Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
Trumpův přístup ke konfliktu, který je považován za nejzávažnější v Evropě od druhé světové války, odhaluje nepochopení základní podstaty války. Ukrajinská krize není pouze výsledkem geopolitického soupeření nebo boje o nerostné suroviny. Jde o dlouhodobě připravovaný ideologický projekt ruského režimu, jehož cílem je demontáž ukrajinské státnosti a obnovení imperiálních ambicí Moskvy. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina není „mír“ synonymem pro kompromis, ale pro kapitulaci protivníka.
Trump nicméně trvá na své představě, že lze s Ruskem „udělat dohodu“. Jeho veřejné výroky i zákulisní kroky naznačují, že by byl ochoten obětovat část ukrajinského území výměnou za domnělý „klid zbraní“ – jakýsi velký obchod, který by se dobře vyjímal na plakátu jeho prezidentského odkazu. Jenže Putin žádný obchod nechce. Kreml neusiluje o stabilizaci situace, nýbrž o revizi evropského bezpečnostního pořádku.
Ukrajina v současném geopolitickém kontextu představuje klíčovou bariéru proti obnovení imperiální moci Ruské federace. Její odpor není jen bojem za vlastní přežití, nýbrž bojem za zachování evropského bezpečnostního pořádku, založeného na nedotknutelnosti hranic, respektu k mezinárodnímu právu a právu národů na sebeurčení. Pokud by Kyjev padl, ať už vojensky, nebo skrze donucovací „mírovou“ dohodu, otevřel by se prostor pro další destabilizaci východní Evropy a demontáž euroatlantické bezpečnostní architektury.
Ruská zahraničněpolitická doktrína dlouhodobě operuje s tezí, že postsovětský prostor tvoří „blízké zahraničí“, do něhož má Moskva historické, kulturní i strategické nároky. Tyto nároky nejsou teoretické, už dávno se přetavily do konkrétní praxe. Proběhla například ruská válka proti Gruzii, destabilizace Moldavska skrze podporu Podněstří, zásahy v Kazachstánu, anexe Krymu a plnohodnotná invaze na Ukrajinu. Společným jmenovatelem těchto kroků je snaha rozšířit vliv bez ohledu na suverenitu jiných států, za použití jakýchkoli dostupných prostředků, od dezinformací a kyberútoků až po vojenskou invazi.
Potenciální porážka Ukrajiny by vyslala jasný signál, že agresivní revizionismus je opět efektivním nástrojem mezinárodní politiky. Po Ukrajině by se mohla stát cílem destabilizace Moldavská republika, zejména skrze proruský separatismus v Podněstří. Dalším logickým krokem by byla pobaltská oblast, kde se Rusko již nyní snaží zpochybňovat legitimitu hranic a menšinovou politiku. V nejzazším scénáři, a vzhledem k ruskému historickému narativu to není scénář nereálný, by se Kreml mohl pokusit rozvrátit i některé členské státy NATO, čímž by otestoval samotnou soudržnost aliance a ochotu Západu bránit své členy.
Znepokojivé je, že americký prezident tuto dynamiku buď ignoruje, nebo ji dokonce svými kroky posiluje. Jeho rétorika, která konflikt zjednodušuje na „špatný obchod“, přehlíží hlubší ideologický a historický rámec ruské agrese. Místo aby Spojené státy sehrály svou tradiční roli garanta bezpečnosti a stability v Evropě, stávají se v Trumpově podání faktorem nestability a nečitelnosti. Jeho návrhy „mírové dohody“ s Putinem neznamenají mír, nýbrž kapitulaci a legitimizaci mocenského přepisu hranic.
Putinovy odkazy na slavné epochy ruské expanze, od porážky Osmanské říše až po narativy spojené s Krymskou válkou, jsou manifestem ambice přetvořit Evropu podle ruských představ, ve které Západ ustupuje a nové sféry vlivu se opět kreslí silou. Tento revanšismus je v přímém rozporu s mezinárodním právem a ohrožuje nejen postsovětské země, ale i samotné základy liberálního světového řádu.
Evropa se proto může brzy ocitnout v situaci, kdy bude nucena bránit svou bezpečnost bez aktivní pomoci tradičního transatlantického partnera. Trumpovo přehlížení ruské hrozby tak není jen selháním jednoho muže, ale systémovým ohrožením, které může změnit geopolitickou mapu 21. století.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.