhá na populistickou rétoriku a šíření nenávisti jako hlavní nástroje politického boje.
„POKUD BUDOU PLIVAT, BUDEME BÍT, a slibuji vám, že budou biti tvrději, než kdy předtím. Taková neúcta nebude tolerována!“ napsal prezident na své sociální síti Truth Social. Jasně dokazuje autoritářský přístup, který odmítá demokratické právo protestovat a vyzývá k násilí.
V předešlém příspěvku dokonce tvrdil, že město Los Angeles by bez nasazení Národní gardy „zcela shořelo“, svědčí o jeho přetrvávajícím sklonu strašit veřejnost a přenášet odpovědnost na politické soupeře. Guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma označil za „velmi neschopného“ a zároveň neopomněl opětovně vzkřísit své kampaní heslo „ZNOVU UDĚLAT AMERIKU VELKOU!“
Namísto toho, aby Trump jako prezident hledal cestu, jak zklidnit napětí a sjednotit rozdělenou zemi, dál spoléhá na konfrontaci a rozdělování. Jeho rétorika, vystavěná na populistických heslech a často otevřeně vyhrocených výrocích, nejenže přilévá olej do ohně, ale vytváří prostředí, ve kterém se násilí stává nejen hrozbou, nýbrž i politickým nástrojem sloužícím k zastrašení opozice a mobilizaci jeho vlastních příznivců.
Taková Amerika je nebezpečná nejen pro své občany, ale i pro svět, neboť prezident, který zneužívá protesty k posilování vlastního autoritářského kultu, ohrožuje samotné základy globálního demokratického řádu. Když hlava státu namísto hledání kompromisu a dialogu podporuje radikalizaci a staví své politické přežití nad ústavní principy, posouvá Spojené státy k modelu, v němž přestává dominovat vláda práva a nastupuje vláda síly, kde místo respektu k odlišným názorům bují polarizace a nenávist.
Tento trend, jenž v posledních měsících nabral na intenzitě, je varovným signálem nejen pro Američany, ale i pro demokratické společnosti po celém světě. Pokud prezident Spojených států místo sjednocení rozdmýchává vášně, podkopává důvěru ve státní instituce a legitimizuje extremistické proudy, vysílá tím nebezpečný signál, který mohou následovat i další političtí lídři s autoritářskými ambicemi. To je cesta, kterou by si žádná demokratická společnost neměla přát. Nebezpečí, které dnes sledujeme v USA, je znepokojivou připomínkou křehkosti demokracie a nezbytnosti odpovědného vedení – vedení, které staví mosty namísto zdí a hledá porozumění tam, kde jiní hledají konflikt.
Jenže Trump už na stavění mostů mezi rozdělenými částmi americké společnosti dávno rezignoval. Vědomě sází na strategii „rozděl a panuj“ a činí tak s chladnou kalkulací. Jeho mocenská strategie je postavená na vyvolávání emocí, prohlubování příkopů a mobilizaci těch, kdo mu tleskají, zatímco druhé marginalizuje či démonizuje. V jeho politickém scénáři je konflikt dokonce vítaným nástrojem: čím víc se společnost rozštěpí na „nás“ a „je“, tím víc může prezident přiživovat atmosféru ohrožení a přetavovat ji ve vlastní politickou moc.
Trumpův cynismus spočívá v tom, že sází na to, že část společnosti bude znechucená jeho stylem a rétorikou, zatímco druhá část v něm bude vidět spasitele, který údajně bojuje proti „elitám“, médiím a liberálním hodnotám. Tato strategie nejenže dál rozevírá příkopy mezi lidmi, ale legitimizuje agresivní chování, které se pod jeho vedením stalo běžnou součástí politického boje.
Je to hra s ohněm. Místo aby se Trump pokusil o uklidnění rozjitřené společnosti, raději přilévá olej do ohně, přičemž své populistické výroky často prokládá bagatelizováním násilí a mlhavými postoji k extremistickým skupinám. Vzniká kvůli tomu atmosféra, ve které se projevy nenávisti a násilí nejen tolerují, ale dokonce částečně ospravedlňují jako „politická obrana“ či „boj proti nepřátelům“.
Tento přístup je pro demokracii toxický, protože podkopává základní hodnoty – respekt k právnímu státu, rovnost občanů a svobodu projevu – a posouvá Ameriku blíže k modelu, kde rozhodující není argument, ale síla a strach. V době, kdy svět čelí řadě krizí – klimatické změně, technologické transformaci či geopolitickým hrozbám – potřebuje Amerika prezidenta, který bude spojovat, a nikoli politika, který přežívá na rozdělování a nenávisti.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.