Blížící se summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem může být pro amerického prezidenta klíčovým okamžikem jeho mandátu a zároveň riskantní hrou s nebezpečně vysokými sázkami. Po zkušenostech z roku 2018 si Trump nemůže dovolit působit měkce vůči Moskvě. Tentokrát musí obstát nejen před americkou veřejností, ale i spojenci, a dokázat, že zvládne vyjednat dohodu bez ústupků, které by ohrozily Ukrajinu i bezpečnost Západu.
Setkání Trumpa s Putinem je podle všeho na dosah, otázkou zůstává jen přesné datum. Už nyní je ale jasné, že půjde o jeden z nejsledovanějších politických momentů posledních let. Lídři USA a Ruska se naposledy osobně potkali 16. června 2021 ve švýcarské Ženevě, tehdy ještě na samém začátku éry prezidenta Joea Bidena.
Summit měl za cíl projednat stav vzájemných vztahů, které byly v té době napjaté, ale stále otevřené dialogu. Výsledkem byla dohoda o zahájení rozhovorů o kontrole jaderného zbrojení a kybernetické bezpečnosti a také rozhodnutí obnovit vzájemnou diplomatickou přítomnost prostřednictvím návratu velvyslanců do Washingtonu a Moskvy, jak informovala stanice CBS.
Trump a Putin se naposledy osobně setkali 16. července 2018 v Helsinkách. Šlo o jejich první oficiální bilaterální summit, který se odehrál v době značného napětí mezi Washingtonem a Moskvou kvůli ruskému vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, anexi Krymu či válce v Sýrii. Jednání, jež probíhalo nejprve za zavřenými dveřmi pouze mezi čtyřma očima, trvalo zhruba dvě hodiny.
Následovala širší schůzka obou delegací a společná tisková konference, na níž Trump čelil ostré kritice doma i v zahraničí za to, že se postavil spíše na stranu Putinova popírání zásahů do voleb než závěrů vlastních zpravodajských služeb. Summit tak vešel do dějin nejen svým obsahem, ale i kontroverzemi, které po něm následovaly, jak uvedl server The Independent.
Sázky jsou tentokrát mimořádně vysoké – a Trump to dobře ví. Po zkušenostech z roku 2018, kdy se po helsinském summitu ocitl pod palbou kritiky za údajnou měkkost vůči Moskvě, si nyní nemůže dovolit vypadat ani v očích americké veřejnosti, ani před spojenci jako politik, kterého lze snadno uchlácholit charismatem a rétorikou, jaké jsou Putinovi vlastní. Prezident, který se celý život prezentuje jako tvrdý vyjednavač a mistr transakční politiky, musí tentokrát hrát podle vlastních pravidel; nedat druhé straně nic zadarmo a zároveň z každého jednacího bodu vytěžit maximum pro Spojené státy.
Trump sice v minulosti prokázal schopnost uzavírat odvážné a rychlé dohody, jeho diplomatický styl však často postrádá trpělivost, pečlivou přípravu a dlouhodobou strategii. To, co mu vychází v obchodním světě – agresivní tlak, neustálé přepisování podmínek a ochota odejít od stolu –, může v mezinárodní politice působit nevyzpytatelně a někdy kontraproduktivně. Přesto právě teď potřebuje předvést, že umí být nejen „tvrdým obchodníkem“, ale i lídrem, který dokáže vyjednat dohodu posilující bezpečnost a postavení USA bez zbytečných ústupků.
Putin navíc přijede na summit s jasným cílem využít Trumpovu touhu po „velké dohodě“ k prosazení ruských strategických zájmů. Trump tedy musí nejen odolávat nátlaku a lichotkám, ale zároveň prokázat, že dokáže ruského prezidenta přimět k reálným a ověřitelným závazkům. Vzhledem k současnému geopolitickému napětí a rostoucí nedůvěře mezi Západem a Moskvou půjde o jeden z nejnáročnějších testů jeho prezidentského mandátu a také o okamžik, který může definovat jeho odkaz v dějinách americké zahraniční politiky.
Nejvyšší sázka se nyní týká Ukrajiny – a tady jde doslova o všechno. Není zcela jasné, co Trump během předchozí komunikace prostřednictvím svého speciálního vyslance Steva Witkoffa Putinovi naznačil nebo přímo nabídl. Spekulace ale míří k tomu, že by mohlo jít až o otázku samotné suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Pokud by se potvrdilo, že Washington je ochoten vyjednávat o podmínkách, které by Kyjev fakticky oslabily nebo omezily jeho územní celistvost, šlo by o zásadní geopolitický posun s dopady daleko za ukrajinské hranice.
V zájmu Spojených států přitom rozhodně není, aby byla ukrajinská státnost vystavena přímému ohrožení. Naopak – silná, stabilní a obranyschopná Ukrajina představuje pro Washington klíčovou nárazníkovou zónu, která může odradit či zpomalit ruskou expanzi směrem k evropským spojencům USA. Jakýkoli kolaps nebo zásadní oslabení ukrajinské obrany by nevyhnutelně zvýšilo riziko, že se americké jednotky v budoucnu ocitnou v přímém střetu s Ruskem na území členských států NATO.
Trump, který dlouhodobě kritizuje spojence za nedostatečné obranné výdaje, by měl brát v potaz, že právě mezi těmi, kdo již cíle NATO naplňují, jsou státy nejvíce ohrožené ruskou agresí, tedy Polsko, pobaltské země, Finsko a také Česká republika. V jejich případě by selhání v obraně Ukrajiny mohlo znamenat, že by se frontová linie posunula přímo na jejich území. A to je scénář, který by z hlediska amerických zájmů byl nejen finančně a vojensky náročný, ale i politicky riskantní, zejména pro prezidenta, který se profiluje jako ten, kdo chce „zbytečné války“ ukončovat, nikoli do nich vstupovat.
Americký prezident vchází do tohoto vyjednávacího prostoru s výraznou nevýhodou, kterou si jeho protějšek v Moskvě dobře uvědomuje. Putin přesně ví, co Američané mohou ztratit, a dokáže své nabídky či hrozby formulovat tak, aby působily silněji než ty, které přinese Washington. Je to logika pozice agresora – ten, kdo konflikt rozpoutal a udržuje jeho dynamiku, má v rukou iniciativu, a navíc si může dovolit hrát tvrději, protože jeho cíle jsou již od počátku definovány bez ohledu na mezinárodní normy.
Rusko je dnes nejen agresorem, ale také protivníkem, který se navzdory sankcím a izolaci dokázal adaptovat a udržet si značnou vojenskou i politickou sílu. Putin tak může u stolu předstírat ochotu k ústupkům, zatímco ve skutečnosti kalkuluje, jak z každého bodu jednání vytěžit maximum pro sebe. V tom je jeho síla, protože nemusí brát ohled na domácí opozici, média ani veřejné mínění v takové míře, jak to musí činit demokratický lídr.
Spojené státy naopak stojí v roli globální velmoci, od níž se očekává nejen obrana vlastních zájmů, ale i zachování stability mezinárodního řádu. To prezidentovi svazuje ruce; každé rozhodnutí je pod drobnohledem nejen americké veřejnosti, ale i spojenců, a jediná strategická chyba by mohla znamenat ztrátu důvěry, vlivu a postavení. Ve vyjednávání s někým, kdo je ochoten riskovat téměř vše, se tak americká strana musí pohybovat s extrémní opatrností, vědoma si toho, že prostor pro omyly je prakticky nulový.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
